č. j. 72 Ad 28/2019-47     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: K. P.  bytem O. 47, X  O.  zastoupena zmocněncem Ing. M. D.  bytem R. 21, Š. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2019, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I.  Rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2019, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 12. 11. 2018, č. j. X. Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 11. 2018 přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná rozhodnutím o námitkách ze dne 11. 4. 2019 rozhodla tak, že žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla a ode dne 6. 5. 2019 jí zastavila výplatu invalidního důchodu přiznaného předběžně vykonatelným rozhodnutím ze dne 12. 11. 2018. 2. V žalobě žalobkyně namítala, že ohodnocení poklesu pracovní schopnosti je v rozporu se zdravotním stavem žalobkyně, která má neurastenii, je slabá, má zpomalené myšlení, funguje fyzicky i psychicky asi na 25 %. U žalobkyně je nutná pomoc psychiatra, pokusila se o sebevraždu, trpí onemocněním od 18 let; nezvládá jednání na úřadech, nezvládne chápat rychlou řeč, má poruchu pozornosti, kvůli množství léků má potíže se žaludkem. Žalobkyně pracovala 20 let v nemocnici jako fyzioterapeut, nyní nezvládá každodenní činnosti. Žalobkyně je samoživitelka. Jako důvod rozvodu manžel uvedl její depresivní a úzkostné poruchy a poruchy osobnosti. Bez finanční pomoci rodičů by se žalobkyně o dcerku nepostarala. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise. 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 11. 4. 2019. 5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Šumperk (dále jen „OSSZ“) ze dne 25. 9. 2018 žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, protože pokles její pracovní schopnosti činil 35 %. 6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení změnil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně není invalidní a její postižení odpovídá kapitole V položce 5c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 25 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že mj. žalobkyně je lucidní, orientovaná všemi směry, s kolísavou emotivitou, nevýkonná, senzitivní s anxiózní pohotovostí, se sníženou pozorností a pithiatickými rysy s konverzními projevy. 7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 7. 8. 2019. Podle tohoto posudku – ve znění jeho doplnění ze dne 4. 10. 2019 - šlo u žalobkyně o invaliditu prvního stupně ode dne 4. 9. 2018 (den psychiatrického vyšetření). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je duševní porucha úzkostně depresivní se středně těžkým funkčním postižením. 8. Posudkově odpovídá hodnocení stavu žalobkyně kapitole V položce 5c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 35 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. horní hranicí stanoveného rozmezí, a to z důvodu petrifikace problému při dlouhodobé léčbě a dále z důvodu rodinné predispozice k této duševní poruše. Posudková komise provedla a popsala vlastní vyšetření a uzavřela, že s ohledem na toto vyšetření a zdravotnickou dokumentaci (kterou citovala) je u žalobkyně prokázána snížená úroveň sociálního fungování. Žalobkyně je schopna práce fyzicky a psychicky méně náročné, příp. s využitím zkrácené pracovní doby bez nároků na výkon, zodpovědnost a potřebu komunikace s okolím. 9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 7. 8. 2019, včetně doplnění ze dne 4. 10. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 7. 8. 2019 a 4. 10. 2019. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 18. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to ode dne 4. 9. 2018, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 19. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to ode dne 4. 9. 2018. 20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první a odst. 2 s. ř. s. Žalobkyně žádné náklady řízení nepožadovala a žalovaná ve sporu nebyla úspěšná a nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 7. listopadu 2019       JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně                 Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.