č. j. 79 A 2/2019 - 35             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci   navrhovatele:  Služby Bruntál s.r.o.                                    sídlem Slovenská 79/4, 792 01  Bruntál zastoupený obecným zmocněncem J. M.   proti odpůrci: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava   o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – rozhodnutí ze dne 11.5.2018 č.j. MSK 72033/2018 ve věci přezkumu změny č.2 Územního plánu Bruntál   takto:   I. Návrh na zrušení rozhodnutí odpůrce ze dne 11.5.2018 č.j. MSK 72033/2018  se zamítá.   II.  Návrh na zrušení rozhodnutí odpůrce ze dne 15.9.2016 č.j. MSK 93097/2016 a ze dne 12.12.2018 č.j. MSK 172888/2018 se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.           Odůvodnění:   1. Návrhem ze dne 19.10.2018 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 11.5.2018 č.j. MSK 72033/2018, jímž odpůrce v přezkumném řízení podle § 174 odst.2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) posoudil soulad opatření obecné povahy – změny č.2 Územního plánu Bruntál – s právními předpisy a tuto změnu územního plánu částečně zrušil. 2. Navrhovatel uvedl, že je vlastníkem pozemků v katastrálních územích Bruntál-město a Karlovec, podrobně popsal, jaké 4 námitky vznášel v průběhu procesu přijímání změny č.2 Územního plánu a jak na ně reagovalo Město Bruntál. Navrhovatel nebyl spokojen s vypořádáním svých námitek, proto podal odpůrci návrh na zahájení přezkumného řízení Změny č.2 Územního plánu Bruntál. K rozhodnutí odpůrce ze dne 11.5.2018 navrhovatel namítl, že je nepřezkoumatelné a nezákonné, když se odpůrce nevypořádal dostatečně s navrhovatelovými námitkami. Navrhovatel objasnil, jak konkrétně by mělo být naloženo s jednotlivými plochami, do nichž spadají jeho pozemky, a jaké s nimi má záměry, jak je hodlá využít. Pokud odpůrce nedokázal vyvrátit důvodnost navrhovatelových námitek, měl vyhovět změnám a zahrnout je do Změny č.2 Územního plánu Bruntál způsobem požadovaným navrhovatelem. Navrhovatel uvedl, že postupem odpůrce byl zkrácen na svém právu vlastnit majetek, a že se jeví jako pravděpodobné, že odpůrce neměl v úmyslu vyhovět jakýmkoli námitkám. 3. V podání ze dne 24.12.2018, jímž navrhovatel reagoval  na výzvu, zda by bylo možno ve věci rozhodnout bez jednání, navrhovatel uvedl řadu citací, nesouvisejících s nyní přezkoumávanou věcí (umisťování dopravních značek v Bruntálu, Organizační řád Městského úřadu Bruntál atd.), zcela obecně a bez jakýchkoli odpovídajících tvrzení označil odpůrce za „systémově podjatého“ a podání završil návrhem, aby soud zrušil odpůrcova rozhodnutí z 15.9.2016 a z 12.12.2018  (další část návrhu pod bodem III. nelze vyhodnotit jako návrh na rozhodnutí soudem, jedná se o jakousi proklamaci, opět nesouvisející s danou věcí). 4. Odpůrce ve vyjádření zdůraznil charakter přezkumného řízení a postavení podatele podnětu. Rozhodnutím v přezkumném řízení nelze měnit územní plán. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí ze dne 11.5.2018, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst.3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 6. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že Změna č.2 Územního plánu Bruntál nabyla účinnosti 20.10.2017. Její součástí bylo vypořádání navrhovatelových 4 námitek (1. – k pozemkům parc.č. 3787/4 a 3795/2 v k.ú. Bruntál-město, 2. – k pozemkům parc.č.1030/4, 1440/2, 1440/3, 1440/4, 1440/5, 1440/6 a 1440/7 v k.ú. Bruntál-město, 3. – k pozemku parc.č. 3538 v k.ú. Bruntál-město, 4. – k pozemku parc.č. 590/1 v k.ú. Karlovec). Odpůrce obdržel dne 29.10.2017 navrhovatelovo podání, z něhož nebylo možno zjistit, čeho se navrhovatel domáhá. Na odpůrcovu výzvu reagoval navrhovatel 10.1.2018 rozsáhlým, zmatečným podáním, které odpůrce vyhodnotil jako podnět k přezkoumání Změny č.2 Územního plánu Bruntál. Usnesením ze dne 22.3.2018 odpůrce zahájil přezkumné řízení a dne 11.5.2018 rozhodl tak, že Změnu č.2 Územního plánu Bruntál zrušil v části rozhodnutí o námitkách uplatněných navrhovatelem, a v části, týkající se změny funkčního využití navrhovatelova pozemku parc.č. 3538 v k.ú. Bruntál-město z plochy krajinné zeleně na plochu přírodní. Ze správních spisů nevyplývá, že by navrhovatel uplatnil v souvislosti s podnětem na přezkum Změny č.2 Územního plánu Bruntál námitku podjatosti vůči odpůrci. 7. Soud s odkazem na judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví především uvádí, že rozhodnutí, jímž odpůrce zrušil část změny územního plánu v přezkumném řízení, je opatřením obecné povahy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ – ze dne 12.6.2014  č.j. 4 Aos 4/2013-40, ze dne 27.7.2016  č.j. 5 As 85/2015-36). Dále je třeba zdůraznit, že napadené rozhodnutí je výsledkem přezkumného řízení ve smyslu § 94 odst.1 správního řádu za použití § 174 odst.2 správního řádu. Jedná se o řízení z moci úřední, nikoli o řízení návrhové, podatel může pouze podat podnět, bez nároku na to, zda bude přezkumné řízení zahájeno, a pokud bude zahájeno, s jakým konkrétním výsledkem bude ukončeno. Cílem přezkumného řízení je přezkoumat soulad vydaného rozhodnutí s právními předpisy, nikoli vypořádávat konkrétně námitky podatele uvedené v podnětu. Zároveň podle § 54 odst.7 zákona č. 183/2006 Sb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) platí, že územní plán nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu (tj. rozhodnutím v přezkumném řízení). 8. Pokud tedy navrhovatel poukazoval na to, že mu (zkráceně řečeno) nebylo odpůrcem vyhověno tak, jak požadoval v podnětu, tedy, že odpůrce nezměnil navrhovatelem uvedené části změny územního plánu, nemůže být s ohledem na výše řečené navrhovatelova námitka úspěšná. Odpůrce není oprávněn měnit v tomto řízení územní plán, může jej (či jeho část) pouze zrušit pro rozpor s právními předpisy, což také v daném případě učinil. S ohledem na charakter navrhovatelových námitek není na soudu v tomto řízení, aby hodnotil, zda měl odpůrce dostatek důvodů pro zrušení části změny územního plánu, ani není třeba zabývat se podrobně tím, jaké představy o využití svých pozemků navrhovatel měl – to jde mimo rámec přezkumu napadeného rozhodnutí. Soud uzavírá, že napadené rozhodnutí je zcela přezkoumatelné (obsahuje všechny potřebné náležitosti, není zmatečné ani v rozporu se správními spisy) a odpůrce postupoval v řízení v souladu s příslušnými právními předpisy. 9. Pokud jde o námitku, že navrhovatel byl postupem odpůrce zkrácen na svém právu vlastnit majetek, soud tuto námitku považuje za příliš obecnou na to, aby se jí mohl konkrétně zabývat. Proto jen obecně připomíná, že odpůrce není orgánem územního plánování, nerozhoduje           o věcném obsahu změny územního plánu Bruntál. Pokud se navrhovateli jeví, že odpůrce neměl v úmyslu vyhovět jakýmkoli jeho námitkám, soud opět zdůrazňuje, že přezkumné řízení je řízením z moci úřední, je zcela odlišným institutem od řízení odvolacího. Kromě toho je zřejmé, že odpůrce s navrhovatelovým podnětem pracoval, posoudil soulad změny územního plánu s právními předpisy a dokonce dospěl k závěru, že tuto změnu je nutno zrušit právě v části, týkající se vypořádání navrhovatelových námitek a ohledně změny funkčního využití jednoho z navrhovatelových pozemků. 10.                      Pokud jde o „systémovou podjatost“, navrhovatel ji zmínil poprvé v podání z 24.12.2018, přičemž návrh byl podán 19.10.2018. Ve smyslu § 101b odst. 2 s.ř.s. se tedy jedná o nepřípustně rozšiřující návrhový bod, proto nebylo nutno se jím zabývat. Kromě toho šlo o námitku zcela obecnou, přičemž ani ze správního spisu neplyne, že by ji navrhovatel vůči odpůrci uplatnil v souvislosti s podáním podnětu k přezkumu. 11.                      Soud proto návrh na zrušení rozhodnutí odpůrce ze dne 11.5.2018 zamítl, aniž by u jednání prováděl navržené důkazní návrhy. Jednalo se o výpis z katastru nemovitostí ohledně navrhovatelových pozemků (jeho vlastnictví nebylo nikým zpochybněno), navrhovatelovy námitky podané v průběhu přijímání změny č.2 Územního plánu (citovány v návrhu, soudu také známy z předchozího řízení vedeného pod sp.zn. 79 A 5/2017), 5 listin od bývalých vlastníků k nemovitosti v k.ú. Karlovec a pasport území (navrhovatel jimi hodlal prokazovat, že od roku 1987 nedošlo k vyvlastnění – tj. prokazovat skutečnosti jdoucí zcela mimo nyní přezkoumávané rozhodnutí). 12.                      Pokud jde o výrok II. tohoto rozsudku, soud pouze z opatrnosti reagoval na návrh směřující vůči odpůrci. Pokud jde o rozhodnutí z 15.9.2016, soudu je z úřední činnosti známo, že jím bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Bruntál ze dne 20.5.2016 č.j. MUBR/36851-16/sch-Výst.10600/2015/Sch, o zastavení územní řízení ve věci umístění záměru „Brownfields, revitalizace průmyslové zóny: Bruntál, Vodárenská 1554/8...“ (žadatelem byl nynější navrhovatel). Krajský soud v Ostravě přezkoumal toto rozhodnutí z 15.9.2016 a žalobu zamítl dne 9.1.2019 pod č.j. 22 A 152/2016-131. Ve věci tedy již bylo soudem rozhodnuto, proto soud nynější návrh odmítl v souladu s § 46 odst.1 písm. a) s.ř.s. Pokud jde o rozhodnutí z 12.12.2018, obsah tohoto usnesení byl soudem sdělen k důkazu u jednání – tímto usnesením došlo k opravě zřejmých nesprávností úplného znění Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje ve znění aktualizace č.1 ze dne 21.11.2018. K tomu je nutno uvést, že navrhovatel se v tomto řízení domáhal přezkoumání pouze opravného usnesení, vydaného poznamenáním do spisu  podle § 156 správního řádu, což však samo o sobě nesplňuje znaky rozhodnutí podléhajícího přezkumu soudem, takže soud tento návrh odmítl v souladu s § 70 písm. a) s.ř.s. ve spojení s § 46 odst.1 písm. d) s.ř.s. 13.                      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., když procesně úspěšný odpůrce se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 17. dubna 2019     JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje