č. j. 72 Ad 35/2019-37   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: Š. M.  bytem H. 527, Ú.  zastoupený advokátem Mgr. Stanislavem Sochorem  sídlem Pavelčákova 14, 779 00  Olomouc proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha  o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2019, č. j. RN-861 212 5797-48091-RJ, ve věci invalidního důchodu takto:  I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2019, č. j. RN-861 212 5797-48091-RJ, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 4 719 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 12. 2018, č. j. R‑21.12.2018-43/861 212 5797, kterým odňala žalobci invalidní důchod. 2. Žalobce v žalobě namítal, že lékařské zprávy a posudek psychiatra prokázaly, že má středně těžkou mentální retardaci s IQ (okolo) 47. Podle zprávy o hospitalizaci ve Fakultní nemocnici Olomouc v březnu 2018 má žalobce lehkou mentální retardaci v dolním pásmu. Podle žalobce jeho postižení odpovídá kapitole V položce 8c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobce není schopen práce, dřív měl uznaný III. stupeň invalidity. S důvody úplného odnětí invalidního důchodu se měla žalovaná řádně vypořádat. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala podrobně průběh správního řízení a citovala příslušnou právní úpravu, odkázala zejména na § 26, § 38 a § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále i „ZDP“), § 5 písm. i) a § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, a příslušná ustanovení vyhlášky o posuzování invalidity. 4. Žalovaná vydala napadené rozhodnutí na podkladě lékařského posudku, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který konstatoval, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a že žalobce nebyl shledán invalidní. Rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo postižení podle kapitoly V položky 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Žalovaná navrhla k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“). 5. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 29. 3. 2019. 6. V napadeném rozhodnutí žalovaná jako rozhodující zdravotní postižení označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře u žalobce postižení podle kapitoly V položky 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 30 %, a uvedla, že u žalobce jde o lehkou mentální retardaci, výkon některých denních aktivit je omezen, schopnost sebeobsluhy je kvalitní, somaticky je žalobce schopen fyzické práce. 7. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 8. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 28. 8. 2019 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v prvním stupni. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti ode dne 8. 11. 2018 (stanovený den zániku invalidity ve správním řízení) posudková komise stanovila zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Tuto procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise neměnila a zvolila ji pro možnost postupné aktivizace a pracovního zapojení pod dohledem. 9. Posudková komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce lehkou až střední mentální retardaci. Žalobce s popsaným IQ není schopen samostatné práce a je schopen práce s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti, kvalifikaci a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Posudková komise podrobně popsala průběh vlastního vyšetření žalobce a jeho závěry, které zahrnula do posouzení. 10. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 12. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 28. 8. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 28. 8. 2019. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 14. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % 15. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 16. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 18. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v prvním stupni, a to ode dne 8. 11. 2018 (datum oduznání invalidity), jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 19. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni, a to ode dne 8. 11. 2018. 20. Krajský soud určil odměnu zmocněnému advokátu částkou 4 719 Kč. Skládá se z částky 3 000 Kč za tři úkony právní služby po 1 000 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“), [převzetí a příprava zastoupení – písm. a), podání žaloby – písm. d) a účast u jednání před soudem – písm. g)]; z částky 900 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT]. K odměně advokáta náleží podle § 57 odst. 2 s. ř. s. daň z přidané hodnoty v sazbě 31 % z částky 3 900 Kč, tj. 819 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 26. září 2019     JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H.