č. j. 18 Ad 41/2019 - 26           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:  D. Z. zastoupený JUDr. M. J. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 04. 10. 2019 , o invalidním důchodu   takto:   I. Žaloba  se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:     1.  Rozhodnutím ze dne 04. 10. 2019 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 26. 06. 2019 č. j. X, kterým zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 12. 06. 2019 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25 %.   2. Žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které nesouhlasil s hodnocením poklesu pracovní schopnosti a poukázal na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 06. 2019, v němž se uvádí, že u něj jde o oboustranně hraničně těžkou nedoslýchavost, oboustrannou lehkou neuropatii středového nervu a hypermetropii levis, těžkou nedoslýchavost. Nesouhlasí s hodnocením poklesu pracovní schopnosti pouze na 25 %, resp. 20 %, neboť jeho postižení jsou mnohem závažnějšího charakteru. Jde u něj o 64% percepční nedoslýchavost vpravo a dokonce 65% vlevo. Přestože trpí dalšími onemocněními, nevyužila „komise“ ust. § 3 vyhlášky a toto hodnocení nezvýšila o dalších 10 %. V důsledku svého zdravotního postižení má omezený výběr zaměstnání, která je schopen vykonávat, k čemuž by mělo být přihlédnuto. Žalobce proto navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí žalované a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.   3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 04. 10. 2019, č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabepzečení Karviná a posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 19. 05. 2020 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce požádal o invalidní důchod dne 16. 05. 2019. Dne 12. 06. 2019 byl posouzen jeho zdravotní stav lékařem pověřeným vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Karviná se závěrem, že není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj podle kapitoly VIII, oddíl A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 25 %. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 26. 06. 2019, kterým žádost žalobce o invalidní důchod zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař České správy sociálního zabezpečení se závěrem, že není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti u něj činí 20 % podle kapitoly VIII, oddílu A, položky 6 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Následně o těchto námitkách rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.   5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění, podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek od PK MPSV ČR pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolaná přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. A.K. a z jejího nálezu ze dne 28. 05. 2019, z nálezu vyšetření ORL MUDr. M. ze dne 21. 02. 2003, 13. 05. 2003, 10. 06. 2003, 02. 12. 2003, 17. 08. 2004, 23. 11. 2004, 17. 01. 2005, 10. 05. 2005, 18. 05. 2005 a 13. 12. 2017, z nálezu vyšetření ORL MUDr. V. ze dne 31. 01. 2018, 08. 11. 2018 a 22. 05. 2019, z nálezu EMG vyšetření MUDr. B. ze dne 08. 06. 2017, foniatrického vyšetření MUDr. V. ze dne 31. 01. 2018 a z ORL vyšetření MUDr. K. ze dne 20. 05. 2019. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je středně těžká oboustranná percepční nedoslýchavost korigována sluchadly, přičemž toto postižení odpovídá kapitole VIII, oddílu A, položce 6 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění. Podle této položky stanovila posudková komise pokles pracovní schopnosti žalobce 20 %. PK MPSV ČR v posudku uvedla stručně lékařské nálezy z poslední doby od MUDr. V. – foniatrie a MUDr. K. – ORL. Dodala, že při jednání zjistila, že u žalobce se o těžkou nedoslýchavost prokazatelně nejedná, neboť při jednání dobře rozuměl hlasité řeči a to i bez použití sluchadel, která v té době měl v opravě a i s použitím ústní roušky oběma stranami. Jeho řeč byla dobře srozumitelná. Posudková komise dodala, že zdravotní stav žalobce a pokles pracovní schopnosti hodnotila shodně se závěry lékaře České správy sociálního zabepzečení v jeho posudku vypracovaném pro účely námitkového řízení ze dne 25. 09. 2019 a hodnotila odlišně od lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná a jeho posudku ze dne 12. 06. 2019 s tím, že se o oboustrannou těžkou nedoslýchavost u žalobce nejedná a že lékař OSSZ Karviná žalobcovo postižení nesprávně podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. hodnotil. Pakliže by tento lékař vycházel z nálezu MUDr. V. ze dne 22. 05. 2019, který byl uveden na str. 1 jeho posudku, v ORL nálezu těžká porucha sluchu u žalobce doložena nebyla. Další zdravotní postižení žalobce – oboustranná lehká neuropatie středových nervů a lehká dalekozrakost nejsou podle posudkové komise důvodem pro zvýšení procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti.   6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 04. 10. 2019 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20 % a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – otorhinolaryngologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce jeho rozhodující příčinou. Posudková komise jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce uvedla percepční nedoslýchavost středně těžkou se ztrátou sluchu vpravo 50,8 % a vlevo 69,1 % s tím, že celková ztráta činí 55,4 % dle F a sluch je oboustranně korigován naslouchadly. Se zřetelem k dalšímu zdravotnímu postižení, kterým je lehká neuropatie středních nervů vlevo senzitivní a vpravo senzimotorická, neshledal důvod pro navýšení procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti u žalobce ve smyslu ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Pokud žalobce poukazoval ve své žalobě na odlišné hodnocení poklesu pracovní schopnosti provedené posudkem lékaře OSSZ Karviná dne 12. 06. 2019 podle kapitoly VIII, oddílu A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pak tato hodnocení posudková komise označila jako nesprávné se zřetelem k lékařskému nálezu ORL MUDr. V. ze dne 22. 05. 2019, který tento lékař uvedl na str. 1 svého posudku a podle něhož není doložena těžká porucha sluchu, tedy oboustranná těžká nedoslýchavost, která je hodnocena podle kritérií pod položkou 5, 5a a 5b kapitoly VIII, oddílu A, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Krajský soud proto neshledal důvodným důkazní návrh žalobce, aby byl k řízení žádán tzv. srovnávací posudek od posudkové komise jiného než Severomoravského kraje, který by měl posoudit odlišné stanovisko lékaře OSSZ v Karviné oproti posudkům lékaře ČSSZ vypracovaného v námitkovém řízení a posudkové komise MPSV ČR.   7. Jelikož u žalobce k datu 04. 10. 2019 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 26. 06. 2019, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.   8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.   9.  Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).                  Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.         Ostrava 16. 07. 2020     JUDr. Petr Indráček samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje