č. j. 65 Af 40/2018-40             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudkyň JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a Mgr. Jany Volkové ve věci žalobkyně: I. X s. r. o., IČO X   sídlem Ž. n. 159/5, X  P.   zastoupena advokátem Mgr. Janem Horáčkem   sídlem Žerotínovo nám. 839/13, 750 02  Přerov proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2018, č. j. 13002-2/2018-900000-314,   takto:   I.  Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Po kontrole v provozovně žalobkyně „T.“ v P. vydal Celní úřad pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) dne 29. 1. 2018 rozhodnutí č. j. 8910-2/2018-580000-61 podle § 58 odst. 3 písm. a) zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZL“), o zajištění 10 ks lahví lihoviny Nivnice Tuzemák 37,5 % o objemu 0,5 l a 1 ks lihoviny Linea Tuzemák 37,5 % rovněž  o objemu 0,5 l. V odůvodnění rozhodnutí celní úřad uvedl, že předmětných 11 ks lihovin ve spotřebitelských baleních nebylo v rozporu s § 10 odst. 1 a § 15 odst. 1 ZPZL označeno kontrolní páskou. 2. Žalovaný k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozhodnutí celního úřadu tak, že výrok rozhodnutí celního úřadu doplnil o text: „ve smyslu ust. § 15 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona o PZL, tedy líh značený nesprávně umístěnou kontrolní páskou, která zpochybňuje neporušenost obsahu spotřebitelského balení“, a dále  v tabulce, která byla součástí výroku rozhodnutí celního úřadu, změnil slova „bez KP“ na „nesprávně umístěná KP“. Ve zbytku rozhodnutí správce daně potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že zajištěný líh nelze označit za neznačený, neboť zajištěné lahve byly opatřeny neporušenou kontrolními páskami se zachováním čitelného individuálního kódu. Přesto však bylo zajištění důvodné, neboť kontrolní pásky byly přilepeny na předmětných lahvích v rozporu s § 14 ZPZL a prováděcí vyhláškou, a to ve tvaru písmene „U“ svými konci na pravé a levé straně hrdla, nikoli však přes uzávěr hrdla, a tudíž bylo možné odstranit kontrolní pásky z uzávěrů zajištěných lahví bez jejich porušení. 3. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Obsah žaloby soud stručně shrnuje takto: a)      jednatelka žalobkyně se v době provádění kontroly věnovala zákazníkům, kontrolory celního úřadu nesledovala, a tudíž nelze vyloučit jejich manipulaci předmětnými kontrolními páskami; b)      zajištěné lihoviny byly dodavatelem zabaleny ve smršťovací igelitové folii, tudíž žalobkyně neměla možnost případné nesprávné nalepení kontrolních pásek při dodání zjistit; c)      v odvolání proti rozhodnutí celního úřadu odkázala žalobkyně na informaci celní správy ze dne 3. 10. 2016, zveřejněnou na stránkách www.celnisprava.cz, z níž vyplývá, že líh ve spotřebitelském balení s nesprávně upevněnou kontrolní páskou, u kterého však není zpochybněna současně neporušenost jeho obsahu, která je zajištěna jiným způsobem (např. technologií uzávěru spotřebitelského balení), je podle zákona o povinném značení lihu lihem značeným. V informaci popsaná kritéria dle žalobkyně předmětná balení lihovin splňují, tudíž pochybnost o neporušenosti obsahu vzniknout nemohla, neboť láhve jsou opatřeny hliníkovým šroubovacím uzávěrem zajištěným ve spodní části garančním kroužkem (pojistkou), který se při otevření poruší a uzávěr se rozdělí. Zajištěné výrobky tudíž nemohou být označené za neznačený líh. Žalovaný však v žalobou napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že tato informace na předmětnou věc nedopadá, neboť neporušenost obsahu zajištěných láhví byla zpochybněna od počátku tím, že bylo možné láhve otevřít bez porušení kontrolní pásky. Podle žalobkyně však kontrolní páska byla ve všech případech neporušená, byla řádně nalepená na všech lahvích po obou stranách hrdla tak, že hrdlo obepínala přes uzávěr, toliko nebyla důkladně přilepena k ploše uzávěru, avšak prostor mezi horní plochou uzávěru a kontrolní páskou s ohledem na hloubku uzávěru vylučoval možnost otevřít láhev a sejmout uzávěr bez porušení kontrolní pásky. Těmito úvahami se však žalovaný zjevně nezabýval, své obecné závěry na posuzovanou věc neaplikoval a postupoval v rozporu s jím zveřejněným výkladem zákona. 4. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Zdůraznil, že kontrolní pásky nebyly k hrdlům ani uzávěrům lahví přilepeny, k uzávěrům nepřiléhaly těsně, a tudíž bylo možné s kontrolními páskami snadno manipulovat, aniž by došlo k jejich poškození. Kontrolní pásku lze dle žalovaného u všech zajištěných lahví pohybem jedné ruky posunout mimo uzávěr, následně lze uzávěr odšroubovat bez porušení kontrolní pásky, obsah lahve jakkoli narušit a po uzavření vrátit kontrolní pásku posunutím zpět přes uzávěr. Cílem právní úpravy je dle žalovaného zejména zamezit nelegální výrobě lihu, zajistit ochranu spotřebitelů a omezit možnost vzniku daňových a celních úniků. V posuzovaném případě však vznik takových úniků nelze vyloučit, neboť láhve lze opakovaně naplnit. Stejně tak nelze ochránit spotřebitele, není-li zaručen nezávadný obsah zajištěných lahví. Na internetu zveřejněná informace není dle žalovaného obecným právním předpisem, nemůže mít vyšší právní sílu než zákon a vyhláška a ani nestanoví nová obecná pravidla pro posouzení, zda se jedná o líh značený, či nikoliv. 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 6. K žalobnímu bod a) krajský soud uvádí, že žalobkyně nekonkretizovala, jak měly být kontrolní pásky umístěny a upevněny předtím, než byly předmětné lahve při kontrole na provozovně zajištěny, ani jakým způsobem a s jakým výsledkem s nimi měli celníci (hypoteticky) manipulovat. Námitka možné manipulace celníků s kontrolními páskami je tak velmi obecná a zcela spekulativní. Nad rámec vypořádání této námitky krajský soud uvádí (neboť žalobkyně v žalobě takto konkrétní námitku nevznesla), že se ztotožňuje s žalovaným, že za nepřípustnou manipulaci s páskami nelze považovat jejich odsunutí z uzávěrů za účelem demonstrace jejich vadného upevnění k hrdlu a uzávěru lahví. 7. Zcela lichý je žalobní bod b), neboť za splnění povinnosti řádného označení spotřebitelského balení lihu je odpovědný vždy jeho držitel, který s ním ve smyslu § 6 ZPZL nakládá (princip objektivní odpovědnosti). Žalobkyně tudíž odpovídala za neznačený líh nacházející se v její provozovně, který nabízela k prodeji, bez ohledu na skutečnost, že ji nelze považovat za osobu povinnou značit líh ve smyslu § 10 odst. 2 ZPZL. Způsob balení lahví jejím dodavatelem ji nemůže této odpovědnosti zprostit. Z protokolu o kontrole ze dne 24. 1. 2018, který je obsahem správního spisu, nadto vyplývá, že se zajištěné lahve nacházely v prodejních regálech. Žalobkyně tudíž měla možnost (nejpozději) při vybalování lahví z fólie zjistit, že kontrolní pásky nejsou na lahvích řádně upevněny a přijmout potřebná opatření. 8. Pro posouzení důvodnosti žalobního bodu c) je nezbytné uvést obsah relevantní právní úpravy: Podle § 58 odst. 3 písm. a) ZPZL správce daně nebo jiný orgán příslušný k prověřování plnění povinností při značení lihu nebo při nakládání s lihem zajistí neznačený líh. S neznačeným lihem je podle § 15 odst. 1 ZPZL zakázáno nakládat, přičemž neznačeným lihem se podle § 15 odst. 2 písm. a) bodu 3 ZPZL rozumí líh, značený nesprávně umístěnou kontrolní páskou, která zpochybňuje neporušenost obsahu spotřebitelského balení. Kontrolní páska musí být podle § 14 ZPZL umístěna na spotřebitelském balení lihu tak, aby při jeho otevření došlo k porušení kontrolní pásky. Způsob umístění a upevnění kontrolní pásky je pak detailně upraven v § 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 334/2013 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu, podle něhož musí být kontrolní páska na spotřebitelském balení lihu umístěna tak, aby nebylo možné bez jejího porušení spotřebitelské balení lihu otevřít nebo použít jeho obsah, a dále musí být upevněna tak, že je nalepena lícovou stranou nahoru přes uzávěr spotřebitelského balení lihu tak, aby střední část pásky byla na horní straně uzávěru, a aby pravá a levá část pásky byly nalepeny podél hrdla spotřebitelského balení lihu. Jestliže to tvar spotřebitelského balení lihu umožňuje, má být dle vyhlášky kontrolní páska nalepena ve tvaru písmene U, a to lepidlem s takovými vlastnostmi, aby nedošlo k odlepení kontrolní pásky bez jejího porušení, a to ani vlivem povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů. 9. Předně krajský soud uvádí, že žalovaný na str. 4 žalobou napadeného rozhodnutí podrobně popsal způsob umístění a upevnění kontrolních pásek k lahvím a dovodil, že otevření lahví bez porušení kontrolních pásek je možné. 10. Po seznámení se s fotodokumentací, která je součástí správního spisu, a po provedení důkazu ohledáním předmětných 11 ks zajištěných lahví soudem při jednání dne 5. 5. 2020, se krajský soud zcela ztotožňuje se závěrem žalovaného, že kontrolní pásky byly v posuzované věci na spotřebitelských baleních lihu upevněny a umístěny v rozporu s § 14 ZPZL a § 3 vyhlášky č. 334/2013 Sb. Kontrolní pásky byly ve všech případech sice přilepeny ve tvaru písmene „U“ na stranách lahví a částečně i na jejich hrdlech, vůbec však nebyly přilepeny podél hrdla a přes uzávěry lahví. Senát krajského soudu se při ohledání lahví přesvědčil o pravdivosti faktu, který přesvědčivě vyplývá již z fotodokumentace, že kontrolní pásky lze velmi snadno jednou rukou posouvat, resp. „převlékat“ přes uzávěry lahví z jedné strany na druhou, neboť jsou přilepeny pouze po stranách lahví. K uzávěrům lahví nejsou pásky přilepeny vůbec a ani k nim těsně nepřiléhají. Žalovaný tudíž dospěl ke zcela správnému skutkovému závěru, že uzávěr lahví lze odšroubovat bez porušení kontrolních pásek, obsah lahví jakkoli narušit a po opětovném uzavření lahví kontrolní pásky prostým posunutím vrátit přes uzávěry lahví, na němž pásky toliko volně leží. Na základě správně zjištěného skutkového závěru pak dospěl i ke správnému právnímu závěru, že se jednalo o neznačený líh ve smyslu § 15 odst. 2 písm. a) bodu 3 ZPZL. 11. Jakkoli lze s žalobkyní souhlasit, že prostor mezi horní plochou uzávěru a kontrolní páskou s ohledem na hloubku uzávěru zaručuje poškození kontrolní pásky při otvírání lahve, platí tento závěr toliko pro případ, že bude při odstraňování uzávěru páska umístěna přes uzávěr lahve. Jak bylo však výše popsáno, lze pásku snadným pohybem odsunout stranou, a poté již lze zcela bez problému láhev otevřít, aniž by došlo k porušení kontrolní pásky. Tvrzení žalobkyně, že si nelze představit otevření zajištěných lahví bez porušení kontrolních pásek, je tudíž obsahem spisu přesvědčivě vyvráceno. Žalovanému však nelze vytýkat, že takové úvahy do odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nezačlenil, neboť žalobkyně teprve v žalobě tvrdila, že otevřením, resp. sejmutím uzávěru dojde vždy k porušení kontrolní pásky. V odvolání proti rozhodnutí celního úřadu tvrdila toliko to, že pásky byly řádně nalepeny a že neporušenost obsahu lahví byla zaručena hliníkovým garančním kroužkem uzávěru. 12. Lze tudíž uzavřít, že umístění kontrolní pásky v posuzovaném případě skutečně zpochybňuje (nezaručuje) neporušenost obsahu spotřebitelského balení, neboť do jeho obsahu lze zasáhnout bez dotčení kontrolní pásky. Rovněž nelze vyloučit možnost opakovaného použití takto nedbale připevněné kontrolní pásky. 13. Jako mylnou pak krajský soud hodnotí žalobní námitku, že žalovaný postupoval svévolně v rozporu s výkladem pojmu neznačený líh, uvedeným v informaci ze dne 3. 10. 2016, č. j. 49834/2016-900000-231. Žalovaný na str. 4 žalobou napadeného rozhodnutí vysvětlil žalobkyni, že pro závěr o tom, zda se jednalo o značený či neznačený líh, je zásadní text zákona a vyhlášky, tj. obecně závazných právních předpisů, s nimiž nemůže být informace v rozporu. Dále přezkoumatelně a přesvědčivě vysvětlil, že obsah informace zveřejněné na webových stránkách celní správy nelze vykládat tak, že by samotná technologie uzávěru mohla vést k závěru o neporušenosti obsahu spotřebitelského balení, je-li kontrolní páska nalepena tak, že se lze jejímu porušení při otevírání lahve zcela vyhnout. Odůvodnění žalovaného považuje krajský soud za správné. Předmětná informace toliko uvádí, že lze akceptovat umístění či upevnění kontrolní pásky se zachováním čitelného kódu způsobem odchylným od vyhlášky za podmínky, že neporušenost obsahu spotřebitelského balení zajišťuje technologie uzávěru, což však nepopírá nutnost umístění kontrolní pásky tak, aby při otevření lahve došlo k jejímu porušení.  Technologie uzávěru (pozn. soudu – nejedná se o hliníkový, nýbrž o plastový uzávěr) tudíž sama o sobě v posuzované věci o neporušenosti obsahu zajištěných lahví nesvědčí. 14. Jelikož soud neshledal žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v řízení žádné náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Olomouc 5. května 2020     Mgr. Barbora Berková v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.