č. j. 72 Ad 39/2018-54   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce:  Ing. M. Z.  bytem N. Š. 625/1, X  V. M.  zastoupený advokátem JUDr. Patrikem Novosadem  sídlem Králova 1283, 757 01  Valašské Meziříčí proti  žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2018, č. j. X, ve věci invalidního důchodu, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2018, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 156 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi JUDr. Patriku Novosadovi se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 7 524 Kč, která mu bude uhrazena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zástupce žalobce nese stát. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 5. 2018, č. j. X, kterým zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu. 2. Žalobce v žalobě namítal, že mu byl žalovanou přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, následně mu byl snížen na první stupeň. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, soudu předložil v předcházejícím řízení lékařské zprávy o hospitalizaci v Psychiatrické léčebně v Kroměříži. Soud žalobu zamítl, protože rozhodoval ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Proto nové lékařské zprávy žalobce předložil k nové žádosti o změnu výše invalidního důchodu. 3. Žalobce zpochybňoval posudek žalované ze dne 27. 6. 2018, zejména to, že rozhodující diagnózou je u žalobce chronický únavový syndrom a mírná porucha kognice. Tyto závěry vyvrací předložené lékařské zprávy. Podle nich byla u žalobce potvrzena organická porucha nálady v těžké formě, významný kognitivní deficit až do pásma defektu, výrazný odklon od normy v očekávaných úkonech a rolích po většinu sledovaného období a jde o postižení chronické s nepříznivým vývojem. Pracovní potenciál žalobce je vymizelý. Tyto závěry PL Kroměříž potvrdil i psychiatr ze Vsetína ve své zprávě ze dne 18. 3. 2018. U žalobce nejde o pseudoneurastenický syndrom, jak uvedla žalovaná. Přitom žalovaná potvrdila diagnózy, které uvedl žalobce výše. Nevyhodnotila je však v souladu s lékařskými zprávami. Podle žalobce jeho postižení odpovídá kapitole V položce 4d vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v původním znění, a dále mělo být u žalobce užito navýšení podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala průběh správního řízení a citovala příslušnou právní úpravu, odkázala zejména na § 26 a § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále i „ZDP“), § 5 písm. i) a § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, a příslušná ustanovení vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v původním znění. 5. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který konstatoval, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a že žalobce nebyl invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo postižení podle kapitoly V položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti o 45 %. Žalovaná navrhla k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“). 6. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 16. 7. 2018. 7. V napadeném rozhodnutí žalovaná jako rozhodující zdravotní postižení označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře u žalobce postižení podle kapitoly V položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 45 %, a uvedla, že jde až o středně těžké duševní postižení, zřetelný odklon od normy při výkonu některých denních aktivit a že těžší funkční postižení u žalobce prokázat nelze. 8. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 9. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 19. 12. 2018 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní ve třetím stupni. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 16. 7. 2018 posudková komise stanovila zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 1d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 60 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise zvýšila o dalších 10 % na celkových 70 % s ohledem na ostatní zdravotní postižení žalobce. 10. Posudková komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce těžkou organickou poruchu osobnosti v. s. smíšené etiologie (po operaci benigního tumoru mozku, abusus alkoholu v anamnéze). Žalobce t. č. není schopen výdělečné činnosti. Datum vzniku invalidity třetího stupně posudková komise určila dnem 2. 2. 2018, tj. dnem propuštění z Psychiatrické léčebny v Kroměříži. 11. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 13. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 19. 12. 2018, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 14. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 19. 12. 2018. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 15. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 16. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 17. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 18. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 19. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 70 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v třetím stupni, a to ode dne 2. 2. 2018 (datum propuštění z PL Kroměříž), jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 20. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v třetím stupni, a to ode dne 2. 2. 2018. 21. Úspěšný žalobce na nákladech řízení uplatnil cestovné vlakem z Kroměříže do Olomouce a zpět ve výši 2 x 78 Kč, celkem 156 Kč, které mu soud přiznal v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Požadovaný režijní paušál žalobci nenáleží v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 135/2015. 22. Krajský soud určil odměnu ustanovenému zástupci částkou 7 524 Kč. Skládá se z částky 3 000 Kč za tři úkony právní služby po 1 000 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. b) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“), [převzetí a příprava zastoupení – písm. b), účast při jednání PK MPSV v Ostravě a u jednání před soudem – písm. g); § 12a AT a snížení o 20 % uplatněný zástupcem se na řízení nevztahuje]; z částky 900 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT], cestovného ve výši 1 744 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas činí 8 x 100 Kč za účast při jednání soudu, celkem 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH od 1. 11. 2018, náleží mu zvýšení odměny a hotových výdajů o 21 % z částky 5 144 Kč (za účast na obou jednáních), tj. 1 080 Kč. 23. Ustanovený zástupce žalobce doložil cestovné ze sídla advokáta do místa jednání PK MPSV v Ostravě a sídla soudu a zpět, proto mu náhradu těchto nákladů soud přiznal v souladu s § 35 odst. 9 s. ř. s. Podle serveru mapy.cz je vzdálenost sídla advokáta a sídla PK MPSV v Ostravě 67 km a výše cestovného byla v roce 2018 celkem 809 Kč (2 x 67 km jízdy, tj. celkem 134 km; spotřeba dle technického průkazu je 6,7 l/100 km; 6,7 x 30,50 za 1 l benzinu 95 dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. děleno 100 = 2,04 Kč + 4,00 Kč sazba základní náhrady za 1 km jízdy dle stejné vyhlášky = 6,04 x 134 km = 809 Kč). Podle serveru mapy.cz je vzdálenost sídla advokáta a sídla soudu 74 km a výše cestovného byla v roce 2019 celkem 935 Kč (2 x 74 km jízdy, tj. celkem 148 km; spotřeba dle technického průkazu je 6,7 l/100 km; 6,7 x 33,10 za 1 l benzinu 95 dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. děleno 100 = 2,22 Kč + 4,10 Kč sazba základní náhrady za 1 km jízdy dle stejné vyhlášky = 6,32 x 148 km = 935 Kč). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 29. ledna 2019     JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje Š. H.