USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: Paweł J. G., narozený dne xxx bytem xxx zastoupený advokátem Mgr. Adamem Russem sídlem Nádražní 42/4, 737 01 Český Těšín proti žalované: Anna Ł., narozená dne xxx bytem xxx o nahrazení projevu vůle, popř. o náhradu škody k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 61 C 63/2020-16 ze dne 12. 8. 2020 takto: I. Usnesení okresního soudu se v odstavci I. a II. výroku ohledně zastavení řízení o nahrazení projevu vůle žalované vztahující se ke směnce ke smlouvě č. 0099004872106 vystavené dlužníkem EUROPLAST DG Trading dne 15. 1. 2013 na směnečný peníz 1.110.582 Kč a ke směnce ke smlouvě č. 0099005450977 vystavené dlužníkem EUROPLAST DG Trading dne 9. 4. 2013 na směnečný peníz 565.325 Kč ruší a věc se postupuje Krajskému soudu v Ostravě. II. Ve zbylém napadeném rozsahu se usnesení okresního soudu potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně vyslovil svou (mezinárodní) nepříslušnost k projednání věci a řízení zastavil, rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Proti usnesení podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že z hlediska posouzení mezinárodní příslušnosti soudu je podstatné, že výše uvedené pohledávky, včetně směnek vznikly na základě smluv uzavřených v Česku podle českého práva a tyto pohledávky byly následně převedeny opět v Česku na žalovanou, která měla následně převést pohledávky včetně směnek na žalobce. Ačkoliv dohoda mezi žalobcem a žalovanou nebyla zcela splněna, je evidentní, že dohoda již byla částečně plněna a realizována v Česku, kdy žalovaná zaplatila částku 600.000 Kč, obdrženou pro tyto účely od žalobce, společnosti Komerční banka a.s., která následně převedla ve své pobočce v Ostravě pohledávky včetně směnek na žalovanou. Žalobce se nadále domnívá, že mezinárodní příslušnost českého soudu lze dovodit na základě ustanovení čl. 7 odst. 1)a) Nařízení Brusel I. bis, jelikož předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dohoda mezi žalobcem a žalovanou již byla částečně splněna, a to v pobočce Komerční banky, a.s., Ostrava v Česku, přirozeně tak zbývající část dohody mezi žalobcem a žalovanou mohla být splněna v Ostravě, i když tato skutečnost nebyla zatím zmiňována v žalobě. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k níže uvedenému závěru. 4. Žalobce se domáhá po žalované nahrazení projevu vůle ohledně a) uzavření smlouvy o postoupení pohledávek na částky 1.110.582 Kč, 565.325 Kč, 75.367 Kč, 3.128 Kč a 34,90 Kč, jak tyto pohledávky specifikoval ve skutkovém tvrzení svého žalobního návrhu pod bodem I - 1.1 až 1.5. Zároveň se domáhal nahrazení projevu vůle - převodu směnky vystavené dlužníkem Europlast DG Trading s.r.o. dne 15. 1. 2013 na řad Komerční banky a.s. na směnečný peníz 1.110.582 Kč, kde směnečné ručení za zaplacení směnky přebral mimo jiné žalobce, převodu směnky vystavené týmž dlužníkem dne 9. 4. 2013 na směnečný peníz 565.325 Kč, avalistou je rovněž žalobce. Pro případ nenahrazení projevu vůle žalované nechť je jí uloženo zaplatit náhradu škody ve výši 600.000 Kč. Žalobce uvedl, že společnost Europlast DG Trading s.r.o. (k dnešnímu dni vymazána z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě) byla dlužníkem Komerční banky ve vztahu ke shora uvedeným částkám, ve dvou případech ručených dvěma směnkami. Komerční banka a. s. jako postupitel uzavřela s žalovanou smlouvu o postoupení pohledávek včetně převodu práv ze směnek 1 a 2, pohledávky shora označené postoupila žalované za úplatu 600.000 Kč. Tyto peníze žalovaná dle dohody převzala od žalobce a zaplatila jimi Komerční bance za postoupené pohledávky. Dle dohody mezi žalobcem a žalovanou měly být následně tyto pohledávky postoupeny na žalobce včetně převedení práv ze směnek rubopisem. V důsledku narušení a poté i ukončení partnerského vztahu mezi žalobcem a žalovanou nedošlo již k formálnímu uzavření smlouvy o postoupení pohledávek shora označených z žalované na žalobce, včetně postoupení práv ze směnek, ačkoliv žalobce několikrát žádal žalovanou, aby svůj závazek splnila, naposledy pak výzvou svého právního zástupce ze dne 22. 5. 2020. Žalovaná na uvedené výzvy nereagovala. Listiny k označeným skutečnostem jsou založeny ve spise Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 27 Cm 70/2015. Dále žalobce doplnil, že příslušnost Okresního soudu v Ostravě dovozuje na základě ustanovení čl. 7 odst. 1)a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (Brusel I bis), kdy osoba mající bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, jestliže předmět sporu tvoří nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaná alespoň zčásti plnila, resp. měla plnit svůj závazek v Česku, kdy při jednání s Komerční bankou v Ostravě nabyla pohledávky shora označené. Z opatrnosti podal žalobce stejnou žalobu proti žalované ke Krajskému soudu v Ostravě, neboť předmětná věc se týká také práv ze směnek převedených na žalovanou v obvodu Krajského soudu v Ostravě, což může zakládat jeho věcnou příslušnost dle § 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř. 5. Ze spisu sp. zn. 27 Cm 70/2015 vedeného u Krajského soudu v Ostravě se podává, že Komerční banka a.s. se domáhala po žalovaných 1. Europlast DG Trading s.r.o., 2. Dawid K. D. a 3. Paweł J. G. vydání směnečného platebního rozkazu na částku 1.110.582 Kč. Jednalo se o právo vyplývající ze směnky ze dne 15. 1. 2013 na částku 1.110.582 Kč vystavenou žalovaným 1., kdy žalovaní 2. a 3. přijali svými podpisy směnečné rukojemství za zaplacení této směnky. Směnka je totožná se směnkou 1 tak, jak je uvedena v odstavci 4 tohoto odůvodnění. Soud vydal směnečný platební rozkaz pod č. j. 27 Cm 70/2015-12 dne 10. 6. 2015, dodatečným šetřením zjistil, že žalovanému 3. nebyl směnečný platební rozkaz řádně doručen do vlastních rukou, a proto jej vůči žalovanému 3. zrušil. Podáním ze dne 24. 6. 2019 žalobkyně oznámila soudu postoupení pohledávky a navrhla změnu v osobě žalobkyně tak, aby nabyvatelka práva Anna Ł., nar. xxx vstoupila do tohoto řízení na místo dosavadní žalobkyně. Žalovaný 3. podal dne 30. 5. 2020 ve věci žalobu o nahrazení projevu vůle a náhradu škody in eventum proti jmenované Anně Ł. s tím, že žaloba souvisí se předmětem sporu vedeným pod sp. zn. 27 Cm 70/2015 a žalovaný 3. jej podává jako vzájemný návrh. Usnesením č. j. 27 Cm 70/2015-145 ze dne 5. 8. 2020 Krajský soud v Ostravě připustil, aby do řízení vůči žalovanému 3. na místo dosavadní žalobkyně Komerční banky, a.s. vstoupila Anna Ł., usnesení nabylo právní moci dne 29. 10. 2020. 6. Žalobní návrh totožného znění jako ten ve věci sp. zn. 61 C 63/2020 (předmětná přezkoumávaná věc) je ve spise sp. zn. 27 Cm 70/2015 založen na č. l. 119 až 121 s tím, že je adresován Krajskému soudu v Ostravě. 7. V spise sp. zn. 27 Cm 70/2015 se nachází listina - smlouva o postoupení pohledávek, ze které se podává, že Komerční banka a.s. jako postupitel a Anna Ł. jako postupník uzavřely smlouvu, dle které postupitel postupuje pohledávky za svým dlužníkem EUROPLAST DG Trading s.r.o., IČ 28623924, označené č. 1.1 až 1.5, přičemž tyto pohledávky jsou totožné s pohledávkami, které žalobce v předmětné věci tvrdí ve svých skutkových tvrzeních (viz odstavec 4). Rovněž jsou touto smlouvou postupována práva ze směnky 1 a směnky 2 (totožné se směnkami uvedenými v odstavci 4. tohoto odůvodnění) s tím, že dochází ke změně v osobě oprávněné z obou směnek a stává se jí Anna Ł. Z přílohy č. 1 ke smlouvě ze dne 12. 6. 2012 se podává, že uvedené směnky byly předány Komerční bankou a.s. Anně Ł. Z doplňku 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2012 se podává, že výše smluvní úplaty za postoupené pohledávky činí 600.000 Kč, byla provedena v plné výši. 8. Dle § 9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Dle odst. 2 písm. j) krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje. 9. Dle čl. 7 odst. 1)a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. 10. Odvolací soud je toho názoru, že pouze soud věcně příslušný k projednání věci může rozhodnout o tom, zda je mezinárodně příslušným ve smyslu Nařízení Brusel I bis. 11. Žalobce se domáhá, aby soud nahradil projev vůle související s právem vyplývajícím ze dvou směnek tak, jak je popsáno toto právo shora. Dle názoru odvolacího soudu neměl okresní soud věcnou pravomoc, aby ve vztahu k tomuto nároku posuzoval svou mezinárodní příslušnost, tedy řešil otázku, zda je příslušným k projednání žaloby za situace, kdy oba účastníci jsou polskými státními příslušníky a nemají bydliště na území České republiky, nýbrž mají toto bydliště v Polské republice. Protože ve vztahu ke směnkám není ve smyslu § 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř. dána věcná příslušnost okresního soudu, nýbrž věcně příslušným je krajský soud, odvolací soud v tomto rozsahu napadené usnesení zrušil a věc postoupil věcně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě [§ 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. b) o. s. ř.]. Otázku mezinárodní příslušnosti českých soudů ve vztahu k oběma směnkám a práva z nich žalobcem uplatněného posoudí posledně jmenovaný soud. 12. Ve vztahu k ostatním nárokům na nahrazení projevu vůle, eventuálně náhradu škody je dána věcná příslušnost okresního soudu a ten se také správně zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti. Odvolací soud je toho názoru, že závěr okresního soudu o nedostatku mezinárodní příslušnosti je správný. Jak vyplývá ze shora citovaného čl. 7 bod 1) a) Nařízení Brusel I bis, žalovaná jako osoba mající bydliště v Polsku, by mohla být v Česku jako jiném členském stát Evropské unie žalována pouze pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalobce tvrdí, že tímto soudem je Okresní soud v Ostravě, avšak z obsahu žaloby tato skutečnost nikterak nevyplývá. Žalobce se domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek vůči společnosti EUROPLAST DG Trading, které na žalovanou byly postoupeny na základě smlouvy uzavřené s Komerční bankou a.s. dne 12. 6. 2017. Skutečnost, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi Komerční bankou a žalovanou byla uzavřena v Ostravě, není tou skutečností, která by ve smyslu čl. 7 odst. 1)a) zakládala možnost žalovat Annu Ł. u Okresního soudu v Ostravě. Žalobce se totiž domáhá nahrazení projevu vůle žalované na základě jím tvrzené (zřejmě) ústní smlouvy, dle které měla Anna Ł. pohledávky postoupené jí Komerční bankou a.s. postoupit dále žalobci. Z obsahu spisu rozhodně nevyplývá, že by tato smlouva o budoucím postoupení pohledávek mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena v Ostravě, popř. že by samotná smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobcem jako budoucím nabyvatelem pohledávek a žalovanou jako budoucí převodkyní pohledávek měla být uzavřena v Ostravě. 13. Nedošlo k naplnění čl. 7 odst. 1)a) Nařízení Brusel I bis a okresní soud s ohledem na místo bydliště žalované (Polsko) správně posoudil, že není mezinárodně příslušným k řízení ve věci a toto řízení zastavil. Učinil tak ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř., neboť v důsledku nedostatku mezinárodní příslušnosti Okresního soudu v Ostravě se jedná o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ve smyslu § 219 o. s. ř. odvolací soud napadené rozhodnutí v uvedeném rozsahu potvrdil. 14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně neúspěšný žalobce nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované žádné účelně vynaložené náklady v odvolacím řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Ostrava 26. listopadu 2020 JUDr. Jana Palkovská v. r. předsedkyně senátu