13 56 Co 89/2019 Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Andrisová. č. j. 56 Co 89/2019 -337 Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Andrisová. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D. ve věci žalobce: Olivier J., narozený dne xxx, občan Belgie bytem xxx zastoupený advokátem JUDr. Maxmiliánem Jaškou sídlem Legionářská 1085/8, 779 00 Olomouc proti žalované: DPS design s.r.o., IČO 25886878 sídlem Stanislavského 11/6, Svinov, 721 00 Ostrava zastoupená advokátem Mgr. Martinem Bílým sídlem Olivova 553/3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory o povinnost bezplatně odstranit vady díla k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2019, č. j. 81 C 121/2014-309 takto: I. Rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku o věci samé se potvrzuje v tomto znění: Žalovaná je povinna bezplatně odstranit vady díla provedeného žalovanou a spočívajícího v dodávce a montáži napínané fólie DPS a optických vláken pro vytvoření hvězdného nebe tvořeného osmi sty svítícími body nad bazénem zřízeným v části žalobcova rodinného domu č. p. xxx, který je součástí pozemku parc. č. st. xxx v katastrálním území xxx, obec xxx, okres xxx, opravou, popřípadě výměnou vadných nebo poškozených částí, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 45.502 Kč. III. V odstavci III. výroku se rozsudek okresního soudu potvrzuje. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.885 Kč. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Ostravě rozsudkem uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vady díla spočívající v dodávce a montáži napínané fólie DPS a optických vláken pro vytvoření hvězdného nebe tvořeného osmi sty svítícími body nad bazénem v rodinném domě č. p. xxx, který je součástí pozemku parc. č. st. xxx v katastrálním území xxx, obec xxx, a to opravou, případně výměnou vadných nebo poškozených částí, jejímž výsledkem bude dosažení stavu, kdy: a) napínaná podhledová fólie bude umožňovat proudění cirkulujícího vzduchu v místnosti, v níž se nachází bazén, aniž by docházelo k významnějším průhybům fólie vlivem standardně fungující vzduchotechniky bazénu, b) osvětlené noční nebe bude opětovně mít osm set svítících bodů znázorňujících hvězdnou noční oblohu, přičemž optická vlákna, jimiž jsou tvořeny svítící body, budou mít dostatečnou délkovou rezervu pro nezbytné průhyby fólie vlivem standardně fungující vzduchotechniky bazénu, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Žalované uložil povinnost k náhradě nákladů prvostupňového řízení žalobci k rukám jeho advokáta v částce 52.009,50 Kč, a České republice na účet Okresního soudu v Ostravě v částce 31.221 Kč, v obou případech do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti všem výrokům rozsudku podala žalovaná včasné odvolání s odůvodněním, že soud nepřihlédl ke odvolatelem tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl všechny navržené důkazy, na základě důkazů provedených dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávné je jeho právní posouzení věci. V odůvodnění odvolání opakovala, že strop je za normálních okolností v běžném umístění a stavu a byl předán bez vad. Aby se „nafoukl“ je potřeba vnější vliv. Závěry znaleckého ústavu jsou jednoznačné. Prostor bazénu je větrán v podtlaku na rozdíl od návrhu projektanta VZT (vzduchotechniky), který navrhoval přetlakové větrání. Podhled mohl být poškozen při uvádění vzduchotechniky do provozu. Koordinaci měl provádět stavební dozor, osoba způsobilá, neboť část stavby byla prováděna svépomocí. Žalovaná nemohla vadu ani při veškeré pečlivosti zjistit. Zhotovitel vzduchotechniky předal VZT žalobci až poté, kdy žalovaná žalobci předala stropní podhled ve funkčním stavu a bez závad. Znalec se nedomníval, že jde o vadné provedení podhledu. Vhodnost výrobku pro danou stavbu byla v odpovědnosti projektanta. Žalobce neprovedl regulaci oprávněnou osobou a má nainstalovánu vzduchotechniku, která neodpovídá projektové dokumentaci. Znalecký ústav svými závěry vyloučil protiprávnost a příčinnou souvislost na straně žalované. Rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný. Pokud okresní soud se rozhodl pominout podstatné závěry znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem, měl jeho pasáže reprodukovat a vyložit, proč závěry posudku odmítá. Okresní soud se k podstatným závěrům vůbec nevyjádřil. Takový postup je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu ČR (viz rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 218/09, IV. ÚS 563/03, IV. ÚS 185/96, II. ÚS 169/09 Pl. ÚS 1/03, II. ÚS 1738/16). Soud v rozsudku dochází k závěrům v rozporu s obsahem spisu a provedenými důkazy. V bodě 13 soud shledal, že přes rozpory v závěrech znaleckých posudků je možné z obou učinit jednoznačný závěr, že k vydutí fólie nemohlo dojít v důsledku jiných okolností než té, že při zhotovení stropního podhledu tvořeného fólií a optickými vlákny žalovaná nevzala v úvahu všechna technicky významná specifika. Ze závěrů znaleckého ústavu vyplývá závěr opačný..... „průhyb je výsledkem tlaku na obou stranách fólie, tj. v prostoru nad fólií a v prostoru prostředí bazénu. Musel by zde být tlak v řádech stovek pascalů. Při správném zaregulování vzduchotechnické jednotky (uvedení klimatizační jednotky do provozu) a běžném provozu k takovému rozdílu tlaku nemůže dojít. Prostor bazénu není vzduchotěsný a prostor mezi podhledem a stropní konstrukcí rovněž“. Okresní soud dále shledal, že zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou je nevhodnost pokynů, jestliže objednatel na jejich nevhodnost neupozornil. Z provedených důkazů však vyplynulo, že vzduchotechnika byla spuštěna až po předání stropního podhledu a byla instalována jiná vzduchotechnika, než je uvedena v projektové dokumentaci. Závěr soudu je s tímto konstatováním v rozporu. Kdyby žalovaná projektovou dokumentaci měla, dozvěděla by se z ní mylnou informaci. Nic by to nezměnilo na jejím postupu, neboť žalovaná po celou dobu řízení tvrdí, že správně fungující vzduchotechnika nemá na stropní podhled žádný vliv. Nesprávný je rovněž závěr okresního soudu, že žalovaná při realizaci díla v části finálního zkrácení optických vláken minimálně nevzala v úvahu znalci prokázanou skutečnost, že fólie se prohne vlastní hmotností a vlivem hmotnosti vláken a působením teploty. Tento závěr je ovšem nesprávný, neboť znalec prohnutí fólie v důsledku teploty vyloučil a prohnutí vlastní hmotností fólie a hmotností vláken je v rozporu se všemi provedenými důkazy. Tvrzení žalobce od počátku směřovalo k tomu, že prudkým ochlazením vzduchu k místnosti, došlo k balónovému efektu a k nafouknutí podhledu. Znalecký ústav se k tomu vyjádřil tak, že v případě, že by prostor mezi podhledem a stropem byl úplně těsný a rozdíl mezi prostorem nad a pod fólií byl 30 şC, fólie by se prohnula o 28 mm; v žádném případě však znalec nedospěl k výpočtu 30 cm, jako tomu bylo u znalce Kořenka. Kdyby mezi stropní konstrukcí a podhledem byl rozdíl teplot vzduchu 30 şC, dojde ke zvětšení objemu vzduchu v dutině o 11 %, což způsobí průhyb cirka 28 – 30 mm. Z fyzikální podstaty tento vliv nemůže způsobit průhyb 30 cm. Okresní soud pomíjí názor znaleckého ústavu a žalovaného činí odpovědného za všechny myslitelné fyzikální podmínky, včetně těch, které nedokáže s jistotou stanovit ani znalecký ústav, případně, které způsobil žalobce svou činností v rozporu s předpisy (nesprávné zaregulování vzduchotechniky neoprávněnou osobou, absence stavebního dozoru, rozpor výsledné stavby s projektovou dokumentací, atd.). Žalovaná nesouhlasí s názorem, že každé poškození věci je automaticky vadou díla, protože výrobce věci nepředvídal „všechna technicky významná specifika, tedy všechny fyzikální podmínky“, včetně chování třetích osob v rozporu s právním předpisem. Žalovaná obsahem odvolání požadovala změnu rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, ačkoli je v písemném odvolání je obsažen návrh na zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k novému řízení. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Podle žalobce okresní soud správně vyhodnotil obsah všech důkazů se závěrem, že dílo žalovaného bylo zhotoveno vadně. Žalovaný opomenul přírodní zákonitosti a obecně známé fyzikální jevy spočívající v tom, že zhotovený napínaný podhled v podmínkách provozu krytého bazénu se bude prohýbat a prověšovat vlivem rozdílu teplot v uzavřeném prostoru nad podhledem a též vlivem tlaku vzduchu a jeho změn v souvislosti s větráním prostor bazénu a provozem klimatizace. Optická vlákna rozváděná ze svazku v prostoru nad podhledovou fólií a prostrčená otvory skrz fólii, aby vytvářela svítící body, byla v rámci díla instalována příliš krátká, bez potřebné vůle odpovídající vydouvání (prohýbání, prověšování) podhledové fólie. Zhruba polovina z nich v tom nejexponovanějším místě okolo středu podhledu se provlékla, takže vlákna sklouzla do prostoru nad fólií a světelný efekt zanikl. Žalovaná podcenila a ignorovala podmínky a vlastnosti prostoru, v němž dílo zhotovila, a v nichž mělo sloužit, nezajímala se o projektovou dokumentaci, ani o v prostorách umístěné a již instalované technologie (klimatizace), tyto souvislosti nevyhodnotila, žalobce neupozornila na případnou nevhodnost instalace takového podhledu v prostorách krytého bazénu, či na zvláštní nároky z tohoto hlediska, jak by měl být bazén provozován, aby se neprojevila sporná vada. Podle žalobce úplně stačilo ponechat optická vlákna delší s potřebnou vůlí pro průhyby fólie. Žalované nesvědčí žádný z odvolacích důvodů, na nichž žalovaná odvolání staví. 4. Rozsudek okresního soudu ve všech jeho výrocích byl na podkladě včasného odvolání žalované přezkoumán u odvolacího jednání z hlediska použitých odvolacích důvodů se závěrem, že pokud jde o věc samu, odvolání důvodné není. 5. K problematice mezinárodního prvku v řízení v osobě žalobce, občana Belgie, lze odkázat na závěry okresního soudu s tímto doplněním. Mezinárodní příslušnost soudů ČR plyne z Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („Brusel I.“), jeho čl. 2 odst. 1. Kolizní režim (tj. volba příslušného hmotného práva) se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy („Řím I.“), čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. a). 6. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu bez potřeby v odvolacím řízení provést další dokazování, které žádný z účastníků ostatně nenavrhl. Na podkladě stejných skutkových zjištění okresního soudu odvolací soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 7. Lze vzít za prokázáno, že mezi žalobcem v postavení zákazníka a žalovanou jednající jednatelem Ing. Alešem B. jako dodavatelem díla došlo ústní formou v roce 2013 podle nabídky ze dne 15. 5. 2013 (za účinnosti občanského zákoníku č. 40/64 Sb.) k uzavření smlouvy o dílo o dodávce a montáži napínané fólie DPS a optických vláken pro vytvoření „hvězdného nebe“ tvořeného osmi sty svítícími body nad bazénem v rodinném domě č. p. xxx, součásti pozemku parc. č. st. xxx v kat. území xxx, obec xxx. K předání díla došlo 6. 9. 2013. Žalobce zpozoroval vady spočívající ve vymizení nejméně jedné třetiny svítících bodů dne 24. 11. 2013. Elektronickou cestou, telefonicky a následně doporučeným dopisem v období 24. 11. – 13. 12. 2013 žalobce reklamoval vzniklou závadu. Žalovaná elektronicky dne 21. 12. 2013 reklamaci odmítla. 16. 1. 2014 za účasti obou procesních stran a znalce Ing. Marka Kořenka, kterého přizval žalobce, proběhlo jednání na místě samém. K datu jednání žalovaná nedodala dokumentaci o díle, o kterou žalobce žádal. Cenu díla žalobce zaplatil 4 splátkami v období 16. 6. – 26. 9. 2013 v souhrnu v částce 145.164 Kč, a v průběhu soudního řízení uhradil poslední splátku – 21.000 Kč (viz přednes advokáta žalobce u odvolacího jednání 25. 10. 2019, jehož pravdivost žalovaná nezpochybnila). Žalobce žalobou podanou dne 2. 5. 2014 uplatnil požadavek na bezplatné odstranění vady díla, které spočívá v dodávce a montáži napínací fólie DPS a optických vláken pro vytvoření hvězdného nebe tvořeného osmi sty svítícími body nad bazénem v rodinném domě žalobce, a výsledkem odstranění vady má být oprava nebo výměna vadných či poškozených částí. 8. Žalobce předložil k důkazu nabídkový list žalované č. N13021, jehož obsahem je nabídka na dodání a montáž fólie DPS v barvě dle katalogu, lišty skryté AL, doprava, a optická vlákna pro vytvoření hvězdného nebe dle výběru – osm set bodů za celkovou cenu 137.326 Kč (bez DPH). Součástí nabídky je garance záruky 10 let na barvu a napnutí fólie, na ostatní práce 3 roky. V nabídce je sdělení o provádění čištění napínaných podhledů, demontáž a zpětná montáž pro opravy instalaci nad podhledem bez nutnosti výměny fólie. Dále předložil protokol o předání díla ze dne 6. 9. 2013, v němž je zachyceno zhotovení napínacího podhledu DPS – bazén RD xxx, plocha 41,7 m2, barva L5025 a optická vlákna 800 bodů dle smlouvy č. N13010. Podle obsahu v pořadí 1. elektronické reklamace žalobce ze dne 24. 11. 2013 adresované jednateli žalované, ...... „elektrikáři zapojili halogen generátor“, velká plocha optických vláken uprostřed bazénu cca jedna třetina plochy (nesvítí). Žalovaná v reakci na reklamaci doporučeným dopisem ze dne 13. 12. 2013 v dopise ze dne 20. 12. 2013 odpověděla, že byla provedena prohlídka díla v rodinném domku žalobce, zjištěno vytažení vláken nad fólii, k němuž mohlo dojít podle žalované velkým „nafouknutím“ fólie vlivem mimořádné situace. Oprava je možná, nikoli však na náklady žalované. Žalovaná nabídla žalobci jednání na místě za účasti znalce. Následným dopisem ze dne 22. 1. 2013 žalovaná reklamaci neuznala. Ve vyjádření k žalobě ze dne 10. 7. 2014 žalovaná uvedla, že přizvaný znalec nebyl schopen vysvětlit, jak došlo k poškození díla. Znalec při simulaci za chodu vzduchotechniky nebyl schopen docílit předpokládaného průhybu fólie (stropního podhledu) o více než několik cm a jeho závěr o průhybu o 30 cm je smyšlený. Žalobce neposkytl znalci specifikaci vzduchotechniky. Žalovaná navrhla ohledání na místě samém za účasti znalce tak, aby znalec předvedl, jak mohlo dojít k takovému průhybu stropního podhledu činností vzduchotechniky a k vytažení vláken. 9. Žalobce předložil k důkazu znalecký posudek č. 226-4/2014 Ing. Marka Kořenka, znalce z oboru cen a odhadů nemovitostí, odvětví stavby obytné a průmyslové, ze dne 16. 1. 2014. Podle zadání žalobce měl znalec zjistit a posoudit technický stav podhledu DPS s optickými vlákny, standardnost a kvalitu provedení v místnosti s krytým bazénem. Podle obsahu znaleckého posudku znalec během místního šetření zjistil, že pod železobetonovou nosnou stropní konstrukcí s vnějším zateplením byl vytvořen podhled ze sádrokartonu. V místě nad bazénem v rozměru 5 x 8 m byl vytvořen podhled z napínané stropní PVC fólie DPS. Pro vytvoření efektu oblohy se svítícími body byly na železobetonovou stropní konstrukci připevněny optické kabely z osmi set kusů optických vláken. V průběhu montáže fólie byla optická vlákna protažena přes fólii. Po ukončení montáže stropní fólie byla optická vlákna zkrácena a jejich konec zataven do tvaru kuličky. Světelný zdroj optického kabelu je proveden na stropě v garáži pod sádrokartonovým podhledem u stěny mezi garáží a bazénovou místností. Světelný zdroj obsahuje světelnou výbojku a chlazení ventilátorem. Znalec zjistil, že fólie není provedena tak, aby byl zajištěn rovnoměrný pohyb vzduchu před a za fólií, který by zajistil rovnoměrnou teplotu před a za PVC fólií a vyrovnávání tlaků. Během místního šetření byl zjištěn průhyb PVC stropní fólie o 10 cm uprostřed plochy při vypnuté vzduchotechnice. Optická vlákna ve střední části plochy byla z většiny zatažena za fólii, avšak funkční (konce svítily). V krajních částech fólie jsou optická vlákna viditelná z bazénové části (správný stav). Tzv. neviditelná optická vlákna uprostřed plochy svítí, avšak za fólií a z bazénové části nejsou viditelná. Při zapnuté vzduchotechnice byl naměřen průhyb PVC stropní napínané fólie až 30 cm ve středu zakrývané plochy. Průhyb je způsoben absencí otvorů ve fólii, kterou by se zajistilo rovnoměrné proudění vzduchu při zapnuté vzduchotechnice a rovnoměrné rozložení teploty a tlaků před a za fólií. Při takovém stavu se stropní fólie nafoukne směrem do bazénové části, protože dochází k ochlazování před fólií a za fólií a není zajištěno rovnoměrné proudění vzduchu. Vyšší teplota vzduchu nafukuje fólii směrem do místnosti. U takového průhybu stropní PVC fólie jsou krátká optická vlákna vtažena zpět za fólii a v rozsvíceném stavu nejsou před fólií z bazénové části viditelná. Z architektonického hlediska se nejedná o porušení pravidel, z hlediska funkčnosti PVC stropní fólie provedené bez optických vláken se nejedná o porušení pravidel. Z hlediska celkové funkčnosti PVC stropní fólie včetně optických vláken („oblohy se světelnými body“) se jedná o porušení pravidel při montáži, protože není zajištěno rovnoměrné proudění vzduchu před a za fólií, které by vyrovnávalo rozdíl teplot a tlaků před a za fólií. Dodavatel nepočítal s provedením otvorů do fólie nebo s použitím perforované fólie, které by proudění vzduchu zajistilo. Měl počítat s větším průhybem fólie a zkrátit optická vlákna tak, aby při průhybu fólie nebyla zatažena zpět do prostoru za fólii. Výrobní dokumentace z provádění díla nebyla zhotovitelem předána a znalci poskytnuta. 10. Z výslechu znalce u jednání před okresním soudem bylo zjištěno, že místní šetření za účasti účastníků proběhlo 16. 1. 2014, při kterém nebyl zaznamenán enormní průhyb. Znalec zkoušel různé varianty při zapnutí klimatizace otvírání dveří apod. Měření jen za účasti žalobce (bez účasti žalované a jejího advokáta) proběhlo dále 31. 1. 2014 a při něm byl zaznamenán průhyb až 30 cm. Rozdílné výsledky ze 16. 1. a 31. 1. 2014 znalec odůvodnil teplotou fólie v horní části bazénové místnosti. Znalec neposuzoval činnost vzduchotechniky používané v místnosti. Znalec nevyhotovil protokol o měření, které prováděl 31. 1. 2014, neposuzoval, jaká vzduchotechnika byla použita, teploty naměřené v době provádění měření do posudku nezachytil stejně jako měření podtlaku v místnosti. Ve stěně mezi garáží a bazénovou místností je umístěn zdroj světla v prostoru mezi stropem a fólií, který by se tam neměl nacházet. Průduch z garáže k tepelnému zdroji byl zaslepen, podle znalce světelný zdroj znalec popsal jako jednu z možných příčin vad. Otvory pro větrání v rozích konstrukce zajišťují rovnoměrné proudění vzduchu. Průhyb plachty není na škodu, v případě hvězdného nebe konstrukce nefunguje jako celek, vlákna jsou krátká. Vzduchotechnika v místnosti musela být nainstalována před instalací hvězdného nebe. Znalec neví, zda byla funkční. Životnost konstrukce je obvykle 10 – 30 let. Záruka na konstrukci se ztrácí, pokud majitel konstrukci otevře nebo svévolně instaluje další prvky, a to v daném případě znalec nezjistil. Znalec při místním šetření zkoumal, zda jednou z příčin není vada ve světelném zdroji, z toho důvodu otevřel světelný zdroj, ale chyba se nepotvrdila. V případě, že by zaslepený otvor z garáže do prostoru mezi fólií a stropní konstrukcí nebyl zaslepen, nemělo by to vliv na průhyb konstrukce a vznik vad. Podle znalce fólie by neměla být umístěna v místě, kde je namáhána větrem. Pokud je montována v místnosti se vzduchotechnikou je zapotřebí zajistit odvětrání konstrukce za plachtou, neboť vzduchotechnika mění během krátké doby prostředí v místnosti z hlediska teploty a tlaku. 11. Okresní soud nato pověřil stejného znalce k vypracování doplňku ke znaleckému posudku tak, že provede nové ohledání díla za účasti obou účastníků a jejich zástupců a nasimuluje podmínky, které byly zjištěny při místním šetření 31. 1. 2014, a které vedly k závěru o vadách a nedostatcích zjištěných na konstrukci stropní fólie DPS. Při tomto šetření měl znalec zachytit teplotu a zjištěné hodnoty propnutí fólie. Znalec měl dále řádně ohledat zaslepený průchod vedoucí do garáže a přijmout závěr, zda v případě, že by průchod nebyl zaslepen, bylo zajištěno rovnoměrné proudění vzduchu před a za fólií a zda i v takovém případě by se projevily vady na konstrukci stropní fólie DPS, jak byly popsány v původním znaleckém posudku. Znalec provedl místní šetření 11. 3. 2015 a při zapnutém větrání vzduchotechniky byl zjištěn průhyb konstrukce napínané stropní fólie 5 cm v počátečním stavu a po 21 minutách provozu větrání až 19,1 cm. Účastníci místního šeření přitom zaznamenali zvuk, který odpovídá zaskočení dalšího světelného bodu za konstrukci napínané stropní fólie. Průduch konstrukce byl viditelný pouhým okem. Uprostřed napínané stropní fólie se vyskytovalo už jen nepatrné množství svítících bodů, ostatní jsou zaskočeny za fólii a nejsou viditelné. Průhyb konstrukce je způsoben absencí větracích otvorů směřujících do dutiny za napínanou stropní konstrukci v místnosti se vzduchotechnikou. Po vypnutí větrání se konstrukce napínané stropní fólie vrátila zpět do původní polohy. Znalec dále zdokumentoval světelný zdroj umístěný za sádrokartonovým podhledem opatřený plastovými dvířky, otvor byl vyplněn PUR montážní pěnou. Podle místního šetření otvor vyplnil žalobce. Světelný zdroj, včetně ventilátorového vzduchového chlazení je umístěn ve stěně mezi sádrokartonovým podhledem a stropní konstrukcí. Otvor slouží pouze pro průchod optického svazku světelných vláken přes zeď a nebyl opatřen trvalou průchodkou, která by měla plnit funkci odvětrávání prostoru za fólií. Otvor zhotovitel opomněl zapravit a tak ho zapravil majitel na své náklady. Podle závěru znalce montáž napínané stropní PVC fólie DPS vykazuje vady - není zajištěno rovnoměrné proudění vzduchu před a za fólií v místnosti se vzduchotechnikou a tím dochází k nafouknutí fólie, chybí větrací mřížky do prostoru za fólií v místnosti se vzduchotechnikou, vzduchotechnika byla v době montáže fólie již nainstalována a funkční, - optická vlákna byla vtažena za fólii, nejsou viditelná před fólií, efekt oblohy se svítícími body ve střední části fólie je z většiny nefunkční, - světelný zdroj (také zdroj tepla) je umístěn v prostoru za fólií, což je v rozporu s doporučeními, vyplnění otvoru mezi zdivem a optickými kabely světelného zdroje nemá vliv na průhyb konstrukce napínané stropní fólie. Podle znalce nelze provést jednoduchou přijatelnou opravu k zajištění funkčnosti systému, je nutno demontovat stávající PVC fólii, provést znovu zavedení konců optických vláken před fólii, zajistit rovnoměrné proudění vzduchu před a za fólií, aby se eliminoval rozdíl teploty a tlaků. Průhyb konstrukce byl zdokumentován odborně způsobilým oprávněným geodetem (viz protokol měření a tabulka hodnot příloha 2 a 3 dodatku znaleckého posudku). 12. Znalec při dalším výslechu okresním soudem 26. 11. 2015 dále uvedl, že své závěry konzultoval s firmami, které provádějí stejné zakázky a na podkladě těchto konzultací a ohledání díla dospěl k závěru, že architektonické řešení díla je v pořádku, z hlediska funkčnosti jde o porušení technických pravidel. Znalec prováděl měření při zapnuté vzduchotechnice programu větrání. Znalec si nepamatoval, zda při 1. šetření bylo zkoušeno odvětrávání otvíráním dveří či oken, při vypracování dodatku znaleckého posudku odvětrávání dveřmi nezkoušel. 13. Okresní soud v pořadí 1. rozsudkem ze dne 26. 11. 2015 č. j. 81 C 121/2014-94 žalobě vyhověl a Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 7. 2016 č. j. 56 Co 142/2016-122 rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení se závěrem, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Podle jeho závěrů bylo povinností žalované před zahájením realizace díla zjistit technický stav objektu, v němž má být dílo provedeno z hlediska všech parametrů, které jsou pro zhotovení díla a jeho výsledek podstatné a mohou výslednou kvalitu díla ovlivnit a v závislosti na těchto zjištěních informovat žalobce o nevhodnosti jeho pokynů a požadavků. Podle odvolacího soudu však nebylo na místě odmítnout důkaz navržený žalovanou revizním znaleckým posudkem. Ten měl zkoumat, zda stropní podhled mohl být poškozen vadně fungující vzduchotechnikou, kterou žalovaná nemohla při veškeré pečlivosti předem zjistit, zda optická vlákna pro daný účel k vytvoření iluze hvězdné oblohy vzhledem k místu jejich instalace byla dostatečně dlouhá, zda žalovaná při zhotovení designového stropu porušila některou z technických norem, zda vydutí fólie mohlo být způsobenou jinou okolností než tou, že žalovaná nevzala v úvahu všechny technicky významná specifika, tedy všechny fyzikální podmínky, za nichž byl stropní podhled za účelem vytvoření iluze hvězdného nebe instalován, zda vadné provedení stropního podhledu lze technicky opravit, zda zvolený typ stropního podhledu je vhodný pro místnost s bazénem s ohledem na její parametry, technické vybavení a další specifika objektu. 14. Okresní soud v novém řízení pověřil vypracováním znaleckého posudku Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s.r.o., znalecký ústav v oboru stavebnictví, osvědčování a certifikace stavebních materiálů, výrobků, konstrukcí a budov v rozsahu udělené autorizace. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu ze dne 5. 2. 2018 č. ZP-01-2018 vyplynuly následující závěry. V technologickém postupu montáže optických vláken předloženém žalovanou není stanovena délka optického vlákna, které má být zasunuto do podhledu po provedení „kuličky“. Podle záručního listu na podhled zakoupený v autorizované prodejní síti DPS a namontovaný autorizovaným zástupcem jsou poskytovány záruky - 36 měsíců na montážní práce, - 10 let na stálost barvy a tvaru podhledu, spoje, lem fólie, trvalost materiálu, - 24 měsíců na montáž světel, na osvětlení jako součást podhledu, - 24 měsíců na instalované světelné zdroje. Pokud jde o vliv teplot na fólii doporučená teplota je nad 10 şC až 40 şC. Při teplotě nad 40 şC může dojít k deformaci, pod 10 şC může dojít ke zkřehnutí a mechanickému poškození fólie. Při nedodržení doporučené teploty a mechanickému poškození fólie záruka nemůže být uplatněna. Pracovník znaleckého ústavu provedl šetření v místě 15. 8. 2017 za účasti obou účastníků řízení, použil Airflow TA460P měřidlo ke měření hodnot teploty vzduchu relativní vlhkosti atmosférického tlaku, diferenčního tlaku vzduchu a rychlosti proudění vzduchu. VZT v prostoru bazénu byla zapnuta na program větrání, vnější vnitřní dveře zavřeny, vodní hladina bazénu zakryta roletou, vířivka mimo provoz, světelné body svítily. Světlík ve stropní konstrukci bazénu je nahrazen plnou stropní konstrukcí. Snížený podhled je proveden jako klientská změna a navazuje na napínaný podhled. Prostor bazénu je větrán v podtlaku na rozdíl od návrhu projektanta VZT, který navrhoval přetlakové větrání. V důsledku této změny došlo ke změně způsobu větrání a teplovzdušného vytápění prostoru bazénu. Světelný zdroj pro optická vlákna oblohy je přístupný z garáže a je umístěn v podhledu v garáži. Pro vstup ve zdi garáže je doplněn PUR pěnou. Ve fólii podhledu byly identifikovány otvory cca 1 cm2 kulatého, trojúhelníkového tvaru a podobně navozující dojem mechanického poškození protržením, propíchnutím. Světelné body ve střední části nebyly rovnoměrně viditelné. Měření bylo prováděno za účelem zjištění možných příčin, které způsobily zvětšení průhybu fólie do té míry, že následně mohlo dojít k vytržení optických vláken. Znalec obdržel od žalované funkční vzorek modelu napínaného podhledu velikosti 1 m x 1 m s 98 světelnými body pro laboratorní zkoumání. Zkoumání v laboratoři bylo provedeno za účelem zjištění chování fólie při tlaku vzduchu z vnitřní strany, průvzdušnost fólie perforované optickými vlákny, průhyb při působení tlaku vzduchu, odolnost fólie proti vytržení vláken, poškození fólie při vytržení zakončeného optického vlákna. Zvětšení průhybu podhledu může být způsobeno teoreticky zvětšením objemu vzduchu ve vzduchové dutině mezi napínaným podhledem a stropní konstrukcí jeho ohřátím. K ohřátí může dojít při existenci tepelného zdroje nebo přívodu teplejšího vzduchu do dutiny za předpokladu vzduchotěsnosti všech konstrukcí vymezujících dutinu. Tento požadavek fólie nesplňuje. Je perforována osmi set otvory provlečenými optickými vlákny. Znalci není známo, že by se v dutině vyskytoval vnitřní tepelný zdroj, který by vzduch v dutině mohl ohřát na vyšší teplotu než je teplota v prostoru bazénu. Stejný fyzikální efekt by nastal při ochlazení vzduchu v prostoru bazénu, kdyby se zmenšil jeho objem a tím zvětšil objem vzduchové dutiny. Stavební konstrukce vymezující bazén nejsou vzduchotěsné a tento případ je vyloučen. Geometrickou simulací znalec dovodil, že zvětšení objemu uzavřené vzduchové dutiny nad podhledem by způsobilo maximální průhyb 28 mm. Podle svého sdělení žalobce převzal iniciativu při dokončení části stavby, bazénu a garáže, tomu odpovídá objednání napínaného podhledu, který je trvalou součástí stavby a převzetí VZT od dodavatele žalobcem. Dokončení stavby bylo realizováno zjevně svépomocí bez odborného dozoru. K otázce, zda stropní podhled mohl být poškozen vadně fungující vzduchotechnikou, znalec odpověděl, že k tomu mohlo dojít při uvádění vzduchotechniky do provozu. Ke zprovoznění vzduchotechniky muselo být nastavení klimatizační jednotky prováděné montážní firmou, postup a konečné nastavení klimatizační jednotky není známo, není uveden v přejímacím protokolu ani ve stavebním deníku či jednoduchém záznamu o stavbě. VZT bylo montážní firmou realizováno rozdílně od projektové dokumentace, v projektové dokumentaci ani v její revizi nebyl napínaný podhled projektantem navržen, původně byl navržen světlík. Společnost MENERGA s.r.o. předala žalobci VZT jednotku 18. 10. 2013, zatímco žalovaná předala své dílo žalobci 6. 9. 2013. Znalec nezjistil nic, co by způsobilo při různých provozních podmínkách užívání bazénu, které namodeloval, a zdokladoval poškození fólie v rozsahu svého zjištění. Zjištěná poškození neodpovídají žádnému otvoru ve fólii zkušebního vzorku. K otázce, zda optická vlákna pro daný účel vytvoření iluze hvězdné oblohy byla dostatečně dlouhá vzhledem k místu jejich instalace, znalec odpověděl, že dostatečnou délku optického vlákna již nelze posoudit, neboť nelze stanovit jejich původní polohu. Dostatečná délka vláken musí být hodnocena v souvislosti s místem, kde byla provlečena fólií napínaného podhledu. Zda žalovaná při zhotovení designového stropu porušila některou z technických norem, tuto otázku znalec zodpověděl tak, že platí norma ČSN EN 14716, která nestanoví požadavky na provádění montáž napínaných podhledů. Montáž provádí žalovaná dle vlastního technologického postupu. Správné řemeslné provedení je pokryto povinnou revizí. Obecně mohla být porušena ČSN 730540-2 tepelná ochrana budov, část 2., která stanoví požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí, a výskyt vlhkosti na povrchu konstrukcí k otázce zda mohlo dojít k vydutí fólie v důsledku jiných okolností, a zda žalovaná nevzala v úvahu všechny technicky významná specifika, znalec nezjistil jiné okolnosti než ty, které mohly být zřejmé při objednání dodávky, montáže a prohlídky stavby a příslušné projektové dokumentace. Žalovaná se mohla seznámit pouze s příslušnou projektovou dokumentací, kde rizika byla eliminována tím, že bylo navrženo přetlakové větrání a ve sníženém podhledu navržení mřížky VZT. Stavba byla provedena v nesouladu s projektovou dokumentací, ve stavební dokumentaci není napínaný podhled navržen. Znalec kvantifikoval vliv obou možných fyzikálních aspektů, které mohly zvětšit průhyb (prověšení podhledu), tj. zvětšení objemu vzduchu izobarickou změnou nebo snížením tlaku vzduchu v prostoru bazénu navozením podtlaku, oba teoreticky možné fyzikální aspekty mají okrajový dopad na zvětšení průhybu fólie. Zda lze vadné provedení stropního podhledu technicky opravit, znalec dovodil, že oprava je technicky možná za předpokladu vynětí napínaného podhledu z lišty, je-li technologicky možné bez poškození zakončení fólie, a k otázce zda je zvolený typ stropního podhledu vhodný pro místnost s bazénem s ohledem na její parametry a technické vybavení případná další specifika objektu, znalec uvedl, že vhodnost výrobku je v odpovědnosti a úkolech projektanta. Projektová dokumentace, ve které by stropní konstrukce s napínaným podhledem místo světlíku byla navržena, nebyla znalci předložena. 15. Výslechem ředitele znaleckého ústavu Ing. Lubomíra Kleima, CSc., u jednání okresního soudu bylo zjištěno, že jde pouze o teoretický závěr, že stropní podhled byl poškozen při uvádění klimatizační jednotky do provozu. Pokud došlo k chybě při zavádění vzduchotechniky do provozu a mělo to vliv na prověšení fólie, došlo by k tomu v podstatě skokem tak, že se vytvořil podtlak a fólie se propnula najednou. Nebyla by to záležitost v řádu měsíců. Znalec v rámci simulace možnosti vzniku škody nedosáhl takových hodnot, aby došlo k průhybu 30 cm, který zaznamenal znalec Kořenec. Ohledně poškození fólie po vytržení světlovodů, při simulaci na zkušebním vzorku byl otvor vždy kruhového tvaru a neměl ostré hranice. Pokud by se fólie zchladila pod 10 şC, ztrácí deklarované vlastnosti výrobcem, pružnost a elasticitu. Z technického listu výrobce však plyne upozornění na nejnižší možnou uváděnou teplotu 10 şC. O vhodnosti výrobku pro konkrétní stavbu rozhoduje projektant, osoba provádějící stavební dozor. Pokud v dokumentaci nebo v objednávce bylo uvedeno, že vnitřní prostředí bude mít v zimním období teplotu nižší než 10 şC, výrobek by nemohl být do stavby zabudován. Žalobce považuje za jedinou příčinu závady balónový efekt, tj. ohřátím vzduchu v prostoru nad fólií se zvětšil objem vzduchu a fólie se prohne. Efekt zvětšení objemu vzduchové dutiny mezi podhledem a stropní konstrukcí v případě, že je prostor vzduchotěsný, může zvětšit objem až o 11 % a taková změna způsobí průhyb fólie o 30 mm. Čím menší je rozdíl vzduchu, tím menší je nárůst objemu a menší průhyb. Rozdílem tlaku vzduchu na obou stranách fólie lze docílit i většího průhybu při správném zaregulování vzduchotechnické jednotky, tj. uvedením klimatizační jednotky do provozu, v běžném provozu k takovému rozdílu tlaku nemůže dojít. Prostor bazénu není vzduchotěsný stejně jako prostor mezi podhledem a stropní konstrukcí. Když je místnost v přetlaku, fólie se v případě, že by prostor byl úplně těsný, vyduje nahoru, pokud by byl podtlak, tak se prohne. Vzduch proudí do bazénové haly a z toho vyplývá, že bazénová hala je větrána v podtlaku. Fólie se prohne vlastní hmotností a vlivem hmotnosti vláken, je-li někde zatížena a vzhledem k tomu, že jde o plast, průhyb může nastat působením teploty. 16. Podle § 631 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí. 17. Podle § 632 o. z. nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu díla a dále jeho rozsah, jakost, cenu za provedení díla a dobu jeho zhotovení. 18. Podle § 633 odst. 1 o. z. zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě. 19. Podle § 633 odst. 2 o. z. na obsahu smlouvy a na povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést je osobně nebo zda je oprávněn dílo provést na svoji odpovědnost. 20. Podle § 645 odst. 1 o. z. zhotovitel odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné. 21. Podle § 645 odst. 2 o. z. zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, jestliže objednatele na vadnost materiálu či nevhodnost jeho pokynů neupozornil. 22. Podle § 646 odst. 1 o. z. záruční doba je 6 měsíců. 23. Podle § 646 odst. 2 o. z. u věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než 6 měsíců; záruční doba přesahující 6 měsíců se může týkat i jen některé součástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záruční list s vyznačením záruční doby. 24. Podle § 647 o. z. záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci (věta prvá). 25. Podle § 648 odst. 1 o. z. jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu. 26. Podle § 649 o. z. práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době, jinak práva zaniknou. Doba od uplatnění práva ze záruky až do provedení opravy se do záruční doby nepočítá. Zhotovitel je povinen vydat objednateli potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a době jejího trvání. 27. Podstatou sporu mezi účastníky byla otázka, zda vada na zhotoveném díle – dodávce a montáži napínané fólie DPS s optickými vlákny v počtu 800 bodů pro vytvoření iluze „hvězdného nebe“ , která se projevila v záruční době cca do 2,5 měsíců od předání díla, je záruční vadou, za kterou nese zhotovitel díla odpovědnost, a zda jde o vadu odstranitelnou, či v úvahu přicházel jiný způsob sjednání nápravy, totiž zrušení smlouvy a vrácení ceny díla dle § 648 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 40/64 Sb. Žalovaná zaujala procesní postoj, že za vadu, která se projevila v prověšení fólie a k vymizení části světelných bodů, zejména ve středu fólie, nenese odpovědnost. Podle žalované jde o mechanické poškození nikoli o vadu díla. Optická vlákna byla vytržena silou. Znalec Kořenek (bez účasti žalované), který prováděl simulaci se spuštěním vzduchotechniky na maximum a větráním dveřmi, dosáhl průhybu fólie jen o několik cm. Tvrzení o průhybu fólie o 30 cm je smyšlené. 28. Okresní soud kromě důkazu znaleckým posudkem znalce Ing. Kořenka, který na své náklady nechal zhotovit žalobce, opatřil doplněk ke znaleckému posudku téhož znalce a dále nový znalecký posudek znaleckého ústavu – Výzkumný ústav pozemních staveb – certifikační společnost s.r.o. Oba znalce (ředitele znaleckého ústavu) u ústního jednání rovněž vyslechl. Ze znaleckých posudků však nevyplynul jednoznačný závěr o příčině vzniku závady, která se projevila v záruční době průhybem fólie a vytažením světelných bodů z otvorů fólie, zejména ve středové části, v počtu cca jedné třetiny, takže světelné body ve středové části fólie vymizely v důsledku vytažení optických vláken z otvorů nad fólii. Úvahy znalců o tom, jak mohlo dojít ke vzniku vady jsou úvahy hypotetické. Tvrzení o mechanickém poškození fólie žalobcem však prokázáno nebylo a důkazní břemeno o tomto tvrzení nese žalovaná. 29. Povinností žalobce bylo prokázat: - uzavření smlouvy s vymezením konkrétního předmětu díla, - vznik závady v záruční době společně s jejím popisem, - skutečnost, že odstranění vady díla žalobce uplatnil v záruční době. 30. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno k prokázání výše vymezených předpokladů pro vznik nároku z odpovědnosti za vady díla žalobce splnil beze zbytku. Povinností žalobce není prokazovat, jakým mechanismem k závadě došlo, zda v důsledku vady materiálu fólie, u které došlo k prohnutí či nedostatečnou délkou optických vláken při jejich instalaci nebo v důsledku vlivu proudícího vzduchu v místech nad a pod fólií či v důsledku teplotních změn v místnosti. Žalovaná měla při uzavírání Smlouvy o dílo vzít v úvahu skutečnost, že půjde o instalaci napínané fólie se světelnými body v objektu s bazénem, kde se bude používat vzduchotechnika k odvětrávání místnosti, kde může docházet k teplotním výkyvům, ke vzlínání vlhkosti a ke změně tlaku. Jestliže k průhybu fólie, k vyvlečení světelných vláken z otvorů, k vymizení světelných bodů vytvářejících iluzi hvězdného nebe došlo v důsledku používání klimatizace, jde o důsledek, který jde na vrub žalované. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná předala žalobci v souvislosti s předáním díla jen protokol o jeho předání a převzetí a v něm žádné pokyny obsaženy nejsou. V tzv. písemné nabídce č. N13021 adresované žalobci je dokonce garantovaná záruka 10 let na barvu a napnutí fólie. V rámci téže nabídky je deklarováno, že zhotovitel provádí čištění napínaných podhledů a servisní práce s nimi spojené (demontáž a zpětnou montáž pro opravy instalací nad podhledem bez nutnosti výměny fólie). Z výpovědi jednatele žalované vyplynulo, že při předávání díla žalobci osobně přítomen nebyl. Se žalobcem se setkal při řešení finančních záležitostí po předání díla. Žalovaná nemá žádný listinný důkaz k prokázání toho, že kromě nabídky a protokolu o předání a převzetí díla žalobci předala ještě jiné listiny, zejména záruční list a návod k použití. Žalobce svou výpovědí předání těchto dalších listin vyloučil. 31. Znalec Ing. Marek Kořenek ve znaleckém posudku ze dne 12. 2. 2014 konstatoval, že při použití vzduchotechniky v místnosti musí být zajištěno rovnoměrné proudění vzduchu před a za fólií, aby nedocházelo k deformaci napínaného stropu z PVC fólie vlivem rozdílných teplot k přetlaku či podtlaku. Takovým způsobem však fólie není provedena. Při místním šetření znalec zjistil průhyb fólie o cca 10 cm, při zapnuté vzduchotechnice až 30 cm. Znalec hodnotil výsledek svého měření jako pochybení zhotovitele tkvící v tom, že zhotovitel nepočítal s otvory do fólie nebo s použitím perforované fólie, která by proudění vzduchu zajistila. Případně měl zhotovitel počítat s možností průhybu fólie a ponechat přiměřenou délku optických vláken, aby nedošlo k jejich zatažení do prostoru za fólií. K námitkám žalované, že měření prováděné znalcem o průhybu fólie až o 30 cm, znalec provedl bez účasti žalované a nevyhotovil o měření protokol, okresní soud v reakci na ně pověřil znalce vypracováním dodatku znaleckého posudku a provedl výslech znalce. Znalec v Dodatku ke znaleckému posudku popsal další měření za účasti geodeta, který zaznamenal průhyb fólie v hodnotách 02 cm maximálně 19,1 cm. V důsledku kasace v pořadí prvého rozsudku okresního soudu byl k návrhu žalované pověřen vypracováním dalšího (nikoli revizního) znaleckého posudku Znalecký ústav – Výzkumný ústav pozemních staveb, certifikační společnost s. r. o. V posudku Znaleckého ústavu jsou zčásti obsaženy právní úvahy, které Znaleckému ústavu nepřísluší hodnotit (viz pasáž na str. 24/27 v odpovědi na otázku č. 1, ..... „žalovaný nemohl vadu při veškeré pečlivosti zjistit“, na straně 26/27 ..... „znalec se nedomnívá, že se jedná o vadné provedení podhledu, protože žalobcem bylo převzato plně funkční dílo“, str. 25/27 ..... „navržení napínaného podhledu do prostoru bazénu bez výpočtového posouzení je riziko stavebníka“). 32. Podstatnými ze znaleckého posudku znaleckého ústavu jsou zjištění, že v rámci měření na zkušebním vzorku napínaného podhledu znalec zaznamenal průhyb maximálně 11,1 mm, resp. 66,2 mm. Znalecký ústav konstatoval, že teoreticky může zvětšení průhybu způsobit zvětšení objemu vzduchu jeho ohřátím při existenci tepelného zdroje nebo přívodu teplejšího vzduchu do dutiny, ovšem pouze za předpokladu vzduchotěsnosti všech konstrukcí vymezujících dutinu a požadavek vzduchotěsnosti fólie podhledu perforovaná 800 otvory nesplňuje. Znalci není známo, že by v dutině se vyskytoval vnitřní tepelný zdroj, který mohl vzduch v dutině ohřát. Stejný fyzikální efekt by nastal při ochlazení vzduchu v prostoru bazénu tak, že by se zmenšil jeho objem a zvětšil objem vzduchové dutiny. Vzhledem ke stavební konstrukci vymezující bazén, která není vzduchotěsná, je však takový případ vyloučen. Hodnocení způsobu dokončení stavby včetně převzetí vzduchotechniky předáním VZT jednotky společností Menerga s. r. o., ke které došlo 18. 10. 2013, je bez významu. Znalecký ústav vyslovil hypotézu, že podhled mohl být poškozen při uvádění vzduchotechniky do provozu, znalci však nebyl znám postup při nastavení klimatizační jednotky a žádné dokazování k této hypotéze vedeno nebylo. Žalovaná v tomto ohledu žádný důkaz nenavrhla. Jde tedy o hypotézu, která nebyla prokázána. Podstatným je rovněž závěr znaleckého ústavu, že již nelze posoudit, zda u vláken zvolil zhotovitel díla dostatečnou délku. Dokumentace předložená žalovanou nestanoví délku optického vlákna, jinak řečeno délka vláken závisí na úvaze zhotovitele. Znaleckému ústavu nebyly známy jiné okolnosti, které mohly způsobit vydutí fólie. Pokud znalecký ústav konstatoval, že oproti původně plánovanému přetlakovému větrání místnosti bazénu podle projektové dokumentace byl nakonec instalován podtlakový větrací a klimatizační systém, nelze z obsahu znaleckého posudku a z tohoto konstatování usuzovat na to, že uvedená změna ovlivnila či způsobila vznik vady díla. Za znaleckého posudku totiž takový závěr neplyne. Zvětšení průhybu fólie mohlo být teoreticky způsobeno zvětšením vzduchu ve vzduchové dutině mezi napínaným podhledem a stropní konstrukcí, avšak jen za předpokladu vzduchotěsnosti všech konstrukcí a požadavek vzduchotěsnosti v daném místě není splněn. Stejně tak nebyla zjištěna existence tepelného zdroje v dutině. Z posudku znaleckého ústavu vlastně neplyne, co bylo příčinou vzniku vady. Rozdíl tlaku na obou stranách fólie vzhledem k tomu, že nejde o vzduchotěsný prostor, nemůže způsobit větší průhyb fólie. Při správném zaregulování vzduchotechnické jednotky (uvedení do provozu) a běžném provozu nemůže dojít k průhybu v důsledku změny teploty či tlaku. 33. Žalovaná kromě obrany, že k poškození díla došlo při uvedení vzduchotechniky do provozu, nenavrhla k tomuto tvrzení žádný důkaz vyjma provedení kontrolní prohlídky stavby stavebním úřadem, zda odpovídá projektové dokumentaci. Stejný důkaz okresní soud pro nadbytečnost neprovedl a ve stádiu odvolacího řízení žalovaná tento důkaz nenavrhla. Nešlo nadto o důkaz způsobilý vést ke zjištění příčiny vzniku vady. Také znaleckým dokazováním nebyla zjištěna příčina závady, která se projevila v garanční lhůtě průhybem napínané fólie a vytažením středových optických vláken za fólii tak, že očekávaný světelný efekt prostřednictvím optických vláken není viditelný. Znalec Kořenek spatřoval pochybení zhotovitele ve způsobu provedení díla, neboť zhotovitel nepočítal s otvory, které by zajistily proudění vzduchu mezi fólií a stropem, případně v nesprávné délce optických vláken bez potřebné rezervy. Znalecký ústav vyloučil možnost zvětšení objemu vzduchu v důsledku ohřátí vzduchu, neboť nejde o vzduchotěsný prostor a jako jednu z možností vyslovil poškození podhledu při uvádění vzduchotechniky do provozu. K potvrzení či vyloučení této hypotézy nebyl proveden žádný důkaz. Špatnou volbu délky optických vláken znalecký ústav nebyl schopen potvrdit či vyloučit. 34. Odpovědnost zhotovitele díla za vadu, která se projevila v záruční době, je odpovědností objektivní nezávisle na jeho zavinění. Vadou se rozumí také nedostatek vlastností, kterou věc měla mít vzhledem k obsahu smlouvy či účelu, pro který má sloužit, případně podle právních předpisů či technických norem. Příčina vady musí spočívat v něčem jiném, než jsou okolnosti způsobené objednatelem. Pouze tehdy, způsobí-li poškození zhotovené věci výlučně objednatel (např. neodborným zacházením s věcí), nejde o vadu ve smyslu § 645 odst. 1 obč. zák. a odpovědnost zhotovitele vyloučena (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 420/2008). Neodborné zacházení s věcí žalobcem jako objednatelem díla však nebylo prokázáno a odpovídající dokazování k obraně, že vada vznikla mechanickým poškozením ze strany žalobce, žalovaná nenavrhla. Zhotovitel nese odpovědnost za provedení díla v prostorách bazénu, kde vlivem střídání teplot, tlaku vzduchu či v souvislosti s používáním vzduchotechniky nebo v důsledku vzlínání vlhkosti může jít o prostory nevhodné pro uvedené dílo. Zhotovitel měl nadto počítat s možnými průhyby fólie v důsledku teplotních změn, vlhkosti či změny tlaku a provést uchycení optických vláken s potřebnou rezervou pro případ průhybu fólie. Zhotovitel odpovídá nejen za vady, které se projevily při převzetí díla objednatelem, ale rovněž za vady, které se vyskytnou po převzetí díla v záruční době (obdobně rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2915/2013). Znalecký ústav připustil možnost odstranění vady formou výměny některých komponentů. Totéž připustil v rámci přednesu advokát žalované, který uvedl, že již v řízení před okresním soudem nabízela žalovaná žalobci opravu díla tak, že z původního díla použije některé nepoškozené prvky (trafo, lišty). Skutečnost, že při opravě díla je žalovaná nucena provést výměnu napínané fólie a instalaci nových optických vláken, nebrání závěru, že jde o vadu díla odstranitelnou tak, že žalovaná dodá a namontuje v nemovitosti žalobce napínanou fólii DPS s optickými vlákny pro vytvoření hvězdného nebe tvořeného 800 svítícími body ....... Jestliže jde o vadu odstranitelnou a žalobce zvolil jako způsob nápravy podle § 648 odst. 1 obč. zák. bezplatné odstranění vady, je žalovaná povinna bezplatnou vadu díla provést, neboť zákonné předpoklady pro nárok žalobce na bezplatné odstranění vady díla byly splněny. 35. Žalobce ovšem požadoval odstranění vady díla v rámci petitu žaloby, do něhož zahrnul požadavky, které přesáhly meze právního ustanovení § 648 odst. 1 obč. zák. Petit žaloby v bodech písm. a) a b) formuluje povinnosti žalované, které není možno v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce vymoci. V petitu žaloby jsou použita slovní spojení, která neumožňují jednoznačný výklad, viz: „významnější průhyb fólie“, „standardně fungující vzduchotechnika“, „dostatečná délková rezerva“, „nezbytné průhyby fólie vlivem standardně fungující vzduchotechniky“. 36. Zákonnému požadavku na bezplatné odstranění vady díla neodpovídá popis vlastností, které má výsledné dílo splňovat. Žalobní petit musí být úplný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, jelikož podle § 153 odst. 2 o. s. ř. nesmí, s výjimkou případu zde uvedených, účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti než je navrhováno. Vymezení obsahu práv a jim odpovídajících povinností, jejichž splnění se žalobce domáhá, musí být uvedeno přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Rozhodnutí, které by převzalo do výroku nepřesný, neurčitý nebo nesrozumitelný žalobní petit, vzhledem k § 261a o. s. ř. by nebylo po materiální stránce vykonatelné a právní následky, jež žalobce zahájením řízení sledoval, by tak nenastaly (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1108/2007). Prvá část žalobního petitu směřující k povinnosti žalované bezplatně odstranit vady díla ................až po vymezení nemovitosti, ve které se dílo nachází, je formulována dostatečně jasně a srozumitelně. Způsob odstranění vady závisí na rozhodnutí zhotovitele. Přesný a určitý enunciát rozsudku nevzbuzující pochybnosti o tom, jakou povinnost má žalovaná podle jeho obsahu splnit, odpovídá výroku, kterým se žalované ukládá: „povinnost bezplatně odstranit vady díla provedeného žalovanou a spočívajícího v dodávce a montáži napínané fólie DPS a optických vláken pro vytvoření hvězdného nebe tvořeného 800 svítícími body nad bazénem zřízeným v části žalobcova rodinného domu č.p. xxx, který je součástí pozemku parc. č. st xxx v katastrálním území xxx, obec xxx, okres xxx, opravou popř. výměnou vadných nebo poškozených částí ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku“. Takový enunciát rozsudku odpovídá popisu díla, jak je vymezeno v nabídce žalované adresované žalobci ze dne 15. 7. 2013. 37. Odvolací soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v odst. I. výroku s tím upřesněním, že součástí potvrzujícího výroku nejsou požadavky označené body a) a b), podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. Nejde o případ, kdy odvolací soud překročil návrh účastníků či přisoudil něco jiného dle § 153 odst. 2 o. s. ř. Potvrzení rozsudku okresního soudu ve výroku o věci samé v odst. I. bez pasáží v bodech a) a b), jimiž se popisuje, jaké vlastnosti má mít dílo po odstranění vady, je odůvodněno tím, že pro vyloučené pasáže nelze nalézt oporu v procesních a hmotněprávních ustanoveních (§ 79 odst. 1 o. s. ř., § 648 odst. 1 obč. zák.). 38. V odst. II. výroku odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. se závěrem, že výši přiznané náhrady nákladů žalobci, kterou je povinna zaplatit žalovaná k rukám advokáta žalobce, okresní soud určil nesprávně. Platí ovšem, že náhrada nákladů za řízení před okresním soudem náleží v plné míře procesně úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 39. Žalobci náleží náhrada soudního poplatku – 2 000 Kč, náhrada věcných nákladů na pořízení znaleckého posudku znalce Ing. Kořenka – 7 000 Kč a náhrada nákladů spojených se zastoupením žalobce advokátem, tj. odměna za 1 úkon právní služby v částce 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4 vyhl. č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v aktuálním znění. Jde o odměnu za převzetí zastoupení dne 22. 4. 2014 a sepis žaloby ze dne 29. 4. 2014, vyjádření v reakci na vyjádření žalovaného ze dne 31. 7. 2014, za účast u jednání okresního soudu dne 13. 1. 2015 v rozsahu 2 úkonů právní služby, za účast na místním šetření znalce Ing. Kořenka, za účast u jednání dne 26. 11. 2015, za vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku č. j. 81 C 121/2014-94, odměna za účast u jednání KS v Ostravě ze dne 15. 7. 2016, za účast na znaleckém šetření Znaleckého ústavu ze dne 15. 8. 2017, za vyjádření žalobce ke znaleckému posudku a odměna za účast u jednání okresního soudu ze dne 24. 1. 2019, celkem 12 x 1 500 Kč/1 úkon, tj. 18 000 Kč, 12 x režijní paušál podle § 13 odst. 3 AT, celkem 3 600 Kč. Advokátu žalobce dále náleží náhrada za ztrátu času v rozsahu 100 Kč/1 započatá půlhodina, při cestě k jednání dne 13. 1. a 26. 11. 2015 12 x 100 – 1 200 Kč, na cestě k jednání znalce na místě samém – 200 Kč, v rozsahu 6 započatých půlhodin při cestě k odvolacímu jednání dne 15. 7. 2016 – 600 Kč, při cestě k jednání na místě samém znaleckého ústavu – 15. 8. 2017 v rozsahu 200 Kč a při cestě k jednání okresního soudu 24. 1. 2019 – 600 Kč, celkem 2 800 Kč. Advokátu žalobce náleží náhrada hotových výdajů spojených s cestou k jednání okresního soudu při vzdálenosti pro oba směry z Olomouce do Ostravy a zpět 208 km vozidlem xxx reg. zn. xxx, s prům. spotřebou motorové nafty 7,6 l/100 km, v ceně 36,10 Kč/1 l za cestu k jednání dne 13. 1. 2015, tj. na náhradě pohonných hmot částka 570 Kč, paušální náhrada 3,70 x 208 = 770 Kč, celkem 1 340 Kč. Stejná náhrada 1 340 Kč náleží advokátu žalobce za cestu k jednání dne 26. 11. 2015. Za cestu k jednání na místo samé ke znalci jde o náhradu v částce 180 Kč. Náhrada v těchto částkách náleží advokátu žalobce dle vyhl. č. 328/2014 Sb. Za cestu k odvolacímu jednání dne 15. 7. 2016 advokátu žalobce náleží náhrada za vzdálenost 2 x 112 km, celkem 224 km, stejným vozidlem, jde o náhradu pohonných hmot v ceně 29,50 Kč/1 l, paušální náhradu 3,80 Kč/1 km podle vyhl. č. 385/2015 Sb. v souhrnu částka 502 + 851, celkem 1 353 Kč. Cestovné k jednání na místě samém dne 15. 8. 2017 při ceně motorové nafty – 28,60 Kč/1 l a paušální náhradě 3,90 Kč/1 km představuje v souhrnu náhradu cestovních nákladů v částce 170 Kč (viz vyhl. č. 440/2016 Sb.). Cestovné při cestě k jednání okresního soudu dne 24. 1. 2019 představuje náhradu v částce 1 384 Kč (cena motorové nafty 33,60 Kč/1 l, paušální náhrada 4,10 Kč/1 km dle vyhl. č. 333/2018 Sb.). Ze součtu odměn, paušálních náhrad a hotových výdajů – 30 167 Kč odpovídá 21 % DPH dle § 14 odst. 3 AT částce 6 335 Kč. V součtu s náhradou soudního poplatku – 2 000 Kč a náhradou hotových výdajů za znalecký posudek znalce Ing. Kořenka – 7 000 Kč tvoří celkové náklady žalobce částku 45 502 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů prvostupňového řízení k rukám advokáta žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 40. Podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil výrok rozsudku v odst. III. jako věcně správný. Jde o nákladový výrok, kterým se ukládá procesně neúspěšné žalované povinnost k náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a výši náhrady těchto nákladů okresní soud vyčíslil správně. Jde o součet odměn znalců v částce 8 700 Kč a 30 521 Kč po odpočtu 8 000 Kč zálohy složené žalovanou. 41. V odvolacím řízení žalovaná neuspěla a je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu jeho nákladů za odvolací řízení podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Jde o odměnu advokáta žalobce za sepis vyjádření k odvolání žalované a za účast u odvolacího jednání dne 25. 10. 2019, 2 x 1 500 Kč, v součtu 3 000 Kč, paušální náhradu podle § 13 odst. 3 AT za 2 úkony v součtu 600 Kč, náhradu za ztrátu času při cestě advokáta k odvolacímu soudu z Olomouce do Ostravy a zpět v rozsahu 6 půlhodin á 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT v součtu 600 Kč, náhradu cestovních výdajů spojených s cestou k odvolacímu jednání vozidlem xxx, reg. zn. xxx s prům. spotřebou 7,6 l nafty/100 km v ceně 33,60 Kč/1 l motorové nafty dle vyhl. č. 333/2018 Sb. za vzdálenost 112 km v jednom směru jízdy, tj. na náhradě pohonných hmot částka 572 Kč a paušální náhrada 4,10 Kč/1 km x 224, celkem 918 Kč. Celkové náklady na cestu k odvolacímu jednání představují 1 490 Kč. Náhrada 21 % DPH ze součtu odměn, paušálních náhrad a cestovních výdajů, tj. 5 690 Kč, odpovídá částce 1 195 Kč. Celkové náklady, jejichž náhradu je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta ve 3denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku, tvoří částka 6 885 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání jen z důvodů podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu jeho prostřednictvím k Nejvyššímu soudu ČR. Ostrava, 25. října 2019 JUDr. Eva Zavrtálková v. r. předsedkyně senátu