č. j. 65 Af 10/2018-104               ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové Ph.D., a soudců Mgr. Jany Volkové a JUDr. Petra Hluštíka Ph.D., ve věci žalobkyně: E. N. s. r. o., IČO X   sídlem Š. 66/9, X  O.   zastoupená advokátem Mgr. Markem Gocmanem   sídlem 28. října 438/219, Mariánské Hory, 709 00  Ostrava proti žalovanému: Finanční úřad pro olomoucký kraj sídlem Lazecká 545/22, 779 11  Olomouc   za účasti: Mgr. Ing. P. B., insolvenční správkyně   sídlem M. n. 37, X  U.   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2017, č. j. 2001857/17/3101-51523-809547, ve věci rozhodnutí o námitce proti převedení přeplatku na dani, takto: I.            Žaloba se zamítá. II.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.       Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.         Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 1. 2018 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2017, č. j. 2001857/17/3101-51523-809547, kterým žalovaný rozhodl o námitce proti vyrozumění o převedení přeplatku. 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalovaný vydal vyrozumění o převedení přeplatku ze dne 25. 8. 2017, č. j. 1653593/17/3101-51523-809547 (dále jen „vyrozumění o převedení přeplatku“), kterým žalobkyni sdělil, že přeplatek na dani z přidané hodnoty, vykázaný ke dni 18. 8. 2017, ve výši 20 282 Kč převedl na úhradu nedoplatku daně, vykázaného ke dni 18. 8. 2017, ve výši 32 984 Kč. 3. Proti vyrozumění o převedení přeplatku žalobkyně brojila námitkou ze dne 19. 9. 2017, ve které zpochybnila porušení rozpočtové kázně a následnou exekuci, a tím i převedení přeplatku nadměrného odpočtu ve výši 20 282 Kč na příslušenství daně, konkrétně na exekuční náklady. Žalobkyně z uvedených důvodů trvala na tom, aby jí byl nadměrný odpočet DPH vrácen. 4. Žalovaný napadeným rozhodnutím námitku žalobkyně zamítl. B) Žaloba 5. Žalobkyně v žalobě namítala, že na jejím osobním daňovém účtu žádný nedoplatek veden nebyl a dále, že ji žalovaný o evidovaném nedoplatku nikdy neuvědomil. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že ve vyrozumění nebyl nedoplatek žádným způsobem identifikován, což žalobkyni znemožnilo efektivní obranu proti postupu správce daně a což činilo postup správních orgánů nepřezkoumatelným. Žalobkyně dále namítala, že na osobním daňovém účtu mohou být evidovány různé poplatkové povinnosti, proto bylo povinností správce daně přesně identifikovat konkrétní nedoplatek, vůči němuž mělo dojít k převedení přeplatku na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2017. 6. Žalobkyně dále uvedla, že ačkoliv jsou údaje na osobních daňových účtech neveřejné, poplatník má pochopitelně právo na získání informací a potvrzení o jednotlivých skutečnostech na všech svých osobních daňových účtech. Ve vztahu k jednotlivým nedoplatkům a případně způsobům jejich úhrady převedením proti jiným přeplatkům proto musí být u jednotlivých nedoplatků patrný den splatnosti, z čehož je patrný i den vymahatelnosti konkrétního nedoplatku. Takové náležitosti ovšem vyrozumění ani napadené rozhodnutí neobsahují.   C) Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 17. 1. 2019 uvedl, že postupoval podle § 154 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „d. ř.“ nebo „daňový řád“), a měl za to, že převod přeplatku k úhradě nedoplatku je obligatorní postup, který správce daně musí vykonat bezodkladně poté, co nastanou popsané skutečnosti. 8. Žalovaný uvedl, že žalobkyni platebním výměrem ze dne 19. 5. 2016, č. j. 946486/16/3100-31471-801817, vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 650 000 Kč. V tomto platebním výměru současně žalobkyni poučil o splatnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně, která nastala v souladu s § 139 odst. 3 daňového řádu po uplynutí 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně. Náhradní patnáctidenní pariční lhůta ke splnění povinnosti uhradit vyměřenou daň, odvod za porušení rozpočtové kázně, počala běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí odvolacího orgánu, tj. dnem 20. 5. 2017 a skončila dne 3. 6. 2017. V souladu s § 33 odst. 4 daňového řádu o počítání času byl posledním dnem lhůty k uhrazení vyměřené daně den 5. 6. 2017. Dnem následujícím, tj. 6. 6. 2017 se žalobkyně ocitla v prodlení a vyměřená daň se v souladu s § 153 odst. 1 daňového řádu stala nedoplatkem. Vykonatelnost odvodu za porušení rozpočtové kázně, tj. vykonatelnost vyměřené daně, nastala v souladu s § 103 odst. 1 daňového řádu dnem následujícím po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti, tj. dnem 6. 6. 2017. Platební výměr ze dne 19. 5. 2016 na odvod za porušení rozpočtové kázně se stal v souladu s § 176 odst. 1 písm. b) daňového řádu vykonatelným exekučním titulem, který umožnil žalovanému nařídit v souladu s § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. b) a § 190 odst. 1 daňového řádu daňovou exekuci k vymožení nedoplatku na odvodu za porušení rozpočtové kázně a exekučních nákladů vyčíslených ke dni nařízení exekuce na částku ve výši 32 984 Kč. Výše exekučních nákladů byla vypočtena v souladu s § 183 odst. 3 poslední věta daňového řádu, podle kterého se exekuční náklady počítají z vymáhané částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů. Vymáhaná částka (nedoplatek na odvodu za porušení rozpočtové kázně) ve výši 1 649 289 Kč (výpočet částky 1 649 289 Kč viz bod 11 vyjádření k žalobě) činila po zaokrouhlení částku 1 649 200 Kč, z níž 2 % představují částku ve výši 32 984 Kč. 9. Žalovaný současně nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že ji neinformoval o výši nedoplatku. Žalobkyně si měla být vědoma výše nedoplatku z vyrozumění o výši nedoplatků dle § 153 odst. 3 daňového řádu ze dne 28. 6. 2017, exekučního příkazu na přikázání pohledávky z účtu ze dne 14. 7. 2017, č. j. 1493201/17/3101-80542-800629, exekučního příkazu na přikázání pohledávky z účtu ze dne 14. 7. 2017, č. j. 1493222/17/3101-80542-800629, vyrozumění o převedení přeplatku ke dni 18. 8. 2017. 10. Žalovaný uzavřel, že žalobkyně si byla vědoma svých daňových povinností, jelikož se vždy aktivně domáhala a domáhá přezkoumání postupů a rozhodnutí správních orgánů týkajících se odvodů do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně, exekučního řízení, zajišťovacích institutů a převádění přeplatků na daních na evidovaných nedoplatcích. Proto navrhoval, aby krajský soud žalobu zamítl. D) Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud ověřil, že žalobu podala osoba k tomu oprávněná, po vyčerpání řádných opravných prostředků a žaloba splňuje všechny formální náležitosti. Žalobkyně podala žalobu ve lhůtě dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Je tedy věcně projednatelná. 12. Krajský soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O věci uvážil takto: 13.  Žalobkyně v žalobě namítala, že na jejím osobním účtu nebyl v době vydání vyrozumění o převedení přeplatku veden žádný nedoplatek. Dle krajského soudu tomu tak není. Součástí předloženého správního spisu je totiž vyrozumění o výši nedoplatků ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1438708/17/3101-80542-800629, ze kterého vyplývá, že na osobním účtu žalobkyně byl evidován daňový nedoplatek na dani: odvod za porušení rozpočtové kázně, Národní fond II, ve výši 1 649 289 Kč ke dni 26. 6. 2017 s tím, že nebude-li nedoplatek uhrazen, může správce daně přistoupit k jeho vymáhání daňovou exekucí. Náklady za nařízenou exekuci činí 2 % částky, pro kterou je exekuce nařizována. Součástí správního spisu je i doručenka, ze které vyplývá, že vyrozumění o výši nedoplatků bylo žalobkyni doručeno dne 29 6. 2017. Dle krajského soudu tak z vyrozumění o výši nedoplatku jasně vyplývá, že na osobním účtu žalobkyně se nedoplatek nacházel a i to, o jaký nedoplatek se jednalo, současně se žalobkyně o tomto doplatku prokazatelně dozvěděla. Tuto námitku žalobkyně tak krajský soud neshledal důvodnou. 14. Žalobkyně dále brojila proti tomu, že vyrozumění o převedení přeplatku nebylo dostatečně konkrétní. Tomu krajský soud přisvědčil, jelikož vyrozumění o převedení přeplatku ze dne 25. 8. 2017 bylo kusé a skutečně z něj nevyplývaly podrobnější informace o přeplatku a nedoplatku, na jehož úhradu byl přeplatek převeden. Žalobkyní požadované informace jí však žalovaný poskytl v napadeném rozhodnutí o námitce, ve kterém podrobně popsal, že vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně, kdy tento platební výměr nabyl právní moci. Popsal, kdy se nedoplatek stal splatným a vykonatelným. Žalovaný také popsal, že k vymožení vykonatelného nedoplatku vydal exekuční příkazy. Žalovaný tak v napadeném rozhodnutí dostatečně identifikoval konkrétní nedoplatek, vůči němuž mělo dojít k převedení přeplatku na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2017. 15. Krajský soud proto uzavírá, že z napadeného rozhodnutí jasně vyplývají informace o tom, o jaký nedoplatek se v předmětné věci jednalo, a kdy se platební výměr ze dne 19. 5. 2016 stal splatným a vykonatelným. Nadto informace o splatnosti daně vyplývala i z poučení uvedeného výměru, konkrétně že je vyměřená daň splatná v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru. Z uvedených důvodů krajský soud nepřisvědčil žalobkyni, která z rozhodnutí mohla bez jakýchkoli pochyb zjistit požadované informace.   E) Závěr a náklady řízení 16. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud neshledal žalobu důvodnou, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval. 18. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když této osobě neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení této osobě odůvodňovaly. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 16. října 2019     JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.