č. j. 18Ad 15/2019 - 51   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:            O. N. zastoupený Mgr. Petrem Miketou, advokátem sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2019 č. j. MPSV – 2019/12536-923, sp. zn. SZ/MPSV-2017/5168-923     takto:     I.               Žaloba se zamítá.    II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.               Odměna advokáta Mgr. Petra Mikety se určuje částkou 6 292 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.       Odůvodnění:     1. Rozhodnutím ze dne 18. 1. 2019 č. j. MPSV – 2019/12536-923, sp. zn. SZ/MPSV-2017/5168-923 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky změnilo rozhodnutí  Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě ze dne 15. 11. 2016,   č. j. 1056529/16/OT tak, že žalobci příspěvek na mobilitu nenáleží ode dne 1. 9. 2014 a že se mu tento příspěvek přiznává ode dne  1. 12. 2016 do 28. 2. 2017 ve výši 400 Kč měsíčně. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobci vznikl nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ ode dne 1. 12. 2016 na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 7. 3. 2017 (poznámka soudu: v rozhodnutí uvedeno nesprávně 7. 3. 2016) č. j. 24035/17/OT. Ode dne 1. 3. 2017 byl žalobci přiznán příspěvek na mobilitu rozhodnutím téhož správního orgánu I. stupně ze dne 10. 4. 2017. Žalovaný dodal, že od 1. 3. 2017 je příspěvek na mobilitu žalobci vyplácen i nadále. Svým rozhodnutím proto přiznal žalobci příspěvek na mobilitu za měsíce prosince 2016, leden 2017 a únor 2017, tedy ode dne vzniku nároku žalobce na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“.   2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal, že mu příspěvek na mobilitu náleží počínaje dnem 1. 9. 2014 do budoucna. V žalobě zároveň požádal, aby mu byl pro toto řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Jeho žádosti krajský soud usnesením ze dne 6. 5. 2019 č. j. 18 Ad 15/2019 – 19 vyhověl a zároveň ustanoveného právního zástupce žalobce vyzval k doplnění žaloby. Podáním ze dne 22. 5. 2019 právní zástupce žalobce doplnil žalobu tak, že žalobci měl být přiznán příspěvek na mobilitu s účinností od 1. 9. 2014 trvale, když od tohoto data splňuje podmínky pro přiznání průkazu „ZTP“. Pokud z dokumentace Úřadu práce ČR – krajské pobočky Ostrava skutečně vyplyne závěr, že průkaz „ZTP“ žalobci náleží až  od 1. 1. 2016, pak v takovém případě považuje žalobce napadené rozhodnutí za nesprávné v tom, že vymezuje období, po které mu náleží příspěvek na mobilitu na dobu tří měsíců. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.                    3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 1. 2019 č. j. MPSV – 2019/12536-923, sp. zn. SZ/MPSV-2017/5168-923, obsahem připojeného  správního spisu žalovaného téže spisové značky, správním spisem Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ostravě sp. zn. 42912-14-OT a spisy Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 20 Ad 58/2016 a sp. zn. 18 Ad 3/2017 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).   5. Z obsahu připojených správních spisů, jakož i výše uvedených spisů Krajského soudu v Ostravě soud zjistil, že žalobce podal žádost o příspěvek na mobilitu dne 9. 9. 2014. Tuto žádost Úřad práce ČR – krajský pobočka v Ostravě rozhodnutím ze dne 15. 11. 2016 zamítl s odůvodněním, že žalobce nemá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením „ZTP“ nebo „ZTP/P“ přiznaný podle předpisů účinných od 1. 1. 2014. Žalobci byl přiznán rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajskou pobočkou v Ostravě ze dne 30. 3. 2016 průkaz osoby se zdravotním postižením „TP“ s účinností od 1. 9. 2014. Žalobce proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na mobilitu podal odvolání, o kterém žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 6. 9. 2016 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil a odvolání žalobce zamítl. K podané žalobě žalobce Krajský soud v Ostravě toto rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 27. 7. 2017 č. j. 18 Ad 3/2017 – 35 zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud vycházel ze skutkových zjištění, že ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením bylo rozhodnutí ze dne 7. 3. 2017 vydáno až po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 10. 1. 2017 ve věci příspěvku na mobilitu. Ke dni vydání rozhodnutí o příspěvku na mobilitu, tj. 12. 1. 2017 však žalobci náležel nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ a to již ode dne 1. 12. 2016, tedy ode dne, který předcházel  datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Proti uvedenému rozsudku žalovaný podal žalovaný kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018 č. j. 9 Ads 254/2017 – 22 zamítnuta. Následně žalovaný o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 15. 11. 2016 rozhodl jak shora uvedeno, žalobou napadeným rozhodnutím. Správní spis žalovaného obsahuje i rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 7. 3. 2017, jímž byl žalobci přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ ode dne 1. 12. 2016 trvale.                            6. Z předloženého rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2017 sp. zn. SZ/MPSV-2017/18844-923,  č. j. MPSV - 2017/109696-923 krajský soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 10. 4. 2017, kterým byl žalobci přiznán příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč měsíčně ode dne 1. 3. 2017.   7. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb.,  o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. 1. 2014, opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona   o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.   8. V projednávané věci tedy žalobce namítal, že mu měl příspěvek na mobilitu být přiznán již od 1. 9. 2014 trvale, neboť od tohoto data splňuje podmínky pro přiznání průkazu „ZTP“. Z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 20 Ad 58/2016 bylo však zjištěno, že v této právní věci byla podána žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2016 sp. zn. SZ/MPSV – 2016/101159-923, č. j. MPSV 2016/190413-923, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 10. 3. 2016, jímž byl žalobci přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 9. 2014 trvale. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2016 č. j. 20 Ad 58/2016 – 11 byla žaloba žalobce odmítnuta pro její opožděné podání. Podle rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 7. 3. 2017 č. j. 240353/17/OT podal žalobce dne 14. 12. 2016 žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a tímto rozhodnutím mu tento průkaz byl přiznán označený symbolem „ZTP“ ode dne 1. 12. 2016 trvale. Ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení tak vznikl žalobci nárok na příspěvek na mobilitu až ode dne 1. 12. 2016, kdy mu vznikl nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ a nikoliv od data 1. 9. 2014, od kterého mu byl dříve přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“. V této části je proto žaloba nedůvodná.   9. Nesprávnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřoval dále v tom, že mu dle výroku tohoto rozhodnutí náleží příspěvek na mobilitu toliko na dobu tří měsíců. Z rozhodnutí žalovaného skutečně vyplývá, že pod bodem II. výroku přiznal příspěvek na mobilitu žalobci ode dne 1. 12. 2016 do 28. 2. 2017. Jak ovšem vyplývá z předloženého rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2017, jímž potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 10. 4. 2017, žalobce podal dne 20. 3. 2017 opětovnou žádost o příspěvek na mobilitu, který mu byl přiznán ve výši 400 Kč měsíčně od 1. 3. 2017. Pakliže tento příspěvek je mu od 1. 3. 2017 trvale poskytován, nemohl žalovaný rozhodnout jinak, než příspěvek na mobilitu přiznat za období od 1. 12. 2016, kdy mu náleží průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ až do data 28. 2. 2017. Je proto žaloba i v této části nedůvodná.   10.                      Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl v souladu s ust. § 78 odst. 7  s. ř. s.   11.                      Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému toto právo nepřísluší ze zákona (ust. § 60 odst. 1 a 2               s. ř. s.).   12.                      Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna v rozsahu 4 úkonů právní služby po 1 000 Kč a 4  režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 5 200 Kč. S připočtením 21 % DPH ve výši 1 092 Kč činí celková odměna za zastupování žalobce 6 292 Kč.       Poučení:     Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.      Ostrava 9. ledna 2020     JUDr. Petr Indráček samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje