č. j. 19 A 13/2020 -  30           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  J.Š. zastoupen advokátem: JUDr. Emil Flegel, sídlem 106 00 Praha 10, K Chaloupkám 3170/2 proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2020 č. j. MSK 1110/2020, o přestupku   takto:    I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2020 č. j. MSK 1110/2020 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 9 800 Kč k rukám jeho zástupce, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 1. 11. 2019 č. j. SMO/612794/19/DSČ/Jaš, o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu). 2. Žalobce namítal, že správní orgán I. stupně jednal v jeho nepřítomnosti, ačkoliv nebyl řádně předvolán. Žalovaný tuto odvolací námitku a veškeré zásadní odvolací argumenty ignoroval a nijak se s nimi nevypořádal, což sama o sobě zakládá nepřezkoumatelnost, a tedy nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce uvedl, že předvolání k ústnímu jednání na 30. 10. 2019 mu nebylo doručeno. Převzala jej jeho přítelkyně E. Š., narozena X, jejíž občanský průkaz má číslo X. Předvolání jí předala poštovní doručovatelka oproti jejímu podpisu, přičemž si při předání zásilky opsala i číslo jejího občanského průkazu. Jeho občanský průkaz má číslo X. I podpis na předmětné doručence je prokazatelně odlišný od jeho podpisu v ostatních písemnostech ve spisovém materiálu. O konání ústního jednání se dozvěděl až z prvoinstančního rozhodnutí. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Poznamenal, že žalobce v odvolání pouze namítal, že předvolání k ústnímu jednání 30. 10. 2019 nebylo doručeno. Na tuto námitku žalovaný reagoval v napadeném rozhodnutí v části označené jako 1. procesní správnost. Tam uvedl, že jedno předvolání bylo žalobci doručeno 19. 9. 2019 a druhé předvolání dne 14. 10. 2019. Tím odpověděl na námitku žalobce, že mu předvolání k ústnímu jednání nebylo doručeno dne 30. 10. 2019, neboť toho dne skutečně žalobci žádné předvolání doručeno nebylo. Pokud snad žalobce touto námitkou mínil to, co uvádí v žalobě, že předvolání ze dne 11. 10. 2019 k ústnímu jednání na 30. 10. 2019 mu nebylo vůbec doručeno, pak tato námitka byla vyvrácena doručenkou založenou ve spise, z níž správní orgány vycházely. Jestliže žalobce až nyní v žalobě uvádí další skutečnosti týkající se doručení daného předvolání (tedy, že ho převzala třetí osoba), jde o skutečnosti, které ve správním řízení neuvedl, tudíž se k nim žalovaný nemohl nijak vyjádřit. Vzhledem k tomu, že doručenka je nadána presumpcí správnosti a prostým tvrzením žalobce, že mu předvolání nebylo doručeno (které dále nijak nespecifikoval, ani nedoložil), nebyl její obsah zpochybněn, považovaly správní orgány předvolání k danému ústnímu jednání zcela správně za řádně doručené. Žalobce zcela účelově vyčkával s uplatněním námitek až do správní žaloby. 4. Žalovaný dále poukázal na to, že doplnění odvolání je psáno (zřejmě úmyslně) tak malým fontem písma, že je sotva čitelné. Jedná se o téměř 10 stran souvislého textu, který není dělen na odstavce ani jiným způsobem. Obsahem se jedná o obecná konstatování, výklad teorie práva a právních norem apod., s jedinou výjimkou, kterou je právě předmětná námitka nedoručení předvolání. I kdyby se tedy žalovaný nevypořádal s konkrétní námitkou „schovanou“ uprostřed textu, má za to, že ani v tom případě by námitka nepřezkoumatelnosti nemohla být úspěšná, neboť by se jednoznačně jednalo o evidentně obstrukční jednání – s cílem dosáhnout toho, aby správní orgán námitku přehlédl – a pokud by se správní orgán s takovou námitkou nevypořádal, neposkytl by soud takovému jednání žalobce právní ochranu a napadené rozhodnutí by z tohoto důvodu nezrušil. 5. Žalovaný dále uvedl, že konání ústního jednání dne 30. 10. 2019 bylo nadbytečné, neboť přestupek byl žalobci prokázán důkazy provedenými při ústním jednání 3. 10. 2019. Následná obhajoba žalobce zpochybňující jeho totožnost jako řidiče vozidla, spočívající v tom, že policista ho zastavil, když šel kolem hlídky pěšky, a takto ho obvinil z přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti, je natolik nevěrohodná, dalo by se říct, že až v rovině „sci–fi“, že ji nebylo třeba vyvracet svědeckou výpovědí policisty. Současně ji žalobce uvedl až v samém závěru řízení, ačkoli mu nic nebránilo učinit tak dříve, případně se ihned na místě v tomto směru vyjádřit do oznámení přestupku. 6. Žalovaný dále poznamenal, že procesní postup žalobce v řízení vykazuje takové znaky, podle nichž žalovaný na základě poznatků z úřední činnosti dovozuje, že žalobci poskytovala právní služby osoba, která jej „skrytě“ zastupuje, tedy nevystupuje oficiálně jako jeho zmocněnec. Opakovaně se objevují procesní obstrukce stejného typu, které žalovaný v písemném vyjádření podrobně popsal. 7. K jednání 22. 9. 2020 se žalobce nedostavil, jeho zástupce výslovně souhlasil, aby jednání proběhlo v jejich nepřítomnosti. 8. Žalovaný u jednání setrval na svém stanovisku k věci. 9. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.) se závěrem, že žaloba je důvodná. 10. Ze správních spisů byly zjištěny následující pro věc významné skutečnosti. Rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne 1. 11. 2019 č. j. SMO/612794/19/DSČ/Jaš byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu porušením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť dne 16. 8. 2019 ve 12:41 hodin v Ostravě na ulici Výškovická, poblíž ulice Šeříkova, ve směru jízdy k ulici Jičínská, řídil motorové vozidlo tovární značky Ford, RZ X, přičemž v místě, kde je zákonem obecně stanovena rychlost jízdy nejvýše 50 km/h, mu byla naměřena silničním rychloměrem okamžitá rychlost 99 km/h, po odečtu možné odchylku rychloměru (- 3 km/h do 100 km/h a – 3 % nad 100 km/h), jel rychlostí nejméně 96 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o 40 km/h a více. Žalobci byla uložena pokuta 5 000 Kč podle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu a podle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Vydání rozhodnutí předcházelo jednání, které bylo nařízeno na 30. 10. 2019. Z protokolu o ústním jednání plyne, že žalobce se k jednání nedostavil. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že žalobce se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán a nedostavil se bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. U tohoto jednání správní orgán I. stupně provedl důkaz listinami, kromě jiného oznámením přestupku, záznamem o přestupku s fotodokumentací, ověřovacím listem rychloměru, osvědčením policisty k ovládání rychloměru, evidenční kartou řidiče a vyslechl svědka policistu O. K. 11. Ze správního spisu se podává, že předvolání k ústnímu jednání ze dne 11. 10. 2019 na 30. 10. 2019 bylo žalobci doručováno poštou na adresu jeho bydliště X O. 30 – V., 29. dubna X. Předvolání k ústnímu jednání správní orgán vypravil 11. 10. 2019. Zásilku doručovala pracovnice České pošty, s. p. paní H. Ř. Na doručence je údaj o datu převzetí zásilky adresátem J. Š. 14. 10. 2019 a podpis Š. a hůlkovým písmem je uvedeno jméno a příjmení příjemce Š. J. 12. Ze správního spisu dále plyne, že proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce dne 28. 11. 2019 blanketní odvolání. Správní orgán I. stupně žalobce vyzval usnesením k jeho doplnění o odvolací důvody. Na výzvu žalovaný reagoval podáním ze dne 30. 12. 2019, v němž ve vztahu k projednávané věci konkrétně namítal toliko to, že mu předvolání k ústnímu jednání 30. 10. 2019 nebylo doručeno. Jinak jsou obsahem tohoto podání čítajícího téměř 11 stran hustě psaného textu doslova litanie z oblasti teorie práva, institutů procesního práva, zásad řízení, odkaz na judikaturu apod., aniž by měl tento text jakoukoli návaznost na projednávanou věc. 13. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný nyní žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 19. 2. 2020 č. j. MSK 1110/2020, jímž odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Na tomto místě krajský soud činí závěr, že nesouhlasí s námitkou žalobce, že žalovaný se nevypořádal s jeho námitkou, že předvolání k ústnímu jednání 30. 10. 2019 mu nebylo doručeno a že ignoroval veškeré jeho zásadní odvolací argumenty s poukazem na to, že v odvolání uvedl: Správní orgán přestupek projednal dle § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky v nepřítomnosti obviněného. Toto ustanovení stanoví, že k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Správní orgán uvedl pouze tolik, že obviněný se nedostavil a správní orgán projednal přestupek v nepřítomnosti, ale neuvedl, proč takto postupoval, tedy jestli jsem byl řádně předvolán a souhlasil s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti, nebo jestli jsem se na předvolání nedostavil bez náležité omluvy. Správní orgán navíc hovoří o konání dvou ústních jednání (3. 10. 2019 a 30. 10. 2019), ale používá jednotné číslo – se k ústnímu jednání nedostavil, a proto správní orgán přestupek projednal dle § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky v nepřítomnosti obviněného. Není tedy jasné, jestli správní orgán hovoří o tom, že obě ústní jednání provedl dle § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky v nepřítomnosti obviněného, nebo jen jedno a z jakých konkrétních důvodů. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Krom toho mi předvolání k ústnímu jednání 30. 10. 2019 nebylo doručeno, konec citace. Dle názoru soudu uvedenou odvolací námitkou se správní orgán I. stupně zabýval na str. 2 napadeného rozhodnutí v pasáži označené jako 1. procesní správnost a učinil závěr, že dne 11. 10. 2019 správní orgán I. stupně obviněnému zaslal předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručeno 14. 10. 2019. Dále uvedl, že 30. 10. 2019 se konalo ústní jednání, na které se obviněný bez předchozí omluvy nedostavil, proto bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Dle názoru soudu je vypořádání výše uvedené odvolací námitky dostatečné, žalovaný rovněž konstatoval, že 3. 10. 2019 se rovněž konalo ústní jednání, na které se žalobce bez předchozí omluvy nedostavil, proto bylo konáno rovněž v jeho nepřítomnosti. 14. Krajský soud na návrh žalobce doplnil dokazování, a to níže uvedenými listinnými důkazy. Ze sdělení Magistrátu města Ostravy ze dne 20. 7. 2020 bylo zjištěno, že písemnost č. j.: SMO/572998/19/DSČ/Jaš (předvolání k ústnímu jednání ze dne 11. 10. 2019 na den 30. 10. 2019 – poznámka soudu) byla vypravena pod číslem doručované zásilky X. Zásilka byla předána k poštovní přepravě 11. 10. 2019 na poště Ostrava – Moravská Ostrava, Poštovní 1368/20. Listovní dodejnou byla pošta Ostrava 30 – Ostrava, Bělský Les, Bohumíra Četyny 1047/12. 15. Ze sdělení České pošty ze dne 30. 7. 2020 bylo zjištěno, že zásilka podací číslo X podaná dne 11. 10. 2019 podavatelem Statutární město Ostrava u pošty Ostrava 1 byla doručena dodejnou Ostrava 30 dne 14. 10. 2019 v 10:30 hodin, v bytě adresáta, jak plyne ze scanu potvrzení o převzetí zásilky s uvedeným číslem osobního dokladu přebírající osoby. Přílohou tohoto sdělení je uvedený scan potvrzení o převzetí zásilky X, podle něhož zásilku doručovala paní H. Ř. 14. 10. 2019 v 10:30 hodin adresátu J. Š. Potvrzení obsahuje podpis Š., datum převzetí zásilky 14. 10. 2019, číslo osobního dokladu X. Podpis Š. je diametrálně odlišný od podpisu Š. na potvrzení o převzetí poštovní zásilky ze dne 13. 11. 2019, které je rovněž přílohou uvedeného sdělení České pošty ze dne 30. 7. 2020, v němž Česká pošta uvedla, že dohledala zásilku pro stejného adresáta – žalobce, podací číslo X, podanou 4. 11. 2019 podavatelem Statutární město Ostrava u pošty Ostrava 1, která byla doručována dodejnou Ostrava 30 5 . 11. 2019, přičemž adresát nebyl zastižen, zásilka byla oznámena a uložena na poště Ostrava 47. Zásilka byla na poště Ostrava 47 převzata 13. 11. 2019 v 9:50 hodin a adresát – žalobce předložil osobní doklad č. X. 16. Ze sdělení České pošty, s. p. ze dne 30. 7. 2020 bylo zjištěno, že doporučenou zásilku X s označením adresáta J. Š.,  700 30 O., V., 29. dubna X doručovala již bývalá doručovatelka paní H. Ř., se kterou byl ukončen pracovní poměr dohodou k 31. 1. 2020. Šetřením bylo zjištěno, že v den doručování byla adresátovi doručována jen výše uvedená zásilka a z předložených informací pošta vyvozuje, že doručovatelka hrubě pochybila a zásilku vydala na uvedené adrese v bytě adresáta neoprávněné osobě tím, že přebírající osoba uvedla číslo svého osobního dokladu, ale jako přebírající osoba je uveden adresát. Z potvrzení o převzetí zásilky je zřejmé, že přebírající osoba nedisponovala žádným zmocněním ani plnou mocí. 17. Ze správního spisu správního orgánu I. stupně se rovněž podává, že oznámení přestupku ze dne 16. 8. 2019 obsahuje údaj o tom, že žalobce policistům na místě samém předložil občanský průkaz č. X. 18. Podle ust. § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. 19. Krajský soud poté, co dokazování doplnil výše uvedenými listinnými důkazy, z nichž bylo zjištěno, že doporučenou zásilku adresovanou žalobci, jejímž obsahem bylo předvolání k ústnímu jednání před správním orgánem I. stupně na den 30. 10. 2019, převzala v důsledku nesprávného postupu České pošty, s. p. osoba odlišná od žalobce, která předložila poštovní doručovatelce občanský průkaz č. X, což není číslo občanského průkazu žalobce, jak bylo zjištěno z výše uvedených listinných důkazů (číslo občanského průkazu žalobce je X), dospěl soud k závěru, že správní orgán I. stupně nemohl věc u jednání dne 30. 10. 2019 projednat v nepřítomnosti žalobce, neboť žalobci nebylo předvolání k uvedenému jednání doručeno. Tato vada řízení vedla ke zkrácení práv žalobce, jakožto obviněného z přestupku. Na uvedeném závěru nemůže změnit nic ani ta skutečnost, že žalobce konkrétní skutkové okolnosti stran doručování předvolání k ústnímu jednání na 30. 10. 2019 nespecifikoval již v odvolání a uvedl je až v žalobě. Za podstatnou soud považuje tu skutečnost, že žalobce byl zkrácen na svém právu vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, k důkazům o nich a možnost navrhovat důkazy na svou obhajobu. Práva garantovaná v článku 38 odst. 2 Listiny se vztahují na řízení, v němž je rozhodováno o oprávněnosti trestního obvinění ve smyslu článku 6 Úmluvy, tj. i na řízení o přestupcích před správním orgánem. Žalobce měl v řízení o přestupku, který mu byl kladen za vinu základní právo, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Protože se ústní jednání 30. 10. 2019 konalo v jeho nepřítomnosti, aniž by byly splněny podmínky § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, došlo k porušení jeho základního práva podle článku 38 odst. 2 Listiny. 20. Soud z výše uvedených důvodů napadené rozhodnutí žalovaného zrušil podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s., v němž je žalovaný vázán právním názorem soudu. 21. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud uložil žalovanému zaplatit žalobci, který měl ve věci zcela úspěch, na nákladech řízení částku 9 800 Kč. Náklady řízení sestávají z nákladů za zastoupení žalobce advokátem, a to z odměny za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7, § 9, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, 2 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a soudního poplatku 3 000 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (§ 64 s.ř.s.) do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. (§ 64 s.ř.s.).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 22.09.2020   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje