19 Az 66/2020-29         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  S. L.    státní příslušnost Nepál t. č. v Pobytovém středisku Havířov, 735 64 Havířov – Dolní Suchá, Na Kopci 5 proti žalovanému:   Ministerstvo vnitra sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2020 č. j. OAM-616/ZA-ZA11-HA10-2020, o udělení mezinárodní ochrany takto:    I.  Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2020 č. j. OAM-616/ZA-ZA11-HA10-2020, jímž bylo rozhodnuto, že jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno. 2. Žalobce vyjmenoval ustanovení správního řádu a zákona o azylu, která dle jeho názoru žalovaný porušil, konkrétně označil ust. § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst. 2, 3, 4 správního řádu a dále § 23c zákona o azylu. Dále konstatoval, že v žádosti uvedl, že má odůvodněný strach z návratu do země původu, jelikož se obává teroristů, kteří jej fyzicky napadli a zajali. Chtěli jej přinutit, aby bojoval proti králi. On to odmítl. Je si zcela vědom, že v jeho případě jde o opakovanou žádost a že neuvedl veškeré relevantní skutečnosti, nicméně je přesvědčen, že správní orgán v jeho případě nepostupoval v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními. V řízení o žádosti o mezinárodní ochranu je zcela zásadní, aby správní orgán dostál ust. § 4 odst. 2 správního řádu, a tedy ve všech fázích poskytl účastníkům kompletní poučení o jejich právech a povinnostech, aby tito byli po celou dobu seznámeni s jasnými následky svých kroků. Poukázal na to, že neměl žádné informace o průběhu azylového řízení, což je zcela pochopitelné u člověka, který poprvé vycestuje mimo vlast. Z tohoto důvodu nedošlo ke sdělení veškerých relevantních informací už od počátku řízení o mezinárodní ochranu. Žalobce dále obecně uvedl, že rozhodnutí žalovaného je v mnoha směrech neúplné a značně zjednodušené. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že postupoval v souladu se zákonem o azylu a jednotlivými ustanoveními správního řádu. Zdůraznil, že žalobce byl řádně poučen o svých právech a povinnostech, a to tak, že převzal poučení – viz str. 4 spisového materiálu – ve výzvě k poskytnutí údajů a stvrdil, že převzal poučení žadatele o mezinárodní ochranu. Žalovaný poukázal také na to, že žalobce již absolvoval řízení o mezinárodní ochranu a jak v předchozím řízení tak i v současném, byl informován o všech skutečnostech, jaká má práva a povinnosti, že musí uvádět veškeré informace rozhodné k jeho žádosti o mezinárodní ochranu, také byl obeznámen s tím, že v každém azylovém zařízení má možnost kontaktovat právní pomoc, či si na vlastní náklady zajistit právní pomoc či tlumočníka. Není úkolem žalovaného poučovat žadatele, jaké rozhodné skutečnosti má uvádět, aby bylo jeho žádosti vyhověno. Obava žalobce z možných problémů s teroristy, kteří ho měli fyzicky napadnout a nutit bojovat proti nepálskému králi v roce 2007, či že osoba, u které má dluh, je terorista, může vyvolat domněnku nové skutečnosti, nicméně dle žalovaného tato jeho tvrzení jsou spekulativně a účelově použitá, s cílem vyvolat ve správním orgánu domněnku další nové skutečnosti relevantní udělení některé z forem azylu. Žalovaný poznamenal, že dne 24. 9. 2020 žalobce sdělil pouze jako důvod své žádosti o mezinárodní ochranu, že věřitel je terorista a vůbec nezmínil tak zásadní věc, že měl být v roce 2007 v Nepálu fyzicky napaden a nucen teroristy bojovat proti králi. Toto uvedl až 5. 11. 2020 v průběhu správního úkonu seznámení se s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany během opakované žádosti. Neobstojí tvrzení žalobce, že nevěděl, co může očekávat od azylového řízení a že měl strach, že bude uvězněn či zabit Policií ČR, a to přinejmenším z toho důvodu, že již absolvoval předcházející azylové řízení v roce 2019, kdy si jistě musel uvědomit, že mu ze strany orgánů ČR nic nehrozí. Žalovaný zdůraznil, že fyzické napadení a nátlak ze strany teroristů by byl s určitostí nepříjemný osobní prožitek, takže pokud by se žadateli toto opravdu stalo, jistě by to uvedl již dne 24. 9. 2020, kdy sděloval správnímu orgánu důvody aktuální žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ohledně údajných nových skutečností uvedených žalobcem, a sice že věřitel v Nepálu je terorista a rovněž, že byl v roce 2007 fyzicky napaden teroristy, kteří ho nutili bojovat proti nepálskému králi, na základě kterých požaduje opětovné meritorní posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žalovaný konstatoval, že tyto byly žalobci objektivně známy již v průběhu správního řízení o jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a žalobce tak měl možnost i povinnost uvést je za účelem jejich posouzení již tehdy, pokud je považoval za natolik závažné pro důvody podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Je tedy důsledkem pouze jeho vlastního zavinění, že tyto údajně nové skutečnosti nebyly předmětem zkoumání důvodu pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. 4. Soud o žalobě rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu dle § 51 odst. 1 s.ř.s. ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání nesdělil. 5. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 s.ř.s., v pl. znění, v mezích žalobních bodů a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Ze správního spisu vyplývá, že dne 16. 9. 2020 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. V rámci údajů k podané žádosti žalobce sdělil, že z Nepálu vycestoval 20. 12. 2017 na základě cestovního dokladu a českého pracovního víza. Poprvé požádal o udělení mezinárodní ochrany v roce 2019. Jeho žádosti nebylo vyhověno. O mezinárodní ochranu v České republice aktuálně žádá ze stejných důvodů, jako v předchozím azylovém řízení. Do Nepálu se odmítá vrátit, protože tam má dluh, který je povinen uhradit. Jeho věřitelem je člověk, který byl terorista a politik v Komunistické straně Nepálu, ale již není jejím členem. V Nepálu je známý tím, že byl aktérem bombových útoků. Jméno věřitele neuvedl v průběhu předchozího azylového řízení, i když byl poučen, že je povinen uvést všechny důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, protože se velmi bál. Tehdy nevěděl, co to je být žadatelem o azyl, ale nyní už to ví. Do Nepálu se odmítá vrátit i z toho důvodu, že jejich dům byl zničen před 5 lety při zemětřesení. Jiné důvody aktuální žádosti o mezinárodní ochranu žalobce nesdělil. 7. Součástí správního spisu je i dokumentace ohledně předchozí žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, kterou podal 25. 4. 2019. Správní řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-403/ZA-ZA12-2019. Předchozí žádost o udělení mezinárodní ochrany žalobce odůvodnil tvrzením, že se obává usmrcení ze strany věřitelů kvůli nesplacenému dluhu, který má v Nepálu. Do Nepálu se odmítl vrátit i z důvodu špatné tamní ekonomické a politické situace. Dalším důvodem jeho předchozí žádosti byl legální pobyt v České republice. Správní orgán rozhodnutím ze dne 18. 7. 2019, které nabylo právní moci 5. 8. 2019 č. j. OAM-403/ZA-ZA12-ZA10-2019 žalobci neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji rozsudkem č. j. 45 Az 17/2019-49 ze dne 10. 2. 2020, který nabyl právní moci 11. 2. 2020, zamítl. 8. Součástí správního spisu jsou dále informace, které žalovaný shromáždil v průběhu posuzovaného správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Nepálu. Konkrétně žalovaný vycházel z Informace MZV ČR č. j. 134861-7/2019-LPTP ze dne 6. 1. 2020 a z Informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v zemi Nepál ze dne 20. 10. 2020. 9. Ze správního spisu se dále podává, že dne 5. 11. 2020 v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu byla žalobci dána možnost v rámci seznámení se s podklady rozhodnutí výše uvedenými, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Žalobce této možnosti využil. Následně sdělil, že byl v Nepálu před 10 lety napaden teroristy, zbili ho a chtěli ho zajmout. Teroristé požadovali, aby bojoval proti králi. Chtěli ho odvézt do armády. To bylo v roce 2007. Tuto informaci v průběhu předchozího azylového řízení neuvedl, protože se necítil dobře a bál se spousty jiných věcí. Obával se, že bude uvězněn. Nevěděl nic o průběhu azylového řízení. Správní orgán zjišťoval rozpory ve výpovědi žalobce, který dne 24. 9. 2020 uvedl zcela jiné důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Na to žalobce reagoval prohlášením, že se bál. Na otázku správního orgánu čeho se obával, když již absolvoval jedno azylové řízení a je mu známo, že mu nic nehrozí, žalobce odpověděl, že se bál, že bude zabit českou policií, protože si budou myslet, že je terorista. Žalobce potvrdil, že v aktuální žádosti o udělení mezinárodní ochrany sdělil 24. 9. 2020, že byl zajat a zbit teroristy, kteří jej chtěli donutit bojovat proti králi. Žalobce dále uvedl, že se jednalo o skupinu M., která operuje v oblasti, kde se narodil. Obává se, že by mu mohli dělat problémy i nyní. Na otázku správního orgánu, zda trvá na své výpovědi, žalobce potvrdil, že dne 24. 9. 2020 v průběhu správního řízení uvedl jako důvod své aktuální žádosti o mezinárodní ochranu, že byl nucen teroristy bojovat proti králi. 10. Součástí správního spisu, a to na č. l. 4, je písemné potvrzení žalobce o tom, že 23. 9. 2020 převzal poučení pro žadatele o mezinárodní ochranu. 11. Podle ust. § 10a odst. 1 písm. e)  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1. 12. Podle ust. § 25 písm. i) téhož zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná. 13. Krajský soud předně poukazuje na to, že z ust. § 23 odst. 2 písm. b) zákona o azylu plyne, že se neprovádí pohovor, byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany (jako je tomu v daném případě); v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem. Z obsahu spisu je zřejmé, že takto žalovaný postupoval, žalobci umožnil sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, jak vyplývá z výše citovaného obsahu správního spisu, konkrétně z poskytnutí údajů k podané žádosti ze dne 24. 9. 2020 za přítomnosti tlumočníka. Ze správního spisu bylo rovněž zjištěno, že žalobce dne 23. 9. 2020 převzal poučení pro žadatele o mezinárodní ochranu. V rámci protokolu o seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany byl rovněž poučen podle § 36 odst. 3 správního řádu o možnosti se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, také byl poučen o možnosti uvést nové skutečnosti nebo informace, které by měl vzít správní orgán v úvahu při posouzení jeho žádosti, stejně tak o právu vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich využití, čehož žalobce využil, jak bylo rovněž výše citováno. Za tohoto stavu soud považuje námitku žalobce, že se mu nedostalo kompletního poučení o jeho právech a povinnostech, za nedůvodnou. Co se týká námitky žalobce, že dle § 4 odst. 2 správního řádu je povinností žalovaného, aby účastníci byli po celou dobu správního řízení seznámeni s jasnými následky svých kroků, krajský soud uvádí, že nic takového z citovaného § 4 odst. 2 správního řádu neplyne. Ani z této obecné námitky nelze seznat, co má žalobce na mysli, pokud tvrdí, že měl být po celou dobu řízení obeznámen s jasnými následky svých kroků. Tuto svou výhradu žalobce v žalobě blíže nerozvedl. K tomu soud doplňuje, že nebylo povinností žalovaného zabývat se celou řadou dalších otázek a konsekvencí tvrzení žalobce. 14. Krajský soud souhlasí se závěry žalovaného, že žalobcem tvrzené obavy z možných problémů s teroristy, kteří ho měli fyzicky napadnout a nutit bojovat proti nepálskému králi v roce 2007, či že osoba, u které má dluh, je terorista, jsou tvrzeními účelově uplatněnými. Žalovaný správně poukázal na to, že 24. 9. 2020 žalobce sdělil pouze jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu, že věřitel je terorista a vůbec nezmínil tak zásadní věc, že měl být v roce 2007 v Nepálu fyzicky napaden a nucen teroristy bojovat proti králi. Toto zmínil až 5. 11. 2020 v průběhu správního úkonu seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. Soud sdílí pochybnosti žalovaného o pravdivosti uvedených tvrzení a s žalovaným souhlasí i v tom, že neobstojí argumentace žalobce, že nevěděl, co může očekávat od azylového řízení a že měl strach, že bude uvězněn či zabit Policií ČR. Tato argumentace žalobce nemá žádný racionální podklad. Je nutno poukázat na to, že žalobce absolvoval již jedno azylové řízení v roce 2019 a s ohledem na všechny okolnosti průběhu azylového řízení, muselo být žalobci zřejmé, že ze strany orgánů ČR mu nic nehrozí. Soud souhlasí s žalovaným, že tvrzení žalobce, že jeho věřitel v Nepálu je terorista a že byl v roce 2007 fyzicky napaden teroristy, kteří jej nutili bojovat proti nepálskému králi, jsou okolnostmi, které žalobci museli být objektivně známy již v průběhu správního řízení o jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a žalobce tak měl možnost i povinnost je uvést za účelem jejich posouzení již tehdy, pokud je považoval za natolik závažné pro důvody podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Je pouze důsledkem vlastního zavinění žalobce, že tyto údajně nové skutečnosti nebyly předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. Soud také sdílí názor žalovaného, že z informací o zemi původu, které mu posloužily jako podklady pro vydání rozhodnutí, nevyplynula žádná změna okolností, ke které by byl žalovaný z úřední povinnosti vázán přihlédnout s ohledem na uváděné odůvodnění žádosti. 15. Soud pro úplnost uvádí, že je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany (§ 10a odst. 2 zákona o azylu). 16. Žalovaný zjistil skutkový stav dostatečně, za tím účelem si opatřil dostatek podkladů, umožnil žalobci uvést veškeré důvody, které jej vedly k podání opakované žádosti, shromáždil rovněž aktuální zprávy o zemi původy. Všechny získané podklady žalovaný v napadeném rozhodnutí zohlednil a z odůvodnění je zřejmé, z čeho vycházel, jakými úvahami se řídil při posuzování podkladů pro vydání rozhodnutí a k jakým závěrům dospěl. V posuzované věci byly naplněny zákonné podmínky stanovené § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná žalobcem na území ČR byla správně shledána nepřípustnou a za daného stavu pak dle § 25 písm. i) zákona o azylu bylo řízení zastaveno. 17. Krajský soud žalobu jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 18. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 22.03.2021   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně