ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Rendy a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a Mgr. Pavla Telce ve věci žalobce: Ing. Peter M., narozený xxx bytem xxx Slovenská republika zastoupený advokátkou Mgr. Lucií Stejskalovou sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno proti žalovaným: 1. Ing. Pavel K., narozený xxx bytem xxx 2. Petr K., narozený xxx bytem xxx oba zastoupeni advokátem Mgr. Jiřím Samkem sídlem Pod Děkankou 435/27, 147 00 Praha 4 o zaplacení částky 2.531.455,29 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2019, č. j. 12 C 110/2018-134, takto: I. Rozsudek okresního soudu se a) ve výroku I. potvrzuje ve správném znění: Žaloba, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč s tím, že v rozsahu, v jakém plní částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč žalovaný 1., zaniká žalovanému 2. povinnost uhradit žalobci částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč a v rozsahu, v jakém plní částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč žalovaný 2., zaniká žalovanému 1. povinnost uhradit žalobci částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč, se zamítá. b) ve výroku II. potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 61.862 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaných. Odůvodnění: 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zcela zamítl žalobu žalobce (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným k rukám společným a nerozdílným na náhradu nákladů řízení částku 123.586 Kč (výrok II.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku vyšel ze závěru, že Komerční banka a. s. a společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. uzavřely platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě Komerční banka a. s. poskytla společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. peněžní prostředky až do limitu 6.000.000 Kč. Komerční banka a.s. dopisem ze dne 30. 1. 2014 smlouvu o úvěru vypověděla a společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. informovala, že úvěr je splatný dne 3. 4. 2014. Společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. svůj dluh vůči bance neuhradila, banka proto vyzvala k úhradě dluhu společnost LAMPOGAS.sk s. r. o. z titulu ručitelství, a to na základě ručitelského prohlášení ze dne 19. 11. 2014. Okresní soud se v prvé řadě zabýval otázkou věcné aktivní legitimace žalobce a dospěl k závěru, že dána není. Smlouva o postoupení pohledávek neobsahuje údaj o datu jejího uzavření, pouze z oznámení o postoupení pohledávek zaslaného společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. dne 8. 4. 2016 lze usuzovat, že smlouva byla uzavřena dne 6. 4. 2016, tedy stejného dne jako smlouva o zápůjčce, přičemž finanční prostředky byly na účet věřitele, Komerční banky a. s., odeslány ve dvou splátkách již dne 4. 4. 2016 a 5. 4. 2016, když strany smlouvy se na tomto plnění přímo na účet Komerční banky a. s. dohodly. Rovněž je ve smlouvě výslovně uvedeno, že peněžité prostředky již byly na účet Komerční banky a. s. zaplaceny jako úplata za postoupení pohledávky, přičemž dohoda stran, kdy peníze, které již byly dlužníku předány z jiného důvodu a které je povinen věřiteli vrátit, budou nadále tvořit předmět půjčky, je možná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3912/2010). Okresní soud tedy dospěl k závěru, že peněžité prostředky poskytnuté z účtu žalobce na účet Komerční banky a. s. dne 4. 4. 2016 a 5. 4. 2016 byly poskytnuty na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a společností PRONTO GAS, spol. s r. o., čímž došlo k zániku původního závazku ze smlouvy o úvěru jeho splněním. Nadto pak dospěl okresní soud k závěru, že ručitelské prohlášení ze dne 19. 11. 2014 nezakládá ručení žádného z ručitelů, tedy ani žalovaných 1. a 2. vůči původnímu věřiteli z titulu smlouvy o úvěru, tj. Komerční bance a. s., ale toliko vůči společnosti LAMPOGAS FRIULI S.L.R., když dle § 303 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) musí ručitelské prohlášení obsahovat určení věřitele, dlužníka a ručitele a jednoznačné vymezení zajišťovaného závazku a jednoznačné prohlášení ručitele, že splní závazek dlužníka, nesplní-li jej dlužník sám. Ani prohlášení Letter of comfort pak povinnost žalovaných 1. a 2. uhradit dluh za dlužníka PRONTO GAS, spol. s r. o. nezakládá, když toto bylo učiněno společností LAMPOGAS FRIULI S.L.R., nikoliv přímo žalovanými, a neobsahuje jednoznačné prohlášení společnosti LAMPOGAS FRIULI S.L.R., že splní závazek dlužníka, nesplní-li jej dlužník sám. Žalobce tedy rovněž neprokázal, že žalovaní jsou ručiteli za závazek společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. vzniklý z titulu smlouvy o úvěru č. 99002780504. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podal včasné odvolání žalobce, který se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno, příp. zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Své odvolání žalobce odůvodnil tím, že účelem uzavřené smlouvy o půjčce mělo být poskytnutí času společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. na vyrovnání dluhů z úvěrových smluv, které žalobce odkoupil, když tato smlouva původní závazky nijak nerušila. Na rozdílné chápání smlouvy o půjčce účastníky pak okresní soud nijak nereagoval a nepoučil žalobce dle usnesení § 118a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce tedy až z napadeného rozhodnutí zjistil, že na tuto smlouvu okresní soud nahlíží jinak a nemohl tedy navrhovat důkazy o prokázání své verze. Dále pak žalobce uvedl, že po vydání napadeného rozsudku od smlouvy o půjčce pro případ, že by byla posouzena jako samostatná půjčka, odstoupil. Pokud pak okresní soud uzavřel, že ručitelské prohlášení ze dne 19. 11. 2014 nezakládá vznik ručení žádného z ručitelů vůči původnímu věřiteli z titulu smlouvy o úvěru, ale toliko vůči společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., tak s tímto závěrem žalobce rovněž nesouhlasil, když toto je v rozporu s obsahem daného ručitelského prohlášení i s tím, jak to chápali sami žalovaní. Žalobce pak rovněž nesouhlasil s tím, že ručení nezakládá ani prohlášení Letter of Comfort, když toto je třeba vykládat dle jeho obsahu a navíc jej koncipovala sama banka. Rovněž žalobce namítal, že jej okresní soud nepoučil o svém závěru, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná, čímž mu neumožnil označit další důkazy k prokázání postoupení pohledávky. Navíc žalobce poukázal na to, že dle judikatury Nejvyššího soudu ČR po oznámení o postoupení pohledávky nemá dlužník vůči postupníkovi možnost namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. 4. Žalovaní se k odvolání žalobce vyjádřili tak, že navrhli rozsudek okresního soudu v celém rozsahu potvrdit s tím, že se se závěry okresního soudu zcela ztotožnili a zdůraznili, že existenci smlouvy o půjčce namítali již ve vyjádření ze dne 16. 7. 2018, závěr okresního soudu v tomto směru tedy nemohl být překvapivý. Navíc v úvahu připadající důkazy účastnickými výslechy žalobce a žalovaného 1. soud nařizuje jen ve stavech důkazní nouze a svědka A. je třeba s ohledem na jeho vztah k žalobci považovat za nehodnověrného. Ztotožnili se s tím, že z prohlášení Letter of Comfort nevyplývá ručitelský závazek a kdo toto prohlášení připravoval je zcela irelevantní. Stejně tak nevyplývá ručitelský závazek žalovaných vůči žalobci ani z ručitelského prohlášení ze dne 19. 11. 2014, které zajišťovalo pouze závazek společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., který však nenastal. 5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se žalobou podanou u okresního soudu dne 3. 4. 2018 po její opravě domáhal po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 2.766.834,32 Kč (tj. 2.531.455,29 Kč jistina a 235.379,03 Kč smluvní úroky) se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč s tím, že v rozsahu, v jakém plní částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč žalovaný 1., zaniká žalovanému 2. povinnost uhradit tyto částky žalobci a v rozsahu, v jakém plní částku 2.766.834,32 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 741.033,31 Kč žalovaný 2., zaniká žalovanému 1. povinnost uhradit tyto částky žalobci. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. uzavřela se společností Komerční banka, a. s. dne 11. 4. 2012 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 99002780504, na základě které poskytla společnost Komerční banka, a. s. společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. úvěr do limitu 6.000.000 Kč, když zajištění poskytla italská společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R., která přes společnost Lampogas CZ, s. r. o. vlastnila společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. Poté, co se pak společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. rozhodla prodat svůj podíl ve společnosti Lampogas CZ, s. r. o., učinili dne 19. 11. 2014 ručitelské prohlášení společnost LAMPOGAS.sk s. r. o. a žalovaní. Komerční banka, a. s. pak dne 30. 1. 2014 smlouvu o úvěru vypověděla a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 3. 2016 postoupila žalobní pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce, který své nároky uplatil vůči italské společnosti LAMPOGAS S. R. L. (dříve LAMPOGAS FRIULI S. L. R.) a vůči žalovaným, žádný z nich však na pohledávku neplnil. Okresní soud ve věci vydal platební rozkaz, který však byl na základě včasného odporu žalovaných zrušen. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že navrhli její zamítnutí, neboť z prohlášení Letter of Comfort žádný ručitelský závazek společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. nevyplývá, když se jedná jen o tzv. patronátní prohlášení vydávané mateřskou společností, a ručitelské prohlášení ze dne 19. 11. 2014 je učiněno vůči společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., nikoliv Komerční bance a. s., společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. však nikdy povinna plnit nebyla. Dále pak žalovaní namítli, že dne 6. 4. 2016 uzavřel žalobce se společností PRONTO GAS, spol. s r. o. smlouvu o půjčce, kterou došlo ke splnění dluhu této společnosti vůči Komerční bance, a. s., i kdyby ručitelský závazek tedy opravdu existoval, zanikla zajištěná pohledávka splněním. Po provedení dokazování vyhlásil okresní soud dne 8. 2. 2019 napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že z ručitelského prohlášení ze dne 19. 11. 2014 krajský soud dále zjistil, že ručitelé, tedy společnost LAMPOGAS.sk s. r. o. a žalovaní 1. a 2. (dále jen „ručitelé“) prohlásili, že se bezpodmínečně a neodvolatelně zavazují, že pokud společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. nesplní svůj dluh vůči Komerční bance, a. s. ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 99002780504 a Komerční banka, a. s. bude po oprávněném, tedy společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. (dále jen „oprávněný“), v souvislosti s úvěrem nebo prohlášením Letter of Comfort požadovat jakékoliv plnění a oprávněný bude povinen takové plnění poskytnout, ručitelé společně a nerozdílně uhradí Komerční bance, a. s. požadovanou částku, když povinností se rozumí písemná výzva Komerční banky, a. s. oprávněnému, požadující po oprávněném uhradit požadované plnění, když oprávněný může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech ručitelích, jen na některých nebo na kterémkoliv z nich a ručitelé mají povinnost uhradit částku Komerční bance, a. s. do 10 dnů od doručení prosté písemné výzvy k úhradě. Dále je v prohlášení uvedeno, že ručitelé nemají povinnost ani právo k věcnému posouzení výzvy oprávněného, pouze mají povinnost uhradit částku požadovanou v souladu s tímto ručitelským prohlášením, proti výzvě nemohou vznést žádnou námitku, a to ani v případě zpochybnění platnosti prohlášení Letter of Comfort, ručitelské prohlášení zakládá přímý a samostatný závazek ručitelů, jenž je nezávislý na ostatních ujednáních mezi ručiteli a oprávněným a/nebo společností Lampogas S. P. A. Pokud ručitelé uhradí Komerční bance, a. s. v souladu s tímto prohlášením částku ve výši, kterou Komerční banka, a. s. požadovala po oprávněném, přechází na ručitele, kteří částku uhradí, veškerá práva, která vůči komerční bance, a. s. měl oprávněný v souvislosti s prohlášením Letter of Comfort včetně práva vznést námitku neplatnosti prohlášení Letter of Comfort. Ručitelské prohlášení nabude účinnosti dnem zveřejnění v obchodním rejstříku informace, že společnost Lampogas CZ, s. r. o. se podřídila zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, toto prohlášení a právní vztahy z něj se řídí právním řádem České republiky. Prohlášení je podepsáno ručiteli a oprávněným. 8. Z prohlášení Letter of Comfort krajský soud dále zjistil, že společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. dále prohlásila, že jejich cílem je, aby společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. disponovala dostatečnými finančními zdroji a zejména byla schopna splatit řádně a včas veškeré závazky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 99002780504, zavázali se tedy vykonávat svá práva plynoucí z účasti ve společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. takovým způsobem, aby tato společnost splatila řádně a včas závazky z předmětné úvěrové smlouvy. Dále společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. prohlásila, že souhlasí s tím, že toto prohlášení bude zajišťovat veškeré pohledávky Komerční banky, a. s. za společností PRONTO GAS, spol. s r. o. z předmětné úvěrové smlouvy. Toto prohlášení zůstává platné a účinné do doby, než budou uspokojeny všechny pohledávky Komerční banky, a. s. z předmětné úvěrové smlouvy na základě jejího písemného potvrzení nebo než jim bude vrácen Komerční bankou, a. s. originál tohoto prohlášení. Dále je v prohlášení uvedeno, že toto se řídí právním řádem České republiky. Prohlášení je podepsáno dne 14. 2. 2012 společností LAMPOGAS FRIULI S. L. R. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek krajský soud dále zjistil, že touto smlouvou byla postoupena na žalobce kromě pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 99002780504 i pohledávka ze smlouvy o úvěru č. 9900037485 za dlužníkem společností PRONTO GAS, spol. s r. o. Úplata za postoupení obou pohledávek byla sjednána ve výši 3.440.385,04 Kč a žalobce se zavázal tuto částku uhradit do 31. 3. 2016 na účet Komerční banky, a. s. č. 27-6179470287/0100, var. symbol 25916068. 10. Ze smlouvy o půjčce krajský soud dále zjistil, že tato je psána ve slovenském jazyce a věřitel (žalobce označený rodným číslem a bydlištěm) touto smlouvou půjčil dlužníkovi (společnost PRONTO GAS, spol. s r. o.) částku 3.440.385 Kč, když půjčka byla zaplacená Komerční bance, a. s. na účet č. 27-6179470287/0100, var. symbol 25916068 jako úplata za postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2016. Byl sjednán úrok 6 % ročně a splatnost úroku jednorázově k 31. 12. 2016 a pro případ prodlení s úhradou úroku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, platnost smlouvy byla sjednána do 31. 12. 2016 s tím, že po uplynutí platnosti bude půjčka vrácena. Ohledně ručení bylo sjednáno, že toto bude řešeno dohodou o narovnání, neboť se jedná o postoupenou pohledávku z Komerční banky, a. s. a toto by bylo duplicitní. 11. Z nově předložené listiny odstoupení od smlouvy ze dne 25. 10. 2019, která je přípustným důkazem dle ustanovení § 205a písm. f) o. s. ř. krajský soud zjistil, že dopisem ze dne 25. 10. 2019 sdělil žalobce společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o., že na něj byly postoupeny pohledávky za společností PRONTO GAS, spol. s r. o. ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 99002780504 a ze smlouvy o úvěru č. 9900037485 a že smlouvou o půjčce ze dne 6. 4. 2016 obě strany považovaly jen za novaci termínu splatnosti. Pro případ, že by tedy smlouva o půjčce nebyla posouzena jako novace smluv s Komerční bankou, a. s., ale jako smlouva o zápůjčce, dluží mu jistinu 3.440.385 Kč s příslušenstvím, když tyto nároky jsou po splatnosti, čímž byla smlouva o půjčce porušena podstatným způsobem, a proto od ní odstupuje. Dopis převzal dne 29. 10. 2019 pan A. 12. S ohledem na částečně zopakované a doplněné dokazování přejímá krajský soud jako správné všechny skutkové závěry okresního soudu uvedené pod bodem 4. napadeného rozsudku s tím doplněním, že dopisem ze dne 25. 10. 2019 doručeným dne 29. 10. 2019 společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. žalobce pro případ, že by smlouva o půjčce nebyla posouzena jako novace smluv s Komerční bankou, a. s., ale jako smlouva o zápůjčce, od této smlouvy odstoupil, neboť mu společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. neuhradila v termínu splatnosti jistinu 3.440.385 Kč s příslušenstvím, čímž smlouvu o půjčce podstatným způsobem porušila. Ostatní listiny, které byly k důkazu čteny opětovně, pak byly čteny k upřesnění jejich obsahu, když žalobce napadal výklad jejich obsahu provedený okresním soudem. 13. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalobce, který je státním příslušníkem Slovenské republiky, řešil krajský soud primárně otázku pravomoci a příslušnosti krajského soudu i okresního soudu a užití hmotného práva v projednávaném případu, když okresní soud dle obsahu napadeného rozsudku sice zjevně dospěl ke kladnému závěru ohledně existence své pravomoci a příslušnosti a na věc použil české právo, výslovně se však v napadeném rozsudku těmito otázkami nezabýval. Podle ustanovení článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (Brusel I bis) nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Vzhledem k tomu, že žalovanými jsou státní příslušníci České republiky, kteří mají bydliště v obvodu Okresního soudu v Olomouci, je dána pravomoc okresního soudu, který je i soudem příslušným, předmětný spor projednat a ve věci samé meritorně rozhodnout. Pokud pak jde o rozhodné právo, tak podle ustanovení článku 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (dále jen „Nařízení Řím I“) se vztah mezi postupitelem a postupníkem při postoupení pohledávky vůči jiné osobě („dlužník“), řídí podle práva, které se na základě tohoto nařízení použije na smlouvu mezi postupitelem a postupníkem. Právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění. Pojem postoupení v tomto článku zahrnuje přímé převody pohledávek, převody pohledávek při zajištění závazku a zastavení pohledávek nebo jiné způsoby zajištění pohledávek. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi dvěma českými společnostmi a plněná v České republice se řídí českým právem hmotným, řídí se i vztah mezi žalobcem jako postupníkem a dlužníkem a dále i ručiteli, když ručení je forma zajištění takové pohledávky, dle čl. 14 odst. 2 a 3 Nařízení Řím I českým právním řádem, když navíc tento právní řád si účastníci v prohlášení Letter of Comfort i v ručitelském prohlášení ze dne 19. 11. 2014 dle čl. 3 odst. 1 Nařízení Řím I i zvolili. Jiná situace však je u smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi žalobcem a českou společností PRONTO GAS, spol. s r. o. v Bratislavě a ve které nebylo rozhodné právo zvoleno. Tato smlouva se dle čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Řím I řídí právním řádem Slovenské republiky, když smlouva o půjčce je smlouvou o poskytování služeb a poskytovatelem služby je žalobce jako věřitel, který má obvyklé bydliště na území Slovenské republiky. V tomto směru je tedy právní posouzení okresního soudu chybné, když okresní soud i v případě smlouvy o půjčce postupoval dle českého práva hmotného. 14. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Zb., občansky zákonník (dále jen „slovenský obč. zák.“) zmluvou o pôžičke prenecháva veriteľ dlžníkovi veci určené podľa druhu, najmä peniaze, a dlžník sa zaväzuje vrátiť po uplynutí dohodnutej doby veci rovnakého druhu. 15. Podle ustanovení § 39 slovenského obč. zák. je neplatný právny úkon, ktorý svojím obsahom alebo účelom odporuje zákonu alebo ho obchádza alebo sa prieči dobrým mravom. 16. V první řadě krajský soud předesílá, že stejně jako okresní soud posoudil věc (s výjimkou smlouvy o půjčce, která byla posouzena dle slovenského práva hmotného, jak je blíže rozebráno v předchozím odstavci) v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle staré právní úpravy, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen“obch. zák.“), neboť k uzavření předmětné smlouvy o úvěru došlo před 1. 1. 2014. 17. Krajský soud dále jako správné přejímá právní závěry okresního soudu o tom, že žalovaní neručí vůči žalobci za závazky ze smlouvy o úvěru. 18. S ohledem na odvolací námitky žalobce se krajský soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřením smlouvy o půjčce skutečně zanikl, jak dovodil okresní soud, či nikoliv a dospěl k závěru, že právní posouzení okresního soudu v této části není správné. Jak již bylo uvedeno výše, uzavřená smlouva o půjčce se řídí slovenským právem hmotným, tedy ustanovením § 657 a násl. slovenského obč. zák., který obsahuje shodnou úpravu jako ustanovení § 657 a násl. obč. zák., když žalobce při jejím uzavírání nevystupoval jako podnikatel. Smlouva o půjčce dle slovenského práva je tedy rovněž smlouvou reálnou, k jejímuž řádnému uzavření je třeba i faktického předání předmětu půjčky, tedy peněžních prostředků. Ačkoliv lze připustit, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR k výkladu ustanovení § 657 obč. zák., na kterou poukazuje okresní soud a kterou lze použít s ohledem na shodný text § 657 slovenského obč. zák. a zák. č. 40/1964 Sb. na smlouvy o půjčce uzavřené v režimu slovenského obč. zák., že je možná dohoda stran, kdy peníze, které již byly dlužníku předány z jiného důvodu a které je povinen věřiteli vrátit, budou nadále tvořit předmět půjčky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3912/2010 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 209/2005, dostupné z www.nsoud.cz), v daném případě se však o takovou situaci nejedná. Úplatu za postoupení pohledávek uhradil žalobce Komerční bance, a. s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek, nejedná se tedy o prostředky, které by byly předány dlužníkovi, tedy společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o., které by tato společnost měla povinnost žalobci vracet. Navíc je třeba zdůraznit, že smlouvou o půjčce, kterou uzavřeli žalobce a společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. nelze bez dohody s Komerční bankou, a. s. měnit účel poskytnutí částky 3.440.385,04 Kč, která byla výslovně a přesně dle specifikací ve smlouvě o postoupení pohledávek (č. účtu a variabilní symbol) placena jako úplata za postoupení pohledávek, nikoliv jako platba na úhradu dluhu z postupovaných pohledávek. Účinkem smlouvy o postoupení pohledávek totiž je změna v osobě věřitele, kdy novým věřitelem se stal žalobce, který pak mohl dohodou s dlužníkem měnit splatnost závazku nebo výši úroků či jiných podmínek, což však ale žalobce a společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. smlouvou o půjčce neučinili, když z obsahu této smlouvy jednoznačně vyplývá vůle uzavřít „novou“ smlouvou o půjčce (za předání finančním prostředků se dle smlouvy o půjčce považuje platba úplaty za postoupení pohledávek Komerční bance, a. s.) včetně sjednání úroku za tuto „novou“ půjčku a její splatnosti, nikoliv vůle měnit nějakou již existující pohledávku. Navíc žádná konkrétní pohledávka původně Komerční banky, a. s. ve smlouvě zmíněna není, a to za situace, kdy smlouvou o postoupení pohledávek byly postupovány pohledávky dvě. Za této situace je tedy třeba smlouvu o půjčce posoudit jako novou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. slovenského obč. zák., která však nebyla dle ustanovením § 39 slovenského obč. zák. uzavřena platně, když k předání půjčovaných finančních prostředků nedošlo. Z těchto důvodů tedy od neplatného právního úkonu nemohl žalobce ani platně odstoupit a uzavřením smlouvy o půjčce rovněž nemohlo dojít k úhradě pohledávky společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. a tedy zániku dluhu, který by měl být zajištěn ručením žalovaných. 19. Zcela k opačnému závěru však dospěl krajský soud, pokud jde o právní posouzení prohlášení Letter of comfort a ručitelského prohlášení z 19. 11. 2014. Jak zcela správně uzavřel okresní soud, tak v souladu s ustanovením § 303 obch. zák. musí ručitelské prohlášení, které musí mít písemnou formu, obsahovat určení věřitele, dlužníka a ručitele, jednoznačné vymezení zajišťovaného závazku a jednoznačné prohlášení ručitele, že splní závazek dlužníka, pokud jej nesplní sám (Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 1052). Tyto náležitosti však prohlášení Letter of comfort neobsahuje, když se jedná o písemné prohlášení společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. jako ovládající osoby společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o., že Komerční bance, a. s. v dostatečném předstihu oznámí záměr snížit či se zbavit hlasovacích práv či práv z účasti na společnostech PRONTO GAS, spol. s r. o. a Lampogas CZ, s. r. o. a pokud k tomu dojde, tak přijmout opaření k zajištění řádného uspokojení předmětné pohledávky z úvěru s tím, že jejich cílem je, aby dlužník měl dostatek finančních zdrojů a byl schopen závazky vůči Komerční bance, a. s. plnit, neboť skutečnost, že tato společnost je ovládající osobou dlužníka měla význam pro rozhodnutí Komerční banky, a. s. předmětný úvěr poskytnout. V tomto kontextu je tedy třeba chápat i prohlášení společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., že souhlasí s tím, že toto její prohlášení bude zajišťovat veškeré pohledávky Komerční banky, a. s. za společností PRONTO GAS, spol. s r. o. z předmětné úvěrové smlouvy. Zajištěním je tedy míněno, že jako ovládající osoba dlužníka se bude společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. snažit o to, že dlužník bude mít dostatek finančních prostředků ke splácení dluhu a v případě, že by ovládající osobou být přestala, toto věřiteli včas oznámí a přijme opatření, která zajistí řádné uspokojení pohledávky věřitele. Společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. tedy neprohlásila, že dluh společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. z předmětné úvěrové smlouvy za tohoto dlužníka Komerční bance, a. s. sama splní, pokud dlužník nebude plnit sám. Prohlášení Letter of Comfort tedy ručitelský závazek společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. vůči právnímu předchůdci žalobce Komerční bance, a. s. nezakládá, když takový ručitelský závazek z textu nijak nevyplývá a ručitelské prohlášení musí mít obligatorně písemnou formu. 20. Vzhledem k tomu, že prohlášení Letter of Comfort nezakládá ručitelský závazek společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. vůči právnímu předchůdci žalobce, Komerční bance, a. s., nemůže takový ručitelský závazek žalovaných vůči žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci Komerční bance, a. s. vyplývat ani z ručitelského prohlášení ze dne 19. 11. 2014. Touto listinou se totiž ručitelé, tedy společnost LAMPOGAS.sk s. r. o. a žalovaní 1. a 2., zavázali, že pokud společnost PRONTO GAS, spol. s r. o. nesplní svůj dluh vůči Komerční bance, a. s. ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 99002780504 a Komerční banka, a. s. bude po oprávněném, tedy společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., v souvislosti s úvěrem nebo prohlášením Letter of Comfort požadovat jakékoliv plnění a oprávněný bude povinen takové plnění poskytnout, ručitelé společně a nerozdílně uhradí Komerční bance, a. s. požadovanou částku. Dle obsahu tohoto prohlášení včetně označování společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. jako oprávněného je třeba uzavřít, že toto prohlášení je činěno a má zakládat v rozporu s ustanovením § 303 obch. zák. závazek vůči společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R., která by měla být současně jak oprávněným subjektem z tohoto prohlášení, tak i povinným subjektem, za který by měli ručitelé plnit, a to Komerční bance, a. s., ale jen za podmínky, že společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. v souvislosti s úvěrem nebo prohlášením Letter of Comfort skutečně vznikne povinnost nějakého plnění, což ale nevznikla, jak je blíže rozvedeno v předchozím odstavci. Na tomto pak nemůže nic změnit ani ustanovení čl. II. odst. 4 a 5 ručitelského prohlášení, které je v rozporu s textem čl. II. odst. 1 ručitelského prohlášení, který váže povinnost plnění jen na případ, kdy je oprávněný k plnění v souvislosti s úvěrem nebo prohlášením Letter of Comfort skutečně povinen. Naproti tomu ustanovení čl. II. odst. 4 a 5 ručitelského prohlášení ručitelům zakazuje platnost Letter of Comfort před plněním zpochybnit a tuto námitku jim přiznává až poté, co takový závazek splní. Takové ujednání je pak v rozporu s ustanovením § 574 odst. 2 obč. zák., podle kterého je dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout (právo namítnout neplatnost Letter of Comfort v případě, že vůči ručiteli bude nárok z ručitelského prohlášení uplatněn), neplatná. Za této situace je tedy třeba uzavřít, že ručitelské prohlášení ze dne 19. 11. 2014 žádný přímý nárok žalobci, ani jeho právnímu předchůdci vůči žalovaným nezakládal, když navíc z ručitelského prohlášení nevyplývá žádný závazek pro ručitele i z toho důvodu, že vznik povinnosti za společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. Komerční bance, a. s., resp. žalobci, plnit je vázána na existenci povinnosti k plnění této společnosti, která však ani ze smlouvy o úvěru, ani z prohlášení Letter of Comfort nevyplývá, jak je blíže rozvedeno v předchozím odstavci. Pokud pak jde o námitku neplatnosti prohlášení Letter of Comfort, tak toto v řízení žalovanými ani namítáno nebylo, když žalovaní pouze namítali, že z tohoto prohlášení pro společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. žádný závazek k přímému plnění žalobci nebo jeho právnímu předchůdci nevyplývá. Navíc ujednání v ručitelském prohlášení, že takovou námitku (námitku neplatnosti Letter of Comfort) by žalovaní mohli vznést až po plnění, tedy nikoliv před ním, je dle ustanovení § 574 odst. 2 a § 39 obč. zák. neplatné, když tato neplatnost není určena jen na ochranu jednoho účastníka dle ustanovení § 267 odst. 1 obch. zák., ale obou, když nepřipuštěním možnosti vzdát se námitky neplatnosti prohlášení Letter of Comfort, tedy případné neexistence závazku k plnění společnosti LAMPOGAS FRIULI S. L. R. z tohoto důvodu, před plněním ručiteli není chráněn jen ručitel před nedůvodným plněním, ale i společnost LAMPOGAS FRIULI S. L. R. a dokonce i věřitel (žalobce, resp. Komerční banka, a. s.), který ani ručitelské prohlášení nepodepisoval, před možnými negativními následky takového nedůvodného plnění (vznik nároku na náhradu škody či bezdůvodného obohacení a z toho titulu případných dalších sporů). Za této situace je tedy třeba uzavřít, že závěr okresního soudu, že žalovaní za závazky společnosti PRONTO GAS, spol. s r. o. vůči žalobci, resp. jeho právními předchůdci, neručí a nejsou tedy ve sporu pasivně věcně legitimování, je zcela správný. 21. Pokud pak okresní soud uváděl, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná, tak jednak s ohledem na výše uvedené je otázka platnosti postoupení pohledávky na žalobce zcela bez právního významu pro rozhodnutí v dané věci, jednak dle obsahu odůvodnění napadeného rozsudku nespatřoval okresní soud důvod takové neplatnosti v nedostatku datace smlouvy o postoupení, ale ve skutečnosti, že podle něj pohledávka Komerční banky, a. s. zanikla splněním, a to platbami úplaty za postoupení dle smlouvy o půjčce, nebylo ji tedy možno na žalobce postoupit. Tento závěr okresního soudu je však chybný, jak je blíže rozebráno výše. 22. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v celém rozsahu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, o kterých rozhodl okresní soud zcela správně, když správně určil nejen úspěch a neúspěch stran sporu, ale i skladbu nákladů řízení a jejich výši a krajský soud pro stručnost na tyto závěry okresního soudu obsažené v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku zcela odkazuje. Výrok I. napadeného rozsudku pak potvrdil ve správném znění, tak, aby odpovídalo žalobě žalobce a jeho vyjádření vzájemného vztahu plnění obou žalovaných. 23. Podmínky pro postup dle ustanovení § 150 o. s. ř. krajský soud neshledal. Pokud žalobce tvrdil, že převzal zadluženou společnost, kterou do tohoto stavu dostal žalovaný 1., a Komerční bance a. s. uhradil přes tři miliony, tak tyto skutečnosti důvody hodné zvláštního zřetele, které by mohly nepřiznání nároku na náhradu nákladů řízení odůvodnit, nepředstavují, když bylo rozhodnutím žalobce, zda bude s Komerční bankou, a. s. o postoupení pohledávek jednat a za jakých podmínek pohledávku odkoupí, stejně jako to, že se rozhodl předmětný nárok po žalovaných uplatnit žalobou. 24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšní, neboť odvolání žalobce nebylo vyhověno. Žalobce tedy má povinnost uhradit žalovaným plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 6 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 59.072 Kč (2x 29.536 Kč – sepis vyjádření k odvolání žalobce a účast u jednání dne 31. 10. 2019 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. k/ a g/ advokátního tarifu), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalovaných ve výši 4x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, z cestovného vlakem z Prahy do Olomouce a zpět k jednání dne 31. 10. 2019 ve výši 590 Kč a z náhrady za promeškaný čas ve výši 1.000 Kč za 10 půlhodin strávených cestou k jednání dne 31. 10. 2019 dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, když jedna cesta z Prahy do Olomouce a zpět trvá 10 půlhodin. Celkem tak žalovaným na nákladech odvolacího řízení náleží částka 61.862 Kč. 25. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalovaných s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách. Poučení: Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku. Samostatné dovolání jen proti výrokům I. b) a II. přípustné není. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva exekucí, popř. výkonem rozhodnutí. Olomouc 31. října 2019 Mgr. Michal Renda předseda senátu v z. JUDr. Hana Polášková Wincorová v. r. pověřený člen senátu