č. j. 72 Ad 41/2019-29   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: P. P. bytem B. 681/18, X  L. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2019, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto:  I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2019, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 214 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 14. 2. 2019, č. j. X. Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 2. 2019 přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná rozhodnutím o námitkách ze dne 16. 5. 2019 rozhodla tak, že žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla a ode dne 12. 6. 2019 jí zastavila výplatu invalidního důchodu přiznaného předběžně vykonatelným rozhodnutím ze dne 14. 2. 2019. 2. V žalobě žalobkyně namítala, že má postižených více úseků páteře, s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažnou parézou, svalovou atrofií, poruchou hybnosti končetin, občasnou poruchou svěračů, poklesem celkové výkonnosti při lehkém zatížení, většina denních aktivit je u ní omezena. Žalobkyně je objednána na operaci plotýnky v bederní oblasti na 5. 11. 2019. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise. 4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 16. 5. 2019. 5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku OSSZ Olomouc ze dne 30. 4. 2018 žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil 40 %. 6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení změnil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně není invalidní a její postižení odpovídá kapitole XIII oddílu E položce 1b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že žalobkyně má postižených více úseků páteře, ale nemá kořenové a míšní postižení, trofika byla symetrická, bez oslabení, reflexy na horních i dolních končetinách symetrické, dynamika bederní páteře byla jen lehce omezena, sfinktery byly intaktní, chůzi po patách a špičkách žalobkyně zvládla a podle revmatologa nesplňovala kritéria pro RA. Nebylo prokázáno poškození nervů, nejsou přítomny parézy, poruchy hybnosti končetin ani projevy poruch svěračů.   7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 3. 9. 2019. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu prvního stupně ode dne 16. 10. 2018. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom víceetážový s olistézou L5/S1 gr. II. vyžadující operační řešení. Významné zhoršení neurologického nálezu je popsáno ve zprávě ze dne 5. 6. 2019 a potvrzuje stav žalobkyně ke dni 16. 5. 2019. 8. Posudkově odpovídá hodnocení stavu žalobkyně kapitole XIII oddílu E položce 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 35 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. středem stanoveného rozmezí, a to z důvodu středně těžkého funkčního postižení jednoho úseku páteře se závažnou poruchou dynamiky i vzhledem k plánované operaci. Pro možnost stabilizace posudková komise stanovila kontrolu za jeden rok od operace. Podle dokumentace nezjistila posudková komise poškození nervů, neurogenní močový měchýř, trofické změny svalstva končetin, a proto nejde o vyšší stupeň invalidity. Žalobkyně je schopna práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti s možností střídání poloh, v podstatně menším rozsahu a intenzitě, ve fyzikálně stabilizovaném prostředí bez výkyvů teplot. 9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 3. 9. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 3. 9. 2019. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále „zákon o důchodovém pojištění), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 18. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to ode dne 16. 10. 2018, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 19. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to ode dne 16. 10. 2018. 20. Úspěšné žalobkyni v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. soud přiznal cestovné ve výši 2 214 Kč (podle serveru mapy.cz je vzdálenost z bydliště žalobkyně do sídla soudu 31 km a do sídla posudkové komise 132 km; 2 x 31 + 2 x 132 = 326 km jízdy; spotřeba dle technického průkazu je 8 l/100 km; 8 x 33,60 za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. děleno 100 = 2,69 Kč + 4,10 Kč sazba základní náhrady za 1 km jízdy dle stejné vyhlášky = 6,79 x 326 km = 2 214 Kč). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 3. října 2019     JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r. samosoudkyně                   Shodu s prvopisem potvrzuje A. V.