č. j. 17 Ad 4/2021 - 36           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobkyně:  M. N. zastoupená Mgr. Petrem Křížákem, MBA, LL.M., advokátem sídlem Purkyňova 6, 702 00  Ostrava   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2020,  ve věci invalidního důchodu   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl změněna výše žalobkynina invalidního důchodu pro invaliditu stupně třetího na invalidní důchod pro invaliditu stupně druhého, a to tak že žalovaná prvním výrokem od 6. 5. 2020 snížila výši žalobkynina invalidního důchodu pro invaliditu stupně třetího na invalidní důchod pro invaliditu stupně druhého a druhým výrokem od 6. 12. 2020 snížila výši žalobkynina invalidního důchodu ze invalidity druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu stupně prvního. 2. Žalobkyně v žalobě namítla nesprávný závěr o rozhodující příčině jejího nepříznivého zdravotního stavu, kdy správně jím je psychická poruchy – afektivní porucha nálady podle kapitoly V., položky 4d přílohy k vyhlášky č. 359/2009 Sb., (dále jen „příloha k vyhláška“), nikoliv smíšená úzkostně depresivní porucha podle kapitoly V., položky 5c vyhlášky, což dokládala závěry Psychiatrické léčebny v Opavě při její hospitalizaci z 22. 1. 2021, popř. jím má být stav po totální thyreoidektomii, tedy onemocnění podle kapitoly IV., položky 1d) vyhlášky. Dále namítla, že pokles pracovní schopnosti měl být navýšen o 10% pro další onemocnění. Poukázala na to, že je s podivem, kdy invalidita třetího stupně je po námitkách proti snížení na stupeň druhý dále snížena až na stupeň první, což považuje za zázračné uzdravení. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k námitkám žalobkyně navrhuje žalovaná přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně PK MPSV ČR, která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 20. 11. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně je absolventka SOU zemědělského s maturitou, následně pracovala jako dojička, operátorka skladu, uklízečka, pomocná síla v kuchyně  a kuchařka (po dodělání výučního listu v oboru kuchař, číšník), naposledy vedena na úřadu práce. Žalovaná rozhodla dne 8. 6. 2020 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékaře OSSZ Opava, vypracovaného dne 6. 5. 2020. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byl označena smíšená depresivní porucha, kdy toto bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v V., položce 4d přílohy k vyhlášce. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 %. Po podání námitek vypracoval lékař ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 13. 8. 2020 nový posudek. V tomto byla jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena úzkostně depresivní porucha v návaznosti na onkologické onemocnění, které je nyní v remisi, označené jako středně těžká porucha. Řečené bylo zhodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položka 5c přílohy k vyhlášce. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na horní hranici, tedy 35%., navýšeno pro další postižení zdravotního stavu (stav po léčbě karcinomu štítné žlázy v remisi, paréza levé hlasivky dobře kompenzovaná, lichen ruber lanus) o dalších 10% na celkový pokles 45%. Za den změn stupně invalidity pyl stanoven 6. 5. 2020 a platnost posudku byla určena do 31. 5. 2022. 6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23. 4. 2021, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy ke 20. 11. 2020, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, dalšího lékaře s odborností psychiatrie a tajemnice, dospěla k shodnému závěru, jako posudková lékařka ČSSZ, tedy že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je depresivní porucha, označená jako středně těžká funkční porucha, s poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly V., položka 5c přílohy k vyhlášce na horní hranici procentního rozmezí (25-35%) na 35%, navýšeno pro další postižení zdravotního stavu (stav po léčbě karcinomu štítné žlázy v remisi, paréza levé hlasivky dobře kompenzovaná, lichen ruber lanus) o dalších 10% na celkový pokles 45%. Hodnocení lékaře posudkové služby podle kapitoly V. položky 4d), afektivní poruchy nálady, považovala komise ve shodě s lékařem ČSSZ za posudkový omyl. Za den změn stupně invalidity byl stanoven 6. 5. 2020. 7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností psychiatrie, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Posudková komise se vypořádala s námitkami žalobkyně ohledně nesprávně stanovené rozhodující příčiny jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a vysvětlila, proč považuje za rozhodující příčinu smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Konečně, stejný závěr vyplývá i z žalobkynina navrženého důkazu, tedy propouštěcí zprávy, ze které vyplývá diagnóza 412, tedy smíšená úzkostně depresivní porucha.  Rovněž vysvětlila, proč touto příčinou není stav po totální thyreoidektomii s tím, že  pooperačně již došlo k stabilizaci stavu a onemocnění, pro které k thyreoidektomii došlo, tedy karcinom štítné žlázy, je nyní v remisi (ústupu, vymizení známek onemocnění). Posudková komise rovněž přistoupila k navýšení poklesu pracovní schopnosti pro ostatní onemocnění podle § 3 odst. 1 vyhlášky, jak žalobkyně navrhovala. Nejde o zázračné uzdravení, jak se žalobkyně domnívá, ale nápravu posudkového omylu, což posudková komise rovněž podrobně vysvětlila. 10. Podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“) [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 11. Podle § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. „[j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.“ 12. V otázce posouzení zdravotního stavu žalobkyně vycházel soud z výše řečeného posudku Posudkové komise, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 45 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 8. 6. 2020, kterým byl změněn stupeň invalidního důchodu ze stupně třetího na stupeň první. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 13. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 23. června 2021         JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje