USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců Mgr. Martina Hrabovského a Mgr. Jany Posledníkové ve věci nezletilých: L. H., narozená xxx bytem xxx Š. H., narozený xxx bytem xxx zastoupených opatrovníkem statutárním městem Třinec sídlem Jablunkovská 160, 739 61 Třinec dětí rodičů: MUDr. Marianna H., narozená xxx bytem xxx zastoupená advokátkou JUDr. Marcelou Neuwirthovou sídlem Dělnická 434/1, 736 01 Havířov Ing. Jaroslav H., narozený xxx bytem xxx zastoupený advokátem JUDr. Karlem Bockem sídlem Lidická 613, 738 01 Frýdek-Místek o věcech pro nezletilé děti významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, o péči a výživě nezletilých - změně výchovného prostřední, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 1. 2021, č. j. 0 Nc 9242/2019-1439 takto: I. Usnesení okresního soudu se v odstavci II. a v odstavci III. výroku ve vztahu k řízení o péči a výživě - změně výchovného prostředí, potvrzuje. II. Ve zbývající části, tj. v odstavci I., jakož i v odstavci III. výroku ve vztahu k řízení ve věcech pro nezl. děti významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, se usnesení okresního soudu zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení ve věcech pro nezl. děti významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, vedené na základě otcova návrhu ze dne 19. 8. 2020, a zároveň zastavil řízení o novou úpravu péče a výživy nezletilých - změnu výchovného prostředí, vedené na základě otcova návrhu z 11. 11. 2020. Negativním výrokem bylo rozhodnuto o náhradě nákladů těchto řízení. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal otec včasné odvolání zaměřené proti oběma zastavovacím výrokům napadeného usnesení a domáhal se jejich zrušení. Namítal, že zásadně nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o jeho mezinárodní nepříslušnosti. Tvrzení okresního soudu o tom, že děti mají slovenské občanství a bydlí na území Slovenské republiky nijak nesouvisí s aplikací mezinárodního práva, když cizí prvek, a tedy i mezinárodní příslušnost soudu, je nutno posuzovat ke dni počátku řízení a při zahájení předmětných řízení nebylo pravdou, že by děti měly státní občanství Slovenské republiky, ani že ve Slovenské republice bydlely. Jediným cizím prvkem v předmětných řízení je bydliště matky, která se na Slovensko přestěhovala několik dní před iniciací rozvodového řízení a řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. O bydlišti nezletilých dosud nebylo soudem pravomocně rozhodnuto, a tak jím dle zákona je poslední bydliště, na kterém se oba rodiče shodli, tedy xxx v České republice. Dále otec nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že okolnosti (domácnost matky a dětí na Slovensku) zde byly již v době zahájení řízení o obou návrzích otce. Otec je totiž přesvědčen, že řízení ve věcech péče soudu o nezletilé bylo zahájeno podáním návrhu matky, který učinila v souvislosti s návrhem na rozvod jejich manželství, když o jejím návrhu týkajícím se bydliště dětí soud dosud meritorně nerozhodl; o svěření dětí do péče matky a styku otce soud rozhodl, nicméně skutečnosti, spočívající v bránění matky ve styku, znovuobnovily potřebu rozhodovat v tomto řízení a změnit výše uvedené rozhodnutí. V řízení o bydlišti nezletilých otec nejprve vyzýval soud, aby meritorně rozhodl o návrhu matky, a pak z procesní opatrnosti podal svůj návrh na určení bydliště nezletilých a místa školní docházky L. Poté co matka začala bránit otci ve styku, pak podal návrh i na změnu výchovného prostředí. Řízení o péči a styku je pouze pokračováním řízení zahájeného matkou, když koncepce řízení péče soudu o nezletilé je v českém právním řádu koncipována jako celek a soud je k tomuto řízení, resp. k rozhodování o jednotlivých jeho předmětech oprávněn kdykoli v průběhu nezletilosti dotčených dětí. Názor okresního soudu o jeho mezinárodní nepříslušnosti je v rozporu s jeho dosavadním procesním postupem, kdy sám vynesl již pravomocné usnesení o návrhu na předběžné opatření, který byl spojen s návrhem na určení bydliště nezletilých a určení místa školní docházky L. Tímto postupem okresní soud přijal svoji mezinárodní příslušnost v rozhodování o případné změně bydliště z České republiky. Rozporné je pak tvrzení soudu v tom ohledu, že otec může úspěšně podat své návrhy na Slovensku. Z logiky věci by v případě souhlasu soudu se změnou bydliště takový návrh byl zcela nadbytečný, když dle soudu již prakticky o tomto bylo rozhodnuto tím, že soud svěřil děti do péče matky. Otec dále upozornil na povahu řízení o péči o nezletilé, když toto je pojímáno jako celek, soud je povinen rozhodovat v nejlepším zájmu nezletilých a nemůže se této povinnosti jednoduše vzdát. V případě, že je prokazatelně bráněno matkou ve styku s otcem, což je nyní postaveno najisto i na základě rozhodnutí okresního soudu o návrhu na výkon rozhodnutí, kdy tento vyzval matku k dobrovolnému dodržování povinností, pak je soud nejen oprávněn, ale i povinen zahájit řízení o změně výchovného prostředí. Pro případnou příslušnost by pak dle otce byla zásadní data skutečností, jež jsou rozhodné pro zahájení řízení o změně výchovného prostředí, nikoli datum podání samotného návrhu. Ve věci týkající se změny bydliště nezletilých je pak datum podání návrhu rozhodující, jelikož tato věc je svou povahou striktně návrhová. Návrh byl podán nejprve matkou a poté otcem, když oba návrhy týkající se bydliště nezletilých byly podány před nabytím právní moci rozsudku, kterým byly děti svěřeny do péče. V dalším otec poukazoval na pojem „obvyklé bydliště“ s odkazem na závěry Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2011, 30 Cdo 2244/2011, potažmo na judikaturu Evropského soudního dvora v tomto ohledu, konkrétně ve věci C-523/07, a s poukazem na to, že v daném případě na počátku uvedených řízení byly jednoznačně obě děti integrovány v rámci sociálního a rodinného prostředí v xxx v České republice, kde dosud žily, přičemž na Slovensko jezdily pouze sporadicky. L. chodila do školy v xxx, oba byli státními příslušníky ČR, oba měli nejsilnější citové vazby k oběma rodičům a z prarodičů pak mnohem výraznější vazby k rodičům otce žijícím v xxx. Dle otce je tedy zcela jednoznačně mezinárodně příslušný soud ve Frýdku-Místku na základě článku 8 odst. 1 nařízení Rady č. 2201/2003. I v případě, že by nabytím právní moci rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 8. 2020 došlo k legální změně bydliště nezletilých tak, jak tvrdí okresní soud, pak by dle otce bylo možno na řízení týkající se péče a styku s nezletilými aplikovat § 9 odst. 1, které podle otce nelze vykládat pouze tak, že se týká pouze případného řízení o styku, když takový právní termín český právní řád nezná, ale v českém kontextu i řízení péče o nezletilé jako celku. Otec podal návrh na změnu výchovného prostředí 11. 11. 2020, jím však soud není vázán a v rámci něho může sám rozhodnout i o omezení či rozšíření styku, tedy ve lhůtě tří měsíců. V případě nejasnosti výkladu tohoto ustanovení by pak měl odvolací soud Evropskému soudu předložit předběžnou otázku. Dále poukazoval na to, že Okresní soud ve Frýdku-Místku může být mezinárodně příslušný i podle článku 12 odst. 1 nařízení, když řízení o péči o nezletilé bylo zahájeno současně s návrhem na rozvod a o tomto dosud pravomocně nebylo rozhodnuto, protože toto řízení stále probíhá u frýdeckého soudu pod sp. zn. 42 C 184/2019. Prozatím tak bylo rozhodnuto jenom o návrhu matky na svěření dětí do její péče, nebylo rozhodnuto o nahrazení souhlasu otce s přestěhováním dětí ani o návrhu otce na určení bydliště nezletilých ani o návrhu otce na změnu výchovného prostředí. Znovu zopakoval, že jestliže matka začala porušovat práva dětí na styk s otcem, měl a musel soud zahájit řízení o změnu výchovného prostředí i z úřední povinnosti a musí takové řízení dokončit. 3. Z podnětu včasného otcova odvolání přezkoumal krajský soud napadené usnesení (§ 206, § 212, 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) se závěrem, že odvolání je zčásti důvodné. 4. Co se týče řízení o novou úpravu péče a výživy, okresním soudem označené jako řízení o péči a výživě nezletilých - změně výchovného prostředí, zahájené návrhem otce ze dne 11. 11. 2020, zde jsou závěry soudu prvního stupně včetně aplikace čl. 8 odst. 1 nařízení Rady /ES/ č. 2201/2003 zcela správné a odvolací soud tak na ně může bez dalšího odkázat. 5. Řízení bylo zahájeno po právní moci rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2020, č. j. 13 Co 130/2020-1078, jímž byl zčásti potvrzen (ve výroku o péči) a zčásti změněn rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 2. 2020, č. j. 0 Nc 9242/2019-747. Z odůvodnění označeného rozhodnutí odvolacího soudu, resp. i rozhodnutí soudu okresního, jednoznačně vyplývá, že o svěření nezletilých do péče matky bylo rozhodnuto za situace, kdy matka žila a mínila žít nadále na shora uvedené adrese na Slovensku, a bylo také vysvětleno, z jakého důvodu se i za tohoto stavu soud k péči matky přiklonil. Také styk otce s nezl. dětmi byl upraven s vědomím toho, že děti budou žít s matkou na Slovensku, což plyne už z uložení povinnosti rodičům předávat si děti (ke styku a po jeho ukončení) v Liptovském Mikuláši. 6. Nabytím právní moci rozsudku, tedy datem 24. 8. 2020, byly nezl. děti svěřeny do matčiny péče a pro účely posouzení otázky příslušnosti soudu (bez ohledu na dříve zahájené řízení o určení bydliště) se tak jejich bydliště odvíjí od bydliště matky. Jak správně uvádí okresní soud, ke dni zahájení řízení měly děti faktické bydliště v xxx, kde byly děti hlášeny k trvalému pobytu, navštěvovaly tam školní zařízení, měly tam svého dětského lékaře, atd. Závěr okresního soudu o jeho mezinárodní nepříslušnosti ve vztahu k tomuto řízení je tedy zcela správný. 7. Naopak nelze přisvědčit poněkud extenzivnímu výkladu otce. Otec především dovozuje, že pro posouzení otázky mezinárodní příslušnosti nejsou rozhodující okolnosti panující k datu zahájení řízení, nýbrž okolnosti, které zde byly v okamžiku, kdy okresní soud měl, resp. musel zahájit řízení o změnu výchovného prostřední z úřední povinnosti (a takové řízení dokončit), což podle názoru otce je situace, kdy matka začala porušovat práva dětí na styk s otcem. K tomu odvolací soud dodává, že rozhodujícím je obvyklé bydliště dítěte vždy ke dni zahájení řízení, a jestliže řízení bylo zahájeno návrhem, navíc podaným zhruba 2.5 měsíce od právní moci předchozí úpravy, pak je zcela nadbytečná úvaha, zda, event. kdy měl okresní soud zahájit řízení z vlastní iniciativy. 8. Není žádný důvod v tomto případě postupovat podle čl. 9 odst. 1 nařízení Rady /ES/ č. 2201/2003, protože zde nejde o řízení o novou úpravu styku otce s nezletilými dětmi, nýbrž o řízení o novou úpravu péče a výživy- změnu výchovného prostředí. Konečně vyloučena je i otcem dovozovaná možnost postupu podle čl. 12 odst. 1, mimo jiné už proto, že toto řízení není spojeno s řízením o rozvod manželství (bez ohledu na to, že manželství rodičů nebylo dosud rozvedeno). 9. Pokud otec uvádí, že řízení ve věci péče o nezletilé je z hlediska příslušnosti soudu v podstatě jedním celkem trvajícím až do zletilosti, pak tato úvaha je naprosto správná z hlediska posouzení příslušnosti soudu v rámci České republiky, když soud, u něhož byla založena místní příslušnost, je příslušný pro každé další řízení ve věci těchto nezletilých dětí do doby, než svoji místní příslušnost - v případě změny okolností pro posouzení příslušnosti - event. přenese na soud jiný. Z hlediska mezinárodní příslušnosti se však dle názoru odvolacího soudu tato úvaha neuplatní. Je ostatně v zájmu nezletilých, aby se řízení vedlo u příslušného soudu toho státu, na jehož území mají nezl. děti ke dni zahájení řízení obvyklé bydliště. 10. Skutečnost, že u Okresního soudu ve Frýdku-Místku dosud probíhá řízení o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezl. dětmi, potažmo - s ohledem na částečné zrušení napadeného usnesení - o záležitostech pro děti významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout (viz níže), na uvedeném závěru ničeho nemění. 11. Odvolací soud tak v této části potvrdil napadené usnesení dle ust. § 219 o. s. ř. jako správné, včetně správného výroku o nákladech tohoto řízení. 12. Pokud jde o řízení zahájené k návrhu otce ze dne 19. 8. 2020 o věcech pro nezletilé děti významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout (určení bydliště obou nezl. dětí v xxx a určení, že nezl. L. bude povinnou školní docházku vykonávat na Základní škole v xxx), v této části je napadené usnesení nutno zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. 13. Důvodem kasace napadeného usnesení v této části je absence řádného zastoupení nezl. dětí v tomto řízení. Okresní soud přehlédl, že usnesením ze dne 21. 8. 2020, č. j. 0 Nc 9242/2019 – 1126, byl opatrovník nezletilým jmenován jen pro řízení o předběžném opatření a usnesením ze dne 25. 11. 2020, č. j. 0 Nc 9242/2019 -1275, byl - zřejmě nedopatřením - opatrovník jmenován jen pro řízení o určení místa plnění školní docházky (a pro novou úpravu péče a výživy), avšak předmětem otcova návrhu je také (resp. zejména) řízení o určení bydliště nezletilých, a pro toto řízení dětem opatrovník jmenován nebyl. Jedná se přitom o procesní nedostatek řízení, které nelze odstranit v řízení odvolacím a ke kterému odvolací soud musí přihlédnout, i když tato vada nebyla výslovně namítána. 14. V dalším řízení tedy okresní soud především jmenuje dětem pro dané řízení opatrovníka. 15. Pokud jde o otázku mezinárodní příslušnosti, bude nezbytné, aby se okresní soud znovu zabýval obvyklým bydlištěm dětí (čl. 8 odst. 1 nařízení Rady /ES/ č. 2201/2003) ke dni zahájení řízení, když právě to je pro posouzení této otázky kritériem rozhodujícím. 16. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na to, že jestliže návrh otce na zahájení řízení byl podán dne 20. 8. 2020 (jak vyplývá z obsahu spisu), pak se tak stalo před nabytím právní moci rozsudku, jímž byly nezl. děti svěřeny do matčiny péče - rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 2. 2020, č. j. 0 Nc 9242/2019-747 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2020, č. j. 13 Co 130/2020-1078, který nabyl právní moci dne 24. 8. 2020. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu přitom vyplývá, že do doby jeho vyhlášení se rodiče v péči o nezletilé v podstatě střídali (ať už na základě uzavřené mimosoudní dohody dohody či z jiných důvodů), a přílohami k návrhu na zahájení řízení otec zřejmě mínil doložit, že ke dni sepisu návrhu, datovaného dnem 19. 8. 2020, měl právě on děti u sebe. Prozatím tak vyvstává pochybnost, zda ke dni zahájení uvedeného řízení bylo obvyklé bydliště nezl. dětí na Slovensku. 17. V této části a ve výroku o nákladech tohoto řízení proto odvolací soud zrušil napadené usnesení dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a dle ust. § 221 odst. 1 o. s. ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, ve vztahu k odstavci I. výroku, je za podmínek ust. § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku k Nejvyššímu soudu v Brně. Ve zbývající části není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné. Ostrava 30. března 2021 JUDr. Renata Pospíšilová v. r. předsedkyně senátu