č. j. 18 A 5/2020 - 26           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:               R. B.                     zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem                  se sídlem Čs. legií č. 1719/5, 702 00 Ostrava   proti žalovanému:         Krajský úřad Moravskoslezského kraje                   se sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava           o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2019 č. j. MSK 165691/2019, sp. zn. DSH/32974/2019/Fra, o dopravním přestupku     takto:   I.   Žaloba se zamítá.    II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                                   Odůvodnění:  1. Rozhodnutím ze dne 9. 12. 2019 č. j. MSK 165691/2019, sp. zn. DSH/32974/2019/Fra žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 7. 11. 2019 č. j. SMO/626325/19/DSČ/Sad. Tímto rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným přestupkem podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), porušením ust. § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kterého se měl z nedbalosti dopustit tím, že dne 30. 3. 2019 ve 14.10 hod. v Ostravě - Porubě na ul. Hlavní třída ve směru jízdy od ul. Francouzská směrem k domu č. 867/28  na Hlavní třídě, jako řidič motorového vozidla tov. zn. Škoda, RZ X, nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem. Dále byl uznán vinným z přestupku podle ust. § 16 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), kterého se měl z nedbalosti dopustit tím, že dne 30. 3. 2019 ve 14.10 hod. v Ostravě - Porubě na ul. Hlavní třída ve směru jízdy od ul. Francouzská směrem k domu č. 867/28 na Hlavní třídě jako řidič motorového vozidla tov. zn. Škoda, RZ X při řízení neměl u sebe a na požádání nepředložil příslušníku Policie České republiky zelenou kartu. Podle ust. § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu, v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti, ve spojení s ust. § 41 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Tímtéž rozhodnutím byl žalobce zavázán k náhradě nákladů správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč.   2. Žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu. Podle jeho názoru nebyla v napadeném rozhodnutí respektována zásada zakotvená v ust. § 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle které správní orgán v pochybnostech rozhodne ve prospěch obviněného. Jak žalovaný, tak i správní orgán prvního stupně, nijak nezohlednili rozpory ve svědeckých výpovědích policistů, přičemž obě rozhodnutí správních orgánů jsou postavena právě na těchto výpovědích. Nepřihlédli k tomu, že jejich výpovědi se výrazně lišily. Svědci sice shodně uvedli, že viděli, že nebyl v okamžiku, kdy míjel jejich vozidlo, připoután bezpečnostním pásem, avšak následně ani neviděli žádný jeho pohyb, kterým by si měl bezpečnostní pás připnout. Žalobce si přesto po zastavení policií a na základě výzvy k vystoupení z vozidla musel pás odepnout. V tom žalobce spatřuje zásadní rozpor, nad kterým se žalovaný nijak nepozastavil a v rámci své úvahy nezohlednil. Svědek Z. vypověděl,  že si všiml jeho pohybu, kdy „zvedl rameno, aby znemožnil výhled do vozidla, což většinou dělají řidiči, co nejsou připoutáni“. Následně však nebyl schopen určit, zda byl po zastavení vozidla připoután či nikoliv. Tento svědek také uvedl, že měl žalobce na sobě v ten den světlé triko, ačkoliv toto tvrzení nekoresponduje se svědeckou výpovědí svědka P. Žalobce netvrdí, že by policisté před správním orgánem vypovídali vědomě nepravdivě, avšak každý se může mýlit a usuzovat něco na základě předchozích zkušeností nebo si nějaký pohyb nesprávně vyložit. V tomto smyslu měla být aplikována v jeho případě zásada v pochybnostech ve prospěch obviněného, neboť tyto pochybnosti prokazatelně existují, avšak byly zcela ignorovány či bagatelizovány. Žalobce dále namítal, že slyšení svědci nebyli schopni se shodnout na místě, kde stálo jejich vozidlo, či ve kterém jízdním pruhu vlastně pozorované vozidlo jelo. Pokud jde o přestupek spočívající v nepředložení platné zelené karty, předložení této karty bylo plně nahrazeno lustrací, kterou provedli policisté v rámci svého služebního zákroku. Předmětné vozidlo pojištěno bylo a zákon výslovně neuvádí, že zelená karta musí být platná. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.   3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2019 č. j. MSK 165691/2019, sp. zn. DSH/32974/2019/Fra, připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky a připojeného správního spisu Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností sp. zn. S-SMO/227406/19/DSČ a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl.  zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s).     5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu prvního stupně (v daném případě krajský soud) má za prokázáno tyto skutečnosti:   -        z oznámení přestupku sepsaného dne 30. 3. 2019 pprap. M. Z., že v tento den ve 14.10 hod. na ul. Hlavní třída 867/28, Ostrava – Poruba nebyl žalobce jako řidič vozidla za jízdy připoután bezpečnostním pásem a na výzvu policisty nepředložil pojištění o odpovědnosti za provoz vozidla. Žalobce toto oznámení vlastnoručně podepsal s tím, že s vytýkanými přestupky nesouhlasí;   -        z úředního záznamu Obvodního oddělení Policie České republiky Poruba 1, že dne 30. 3. 2019 v odpoledních hodinách prováděla hlídka ve složení pprap. Z., pprap. K. a pprap. L. dohled nad bezpečnosti silničního provozu na křižovatce ulic Hlavní třída a Francouzská v Ostravě – Porubě. Hlídka stála kolmo k ulici Hlavní třída a dohlížela na dodržování pravidel silničního provozu u vozidel jedoucích z ulice Francouzská na ulici Hlavní třída tak, aby měla velmi dobrý pohled do projíždějících vozidel. Okolo 14.10 hod. si všimla projíždějícího osobního vozidla Škoda YETI 5L, RZ X, a všichni tři hlídkující policisté jasně a zřetelně na vzdálenost cca 2-3 metry viděli, že řidič tohoto vozidla není připoután bezpečnostním pásem. Řidič vozidla si hlídky Policie ČR všiml a zvednutím levé ruky a ramene se pokusil znemožnit výhled do vozidla. Policejní hlídka se za ním vydala z důvodu kontroly, vozidlo předepsaným způsobem za použití modrého světelného výstražného zařízení s nápisem  STOP na ul. Hlavní třída u vchodu čp. 867/28 zastavila. V řidiči byl ztotožněn žalobce, který byl poučen o tom, že byl zastaven z důvodu řízení vozidla bez připoutání bezpečnostním pásem a že na výzvu policisty nepředložil doklad o pojištění odpovědnosti v provozu vozidla. Byl dotázán, zda souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení, což žalobce odmítl s tím, že během jízdy připoután byl a že s uvedenými přestupky nesouhlasí. Bylo s ním proto na místě sepsáno oznámení o přestupku, ke kterému se vyjádřil a podepsal;   -        z úředního záznamu Obvodního oddělení Policie ČR Poruba 1 ze dne 4. 4. 2019, že byl vyžádán kamerový záznam o přestupkovém jednání žalobce spočívající v tom, že nebyl připoután bezpečnostním pásem, přičemž technickým pracovníkem bylo zjištěno, že přední kamera v předmětné době z technického důvodu nefungovala, a proto ani nezaznamenala přestupkové jednání;   -        dne 15. 5. 2019 vydal správní orgán prvního stupně oznámení o zahájení řízení o přestupcích a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 4. 6. 2019. K tomuto jednání zároveň předvolal svědky – zasahující policisty pprap. M. Z. a pprap. M. K.   -        z protokolu o ústním jednání o přestupcích ze dne 4. 6. 2019, že při tomto jednání byli vyslechnuti  pprap. M. Z. a pprap. M. K. Svědek M. Z. uvedl, že v rámci provádění hlídkové činnosti na Hlavní třídě a ul. Francouzské v Porubě se zaměřili na bezpečnostní pásy a viděli přijíždět vozidlo z ul. Francouzské, které muselo zpomalit a viděli, že řidič – žalobce není připoután. Když si jich všiml, zvedl rameno, aby znemožnil výhled do vozidla, což většinou dělají řidiči, co nejsou připoutáni. Jelikož to viděli všichni, kdo byli v hlídce, že žalobce není připoután, rozhodli se vozidlo zastavit. Vozidlo zastavili za pomocí majáku s nápisem STOP na Hlavní třídě, svědek se domnívá, že to bylo č. 28. Vyzvali žalobce k předložení dokladů a ten jim předložil občanský průkaz, řidičský průkaz a osvědčení o registraci vozidla, zelenou kartu u sebe neměl. Poučili žalobce, že se dopustil přestupku, když nebyl připoután bezpečnostním pásem a nepředložil osvědčení o pojištění vozidla. Svědek se žalobce dotázal, zda souhlasí s vyřízením věci v blokovém řízení na místě s tím, že mu bude uložena pokuta. Žalobce nesouhlasil, a proto bylo sepsáno oznámení o přestupku. K dotazu, proč nebyl pořízen kamerový záznam o přestupku, svědek odpověděl, že v době, kdy vozidlo žalobce zastavili, kamera nefungovala. K dalším dotazům uvedl, že toho dne bylo slunečno a dobrá viditelnost, to, že žalobce není připoután bezpečnostním pásem, viděl jenom na vzdálenost přibližně 3-4 metry. K dotazům právního zástupce žalobce svědek uvedl, že tehdy od hranice křižovatky stáli asi 1 – 1,5 metrů a že žalobce jel v pravém jízdním pruhu. To, že žalobce nebyl připoután, vnímali vizuálním způsobem. Svědek byl tehdy velitelem hlídky, seděl vpředu na sedadle spolujezdce; řidičem byl pprap. K.a třetím členem hlídky, který seděl vzadu, uprostřed byl pprap. L. K dotazu, jak byl žalobce v době kontroly oblečen a jaké barvy byly bezpečnostní pásy ve vozidle, svědek odpověděl, že žalobce měl světlé triko, rifle a že pásy jsou černé. Na žádost správního orgánu vyhotovil svědek nákres místa kontroly žalobce. Svědek pprap. M. K. při jednání uvedl, že v rámci kontroly bezpečnostně funkčního provozu na ul. Hlavní třída u křižovatky v ul. Francouzská si všimli vozidla žalobce, který nebyl připoután bezpečnostním pásem, proto jeho vozidlo zastavili předepsaným způsobem. Po dobu řešení přestupku s žalobcem svědek seděl ve vozidle. K dotazům správního orgánu uvedl, že uvedeného dne byla viditelnost velmi dobrá a vzdálenost, na kterou viděl, že žalobce není připoután bezpečnostním pásem, byla 5 metrů. K dotazu právního zástupce žalobce, v jaké vzdálenosti jejich vozidlo stálo od hranice ul. Hlavní třída a ve kterém jízdním pruhu žalobce jel, svědek odpověděl, že ve kterém pruhu jel si již nevybavuje a že od hranice křižovatky byla vzdálenost asi 2 metry. Že je žalobce ve vozidle nepřipoután, pozorovali vlastními očima. V policejním vozidle byl svědek řidičem, kolega Z. byl velitelem hlídky a kolega L. seděl vzadu. Jak byl žalobce v době kontroly oblečen a jaké barvy byly bezpečnostní pásy ve vozidle, si svědek nevybavuje. I tento svědek nakreslil plánek místa přestupku;   -        Při ústním jednání správního orgánu prvního stupně dne 4. 6. 2019 byl vyslechnut žalobce, který vypověděl, že pár minut předtím, než se měl údajný přestupek stát, vyjížděl z areálu společnosti RT Torax na ul. Sjízdná společně s kolegou M. P., kde i s vozidlem jel ve směru na Hlavní třídu a na zastávce Kubánská ho vysazoval a následně jel na Hlavní třídu, kde při odbočování z ulice Francouzská si všiml stojícího vozidla policie. Po projetí dvou protijedoucí vozidel odbočil na Hlavní třídu a asi po 150 m si všiml, že policejní vozidlo má zapnutý maják se stopkou. Následně zastavil a za několik vteřin za ním přišel svědek Z. s požadavkem, ať předloží doklady. Z. předložil řidičský průkaz, malý technický průkaz a občanský průkaz, v servisní knížce měl zelenou kartu, kdy vytáhl 3 zelené karty, v té době ovšem neplatné. Svědek Z. jej vyzval, ať vystoupí z vozidla, načež si odpojil bezpečnostní pás, vystoupil z vozidla za účelem provedení dechové zkoušky, která byla negativní. Policista poté šel lustrovat doklady a následně mu sdělil, že neměl zapnutý bezpečnostní pás. Na to mu žalobce odpověděl, proč to tvrdí, když viděl, že se před ním odpoutává. To, že měl zapnutý bezpečnostní pás, může dosvědčit P., který jel větší část cesty s ním ve vozidle. K dotazu svého právního zástupce dále vypověděl, že v době přestupku měl oblečeno tmavé resp. černé triko a modré rifle. Policejní vozidlo v době kontroly tehdy stálo asi 2 – 2,5 metrů od spojnice ul. s Hlavní třídou. Jeho vozidlo mohlo jet kolem 40 km/hod. a žádný pohyb ramenem neprovedl;      -        z protokolu o jednání před správním orgánem prvního stupně dne 23. 7. 2019, že při tomto jednání byl vyslechnut svědek pprap. M. L., který uvedl, že prováděli hlídkovou činnost v úseku Poruba 1 na Hlavní třídě, přičemž si povšimli vozidla, které jeho z ulice Francouzská na Hlavní třídu, řidič tohoto vozidla nebyl připoután bezpečnostním pásem za jízdy. Toto vozidlo zastavili a poté kolegové šli za řidičem a začali uvedený přestupek řešit. On jakožto spolujezdec seděl na zadním sedadle a přestupek s řidičem neřešil ani s ním nijak nekomunikoval. K dotazu svědek dále uvedl, že v onen den byla viditelnost dobrá a že vzdálenost, na kterou viděl, že řidič není připoután bezpečnostním pásem, byla přibližně 5-6 metrů. V této vzdálenosti stálo jejich vozidlo od hranice křižovatky s ul. Hlavní třída. Kontrolované vozidlo projíždělo po Hlavní třídě v levém jízdním pruhu. I tento svědek závěrem nakreslil plánek místa přestupku;   -        při dalším ústním jednání konaném správním orgánem prvního stupně dne 8. 10. 2019 byl vyslechnut svědek M. P., který vypověděl, že s žalobcem toho dne jeli z RT Toraxu a když vyjeli, tak jej žalobce upozornil, že není připoután, protože pípala signalizace pásů. Svědek se připoutal a jeli směrem Hlavní třída, poté jej žalobce vysadil na zastávce autobusu Kubánská. K dotazu právního zástupce žalobce uvedl, že v té době měl žalobce oblečeno na sobě tričko černé barvy. Po dobu jízdy byl žalobce připoután bezpečnostním pásem. V době, kdy bylo vozidlo zastaveno  policisty, již ve vozidle nebyl. Součástí správního spisu Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností je rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019 o přestupcích žalobce a odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí ze dne 11. 11. 2019, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.   6. Krajský soud považuje za vhodné připomenout, že napadené rozhodnutí žalovaného přezkoumal v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v ust. § 75 odst. 2 věty první s. ř. s., podle něhož soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Žalobce především nesouhlasil s přestupkem spočívajícím v nepřipoutání se bezpečnostním pásem na sedadle motorového vozidla za jízdy. Podle jeho názoru nebyla žalovaným respektována zásada zakotvená v ust. § 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich spočívající v tom, že v pochybnostech má být správním orgánem rozhodnuto ve prospěch obviněného z přestupku. V této souvislosti poukázal na rozpory ve svědeckých výpovědích svědků – policistů, kteří byli vyslechnuti v průběhu správního řízení před orgánem prvního stupně a které byly podle žalobce výrazně odlišné. Rozpor v jejich výpovědích žalobce spatřoval v tom, že v okamžiku, kdy míjel jejich vozidlo, nebyl připoután bezpečnostním pásem, avšak následně i tito svědkové neviděli žádný jeho pohyb, že by si bezpečnostní pás připnul. Po zastavení policií a na základě výzvy vystoupení z vozu si pás mohl odepnout. Svědek Z. nebyl schopen vypovědět, zda byl žalobce po zastavení připoután či nikoliv a s určitostí uvedl, že měl žalobce v ten den na sobě světlé triko, ačkoliv toto tvrzení nekoresponduje s výpovědí svědka P. Další nesoulad ve výpovědích svědků spatřoval žalobce v určení místa, kde stálo jejich vozidlo či ve kterém jízdním pruhu vlastně jelo vozidlo jeho. Uvedenými neshodami, výpověďmi slyšených svědků se žalovaný dostatečně nezabýval. S touto námitkou však krajský soud nemůže souhlasit, neboť na straně 4 odůvodnění rozhodnutí žalovaného se žalovaný podrobně zabýval namítanými rozpory ve výpovědích slyšených svědků ohledně toho, ve kterém jízdním pruhu jelo vozidlo žalobce a ohledně uváděné vzdálenosti zaparkování služebního vozidla a z jaké vzdálenosti bylo vozidlo žalobce pozorováno. S žalobcem lze souhlasit, že tuto vzdálenost svědci uváděli odlišně (svědek Z. uvedl vzdálenost 3-4 metry, svědek K. asi 5 metrů a Svědek L. 5-6 metrů) a že odlišně svědek Z. tvrdil, že žalobce měl na sobě světlé triko, zatím co svědek P. vypověděl, že žalobce byl oblečen do trička černé barvy. S přihlédnutím k tomu, že přestupek žalobce byl řešen 30. 3. 2019 a své výpovědi podali svědkové Z. a K. při ústním jednání správního orgánu prvního stupně konaném dne 4. 6. 2019 a také s přihlédnutím k povaze pracovní činnosti policistů souhlasí krajský soud s názorem žalovaného, že uváděné rozporné detaily si svědkové s odstupem času nemohli přesně vybavovat. Rozhodná dle názoru krajského soudu je však jejich shodná výpověď v tom, že viděli žalobcovo vozidlo, které řídil, a že nebyl v té době připoután bezpečnostním pásem. Shodně potvrdili, že v té době byla slunečnost a dobrá viditelnost, takže uvedenou skutečnost vnímali bez problémů vizuálně. Nelze pominout, že zcela shodně zakreslili plánek místa přestupku, na němž každý vhodným způsobem zakreslili polohu služebního vozidla policistů a vozidla žalobce. Přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spočívající v tom, že žalobce nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, byl tak spolehlivě prokázán a na tomto závěru nemohou nic měnit žalobcem uváděné drobné rozpory ve výpovědích policistů. Dle názoru krajského soudu oba správní orgány dostaly  zásadě volného hodnocení důkazů a dostatečně zjistili skutkový stav tak, aby o něm nebylo důvodných pochybností. Správní orgány tedy neměly důvodu postupovat podle namítané zásady in dubio proreo zakotvené v ust. § 69 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pakliže žalobce v žalobě namítal, že po zastavení vozidla policisty si musel bezpečnostní pás odepnout, je tato námitka bezpředmětná, neboť si jej mohl zapnout v době od okamžiku, kdy byl spatřen policisty nepřipoutaný ve svém vozidle až do zastavení tohoto vozidla.   7. Žalobce dále namítal, že předložení platné zelené karty bylo plně nahrazeno lustrací provedenou policisty v rámci jejich služebního zákroku. Předmětné vozidlo pojištěno bylo a podle žalobce zákon výslovně explicitně neuvádí, že zelená karta musí být platná. Uvedený žalobcův názor nemá oporu v zákonu č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, který v ust. § 17 odst. 1 výslovně uvádí, že při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na vyžádání jej předložit příslušníku Policie České republiky. Podle ust. § 16 odst. 2 téhož zákona se fyzická osoba jako řidič vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s ust. § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu. Z citovaných ustanovení tedy vyplývá, že povinnost předložení zelené karty řidičem vozidla není nahraditelná lustrací provedenou policistou a že by tímto postupem nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedené v citovaném ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění. Toto ustanovení má na mysli nepochybně předložení zelené karty platné a na spáchání přestupku nemá žádný vliv namítaná skutečnost žalobcem, že v době konání kontroly bylo předmětné vozidlo pojištěno.   8. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu žalobce v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.   9. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal (ust. § 60 odst. 1 s. ř. s.).                                                                               Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.  Ostrava 10. června 2020   JUDr. Petr Indráček samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje