č. j. 17 Ad 20/2020-70           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobkyně:  Ing. Z. B.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2020,  ve věci invalidního důchodu,   takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2020,  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 6. 2020 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její zdravotní stav byl posudkovým lékařem žalované nesprávně hodnocen, kdy nebyla hodnocena žalobkynina celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Dále žalobkyně posudkovému lékaři vyčetla, že se soustředil na skutečnost, že tato stále pracuje u jednoho zaměstnavatele v plném pracovním úvazku, místo toho, aby posoudil její uplatnění na trhu práce obecně. Žalobkyně trpí extrémně vytvořenou skoliózou, osteoporózou, vyhřezlými ploténkami a výrostky na obratlích, pro kterážto onemocnění je omezena v denních aktivitách i práci. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje žalovaná jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 20. 4. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně vystudovala Vysokou školu dopravy a spojov v Žiline, následně pracovala u ČSAD jak asistent a plánovač. Od roku 1994 dosud pak pracuje jako bankéřka. Žalovaná rozhodla dne 15. 1. 2020 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékařky OSSZ Karviná, vypracovaného dne 11. 11. 2019. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byla označena těžká skolióza Th/L páteře. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 10 % a nedoznala dalších změn dle § 3 a § 4 řečené vyhlášky. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 16. 3. 2020 nový posudek. V tomto byla jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena těžká skolióza Th/L páteře. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 10 % a nedoznala dalších změn dle § 3 a § 4 řečené vyhlášky. 6. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně (zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 20. 4. 2020) se zdejší soud nejprve obrátil na Posudkovou komisi MPSV v Ostravě, kterážto vypracovala posudek ze dne 19. 11. 2020 a následně k výzvě soudu jeho doplnění ze dne 14. 1. 2021. Ačkoli bylo obojí uvedené vypracováno komisí v řádném složení, neobstál posudek ani jeho doplnění z hlediska přezkoumatelnosti závěrů v nich uvedených, neboť pro jejich odůvodnění bylo proklamováno nesplnění podmínek, které však výše uvedená příloha k vyhlášce vůbec neobsahuje (jmenovitě např. orgánové komplikace, těžké parézy dolních končetin, ztuhnutí tří úseků páteře). Soud tedy zadal vypracování srovnávacího posudku (se shodným zadáním jako je uvedeno výše) Posudkové komisi MPSV v Brně. 7. Z tohoto posudku vypracovaného dne 3. 8. 2021 soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, další lékařky s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je esovitá juvenilní idiopatická skolióza hrudně-bederní III. stupně. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 % a nedoznala dalších změn dle § 3 a § 4 řečené vyhlášky. Posudková komise zejména uvedla, že bez rizika zhoršení zdravotního stavu je žalobkyně schopna zvládat jen lehčí manuální či administrativní práce a to jen na částečný pracovní úvazek a s možností dodržet individuální režim zahrnující např. změny polohy či přestávky. Rovněž uvedla, že některé denní aktivity jsou u žalobkyně nejen omezeny, ale přímo vyloučeny. Jako příklad uvedla všechny rekreační sporty, větší úklid bytu a umývání oken na žebříku. 8. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 9. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 10. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek, nejprve od Posudkové komise MPSV v Ostravě a následně od Posudkové komise MPSV v Brně. Ačkoli ze všech soudu došlých posudků vyplývá, že posudkové komise jednaly a rozhodovaly v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně, podmínku úplnosti a přesvědčivosti splnil, jak uvedeno výše, toliko posudek Posudkové komise MPSV v Brně. Řečená posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a její posudek nevzbuzuje žádné pochyby. 11. Podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“) [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Podle § 39 odst. 2 písm. b) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 13. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku PK MPSV ČR v Brně, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 60 %. 14. Závěry Posudkové komise MPSV v Brně plně vyvrací závěry předešlých posudků, které byly podkladem jak pro napadené, tak pro prvostupňové rozhodnutí žalované. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařkou ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek Posudkové komise MPSV v Brně mezi podklady pro nové rozhodnutí. 15. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží takovému účastníku právo náhrady důvodně vynaložených nákladů proti tomu účastníkovi, který úspěch neměl. Právně nezastoupené žalobkyni však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a tedy není náhradu čeho jí přiznat. Procesně neúspěšná žalovaná pak právo na náhradu nákladů nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 6. října 2021       JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje