č. j. 22A 55/2019 - 25           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci   žalobce: R. V. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 6. 2019, č. j. MSK 50997/2019, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 30. 7. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2019, č. j. MSK 50997/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 28. 1. 2019, č. j. SMO/068651/19/DSČ/Tro-BS, o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. 2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1)      Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení. 2)      Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí, a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě porušení být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy as.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem. 3)      Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 4. 10. 2018, 15. 3. 2017, 20. 12. 2016, 24. 4. 2015, 15. 10. 2014 a 12. 12. 2013 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají, a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně způsobilým podkladem pro záznam bodů.  4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámením ze dne 16. 10. 2018 sdělil žalobci, že ke dni 4. 10. 2018 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 18. 10. 2018 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů.  Obsahem těchto námitek je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů a dále návrh na doplnění dokazování, a to o doplnění spisového materiálu o způsobilé podklady, tedy rozhodnutí, kterými měl být žalobce uznán vinným z předmětných přestupků. Správní orgán I. stupně zaslal dne 13. 11. 2018 do datové schránky zástupce žalobce oznámení o zahájení správního řízení ve věci námitek a vyrozuměl jej o možnosti v průběhu správního řízení nahlížet do správního spisu a vyjadřovat se k průběhu správního řízení. Správní orgán opatřil kopie pokutových bloků a písemností a následně dne 8. 1. 2019 (doručeno 14. 1. 2019 do datové schránky právního zástupce žalobce) vyzval zmocněnce žalobce k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí ve lhůtě deseti pracovních dnů. Následně správní orgán I. stupně vydal dne 28. 1. 2019 rozhodnutí, kterým námitky proti záznamu bodů v registru řidičů zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy potvrdil (do datové schránky právního zástupce žalobce dodáno dne 28. 1. 2019 v čase 11:01 hod., doručeno potom 28. 1. 2019 v čase 11:02 hod.) Téhož dne v čase 17:14 hod. obdržel správní orgán I. stupně od žalobce vyjádření k podkladům správního spisu, kde žádal mimo jiné o přerušení správního řízení do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Součástí tohoto vyjádření byl návrh na zahájení přezkumného řízení- rozhodnutí v blokovém řízení (příkazním řízení uložené na místě) ze dne 4. 10. 2018, Série AB/2017 B0894241. K této procesní situaci se vyjádřil žalovaný v napadeném rozhodnutí tak, že vzhledem k tomu, že bylo vyjádření k podkladům doručeno časově až po vydání rozhodnutí správního orgánu I. stupně, posoudil žalovaný vyjádření k podkladům jako běžnou odvolací námitku. Blanketní odvolání  žalobce bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 11. 2. 2019. Na výzvu správního orgánu I. stupně ze dne 26. 2. 2019 nebylo doplněno. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že je zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. 6. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. 7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení  o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. 8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry:      - Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie  o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že správní orgán I. stupně si vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žalované tvrzení je tedy v přímém rozporu s obsahem správních spisů a tudíž je nedůvodné.        - Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek a určení kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.   10.                      Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona, o přestupcích, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal. 11. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto: - pokutový blok ze dne 4. 10. 2018, č. B 0894241 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského průkazu i řidičského průkazu. K popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „4. 10. 2018 v 9:35 hodin Prostějov Brněnská u čp. 98A, směr jízdy Brno, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. Rychlost v obci 50/68/65 km/h. X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby tak podpisu obviněného.   - pokutový blok ze dne 15. 3. 2017 série FC/2013, číslo bloku: C 0639878 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „15. 3. 2017, 12:40 h, Nové Sedlice  Opavská, Rychlost v obci 50/85/81 km/hod. RZ X“ . V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f3  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.   - pokutový blok ze dne 20. 12. 2016 série GE/2013, číslo bloku: E 0213823 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 20. 12. 2016, 14:43 hodin, ulice Keltičkova 51 v Ostravě, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h). Naměřeno 69/66 km/h.  Škoda X“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1 000 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.   - pokutový blok ze dne 24. 4. 2015 série HF/2014, číslo bloku: F 0910271 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „9:15 Orlová- Poruba Slezská. U radaru naměřeno 69 km/h v obci po odchylce +- 3 km/h 66 km/h vozidlem Škoda Fabia RZ X (§ 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb.)“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f od. 4  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.   - pokutový blok ze dne 15. 10. 2014, Série GE/2014, číslo bloku: E 2052721 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „13:30, Těšínská, Opava, 2 AC 8843, držení hovorového zařízení v ruce během řízení, tím porušil § 7/1 c z. č. 361/2000 Sb.,“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f bod. 1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.   - pokutový blok ze dne 12. 12. 2013, Série FC/2013, číslo bloku: C 0510654 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „12. 12. 2013 v 10:40 hod. na ul. Sokolská Třída v Ostravě, držel za jízdy mobilní telefon- § 7/1c z. č. 361/2000 Sb., RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1000 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.     12. Z pokutového bloku ze dne 4. 10. 2018 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Pokud jde o užití zkratek „50/68/65 km/h, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 68 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 65 km/h (třetí číselný údaj).   13. Co se týče identifikace správního orgánu blok obsahuje hodnost, služební číslo („X“) a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedena hodnost, služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o neurčitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci  v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané zákonem o přestupcích účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu, zůstává stále stejný. Žaloba tak v této části důvodná není.     14. Z pokutového bloku ze dne 15. 3. 2017  jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f3“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/85/81 km/h jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 85 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 81 km/h (třetí číselný údaj).   15. Z pokutového bloku ze dne 20. 12. 2016 nezpochybnitelně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „69/66 km/h, k jejich dostatečné určitosti a srozumitelnosti v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací lze rovněž odkázat na rozsudek  NSS  ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje naměřenou rychlost 69 km/h, která byla po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 66 km/h (druhý číselný údaj).     16. Z pokutového bloku ze dne 24. 4. 2015 nezpochybitelně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f od.4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „naměřeno 69 km/h v obci po odchylce +- 3 km/h 66 km/h“,  jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací lze rovněž dovodit ze závěrů rozsudku NSS  ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze sdělení jasně vyplývá, že naměřená rychlost radarem byla 69 km/h, která byla po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 66 km/h.     17.Z pokutového bloku ze dne 15. 10. 2014 jednoznačně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „držení hovorového zařízení v ruce během řízení“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 7 odst. 1 c) z. č. 361/2000Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 7 ods. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Totéž platí pro zkratku „§ 125c/1f, b1 zák. č. 361/2000 S., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.     18. Z pokutového bloku ze dne 12. 12. 2013 jednoznačně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „držel za jízdy mobilní telefon“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 7 odst. 1 c) z. č. 361/2000Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 7 ods. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1f, zák. č. 361/2000 S., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak i v tomto případě žalovaný správně dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.     19.Na základě shora uvedeného se krajský soud  ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná.     20. Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v předposledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G1498901 a série GF/2013 číslo bloku F0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.    21. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I.).    22. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.). Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.      Ostrava 5. března 2020   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu                         Shodu s prvopisem potvrzuje