Omezení plynoucí z ochrany významného krajinného prvku podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které spočívá v povinnosti něco vykonat na cizím pozemku (zde vysadit stromy), nelze uložit, pokud vlastníkovi pozemku současně nebyla uložena povinnost takovou činnost strpět.

č. j. 25A 13/2018 - 76           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci   žalobce:  ČEZ Distribuce, a. s. sídlem Teplická 874/8, 405 02  Děčín proti žalovanému:  Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2018 č. j. MSK 138248/2017, ve věci zásahu do významných krajinných prvků,   takto:   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 25. 1. 2018 č. j. MSK 138248/ 2017 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění:   1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo částečně změněno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „MMO“) ze dne 18. 8. 2017 č. 59/17/OP, částečně zamítnuto žalobcovo odvolání a uvedené rozhodnutí potvrzeno. MMO uvedeným rozhodnutím vydal podle § 4 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“) kladné závazné stanovisko k zásahu do registrovaných významných krajinných prvků (dále jen „VKP“) č. 15 „Porubský rybník“ na pozemcích parc. č. 2693, 2637 a 2639/1 v k. ú. Poruba a č. 17 „Park u porubského nábřeží“ na pozemcích parc. č. 2635 a 2634 v k. ú. Poruba, který bude spočívat ve vykácení 21 stromů   specifikovaných v rozhodnutí. V rozhodnutí MMO byla stanovena (a napadeným rozhodnutím žalovaného nezměněna) podmínka č. 5: „Bude provedena výsadba dřevin k obnově VKP, a to: -            ve VKP č. 15 solitérní výsadba 1 ks sadovnicky zapěstovaného kmenného tvaru stromu druhu olše lepkavá (Alnus glutinosa) o obvodu kmene ve výšce 1 m nad zemí min. 12 cm na pozemku p. č. 2639/1 v k. ú. Poruba -            ve VKP č. 17 solitérní výsadba 1 ks zapěstovaného kmenného tvaru stromu druhu jasan úzkolistý (Fraxinus augustifolia ´Raywood) o obvodu kmene ve výšce 1 m nad zemí min. 16 cm a výšce nasazení koruny min. 2,25 m na pozemku p. č. 2635 v k. ú. Poruba Výsadba bude umístěna vně ochranných pásem zařízení technické infrastruktury a min. 2,5 m od okraje zpevněných ploch. Bude zajištěna následná péče o vysazené dřeviny po dobu min. 3 let od výsadby, vč. výměny dřevin v případě jejich úhynu.“ 2. Žalobce m. j. namítá, že dotčené pozemky, na nichž má vysadit shora uvedené rostliny, nejsou ve vlastnictví žalobce a není ani doložen souhlas vlastníka dotčených pozemků s provedením žalobci uložených prací. 3. Žalovaný se k tomuto žalobnímu bodu nevyjádřil. 4. Vlastník dotčených pozemků – ač řádně o probíhajícím řízení vyrozuměn (č. l. 13 soudního spisu) – se k řízení jako osoba zúčastněná na řízení nepřipojil a k žalobě se nevyjádřil. 5. Krajský soud již o věci rozhodoval rozsudkem ze dne 4 12. 2018 č. j. 25 A 13/2018-22, ten však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2019 č. j. 4 As 420/2018-29. 6. Krajský soud o věci rozhodoval i rozsudkem ze dne 1. 10. 2019 č. j. 25 A 13/2017-47, i ten však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2020 č. j. 4 As 411/2019-32. 7. Krajský soud proto znovu přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 8. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že výsadba a následná péče o dřeviny na pozemcích parc. č. 2639/1 a parc. č. 2635 v k. ú. Poruba byla žalobci uložena bez toho, že by vlastníku pozemku byla uložena povinnost tuto výsadbu a následnou péči strpět, či aby byl alespoň vyžádán jeho předchozí souhlas. 9. Podle § 1012 věty prvé zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. 10. Správní orgány tak uložily žalobci povinnost výsadby a následné péče o dřeviny na pozemcích jiného vlastníka, aniž by žalobci zajistily, že nebude z této činnosti vyloučen jednáním vlastníka souladným s § 1012 o. z. Není tedy jisto, zda vlastník dotčených pozemků strpí zásah do jeho vlastnického práva spočívající ve výsadbě a následné péči o dřeviny, jak byly žalobci – nevlastníku pozemku – uloženy. 11. Navodily tak situaci, kdy učinily žalobce zodpovědným za provedení prací, k nimž není na cizím pozemku oprávněn, souhlas vlastníka pozemků je nejistý a pro závěr, že vlastník pozemků bude s pracemi uloženými žalobci souhlasit, není ve spisech jediný podklad. Žalobci tak bylo uloženo něco, o čem není jisté, že to bude vůbec moci kdy provést, přičemž umožnění těchto prací není (jen) v dispozici žalobce. 12. Krajský soud proto dospěl k závěru, že pro uložení předmětné povinnosti žalobci nezjednaly správní orgány potřebný podklad – výrok o uložení povinnosti vlastníku předmětných nemovitostí strpět žalobci uložené práce či (alespoň přinejmenším) vlastníkův předchozí souhlas. 13. Pro úplnost soud dodává, že ani vlastníkův předchozí souhlas není řádným podkladem pro výkon rozhodnutí, pročež by bylo přinejmenším vhodné i v případě, že se správním orgánům podaří zajistit vlastníkův předchozí souhlas, uložily vlastníku dotčených pozemků výrokem rozhodnutí povinnost strpět provedení žalobci uložených prací. 14. Krajský soud současně nepředjímá hodnocení testu proporcionality veřejného zájmu a práv vlastníka dotčených pozemků pro případ, že by se vlastníkův souhlas obstarat nezdařilo. Pro takový případ toliko upozorňuje správní orgány na ust. čl. 11 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod. 15. Krajský soud uzavírá, že byla-li žalobci stanovena povinnost výsadby a následné péče o dřeviny na pozemcích jiného vlastníka, aniž by správní orgány žalobci zajistily, že nebude z této činnosti vyloučen jednáním vlastníka souladným s § 1012 o. z., učinily žalobcovu povinnost jednak vykonatelnou, současně však nejistou. 16. Tím, zatížily svá rozhodnutí nezákonností, pro kterou soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou právní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalobci vznikly podle obsahu spisu toliko náklady řízení představované zaplaceným soudním poplatkem z žaloby ve výši 3 000 Kč a zaplaceným soudním poplatkem z kasační stížnosti ze dne 30. 10. 2019 ve výši 5 000 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     Ostrava 5. listopadu 2020     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje