č. j. 72 Ad 16/2020-39     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: Ing. R. K.  bytem R. 391/55, X  O. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha  o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 4. 2. 2020, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto:  I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 19. 11. 2019, č. j. X, jímž zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu. 2. Žalobce v žalobě namítal nesprávné zjištění skutkového stavu. Žalobce velmi podrobně popsal své zdravotní potíže a citoval jejich posouzení odbornými lékaři. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“). 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 4. 2. 2020. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující zdravotní postižení žalobce označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře u žalobce postižení podle kapitoly IX oddílu A položky 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které stanovili posudkový lékař a poté žalovaná míru poklesu pracovní schopnosti o 55 %. Postižení je středně těžké, podle doložených vyšetření není přítomná další funkční porucha. 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 3. 7. 2020 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní ve třetím stupni, a to od 10. 9. 2019, neboť již ke dni podání žádosti o zvýšení invalidního důchodu došlo ke zhoršení zdravotního stavu, prokázaného bicyklovou ergometrií dne 25. 6. 2020. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti posudková komise stanovila zdravotní postižení uvedené v kapitole IX oddílu A položce 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 60 % s navýšením o 10 % na celkových 70 % s ohledem na ostatní četná a závažná zdravotní postižení. Jednalo se o stav po operaci aneurysmatu ascendentní aorty s plastikou chlopně se značným poklesem výkonu při středně těžkém zatížení a podstatně sníženým výkonem při bicyklové ergometrii. 8. Posudková komise hodnotila stav žalobce odlišně proti lékařům okresní správy sociálního zabezpečení a žalované, protože ti neměli k dispozici výsledek vyšetření bicyklovou ergometrií. 9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 3. 7. 2020, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 3. 7. 2020. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona ZDP pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)         nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)         nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)          nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.   15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 70 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního ve třetím stupni, a to ode dne 10. 9. 2019, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 18. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní ve třetím stupni, a to ode dne 10. 9. 2019. 19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první a odst. 2 s. ř. s. Žalobce žádné náklady řízení nepožadoval, žalovaná ve sporu nebyla úspěšná a nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 30. července 2020   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.