USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců JUDr. Ondřeje Mikuly, LL.M. a Mgr. Martina Hrabovského ve věci nezletilého: D. S., narozený xxx bytem xxx zastoupený kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí sídlem Šilingrovo nám. ľ, 602 00 Brno syna rodičů: Marta J.J., narozená xxx státní občan Polské republiky bytem xxx Aleš S., narozený xxx bytem xxx zastoupený advokátkou JUDr. Karlou Návedlovou sídlem Wolkerova 1140/2, 743 01 Bílovec o změnu úpravy péče a stanovení výživného, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 3. 2020, č. j. 90 P 366/2018 - 170 takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením okresního soudu bylo přerušeno řízení o změnu úpravy péče a stanovení výživného, iniciované návrhem otce. 2. Proti tomuto usnesení podal otec včasné odvolání, jímž se domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, aby v řízení bylo pokračováno. Své odvolání odůvodnil tím, že řízení je zatíženo procesní vadou, neboť s jeho návrhem nebyl seznámen opatrovník OSPOD města xxx, který rozhodnutí neobdržel a nemohl tedy jednat v zájmu nezletilého. V řízení o změně úpravy péče by měl jednat soud, který byl místně i věcně příslušný v rámci prvního rozhodnutí ve věci. V neposlední řadě otec poukázal na to, že matka nepracuje, jejím cílem je majetkový prospěch a nikoliv starost o syna, opakovaně zmařila operační zákrok syna v ČR a odmítá jeho předškolní vzdělávání, přičemž otcova práva v Polsku jsou popírána. 3. Matka ani opatrovník se k odvolání nevyjádřili. 4. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení (bez nutnosti k jeho projednání nařizovat jednání ve smyslu ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., soud přeruší řízení, jestliže rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit. 6. Podle článku 8 odstavec 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen nařízení Brusel II bis), soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské odpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. 7. Podle článku 19 odstavec 2 nařízení Brusel II bis, pokud je řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti ke stejnému dítěti v téže věci zahájeno u soudů různých členských států, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. 8. Podle článku 3 nařízení Rady ES/4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen nařízení o výživném), k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný a) soud místa, v němž má odpůrce místo obvyklého pobytu nebo b) soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nebo c) soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o osobním stavu, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran, nebo d) soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o rodičovské zodpovědnosti, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením, ledaže je tato příslušnost odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran. 9. Podle článku 12 odstavec 1 nařízení o výživném, je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. 10. Podle článku 13 odstavec 1 nařízení o výživném, jsou-li u soudů různých členských států zahájena řízení, která navzájem souvisejí, může soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, řízení přerušit. 11. Krajský soud odkazuje na odůvodnění usnesení okresního soudu, které je správné, výstižné a v podstatě k němu nemá co dodat. S ohledem na obvyklé bydliště nezletilého v obou státech, které bylo založeno pravomocným soudním rozhodnutím o střídavé péči, svědčí mezinárodní příslušnost jak soudům v Polsku, tak v České republice. Jelikož bylo řízení o změně úpravy péče zahájeno dříve v Polsku, musí nejprve polský soud rozhodnout o příslušnosti soudu. Proto okresní soud postupoval správně, když rozhodl o přerušení řízení o změně úpravy péče včetně řízení o stanovení výživného, které je s úpravou péče spojeno. 12. Argumentace obsažená v odvolání otce neobstojí. Opatrovníkem otce je ÚMPOD nikoliv OSPOD města xxx, přičemž návrh otce byl opatrovníkovi doručen dne 3. 2 2020. Pokud jde o argumentaci ve vztahu k příslušnosti soudu, tu musí otec uplatnit především u polského soudu, který věc t. č. projednává k návrhu matky a posouzení otázky příslušnosti je nyní na jeho úvaze. Další argumentace otce s procesní otázkou přerušení řízení nijak nesouvisí a napadené rozhodnutí není s to zvrátit. 13. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud napadené usnesení podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Ostrava 8. června 2020 JUDr. Renata Pospíšilová v. r. předsedkyně senátu