č. j. 18 Ad 1/2020 - 27           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:  T. J. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2019 č. j. X, o invalidním důchodu   takto:   I.            Žaloba  se zamítá.   II.            Žádný z účastníků   nemá  právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2019 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 31. 7. 2019, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 18. 7. 2019 žalobce není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %.   2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že zhodnocení jeho zdravotního stavu ze strany České správy sociálního zabezpečení je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, kdy nedošlo ze strany České správy sociálního zabezpečení ke komplexnímu posouzení jeho zdravotního stavu. Dále žalobce uvedl, že ho posudkový lékař neprohlédl a řádně nevyslechl, nemohl si učinit odpovídající představu o jeho zdravotních problémech a postiženích a jejich důsledcích na míru poklesu jeho pracovní schopnosti. Podle žalobce se jeho zdravotní omezení netýká v největší míře omezení páteře, ale jedná se u něho o postižení nervové soustavy uvedené v kapitole VI, položce 9c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože trpí onemocněním, a to polyneuropatií, jeho zdravotní stav tedy odpovídá míře poklesu pracovní schopností o 60%-70%. Žalobce také namítal, že při posuzování invalidity mělo být přihlédnuto k ust. § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., které umožňují navýšení procentního poklesu míry pracovní schopnosti, a to z důvodů více zdravotních postižení - postižení páteře, postižení kloubů a poškození periferních nervů – polyneuropatie. S ohledem na jeho zdravotní stav je u něj velká část denních aktivit výrazně omezena.   3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 29. 10. 2019 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ ve Frýdku-Místku, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 5. 3. 2020, žalobcem doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 10. 7. 2019 podal žádost o přiznání invalidního důchodu. Dne 18. 7. 2019 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Frýdek-Místek se závěrem, že žalobce není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20% podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto závěru přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 31. 7. 2019 k zamítnutí žádosti žalobce. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 15. 10. 2019 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 30%. Následně o těchto námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.   5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR), pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. R. C. a jejího nálezu ze dne 6. 9. 2019 a dále z lékařských nálezů: RDG MUDr. H. ze dne 5. 10. 2018, Beskydského rehabilitačního centra Čeladná ze dne 13. 3. 2019, ortopedie MUDr. K. ze dne 5. 2. 2019, 11. 6. 2019, 13. 11. 2019 a 5. 2. 2020, rehabilitace MUDr. G. ze dne 30. 10. 2018 a 18. 1. 2019,  neurochirurgie MUDr. S. ze dne 24. 10. 2018, neurologie MUDr. V. ze dne  19. 10. 2018 a 26. 6. 2019, MUDr. Š. ze dne 18. 10. 2018 a 27. 9. 2018, MUDr. W., neurologie MUDr. V. ze dne 27. 8. 2019 a 26. 11. 2019, MUDr. Š. ze dne 2. 7. 2019, neurologie MUDr. J. J. ze dne 3. 2. 2020, psychiatrie MUDr. G. A. ze dne 3. 3. 2020, psychiatrie MUDr. J. B. ze dne 18. 2. 2020 a profesního dotazníku ze dne 24. 6. 2019. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 29. 10. 2019 bylo podle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k dalším chorobným stavům ve výši 30%.   6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 29. 10. 2019 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise nezjistila takové skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru lékaře OSSZ Frýdek-Místek a lékaře ČSSZ - námitkového oddělení Ostrava. Všechny tři lékařské posudky v podstatě označily jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, chronický kořenový syndrom L4 vlevo středního stupně, lehký L5 a S1, přičemž toto zdravotní postižení podřadily pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (lékař OSSZ Frýdek-Místek podřadil zdravotní postižení pod položku 1b). Z obsahu posudku krajský soud zjistil, že žalobce byl přítomen jednání posudkové komise, při kterém byl vyšetřen přítomnou neuroložkou. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sám žalobce. Je třeba zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018-37). Na posudkovém závěru PK MPSV ČR nemůže nic změnit ani u ústního jednání žalobcem předložená lékařská zpráva ze dne 25. 6. 2020 vypracovaná MUDr. V., ve které se uvádí, že bylo provedeno odborné lékařské neurologické vyšetření páteře a je v ní konstatováno, že nález je stacionární, bez vývoje od října 2018.   7. Jelikož u žalobce k datu 29. 10. 2019 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 31. 7. 2019, jímž byla žalobci žádost o invalidní důchod zamítnuta.   8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.   9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.     Ostrava 16. července 2020     JUDr. Petr Indráček samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje