č. j. 65 A 24/2018-68               ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci   žalobce:  L. Ž., narozený X bytem n. S. 643, X  K. I – M., zastoupený advokátem JUDr. Petrem Živělou sídlem Puškinova 5, 682 01  Vyškov proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 1056/40a, 779 11  Olomouc   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. KUOK 19220/2018, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Magistrát města Přerova (dále jen „správní orgán I. stupně“) sdělil žalobci oznámením ze dne 10. 4. 2017, č. j. MMPr/048395/2017/DS/NO, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 29. 3. 2017, a vyzval jej podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), k odevzdání řidičského průkazu z důvodu pozbytí řidičského oprávnění. 2. Proti záznamu bodů v registru řidičů podal žalobce námitky, ve kterých uvedl, že nesouhlasí se zaznamenanými body. Svůj nesouhlas odůvodnil tak, že např. „v Kroměříži za pás“ se jednalo o couvání na parkovišti, v Kojetíně za telefonování za jízdy žalobce netelefonoval. Dále uvedl, že má postiženou ženu a dítě a žádal o změnu bodového systému. 3. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 1. 6. 2017, č. j. MMPr/071851/2017/DS/NO, námitky žalobce zamítl a provedené záznamy 2 bodů ke dni 27. 9. 2013 a 3 bodů ke dni 13. 6. 2016 (dále jen „provedené záznamy“) potvrdil. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 8. 2017, č. j. KUOK 85586/2017, zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 1. 6. 2017 a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí z důvodu, že neshromáždil všechny potřebné podklady pro rozhodnutí. 4. Ve vyjádření ze dne 25. 10. 2017 žalobce uvedl, že nashromážděné podklady nejsou způsobilé pro zápis bodů v bodovém hodnocení a v pokutovém bloku ze dne 13. 6. 2016 je v bodě 5. a 6. patrné přepisování údajů. Vzhledem k nečitelnosti pokutového bloku a přepisování údajů měl žalobce pochybnosti o vymezení přestupku jako konkrétního a individualizovaného jednání. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 30. 10. 2017, č. j. MMPr/142186/2017/DS/NO, námitky žalobce zamítl a potvrdil provedené záznamy: 5 bodů k 23. 1. 2013, 2 bodů k 27. 9. 2013, 2 bodů k 10. 7. 2015, 3 bodů k 13. 6. 2016 a 7 bodů k 29. 3. 2017. Žalobce v odvolání zopakoval argumenty uvedené v předchozích vyjádřeních. Doplnil, že z pokutového bloku ze dne 13. 6. 2016 není zřejmé místo spáchání přestupku, jednání tedy nebylo popsáno jednoznačně a určitě. Správní orgán I. stupně dle žalobce postupoval v rozporu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“). 5. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 30. 10. 2017 potvrdil. Nejprve se vyjádřil v obecné rovině k povaze řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů a odlišil jej od řízení o přestupcích. Posoudil čitelnost i obsahové náležitosti předmětných pokutových bloků a shodně se správním orgánem I. stupně vyslovil závěr, že veškeré podklady pro zápis bodů a uložení pokut obsahovaly dostatečné množství údajů o tom, že se jednotlivé přestupky staly a že je spáchal žalobce. K namítanému porušení § 3 s. ř. žalovaný uvedl, že správní orgán I. stupně si ke svému rozhodnutí opatřil dostatečné množství podkladů, z nichž vyplývají všechny pro věc podstatné okolnosti. Žalovaný se zabýval i absencí místa spáchání přestupku na pokutovém bloku ze dne 13. 6. 2016. Uvedl, že v tomto případě nebylo rozhodné přesné označení místa spáchání přestupku a že v návaznosti na účel námitek proti bodům a předmět řízení o námitkách nemá tato vada pokutového bloku vliv na zákonnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 6. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav. Pokutový blok ze dne 13. 6. 2016 nebyl dle žalobce způsobilý pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť nebyl řádně vyplněn, v bodě 5. a 6. byl nečitelný a nebylo z něj zřejmé, jakého přestupku se žalobce měl dopustit a jaké bylo místo spáchání přestupku. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 775/2000, musí rozhodnutí vydané v blokovém řízení obsahovat náležitosti uvedené v § 85 odst. 1, 3 a 4 věta druhá zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Setrval na závěrech vyslovených v napadeném rozhodnutí a poukázal na zásadu presumpce správnosti správních aktů. Jelikož nebyl napadaný pokutový blok ze dne 13. 6. 2016 zrušen ani prohlášen za nicotný, nelze jej bez dalšího zpochybnit. 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Krajský soud rozhodoval o věci samé bez jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 51 dost. 1 s. ř. s.). 9. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Žalobce je povinen popsat, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58). Každý žalobní bod je pak způsobilý projednání v té míře obecnosti, ve které byl formulován. Míra preciznosti žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78). 10. Namítl-li tudíž žalobce v žalobě, že je napadené rozhodnutí nezákonné z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, aniž specifikoval, v čem konkrétním tuto nedostatečnost spatřuje, tj. jaké další pro posouzení věci významné skutkové okolnosti měly být objasněny, jde o zcela obecný žalobní bod, k němuž krajský soud toliko obecně uvádí, že veškeré pro posouzení věci relevantní skutečnosti byly správními orgány zjištěny. Dále lze dodat, že v případě řízení o námitkách proti záznamů bodů do registru řidičů podle § 123f zákona o silničním provozu nelze přezkoumávat skutkový stav přestupku a ani jeho právní kvalifikaci vyplývající z pokutového bloku, neboť se jedná o pravomocné rozhodnutí sui generis (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16). 11. Z konstantní dlouhodobé judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví vyplývá, že předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda deliktní jednání, které je v rozhodnutí popsáno, spočívá v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému deliktnímu jednání dle přílohy k zákonu o silničním provozu. 12. Žalobce namítal, že pokutový blok ze dne 13. 6. 2016 nebyl způsobilý pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče, neboť byl nečitelný a nebylo z něj zřejmé, jakých přestupků se žalobce měl dopustit a jaké bylo místo jejich spáchání. Žalobce však opomenul skutečnost, že čitelností i obsahovými náležitostmi předmětných pokutových bloků se podrobně zabýval ve svém rozhodnutí správní orgán I. stupně a žalovaný na jeho závěry odkázal. Žalobce na hodnocení těchto dvou pokutových bloků správními orgány nijak nereaguje, nýbrž pouze opakuje námitky, s nimiž se již správní orgány vypořádaly. 13. Z pokutového bloku série X, č. X, krajský soud zjistil, že jako přestupce je v něm označen žalobce, rodné číslo/datum narození: X, adresa místa pobytu K. N. S. 560, P., totožnost ověřena z OP: X. Přestupkové jednání je popsáno takto: „Dne 13. 6. 2016 v 10,07 hod na ul. Při jízdě s OA X nebyl řidič připoután pásem lék. potvrz. nevl. § 6/1a z. 361/2000“. Pokuta byla uložena za přestupek „dle § 125c/1 k) zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ ve výši 300 Kč. Dále je na bloku uvedeno „V Kroměříži dne 13. 6. 2016“. Ve spodní části se nachází podpis přestupce a je uvedeno datum podpisu 13. 6. 2016. 14. Z uvedeného vyplývá, že žalobcem rozporovaný pokutový blok je čitelný. Krajský soud neměl s přečtením vyplněných údajů jakýkoli problém a zjistil z nich stejné skutečnosti jako policejní orgány, které vyhotovily oznámení o uložení pokuty, a jako správní orgán I. stupně, který na straně 7 svého rozhodnutí detailně popsal, jaké skutečnosti z předmětného pokutového bloku zjistil.   15. Z pokutového bloku rovněž jednoznačně vyplývá, kdy, kde a k jakým skutkům došlo, a jak byly právně kvalifikovány, tj. jaké ustanovení zákona bylo v každém jednotlivém případě žalobcem porušeno. Závěr správních orgánů o jednoznačnosti údajů v těchto pokutových blocích, které je činí způsobilými podklady pro záznam bodů, je tudíž zcela správný. Žalobce svými nekonkrétními tvrzeními žádný z relevantních údajů nezpochybnil, tudíž potřeba dalšího dokazování v řízení nevznikla. Specifikace přestupkových jednání v obou případech splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, z kombinace všech na bloku uvedených údajů je patrné, jakých konkrétních jednání se žalobce dopustil, a údaje uvedené v předmětném bloku odpovídají rovněž právní kvalifikaci, na jejímž základě byl žalobce sankcionován. Předmětný pokutový blok proto byl způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. 16. Jelikož neshledal krajský soud žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Olomouc 21. května 2019       JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu             Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.