č. j. 65 A 126/2020-20         USNESENÍ Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D. a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. ve věci žalobce:  Š. Č., narozený dne ... t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, nám. Míru 55, Valdice zastoupený advokátem JUDr. Ing. Rudolfem Coganem, Ph.D. sídlem Pražská 617, 509 01 Nová Paka proti žalované:   Vězeňská služba České republiky, Věznice Mírov    sídlem P. O. Box 1, 789 53  Mírov   o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalované spočívajícím v neopravení nebo nevyměnění zubní protézy takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi JUDr. Ing. Rudolfu Coganovi, Ph.D. se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 19. 6. 2020 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované, který měl spočívat v tom, že žalovaná na svůj náklad na základě rozhodnutí zubního lékaře vězeňské služby neopravila či nevyměnila zubní protézu žalobce na polovině spodní čelisti vlevo dole, čímž došlo u žalobce k poškození dásní, okostnice a bolesti žaludku. 2. Konkrétně žalobce tvrdil, že dne 20. 7. 2018 ohlásil u zubního lékaře žalované, že má poškozenou zubní protézu na polovině spodní čelisti vlevo dole a požádal o její výměnu nebo opravu. Žalovaná to však odmítla s tím, že žalobce nemá v ČR zdravotní pojištění a proto na opravu či výměnu protézy nemá nárok. Jelikož mu žalovaná odmítla poskytovat kašovitou stravu, mělo neopravení (nevyměnění) zubní protézy za následek poškození dásní, okostnice a bolesti žaludku způsobené polykáním velkých soust. 3. Krajský soud se nejprve zabýval přípustností podané žaloby, resp. naplněním zákonných podmínek pro vedení řízení o žalobcem podané žalobě. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) soud žalobu odmítne, byla-li podána předčasně nebo opožděně. 5. Podle § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 6. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. 7. Před hodnocením včasnosti podané žaloby se soud zabýval povahou zásahu, který měl spočívat v rozhodnutí lékaře vězeňské služby o tom, že žalobce nemá nárok na opravu či výměnu zubní protézy. Správné určení charakteru zásahu má totiž vliv na to, od jakého okamžiku počíná plynout lhůta pro podání žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II ÚS 635/18). Ve světle tohoto nálezu je nutné rozlišovat tři druhy zásahů. Pro jednorázový zásah a jednorázový zásah s trvajícími účinky platí, že dvouměsíční subjektivní lhůta pro podání žaloby počíná plynout dnem, kdy se žalobce dozvěděl o již proběhlém nebo aktuálně probíhajícím nezákonném zásahu. Lhůta objektivní u těchto zásahů počíná plynout dnem, kdy k takovému zásahu došlo. V případě trvajících zásahů platí, že jak subjektivní tak objektivní lhůta může začít plynout nejdříve dnem, kdy je trvající zásah ukončen. 8. Trvající zásahy jsou v obecné rovině spíše výjimkou a spočívají v trvajícím, nepřetržitém stavu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2016, č. j. 1 As 232/2015-44, bod 19). Z hlediska charakteru zásahů byly trvajícími zásahy shledány např. tyto: zadržování vybrané kauce policistou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2019, č. j. 10 As 355/2017-101) nebo zadržování a využívání dokumentů získaných při místním šetření (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2019, č. j. 7 As 155/2015-231). 9. Naproti tomu jako jednorázový zásah (byť s trvajícími účinky) byly shledány zásahy spočívající ve výběru kauce policistou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2019, č. j. 10 As 355/2017-101), souhlasy vydávané podle stavebního zákona (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. 46 A 68/2016-153), ověření pasportu stavby (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2019, č. j. 9 As 83/2019-35) neprovedení záznamu do katastru nemovitostí (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014 - 53) nebo zápisy v registru územní identifikace (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/2018 - 22). Všechny případy mají společné, že se jedná o jednorázový úkon správního orgánu, jehož důsledky přetrvávají. Jejich podstatou není vytvoření či udržování protiprávního stavu. 10. Podle názoru krajského soudu má i v tomto případě zásah spočívající v neopravení či nevyměnění zubní protézy charakter jednorázového zásahu byť jeho účinky trvají nadále. K tomuto zásahu došlo „rozhodnutím“ zubního lékaře žalované o tom, že žalobce nemá nárok na opravu či výměnu zubní protézy. Dnem, kdy se o tomto žalobce dozvěděl (tj. dne 20. 7. 2018), počala plynout lhůta k podání zásahové žaloby, která uplynula dne 20. 9. 2018. S ohledem na to, že žaloba byla podána až dne 19. 6. 2020, je zjevné, že lhůta pro podání zásahové žaloby již uplynula. 11. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl jako opožděnou podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla žaloba odmítnuta. 13. O nákladech ustanoveného zástupce rozhodl soud podle § 35 odst. 10 s.ř.s. Náklady zástupce spočívají v odměně za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a doplnění žaloby ze dne 18. 9. 2020) podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) při tarifní hodnotě 50 000 Kč za jeden úkon podle § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu a z toho vyplývající odměně 3 100 Kč za jeden úkon podle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Odměna celkem činí 6 200 Kč. K tomu zástupci náleží za každý úkon právní služby paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží mu i její náhrada, a to ve výši 21 % počítaných z částky 6 800 Kč. Celkové náklady žalobce činí 8 228 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Olomouc 16. prosinec 2020       JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.