č. j. 18 Ad 3/2021-42           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobkyně:  nezl. L. D. zastoupená zákonnou zástupkyní I. D.     proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 11. 2020 sp. zn. SZ/MPSV-2020/166678-923, č. j. MPSV-2020/224702-923, o příspěvku na péči   takto:   I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1.  Rozhodnutím ze dne 16. 11. 2020 sp. zn. SZ/MPSV-2020/166678-923 č. j. MPSV-2020/224702-923 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání nezletilé žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR - Krajské pobočky v Ostravě ze dne 1. 7. 2020 č. j. 7672/2020/FPR. Tímto rozhodnutím byl nezletilé žalobkyni odejmut příspěvek na péči ode dne 1. 7. 2020 a zároveň od tohoto data odňato i zvýšení tohoto příspěvku s odůvodněním, že podle nového posouzení Okresní správou sociálního zabezpečení Nový Jičín nejde u žalobkyně o osobu, která se podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevede k neschopnosti zvládat alespoň 3 základní životní potřeby. Podle tohoto posudku nezletilá potřebuje pomoc v jedné základní životní potřebě, a to tělesné hygieně.  Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 21. 10. 2020, podle kterého nezletilá žalobkyně vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby při dvou základních životních potřebách, a to komunikaci a tělesné hygieně.    2. Zákonná zástupkyně nezletilé žalobkyně podala proti výše uvedenému rozhodnutí žalobu, ve které namítala, že posudková komise MPSV ČR v posudku ze dne 21. 10. 2020 neuvedla psychologické vyšetření Mgr. F. ze dne 24. 6. 2019 a ze dne 15. 7. 2020. Posudková komise při posuzování základní životní potřeby osobních aktivit nevzala v potaz, že v sociálním šetření je uvedeno, že nezletilá chodí do pěveckého sboru, zatímco Mgr. F. ve své zprávě uvedla, že tuto aktivitu nezletilá zkouší v rámci terapie socializace. K údaji, že nezletilá maluje a tvoří, tato psycholožka uvedla, že se jedná o stříhání papírků na kousky, motání ruliček z papírů apod. Psychologická vyšetření neuvádějí, že by nezletilá zvládala navazování vztahů s vrstevníky. Nezletilá žalobkyně dále nezvládá základní životní potřebu stravování, jelikož si nedokáže stravu sama připravit, nedokáže si samostatně připravit jídlo, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji. Je nutné ji stravu připravit, naporcovat a dohlížet nad její konzumací. Při posuzování zvládání této základní životní potřeby posudková komise nevzala v úvahu, že podle zdravotní dokumentace trpí nezletilá stravovacími stereotypy a není schopna konzumovat stravu v obvyklém denním režimu. Závěrem zákonná zástupkyně nezletilé žalobkyně poukázala na psychologické vyšetření Mgr. F. ze dne 28. 5. 2020, kde je uvedeno, že u nezletilé došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu. Nezletilá žalobkyně nadále nezvládá základní životní potřeby komunikace, tělesná hygiena, stravování a osobní aktivity. Zákonná zástupkyně proto navrhovala, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení.   3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K žalobní námitce, že v podkladech posudkové komise MPSV ČR není uvedeno psychologické vyšetření Mgr. F. ze dne 24. 6. 2019 a ze dne 15. 7. 2020 uvedl, že v posudku jsou rozepsaná psychologická vyšetření této psycholožky ze dne 14. 11. 2019 a 28. 5. 2020; psychologické vyšetření ze dne 15. 7. 2020 je podle protokolu o jednání PK MPSV ČR součástí spisové dokumentace, neboť byla připojena k odvolání nezletilé žalobkyně v průběhu správního řízení. Žalovaný dále odkázal na posudek PK MPSV ČR, podle kterého u nezletilé žalobkyně ke zhoršení zdravotního stavu nedošlo. Pokud bylo žalobou napadáno nezvládání základních životních potřeb stravování a osobní aktivity, odkázal žalovaný rovněž na závěry posudku PK MPSV ČR, podle nichž jsou tyto základní životní potřeby u žalobkyně hodnoceny jako zvládané.   4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 11. 2020 sp. zn. SZ/MPSV-2020/166678-923, č. j. MPSV-2020/224702-923, obsahem správního spisu  žalovaného téže spisové značky a obsahem správního spisu Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě sp. zn. SZ/46867/2013/AIS-SSL a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.)   5. Z obsahu správního spisu správního orgánu I. stupně vzal krajský soud za prokázáno, že rozhodnutím Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 2. 10. 2017 byl nezletilé žalobkyni zvýšen příspěvek na péči z částky 3.300 Kč na 6.600 Kč měsíčně od července 2017 s tím, že nárok na měsíční zvýšení tohoto příspěvku podle § 11 odst. 3 zákona o sociálních službách ve výši 2.000 Kč zůstává bez změn, takže příspěvek na péči bude vyplácen v celkové výši 8.600 Kč. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se odkazuje na posouzení stupně závislosti vypracované dne 15. 9. 2017 posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín, podle kterého nezletilá žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc v základních životních potřebách komunikace, stravování, tělesná hygiena a osobní aktivity. Oznámením ze dne 30. 10. 2019 správní orgán I. stupně zahájil správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku žalobkyně na příspěvek na péči. Dne 30. 10. 2019 bylo v místě nezletilé žalobkyně provedeno sociální šetření. V záznamu z tohoto sociálního šetření se co do stravování uvádí, že nezletilá potřebuje znát školní jídelníček týden dopředu, potřebuje ritualizaci stravy, nedokáže specifikovat pocit hladu, je nutno ji hlídat pitný režim a do pití ji pobízet. Je schopna se najíst a napít, až když matka pozná z dechu, že nejedla a nepila. Preferuje jíst rukama, přestože umí příbor použít i když neohrabaně. S příjmem nápojů má obtíže, dokáže se napít z jakékoliv sklenice či hrnku. Nápoj však musí být vlastní čaj nebo maximálně pomerančový džus v restauraci. Co se týče sociálního vztahového rámce mimo rodinu, v záznamu ze sociálního šetření se uvádí, že nezletilá nechápe zájmy svých vrstevníků, proto se jim vzdaluje. Ráda cokoliv tvoří, maluje, ráda zpívá a navštěvuje v základní umělecké škole pěvecký sbor. Dále musí být vzadu, není do ničeho nucena, nevystupuje. Nedokáže navázat pevné vztahy, není kamarádům věrná, je přelétavá, náklonost k dětem často střídá. Dne 6. 2. 2020 byl vypracován posudek o zdravotních stavech – posouzení stupně závislosti osoby lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín. Podle tohoto posudku se u žalobkyně jedná o Aspergerův syndrom, poruchu pozornosti a koncentrace ADHD, aktuální testový kognitivní výkon je v pásmu v průměru s vyrovnanou verbální a performační schopností. Tento posudek mimo jiné odkazuje na psychologické vyšetření ze dne 24. 6. 2019 a v jeho závěru je uvedeno, že nezletilá žalobkyně potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při základní životní potřebě tělesná hygiena. Podle tohoto posudku tedy nezvládá toliko jednu základní životní potřebu. Na tomto závěru setrvala posudková lékařka OSSZ Nový Jičín ve svém vyjádření k námitkám a doloženému nálezu Mgr. H.F. ze dne 28. 5. 2020. Oznámením ze dne 16. 3. 2020 zahájil správní orgán I. stupně z moci úřední správní řízení ve věci odejmutí nároku na zvýšení  příspěvku na péči podle § 12 odst. 1 zákona o sociálních službách a usnesením ze dne 3. 4. 2020 spojil správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku nezletilé žalobkyně na příspěvek na péči a ve věci odejmutí zvýšení tohoto příspěvku podle § 12 zákona o sociálních službách. Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2020 správní orgán I. stupně nezletilé žalobkyni s účinností od 1. 7. 2020 příspěvek na péči odejmul a zároveň ji odejmul od téhož data i zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách. Součástí správního spisu je rovněž odvolání zákonné zástupkyně proti tomuto rozhodnutí, které bylo zákonnou zástupkyní nezletilé žalobkyně doloženo psychologickým vyšetřením Mgr. F. ze dne 15. 7. 2020. V něm se uvádí, že nezletilá má vzhledem k diagnóze autismu výrazné komunikační obtíže, komunikaci zvládá jen zdánlivě a povrchně. Nedokáže navazovat přiměřené vrstevnické vztahy, nezvládá komunikaci o běžných vrstevnických tématech, je bezradná v sociálních situacích, není schopna se zapojit do běžných volnočasových aktivit. Začala navštěvovat pěvecký sbor po víceletém váhání a jen s doprovodem matky a opakovanou detailní přípravou a ujištěním před každým setkáním – kdo tam bude, co má říkat, kam se má postavit a co má dělat. Samostatně tuto situaci naprosto nezvládá a není schopna realizovat samostatně aktivity. Dále se v této zprávě uvádí, že ve stravování je u žalobkyně dlouhodobá výrazná vybíravost a nesamostatnost při konzumaci, sama nepozná, že má hlad či žízeň a že vzhledem ke specifickému jídelníčku jí matka vaří.                O tomto odvolání, jak již bylo shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.   6. Součástí správního spisu žalovaného je posudek PK MPSV ČR ze dne  21. 10. 2020. V tomto posudku je uvedeno, že při jeho vypracování vycházela posudková komise z posudkového spisu nezletilé žalobkyně vedeného u OSSZ Nový Jičín, zdravotní dokumentace od praktické ošetřující lékařky MUDr. B. a jejího nálezu ze dne 7. 10. 2019 a ze sociálního šetření provedeného krajskou pobočkou úřadu práce ze dne 30. 10. 2019. Dále se v posudku uvádějí dvě psychologická vyšetření Mgr. F., a to ze dne 14. 11. 2019 a 28. 5. 2020. V diagnostickém souhrnu posudková komise uvedla Aspergerův syndrom, poruchu pozornosti a koncentrace ADHD, kognitivní výkon je v pásmu průměru s vyrovnanou verbální a performační schopností a Pedes planovalgi. V posudku se uvádí nález praktické lékařky nezletilé žalobkyně MUDr. B. ze dne 7. 10. 2019 a odborné nálezy z psychologických vyšetření Mgr. F. ze dne 14. 11. 2019 a ze dne 28. 5. 2020 a sociální šetření ze dne 30. 10. 2019. Podle posudkové komise není nezletilá žalobkyně samostatně v přijatelném standardu zvládat základní životní potřeby komunikace a tělesné hygieny. K základní životní potřebě stravování posudková komise mimo jiné uvedla, že nezletilá žalobkyně by měla zvládat vybírat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nalít nápoj, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj na místo konzumace; tyto aktivity je schopna zvládat za dohledu a připomínání, což je zohledněno v komunikaci – nelze úkony soběstačnosti násobit. K základní životní potřebě osobní aktivity posudková komise pak uvedla, že nezletilá žalobkyně zvládá navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity za dohledu a podpory, což je přiměřené k věku, styk se společenským prostředím, stanovit a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí. Je kreativní, ráda cokoliv tvoří, maluje, navštěvuje pěvecký sbor a aktivity má přiměřené věku. K oběma hodnoceným základním životním potřebám posudková komise uvedla, že je hodnotí jako úkony plně zvládatelné dle dostupné dokumentace. PK MPSV ČR tedy uzavřela, že v případě nezletilé žalobkyně nejde o osobu do 18 let věku, která se podle § 8 odst. 1 zákona  o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby, není však neschopna zvládat alespoň 3 základní životní potřeby.   7. Z psychologického vyšetření Mgr. H. F. ze dne 28. 5. 2020 krajský soud mimo jiné zjistil, že nezletilá žalobkyně má velké potíže se stravováním, nedokáže rozpoznat pocit hladu, je-li narušen pravidelný režim, nenají se, chodí na obědy ve škole a jí jen něco, matka doma vaří. Nenakrájí si maso, raději jí rukama, jí dlouho. Stále má oblečení zašpiněné od jídla, nevadí jí to. Nedaří se jí navazovat kontakty s vrstevníky. Zkouší chodit do sboru zpívat, potřebuje stálou podporu, pocit bezpečí a doprovod. Když má trénovat nějakou píseň, stojí jí to spoustu úsilí a slz. V závěru této zprávy se uvádí, že žalobkyně samostatně nezvládá orientaci v čase, interiéru ani exteriéru. Vzhledem k diagnóze  autismu má výrazné komunikační obtíže, je nesamostatná v oblékání, vyžaduje pomoc dospělého, ve stravování je výrazná výběrovost a nesamostatnost při jeho konzumaci, pravidelná tělesná hygiena je možná jen za do pomoci matky, výkon fyziologické potřeby pravidelně sama nezvládá, samostatné aktivity není schopna realizovat, vyžaduje při nich dopomoc a podporu, nezvládá navazování vrstevnických vztahů, je bezradná v sociálních vztazích, sama nechodí ven, jsou výrazné obtíže v adaptaci na nové situace, nárůst stereotypu, ritualizovaného chování.   8. Z výpovědi Z. D., otce nezletilé žalobkyně krajský soud zjistil, že s matkou nezletilé jsou rozvedeni, nicméně s nezletilou se stýká pravidelně. Nezletilá žalobkyně je schopna poznat jednotlivé potraviny, není však schopna v určitých okamžicích si vybrat adekvátní potraviny nebo nápoje, není schopna si nápoj nalít, neboť se bojí, že by ho eventuálně rozlila, není schopna si připravený pokrm naporcovat, tedy použít příboru, použije maximálně lžíci. Je schopna se najíst a napít; rozhodně však není schopna konzumovat stravu v obvyklém denním režimu. Je schopna si přenést a přemístit nápoj, avšak připravené potraviny nikoliv. K osobním aktivitám nezletilé žalobkyně uvedl, že není schopna navazovat kontakty s ostatními věkově odpovídajícími spolužáky či kamarády. Je mu známo, že ve škole komunikuje s jedním spolužákem, vůči ostatním má zábrany. Není schopna si uspořádat osobní aktivity a plánovat je. Není schopna navazovat kontakty se sociálním prostředím, všechen volný čas tráví doma a komunikuje jedině s bratrem. Co se týče volnočasových aktivit, nezletilá maluje, není však známo co a poté papír rozstříhá na kousky. Pakliže je v psychologickém šetření zmínka o pěveckém sboru, k tomu bylo přistoupeno po poradě s psycholožkou s tím, že nezletilá žalobkyně musela dopředu vědět, jak to tam bude probíhat a teprve poté se sboru zúčastnila i opakovaně. Každé její setkání ve sboru je vždy za doprovodu a účasti matky.   9. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. ve znění zákona č. 366/2011 Sb., osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve:   a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 3 základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 4 nebo 5 základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 6 nebo 7 základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 8 nebo 9 základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.   10. Podle ust. § 9 odst. 1 téhož zákona při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost.   11. Podle odst. 3 téhož ustanovení schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odst. 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.   12. Podle odst. 4 téhož ustanovení při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   13. Podle odst. 5 téhož ustanovení pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodů nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopností se hodnotí využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácností, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.   14. V rámci odvolacího řízení, na jehož základě bylo vydáno konečné správní rozhodnutí ze dne 16. 11. 2020, doplnil žalovaný dokazování posudkem posudkové komise MPSV ČR, který byl vypracován 21. 10. 2020. Tento posudek byl vzat žalovaným jako stěžejní důkaz pro odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Posudek obsahuje přehled použité zdravotnické dokumentace nezletilé žalobkyně, ze které posudková komise vycházela a diagnózu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně – Aspergerův syndrom, poruchu pozornosti a koncentrace ADHD, kdy kognitivní výkon je v pásmu průměru s vyrovnanou verbální a performační schopností. Ve shodě s posudkem posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín uznal u žalobkyně jako nezvládanou základní životní potřebu tělesné hygieny a navíc jako hraničně nezvládanou základní životní potřebu komunikaci. Zákonná zástupkyně nezletilé žalobkyně však v žalobě namítá nezvládání dalších základních životních potřeb, a to stravování a osobní aktivity.   15. Podle přílohy č. 1 vyhlášce č. 505/2006 Sb., která blíže vymezuje posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby, se za schopnost zvládat základní životní potřebu stravování považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. Podle zákonné zástupkyně si nezletilá nedokáže samostatně rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, stravu jí musí připravit, naporcovat a dohlížet nad její konzumací. Trpí stravovacími stereotypy a není schopna konzumovat stravu v obvyklém denním režimu. Podle posudku PK MPSV ČR by žalobkyně měla zvládat vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potravinu, nalít nápoj, rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém dietním režimu, přemístit nápoj na místo konzumace. Podle psychologického vyšetření psycholožky Mgr. H. F. ze dne 15. 7. 2020, které bylo připojeno k odvolání žalobkyně, je žalobkyně dlouhodobě nesamostatná při konzumaci jídel a sama nepozná, že má hlad či žízeň. V dalším psychologickém vyšetření ze dne 28. 5. 2020, které zákonná zástupkyně předložila s podanou žalobou, tatáž psycholožka uvádí, že žalobkyně má velké potíže se stravováním, nedokáže rozpoznat pocit hladu a je-li narušen pravidelný režim, nenají se. Nenakrájí si maso, raději jí rukama, jí dlouho, stravování ve školní jídelně probíhá jen s velkou přísností učitelů. Podle výpovědi otce nezletilé, který se s ní pravidelně stýká, si nezletilá žalobkyně není schopna v určitých okamžicích vybrat adekvátní potraviny nebo nápoje, není schopna si nápoj nalít, naporcovat si připravený pokrm, tedy použit příboru. Dodal, že rozhodně není schopna konzumovat stravu v obvyklém denním režimu. Nejen tedy tvrzení obou rodičů nezletilé žalobkyně, ale zejména i údaje obsažené v uvedených psychologických vyšetření jsou rozporné se závěrem posudkové komise, že žalobkyně zvládá veškeré dílčí úkony charakterizující základní životní potřebu, přitom psychologické vyšetření ze dne 28. 5. 2020 posudková komise výslovně uvádí mezi odbornými nálezy, aniž by se blíže vyjádřila v této zprávě tvrzené výrazné výběrovosti a nesamostatnosti při konzumaci v rámci stravování. Krajskému soudu je navíc nesrozumitelné tvrzení posudkové komise co do hodnocení zvládání základní životní potřeby stravování u žalobkyně, a sice že „tyto aktivity je schopna zvládat za dohledu a připomínání, což je zohledněno v komunikaci – nelze úkony soběstačnosti násobit“.   16. Zákonná zástupkyně nezletilé žalobkyně dále v posudku posudkové komise MPSV ČR vytýkala nesprávnost hodnocení schopnosti zvládání základní životní potřeby osobní aktivity. Jestliže nezletilá žalobkyně chodí do pěveckého sboru, pak dle zprávy Mgr. F. tuto aktivitu zkouší v rámci terapie socializace. Z psychologických vyšetření nevyplývá, že zvládá navazovat vztahy s vrstevníky, a to už s přihlédnutím k nezvládání základní životní potřeby komunikace. Podle přílohy č. 1 vyhlášce č. 505/2006 Sb., se za schopnost zvládat základní životní potřebu osobní aktivity považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahu s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní režim, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. Tuto základní životní potřebu u nezletilé žalobkyně posudková komise vyhodnotila tak, že je schopna navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a uspořádat osobní aktivity za dohledu a podpory, což je přiměřené k věku, styk se společenským prostředím, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí. Je kreativní, ráda cokoliv tvoří, maluje, navštěvuje pěvecký sbor. Aktivity má přiměřené věku. Toto hodnocení zcela pomíjí psychologické vyšetření ze dne 28. 5. 2020 citované v posudku jako použitý odborný nález, v němž se mimo jiné uvádí, že nezletilá žalobkyně nezvládá navazování vrstevnických vztahů, je bezradná v sociálních vztazích, sama nechodí ven a má výrazné obtíže v adaptaci na nové situace. Obdobně psycholožka Mgr. H. F. uvádí ve svém psychologickém vyšetření ze dne 15. 7. 2020, že žalobkyně nedokáže navazovat přiměřené vrstevnické vztahy, nezvládá komunikaci o běžných vrstevnických tématech, je bezradná v sociálních situacích, není schopna se zapojit do běžných volnočasových aktivit. Pěvecký sbor začala navštěvovat po víceletém váhání a jen s doprovodem matky a opakovanou detailní přípravou s ujištěním před každým setkáním ve sboru. Samostatně tuto situaci naprosto nezvládá, není schopna realizovat samostatné aktivity a vyžaduje při nich dopomoc a podporu, nechodí sama ven a má výrazné potíže v adaptaci na nové situace.   17. Se zřetelem k uvedeným psychologickým vyšetřením Mgr. H.F. nemůže krajský soud přisvědčit závěru žalovaného, že posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 21. 10. 2020 je dostatečně přesvědčivý, pokud hodnotil v případě nezletilé žalobkyně základní životní potřeby stravování a osobní aktivity „jako úkony plně zvládatelné dle dostupné dokumentace“. Se zřetelem k ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci sociálního zabezpečení,  v platném znění krajský soud nemá možnost v této právní věci vyžádat od posudkové komise doplňující posudek, jehož úkolem by bylo dostatečně a podrobně odůvodnit zvládání či nezvládání těchto základních životních potřeb u nezletilé žalobkyně. Z uvedených důvodů krajský soud proto rozhodnutí žalovaného pro vady řízení zrušil v souladu s ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle odst. 4 téhož ustanovení.   18. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť zákonný zástupce v řízení úspěšné nezletilé žalobkyně se tohoto práva výslovně vzdal (ust. § 60 odst. 1 s. ř. s.).      Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.      Ostrava 23. září 2021   JUDr. Petr Indráček samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje