č. j. 17 Ad 48/2019 - 41           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  P. C. zastoupen Mgr. Josefem Blažkem, advokátem, se sídlem nám. J. Žižky 39/2, 792 01  Bruntál   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2019,  ve věci invalidního důchodu,   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 9. 2019 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2019, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 8. 3. 2019, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci odejmut invalidní důchod. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť dle jeho názoru došlo ze strany posudkových lékařek OSSZ i žalované k nesprávnému posouzení míry poklesu žalobcovy pracovní schopnosti. Napadené rozhodnutí je přitom založeno právě na druhém uvedeném posouzení. Tuto nesprávnost spatřuje žalobce v tom, že ačkoli je jeho zdravotní stav dle vyjádření lékařů neměnný a ke zlepšení zdraví i pracovních schopností nemůže dojít, došlo k rozdílnému posouzení vůči předcházejícímu řízení. V tom byl shledán invalidním při míře poklesu pracovní schopnosti 35 %, zatímco nově byla tato míra určena toliko 20 %. Dodává, že ani sám žádné zlepšení zdravotního stavu nepociťuje. Dále vytýká, že žádná z posuzujících lékařek nebyla specializována v oboru neurologie, pod který spadají hlavní žalobcovy obtíže. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že lékařem žalované vypracovaný posudek, na jehož základě rozhodovala, dle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Posudek se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Dále uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje žalovaná jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců pro účely přezkumného řízení. 4. Krajský soud poté, co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 21. 8. 2019 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce se vyučil tesařem a v oboru následně pracoval. Od roku 2002 pracoval jako řidič vysokozdvižného vozíku a od srpna roku 2017 dosud pracuje jako doručovatel balíků na dohodu. Od listopadu roku 2017 byl uznán invalidním v I. stupni. Žalovaná rozhodla dne 8. 3. 2019 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím o odejmutí invalidního důchodu žalobci na základě posudku lékařky OSSZ Bruntál, vypracovaného dne 27. 2. 2019. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti byl označen chronický vertebrogenní algický syndrom s intermitentními thorakalgiemi a lumbalgiemi. Toto postižení bylo hodnoceno jako funkčně lehké a dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. byla míra poklesu žalobcovy pracovní schopnosti stanovena 20 %. Jelikož tato hodnota neodpovídá žádnému stupni invalidity, rozhodla žalovaná prvostupňovým rozhodnutím tak, jak je výše uvedeno. 6. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 12. 8. 2019 nový posudek, ve kterém potvrdila závěry posudkové lékařky OSSZ a to jak co do druhu rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, tak co do míry poklesu jeho pracovní schopnosti, kterou rovněž stanovila 20 %. 7. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 29. 11. 2019, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 21. 8. 2019, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou k datu vydání napadeného rozhodnutí byl vertebrogenní algický syndrom bez kořenových a paretických míšních příznaků, uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 v kapitole XIII., oddíl E položce 1b. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila Posudková komise ve shodě s lékařkami OSSZ a žalované taktéž 20 %. K žalobcem vzpomínanému rozporu tohoto hodnocení s předchozím hodnocením 35 % z roku 2017 se Posudková komise vyjádřila následovně: „Žalobce byl uznán invalidním v prvním stupni (…) dne 6. 12. 2017 pro chronický vertebrogenní algický syndrom hrudní na podkladě protruze disku T7 se zúžením páteřního kanálu s lehkým útlakem míchy??, klinicky s paresteziemi končetin a syringomyelickou disociací čití, neurologicky bez paréz s hraničním nálezem na MEP dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c s poklesem pracovní schopnosti o 35%. Toto hodnotíme jako posudkový omyl, neboť dle NMR míchy ze dne 18. 8. 2017 (…) nebyla prokázána myelopatie ani útlak míchy, ale jen kontakt disku T7 s přední plochou míchy. Klinické nálezy neprokazovaly středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, insuficience svalového korzetu s často recidivujícími projevy nervového dráždění s funkčně významným neurolog. nálezem, popřípadě symptomatologii neurogenního močového měchýře, závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení, omezení některých denních aktivit. Žalobce neměl být uznán invalidním“ (podtržení provedla Posudková komise). 8. Při jednání zdejšího soudu dne 29. 1. 2020 předložil zástupce žalobce k důkazu článek L. K. s názvem Útlak krční míchy, kde se mimo jiné uvádí, že: „Za kritické zúžení (páteřního kanálu, kterým prochází mícha – pozn. soudu) můžeme považovat 11 mm, ale závisí taky na mnoha jiných aspektech.“ Žalobce v této souvislosti uvedl, že s ohledem na to, že lékařská zpráva MUDr. V. K. z 26. 9. 2017 uvádí útlak páteřního kanálku v rozsahu 11,2 mm, je posudkový závěr Posudkové komise chybný. Mělo by se tu, dle jeho názoru, jednat o invaliditu. 9. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 10. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 11. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. K žalobcem při jednání soudu předestřené otázce zúžení páteřního kanálku se Posudková komise v posudku důkladně vyjádřila. Uvedla (jak citováno výše), ve shodě s lékařskými zprávami MUDr. K. obsaženými v posudkovém spise, že u žalobce je t. č. přítomen toliko kontakt disku T7 s přední plochou míchy, nikoliv útlak míchy. Pochyby soudu o posudku nevzbudil ani žalobcem předložený odborný článek, který předně klade hranici útlaku na šířku páteřního kanálku o 0,2 mm užší, než je žalobcova a dále pak sám uvádí, že útlak závisí také na mnoha jiných aspektech, než je šířka kanálku. 12. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni, když jeho pracovní schopnost poklesla toliko o 20 %. Závěry posudkové komise se nadto zcela shodují jak se závěry posudkové lékařky OSSZ, tak se závěry posudkové lékařky žalované. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 8. 3. 2019, kterým žalobci odňala invalidní důchod I. stupně z důvodu, že tento již není nadále invalidní. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14. Soud závěrem považuje za vhodné výslovně upozornit na skutečnost, že při změně zdravotního stavu je možné podat novou žádost o invalidní důchod. Invalidní důchodce pak bude za tím účelem opětně přezkoumán stran míry poklesu pracovní schopnosti. 15. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 29. ledna 2020       JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje