č. j. 18Ad 41/2020 - 49           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:  M. Š. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2020 o invalidním důchodu   takto:   I.            Žaloba  se zamítá.   II.            Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 17. 9. 2020 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 28. 4. 2020, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 11. 3. 2020 byl žalobce od 2. 3. 2020 shledán invalidní pro invaliditu prvního stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 35%, v rozhodné době však nezískal potřebnou dobu pojištění.   2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že z jeho zdravotní dokumentace vyplývá jiné zdravotní hodnocení, než uvádějí posudkoví lékaři. Některé jeho vyšetření, které proběhly, nejsou úplné nebo jsou následně podhodnocena. Jeho zdravotní stav je dlouhodobě špatný.   3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 17. 9. 2020 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné, dávkovým spisem žalobce, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 25. 3. 2021, žalobcem doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 2. 8. 2019 podal opětovně žádost o invalidní důchod. Dne 11. 3. 2020 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Nový Jičín se závěrem, že jde u něj o invaliditu prvního stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly VIII, oddílu A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 25% a toto hodnocení zvýšil podle ust. § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10%, tedy na celkových 35%. Nicméně na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 28. 4. 2020 k zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod pro nezískání potřebné doby pojištění. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 17. 6. 2020 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole VIII, oddílu A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 25%, které už dále dle citované vyhlášky nezměnil. Následně o těchto námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.   5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné, ze spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě, ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. P. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 19. 9. 2020 bylo podle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII, oddílu A, položce 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 25%.   6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 17. 9. 2020 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 25% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Podle PK MPSV ČR rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je těžká recepční nedoslýchavost, oboustranná ztráta sluchu, vpravo 80,7%, vlevo 73,3%, oboustranně 75,15%, podle kapitoly VIII, oddílu A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a stanovila pokles jeho pracovní schopnosti ve výši 25%. Při používání sluchadel má dobré komunikační schopnosti. Nebyl zjištěn zdravotní důvod pro navýšení procentního hodnocení. V hodnocení procentního poklesu pracovní schopnosti v rámci kapitoly VIII, oddílu A, položky 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., je posudková komise v souladu se závěry lékaře OSSZ Nový Jičín a lékaře ČSSZ Ostrava. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sám žalobce. Je třeba zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018-37). Posudek PK MPSV ČR ze dne 25. 3. 2021 byl vypracován pro účely tohoto přezkumného soudního řízení dostatečně přesvědčivě a úplně.   7. Jelikož u žalobce k datu 17. 9. 2020 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 28. 4. 2020.   8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.   9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.     Ostrava 29. dubna 2021     JUDr. Petr Indráček samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje