K účinnosti změny územního plánu přijaté ve zkráceném postupu dle § 55a a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je nezbytné, aby formou veřejné vyhlášky, tj. postupem dle § 25 odst. 2 správního řádu, byla doručena nejen samotná změna územního plánu jako opatření obecné povahy, ale také úplné znění územního plánu po této změně. Prosté zveřejnění úplného znění územního plánu na internetových stránkách obce nenaplňuje požadavek § 55c stavebního zákona, a přijatou změnu územního plánu proto nelze považovat za účinnou.

č. j. 79 A 2/2020 - 36       USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. v právní věci   navrhovatelky:  MUDr. M. D.    zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Doležalem    sídlem Náměstí Republiky 679/5, 746 01 Opava proti odpůrci:   Statutární město Frýdek - Místek  sídlem Radniční 1148, 738 01 Frýdek – Místek   za účasti osoby zúčastněné na řízení: PRONTO autosalón, spol. s r. o.    sídlem Frýdlantská 2150, 738 01 Frýdek – Místek   ve věci návrhu na zrušení části Změny č. 5 Územního plánu Frýdku – Místku   takto:   I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění:   1. Podaným návrhem se navrhovatelka domáhala zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2020, a to Změny č. 5 Územního plánu Frýdku – Místku vydané Zastupitelstvem města Frýdku – Místku dne 4. 3. 2020 (dále jen „Změna č. 5 ÚP“). 2. Krajský soud se nejprve zabýval splněním procesních podmínek řízení. Těmi jsou v řízení vedeném podle části třetí, hlavy II., dílu 7. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) existence předmětu řízení (tj. opatření obecné povahy), aktivní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu (ust. § 101a s. ř. s.). 3. Pokud jde o první podmínku spočívající v existenci předmětu řízení v podobě opatření obecné povahy, představuje napadené usnesení Zastupitelstva města Frýdku – Místku č. 1/2020 ze dne 4. 3. 2020 opatření obecné povahy. Ve smyslu ust. § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“) se Územní plán, jakož i jeho změna  vydávají formou opatření obecné povahy. 4. Ze správního spisu předloženého krajskému soudu odpůrcem je seznatelné, že napadená Změna č. 5 ÚP byla dne 4. 3. 2020 Zastupitelstvem města Frýdku – Místku projednána a téhož dne byla jako opatření obecné povahy také vydána. 5. Dále se krajský soud zabýval otázkou, zda napadené opatření obecné povahy nabylo zákonem předepsaným způsobem účinnosti, neboť opatření obecné povahy může do sféry veřejných subjektivních práv svých blíže neurčených adresátů zasáhnout pouze v případě, že nabylo účinnosti. 6. Obsahem předloženého správního spisu má krajský soud za prokázané, že napadená změna územního plánu byla vydána ve zkráceném postupu ve smyslu ust. § 55a a násl. stavebního zákona. K tomuto způsobu přijetí změny územního plánu se vztahuje mj. ust. § 55c stavebního zákona, které upravuje nabytí účinnosti změny územního plánu přijaté ve zkráceném postupu způsobem odlišným od ust. § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“). Ust. § 55c stavebního zákona jakožto lex specialis stanoví, že změnu územního plánu a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti. 7. Doručování formou veřejné vyhlášky upravuje ust. § 25 odst. 2 správního řádu tak, že se písemnost, která má být takto doručena, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje a na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Ve smyslu tohoto ustanovení judikoval také např. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 11. 2014 č. j. 11 A 337/2011-100, v němž uvedl, že doručování veřejnou vyhláškou se provádí tak, že se doručovaná písemnost vyvěsí na úřední desku příslušného úřadu a doba, po kterou je rozhodnutí vyvěšeno, se vyznačí na doručované písemnosti. 8. V posuzované věci má krajský soud obsahem správního spisu za prokázané, že Změna č. 5 ÚP byla formou veřejné vyhlášky vyvěšena na úřední desce dne 23. 3. 2020 a sejmuta dne 8. 4. 2020, když listina s těmito údaji opatřená razítkem správního orgánu a podpisem úřední osoby je součástí správního spisu. Tím však došlo k naplnění ust. § 55c stavebního zákona pouze v jedné jeho části. K účinnosti změny územního plánu přijaté ve zkráceném postupu je nezbytné, aby stejným způsobem bylo na úřední desce vyvěšeno také úplné znění územního plánu po této změně. Odpůrce však tuto skutečnost předloženým správním spisem neprokázal, kdy obdobná listina prokazující zveřejnění úplného znění územního plánu formou veřejné vyhlášky s příslušnými náležitostmi není součástí správního spisu. 9. Odpůrce ve vyjádření uvedl, že ve vyhlášce (zveřejňující Změnu č. 5 ÚP – poznámka soudu) není přímo uvedeno, že současně bude zveřejněno úplné znění územního plánu, ale oba tyto dokumenty byly na internetových stránkách zveřejněny od data vyvěšení veřejné vyhlášky. Odpůrce dále uvedl, že pořizovatel změny obdržel od projektanta jak dotisky Změny č. 5 ÚP, tak i úplné znění územního plánu před datem 23. 3. 2020, kdy byla vyhláška zveřejněna, a to současně s fakturami. Obě tyto faktury jsou potvrzeny razítkem magistrátu dne 18. 3. 2020. Je tedy zřejmé, že odpůrce měl před datem vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující Změnu č. 5 ÚP také úplné znění územního plánu. Odpůrce si vyvěšení příloh k přijatému opatření obecné povahy na internetových stránkách kontroloval. 10. Krajský soud má za to, že toto tvrzení odpůrce nelze vnímat jinak, než že ke dni vyvěšení Změny č. 5 ÚP veřejnou vyhláškou, tj. ke dni 23. 3. 2020, měl odpůrce ve své dispoziční sféře také úplné znění územního plánu, a to zveřejnil na internetových stránkách. Z pohledu ust. § 55c stavebního zákona však prosté zveřejnění úplného znění územního plánu nenaplňuje zákonný požadavek jeho zveřejnění formou veřejné vyhlášky. Takovou skutečnost by musel odpůrce prokázat listinou, z níž by byla zřejmá doba vyvěšení a doba sejmutí listiny z úřední desky (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2014 č. j. 11 A 337/2011-100). Prosté zveřejnění dokumentu na internetových stránkách požadavek ust. § 55c stavebního zákona nenaplňuje. 11. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že napadenou Změnu č. 5 ÚP nelze považovat za účinnou, a tedy ani za soudem přezkoumatelnou. 12. Pojem účinnosti je přitom nutno vykládat tak, že před jejím nabytím předmětné opatření obecné povahy není způsobilé vyvolat žádné právní účinky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007 č. j. 2 Ao 3/2007-40). 13. Na základě shora uvedené argumentace dospěl krajský soud k závěru, že pro přezkum Změny č. 5 ÚP nejsou splněny procesní podmínky, a proto návrh podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, když neúčinnost napadeného opatření obecné povahy je nedostatkem, jenž je v soudním řízení neodstranitelný. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. 15. O vrácení zaplaceného soudního poplatku navrhovatelce bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.     Poučení:   Proti výrokům I. a II. tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Proti výroku III. tohoto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.          Ostrava 14. srpna 2020   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje