USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: Bohemia Faktoring, a.s., IČO 27242617 sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 – Malá Strana zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalované: Monika K., narozená dne xxx bytem xxx o zaplacení částky 1.999,99 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 31 C 43/2021-63 ze dne 18. 8. 2021 takto: I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení ve věci, neboť dospěl k závěru, že zde na straně žalované není způsobilost být účastníkem řízení. Označení žalované neodpovídá žádná fyzická osoba dle výsledku lustrace v Česku ani na Slovensku. 2. Usnesení napadla včas podaným odvoláním žalobkyně. Namítala, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky, z čehož vyplývá, že není evidována v Centrální evidenci obyvatel ČR. Důvod nedohledání žalované v registru obyvatel, který prováděl Okresní soud v Banské Bystrici, není žalobci znám, avšak pro účely identifikace žalované ve smyslu § 79 o. s. ř. tato skutečnost není relevantní. Z pouhého nedohledání označeného účastníka – fyzické osoby v centrální evidenci obyvatel či v evidenci cizinců nelze bez dalšího uzavřít, že se jedná o neexistující subjekt. Navíc proti žalované je dle centrální evidence exekucí vedeno několik exekučních řízení. Závěr okresního soudu o neexistenci osoby žalované je tak předčasný. Žalobkyně se domáhala změny napadeného rozhodnutí tak, že se řízení nezastavuje. 3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, avšak z jiných důvodů, než je uvedeno okresním soudem. 4. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 12. 2020 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1.999,99 Kč. Ve skutkových tvrzeních žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen T-Mobile) uzavřela se žalovanou v rámci účastnické smlouvy označeného čísla k označenému telefonnímu číslu kupní smlouvu. Předmětem koupě bylo koncové zařízení blíže specifikované ve smlouvě (dále jen zařízení). Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně sjednanou kupní cenu za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve smlouvě se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Ke kupní ceně zařízení byla žalované poskytnuta ze strany T-Mobile sleva, která byla podmíněna tím, že ve sjednaných případech (zejména nedodržení sjednané doby trvání smlouvy, nevyužívání služeb T-Mobile atd.) je žalovaná povinna poskytnutou slevu vrátit. V důsledku naplnění podmínek pro vrácení slevy byla žalované tato podmíněná sleva následně v souladu se smluvními podmínkami doúčtována. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze shora uvedených skutečností byla žalobkyní postoupena firmou T-Mobile na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. 5. Okresní soud zjistil, že žalovaná označená v žalobě neprochází centrální evidencí obyvatel a rovněž je negativně lustrována v registru cizinců. 6. Z kopie účastnické smlouvy (č. l. 16) bylo zjištěno, že žalovaná označená jako Monika K., bytem xxx, datum narození xxx, je cizinkou – občankou EU a držitelkou pasu označeného čísla. Koncové zařízení, které jí bylo na základě kupní smlouvy poskytnuto právní předchůdkyní žalobkyně T-Mobile, je mobilní telefon zn. xxx bílé barvy označeného čísla za částku 2.999 Kč. 7. Dotazem Okresního soudu v Ostravě u Okresního soudu Banská Bystrica bylo zjištěno, že zadaným podmínkám (žalované) neodpovídá žádný záznam. Ze zprávy Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Jihočeského kraje ze dne 12. 6. 2021 (č. l. 48) bylo zjištěno, že na adrese xxx, se osoba označená jako Monika K. nezdržuje. Dalším prověřováním v evidencích Policie ČR bylo zjištěno, že v současné době je příjmením Moniky K.„xxx“ podle manžela Vasila W., nar. xxx, kdy tento má uvedeno bydliště Spolková republika Německo, xxx. Telefonické ani jiné spojení na uvedené osoby zjištěno nebylo. Okresním soudem v Banské Bystrici bylo sděleno, že ani osoba označená jako Monika W., nar. xxx, neprochází registrem obyvatel Slovenské republiky. 8. Ze skutkových tvrzení žalobkyně tak, jak jsou uvedena v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyplývá, že nárok žalobkyně plyne z kupní smlouvy za prodej zařízení – mobilního telefonu, která měla být zaplacena formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve smlouvě. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že by žalovaná snad byla neexistujícím subjektem, je zřejmé, že žalovaná skutečně existuje, v současné době pod jménem Monika W. žije pravděpodobně ve Spolkové republice Německo. Na území Česka a Slovenska není jakkoliv registrována k trvalému pobytu. 9. Dle čl. 17 bod 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 (dále Brusel I bis) ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a článek 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky. 10. Dle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. 11. Odvolací soud má za to, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť základ nároku žalobkyně plyne z kupní smlouvy ohledně movité věci, která měla být zaplacena ve splátkách. Žalobkyně jako smluvní partner spotřebitelky – žalované může tuto žalovat pouze u soudu, v němž má spotřebitelka bydliště. Bydliště v Česku či na Slovensku u žalované nebylo zjištěno, je však zřejmé, že žalovaná má své bydliště ve Spolkové republice Německo (viz sdělení Policie ČR). Z toho plyne, že není dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť žaloba proti žalované může být podána pouze u německých soudů. 12. Ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Je proto nutno řízení zastavit. Odvolací soud potvrdil usnesení o zastavení řízení, byť z jiného důvodu než učinil okresní soud. Napadené usnesení je však věcně správné ve smyslu § 219 o. s. ř. 13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně jako procesně neúspěšná účastnice nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a žalované žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Poučení: Proti odstavci I. výroku tohoto usnesení je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné. Ostrava 27. října 2021 JUDr. Jana Palkovská v. r. předsedkyně senátu