č. j. 56 Co 67/2019-90 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Plazckové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D. ve věci žalobce: Filip F., narozený dne xxx, občan Slovenské republiky bytem xxx proti žalovanému: Vít H., narozený dne xxx bytem xxx zastoupený advokátem Mgr. Štěpánem Schenkem sídlem Čechova 1184/2, 750 02 Přerov I. - Město o částku 1.740,60 Eur s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 31. 7. 2018, č. j. 14 C 168/2017-52 takto: I. Rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku se potvrzuje. II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem částku 11.761 Kč. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.920 Kč. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Přerově rozsudkem zamítl žalobu o částku 1.740,60 Eur s 5% úrokem z prodlení z téže částky od 12. 4. 2017 do zaplacení. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů prvostupňového řízení k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částku 13.733,50 Kč. 2. Žalobce proti rozsudku podal včasné odvolání, v němž vyjádřil nesouhlas se skutkovým a právním posouzením věci okresním soudem. Opakoval svá tvrzení o tom, za jakých okolností převzal zpět vozidlo od žalovaného - nájemce vozidla, k datu 19. 9. 2016. Vozidlo bylo nutno odtáhnout do servisu pro jeho nepojízdnost a provozovatel servisu Marcel P. vystavil fakturu o odstranění závad na vozidle. Na základě další faktury č. 2017024 ze dne 19. 2. 2017 vystavené Jurajem D. – Odtahovou službou – Autoservis, byl žalobce povinen uhradit částku 1.740,60 Eur z důvodu odstranění vady převodovky vozidla. Před podáním žaloby byl žalobce kontaktován advokátem žalovaného, resp. advokátní koncipientkou Mgr. Martinou Švestkovou a žádán o mimosoudní vypořádání závazku žalovaného formou dohody o splátkách. Z elektronicky zaslané žádosti plyne, že žalovaný potvrdil existenci nároku v částce 3.106,67 Eur, tj. nároku ve výši 1.363,07 Eur, který byl uplatněn u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 14 C 300/2016 a nároku v částce 1.740,60 Eur jako předmětu tohoto soudního řízení. Podle žalobce žádné ustanovení občanského zákoníku nebrání dlužníku uznat dluh zaniklý prekluzí. Obsahem odvolání vlastně požadoval změnu rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno, ačkoliv v odvolání vyjádřil požadavek, ať je rozsudek zrušen a věc vrácena Okresnímu soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Žalobce měl možnost uplatnit částku 1.740,60 Eur již v rámci dřívějšího soudního řízení před Okresním soudem v Přerově, které se týkalo jiného nároku se stejným skutkovým základem. Podle žalovaného došlo k narovnání veškerých práv a povinností stran plynoucích ze smlouvy o nájmu vozidla. Tvrzení žalobce, že elektronickou korespondencí s tehdejší právní zástupkyní žalovaného došlo k uznání nároku, je tvrzením iracionálním. Žalovaný měl zájem o mimosoudní vyřešení sporu a elektronická komunikace neobsahuje uznání závazku. 4. Rozsudek dotčený včasným odvoláním žalobce v celém jeho rozsahu přezkoumal odvolací soud u odvolacího jednání dne 23. 9. 2019 bez osobní účasti žalobce a žalovaného. Odvolání žalovaného svým obsahem spočívá na odvolací námitce dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., tj. vytýká nesprávné právní posouzení věci (bez ohledu na slovní vyjádření žalobce o nesprávném skutkovém posouzení). Oba účastníci řízení byli vyzváni usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 8. 2019 k vyjádření v pětidenní lhůtě od doručení usnesení, zda souhlasí s projednáním odvolání bez nařízení jednání dle § 214 odst. 3 o. s. ř. Žalobce v předepsané lhůtě na výzvu obsaženou v usnesení nereagoval a žalovaný vyjádřil souhlas s projednáním odvolací věci bez nařízení odvolacího jednání. 5. Podle § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Vzhledem k tomu, že žalobce v předepsané lhůtě svůj souhlas či nesouhlas s navrhovaným procesním postupem nevyjádřil a žalovaný s ním souhlasil, zvolil odvolací soud při projednání odvolání postup podle § 214 odst. 3 o. s. ř. 6. Bez nutnosti zopakovat či doplnit dokazování, které proběhlo před okresním soudem, odvolací soud dospěl na podkladě stejných skutkových zjištění k obdobným právním závěrům jako okresní soud. K problematice mezinárodní příslušnosti soudů a volby hmotného práva vzhledem k existenci mezinárodního prvku v řízení v osobě žalobce, občana Slovenské republiky, lze odkázat na správné závěry okresního soudu. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky lze odvodit z článku 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/2015/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech („Brusel I. BIS“). Použití slovenského hmotného práva plyne z článku 4 odst. 1 a 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ES/864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („ŘÍM II.“). 7. Podle občanského zákoníku č. 40/1964 Zb. v jeho aktuálním znění, Hlavy 7, s názvem „Nájomná zmluva“, Prvého oddílu - Všeobecné ustanovenia, § 663, nájemnou zmluvou prenajímatel prenecháva za odplatu nájemcovi vec, aby ju dočasne (v dojednanej dobe) užíval alebo z nej bral aj užitky. 8. Podle § 682, ak sa najom skončí, je nájomca povinný vrátiť prenajatú vec v stave zodpovedajúcom dojednanému spôsobu užívania veci; ak sa spôsob uživania výslovne nedohodol, v stave, v akom ju prevzal, s prihliadnutim na obvykle opotrebenie. 9. Podle § 683 odst. 1 ak došlo k poškodeniu alebo nadmernu opotrebnie prenajatej věci v dosledku jej zneužitia, zodpoveda najemco aj za škody zposobené osobami, ktorým umožnil k prenajatej věci pristup, za nahodu však nezodpoveda. 10. Podle § 683 odst. 2 domáhať sa náhrady možno len do 6 mesiacov od vrátenia prenajatej veci; inak nárok zanikne. 11. Podle § 583 s názvem „Neuplatnenie práva“, k zániku práva preto, že nebolo uplatnené v určenom čase, dochádza len v prípadoch uvedených v zákone. Na zánik súd prihliadne, aj keď to dlžník nenamietne. 12. Žalobce uplatnil žalobou podanou dne 3. 8. 2017 požadavek na zaplacení částky 1.740,60 Eur s přísl. z titulu škody, kterou měl žalovaný způsobit žalobci na pronajatém vozidle značky Fiat Ducato. Žalobce v postavení pronajímatele uzavřel se žalovaným – nájemcem dne 16. 8. 2016 smlouvu, na podkladě které přenechal žalovanému motorové vozidlo Fiat Ducato na dobu určitou 16. 8. – 16. 9. 2016 do nájmu. Žalovaný nesplnil povinnost včasného vrácení vozidla pronajímateli, nepojízdný vůz zanechal zaparkovaný na benzínové stanici Benzinol v Novom Meste nad Váhom o 3 dny později po datu skončení nájemní smlouvy. Žalobce na podkladě stejných skutkových tvrzení uplatnil u Okresního soudu v Přerově ve věci sp. zn. 14 C 300/2016 náhradu jiné škody s odkazem na fakturu č. 46064991 ze dne 30. 9. 2016 v částce 1.363,07 Eur. Podle obsahu žaloby ve věci sp. zn. 14 C 300/2016 není o poškození převodovky v žalobě zmínka. Zde uplatněná částka představovala náhradu škody za odtah a opravu jiných závad na vozidle opravnou „Pneuservis MP-Car“. Smír uzavřený účastníky v tomto řízení, který schválil okresní soud usnesením ze dne 13. 6. 2017, č. j. 14 C 300/2016-40, netvoří překážku věci pravomocně rozsouzené pro řízení o nároku v částce 1.740,60 Eur podle § 159a odst. 4 o. s. ř. 13. Odvolací námitka žalobce, že tehdejší advokátka žalovaného vyjádřila uznání dluhu v elektronické nabídce na uzavření dohody o splátkách je skutečně argumentem bez právního významu. Nabídka advokátky na dohodu účastníků o narovnání všech nároků žalobce proti žalovanému totiž svým obsahem není uznáním dluhu podle § 558 občanského zákoníku platného na území SR, resp. uznáním dluhu podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného k datu, kdy advokátka žalovaného nabídku učinila. 14. Právně významné je naopak zjištění, zda žalobce uplatnil nárok z titulu poškození převodovky vozidla, které přenechal žalobci do nájmu, včas. Pro daný případ je použitelná rovněž judikatura NS ČR vycházející z ustanovení občanského zákoníku č. 40/64 Sb., dopadající na závazkové vztahy vzniklé do data 31. 12. 2013. Ustanovení obč. zák. č. 40/64 Sb. jsou totiž totožná s ustanoveními občanského zákoníku č. 40/64 Zb. platného na území Slovenské republiky. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 3625/2014, nájemce odpovídá podle ust. § 683 odst. 1 obč. zák. (občanský zákoník č. 40/64 Sb.) i za škodu, kterou způsobil na pronajaté věci v době mezi skončením nájmu a jejím odevzdáním pronajímateli. Pronajímatel musí nárok uplatnit v 6měsíční prekluzivní lhůtě (§ 683 odst. 2 obč. zák.). 15. Prekluze peněžitého nároku má za následek, že k ní soud přihlédne z úřední povinnosti, aniž ji některý z účastníků namítl. Prekluze nároku představuje jeho zánik. To ostatně plyne ze samotného ust. § 683 odst. 2 obč. zák. věty za středníkem. Zaplacení částky 1.740,60 Eur s příslušenstvím žalobce uplatnil žalobou podanou 3. 8. 2017. Závadu na převodovce, kterou neodstranil provozovatel Pneuservisu MP-Car Marcel P., jak je zřejmé z jím vystavené faktury č. 2016138 ze dne 30. 9. 2016, žalobce zjistil již k datu vystavení této faktury, tj. k 30. 9. 2016. Od data následujícího po tomto datu započal běh 6měsíční prekluzivní lhůty, v rámci které mohl nárok z téhož titulu proti žalovanému uplatnit a to se nestalo. V důsledku prekluze nároku žalobci nelze plnění v částce 1.740,60 Eur přiznat. V ostatním lze odkázat na věcně správný závěr okresního soudu o tom, že již v původním soudním řízení pod sp. zn. 14 C 300/2016 žalobce věděl o existenci nároku z titulu poškození převodovky, aniž tento nárok proti žalovanému uplatnil. Nelze však přijmout závěr okresního soudu plynoucí z odůvodnění rozsudku pod bodem 38., podle kterého byl stejný nárok také předmětem původního řízení, který byl nahrazen novým závazkem žalovaného plynoucím z narovnání účastníků formou soudního smíru. V soudním řízení pod sp. zn. 14 C 300/2016 účastníci mohli uzavřít smír schválený soudem jen v rozsahu, odpovídajícím předmětu řízení vymezeném žalobou, nedošlo-li v průběhu soudního řízení ke změně jejího obsahu, a jak je zřejmé z obsahu spisu se tak nestalo. I nadále však platí závěr, že žalobce neuplatnil nárok z titulu závady na převodovce v částce 1.740,60 Eur včas v 6měsíční lhůtě od data vzniku nároku a došlo k zániku nároku v důsledku prekluze. Odvolací soud rozsudek okresního soudu, kterým došlo k zamítnutí žaloby o tomto nároku, jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. 16. Ke změně rozsudku v nákladovém výroku odvolací soud přistoupil na podkladě závěru, že výši náhrady nákladů přiznané žalovanému k tíži žalobce okresní soud vyčíslil nesprávně. Žalovanému náleží proti žalobci náhrada nákladů potřebných k účelnému bránění práva podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jde o náhradu za právní zastoupení žalovaného v řízení advokátem. Výše odměny advokáta se stanoví z tarifní hodnoty předmětu sporu, tj. z částky 1.740,60 Eur. Advokát převzal zastoupení žalovaného dne 12. 10. 2017 a ke stejnému datu devizový kurz Eur ke Kč, stanovený Českou národní bankou, odpovídal hodnotě 1 Eur = 25,890 Kč. Částce 1.740,60 Eur tak odpovídá částka 45.064 Kč a z takto určené tarifní hodnoty odměna za 1 úkon právní služby podle § 7 odst. 5. vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen „AT“) se rovná částce 2.940 Kč. Odměna v této výši advokátu žalovaného náleží za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 18. 10. 2017 a účast u jednání okresního soudu dne 31. 7. 2018. Vyjádření žalovaného k obsahu odvolání žalobce proti usnesení okresního soudu ze dne 25. 10. 2017, č. j. 14 C 168/2017-20 není účelným úkonem, ostatně žalobce s odvoláním proti usnesení o zastavení řízení uspěl (viz usnesení v KS v Ostravě č. j. 56 Co 74/2018-35). Další vyjádření k obsahu žaloby ze dne 28. 6. 2018 není rovněž účelným úkonem, neboť svůj procesní postoj k žalobě měl žalovaný vyjádřit v rámci 1. vyjádření. Advokátu žalovaného náleží odměna za 3 úkony právní služby á 2.940 Kč/1 úkon, v souhrnu částka 8.820 Kč, 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 3 AT v částce 300 Kč/1 úkon, celkem 900 Kč, náhrada 21% DPH ze součtu odměn a paušálních náhrad, tj. z částky 9.720 Kč, rovná se částce 2.041 Kč (po zaokrouhlení) s odkazem na § 14a odst. 1 AT, celkem tvoří náklady částka 11.761 Kč. Částku 11.761 Kč je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve 3denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. 17. V odvolacím řízení žalobce neuspěl a je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů odvolacího řízení s odkazem na § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Jde o odměnu za vyjádření žalovaného k odvolání v částce 2.940 Kč, paušální náhradu za stejný úkon podle § 13 odst. 3 AT v částce 300 Kč a 21% náhradu DPH dle § 14a odst. 1 AT z částky 3.240 Kč, tj. částku 680 Kč (po zaokrouhlení), celkem 3.920 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.). Ostrava 23. září 2019 JUDr. Eva Zavrtálková v. r. předsedkyně senátu