č. j. 20 Ad 4/2021 - 28           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK    JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Láníčkem ve věci   žalobkyně:   R. P.     proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. ledna 2021, ve věci invalidního důchodu   takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 1. 2021,  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                 Odůvodnění:     1. Žalobkyně byla pro účely řízení o přiznání invalidního důchodu posouzena lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál se závěrem, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položce 4b přílohy k vyhlášce číslo 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu její pracovní schopnosti 20 %. V návaznosti na uvedený lékařský posudek žalovaná rozhodnutím ze dne 5. 11. 2020 žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek § 38 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně „odvolání“, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení a požádala opětovně o přezkoumání jejího zdravotního stavu. Namítla, že se její zdravotní stav zhoršil, nadále se léčí na psychiatrické léčebně, užívá silné léky, pod jejichž vlivem se nemůže plně soustředit a vykonávat práci. Žalovaná posoudila podání žalobkyně jako námitky proti rozhodnutí ze dne 5. 11. 2020                       o zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Pro potřeby námitkového řízení byl zdravotní stav žalobkyně posouzen lékařkou žalované se shodným závěrem jako v případě lékařky OSSZ Bruntál. Žalovaná v návaznosti na uvedený posudek rozhodnutím identifikovaným ve výroku tohoto rozsudku (dále též „napadené rozhodnutí“) námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí ze dne 5. 11. 2020 potvrdila s konstatováním, že žalobkyně není invalidní a nesplňuje tak jednu z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod.   2. Dne 8. 3. 2021 podala žalobkyně ke Krajskému soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“) žalobu, ve které vyslovila nesouhlas s rozhodnutím žalované a požádala o opětovné přezkoumání zdravotního stavu. V žalobě zopakovala, že se její zdravotní stav zhoršil, nadále se léčí na psychiatrické léčebně, užívá silné léky, pod jejichž vlivem se nemůže plně soustředit a vykonávat práci. Její zdravotní stav se nadále zhoršil o neschopnost hýbat levou paží s chronickými bolestmi a mrtvěním prstů na levé ruce. Kvůli silným bolestem, omezení hybnosti a ztrátě citu v ruce                 a depresím s tím spojeným nemůže vykonávat žádnou práci.   3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na svých dosavadních závěrech s tím, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, proto souhlasí s provedením důkazu posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (PK MPSV).   4. Z připojeného posudkového a dávkového spisu krajský soud ověřil, že průběh správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí odpovídá obsahu napadeného rozhodnutí. Za podstatné považuje krajský soud, že žalobkyně požádala o přiznání invalidního důchodu, pro účely řízení o žádosti byla posouzena lékařkou OSSZ v Bruntále a poté lékařkou žalované (posudky ze dne 2. 10. 2020 a ze dne 25. 1. 2021) se shodným závěrem, že míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 20 %.    5. Krajský soud doplnil dokazování posudkem příslušné PK MPSV v Ostravě ze dne 18. 6. 2021, ze kterého zjistil, že u žalobkyně došlo v prosinci 2020 k významnému zhoršení jejího zdravotního stavu. Jedná se o významný útlak nervových struktur v oblasti krční páteře, pro které není schopna od prosince 2020 výkonu soustavné výdělečné činnosti. Podle posudkového závěru se jedná o  stav srovnatelný s kapitolou XIII, odd. E, pol. 1 písm. d) přílohy předmětné vyhlášky s tím, že pokles pracovní schopnosti stanovila PK MPSV na horní hranici rozmezí, tj. 70 %, odpovídající třetímu stupni invalidity. Datum vzniku invalidity třetího stupně stanovila posudková komise na 22. 12. 2020, kdy došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. K uvedenému posudku neměli účastníci námitky.   6. Podle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.   7. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   8. Podle § 39 odst. 2 téhož zákona jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a c) jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.   9. Z podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod stanovených v § 38 zákona o důchodovém pojištění byl v přezkoumávaném správním řízení veden spor ohledně invalidity žalobkyně. Závěr o invaliditě žadatele o invalidní důchod a jejím stupni je vázán na posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti tohoto žadatele z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, což je věcí odborně medicínskou, k níž nemá soud potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obrací k subjektům, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob podle § 4 odst. 2 zákona číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek PK MPSV pak správní soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.   10.                      Po doplnění dokazování shora uvedeným posudkem PK MPSV v Ostravě dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná. Posudek PK MPSV v Ostravě ze dne 18. 6. 2021 považuje krajský soud za stěžejní důkaz pro skutkový závěr o míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudek splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a je v něm taky srozumitelně odůvodněn odlišný závěr od předchozích posudků, který je založen na náhlém zhoršení zdravotního stavu žalobkyně v prosinci 2020 s tím, že lékařky OSSZ a žalované neměly tyto podklady o zdravotním stavu              k dispozici. Závěr PK MPSV o tom, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla v prosinci 2020 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %, považuje krajský soud za řádně odůvodněný a dostatečně podložený, proto neshledal důvod se od něj odchýlit. 11.                      Z výše uvedených důvodů krajský soud uzavírá, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí byla v soudním řízení zjištěna jiná (70 %), než ze které vycházela žalovaná (20  %) a vyplývá z ní především jiný závěr o invaliditě žalobkyně, než ke kterému dospěla žalovaná. Žalobkyně  tak byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí podle závěru krajského soudu invalidní ve III. stupni, proto závěr žalované, podle kterého žalobkyně nebyla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní a invalidní důchod jí z toho důvodu nelze přiznat,  za tohoto stavu nemůže obstát. Z uvedených důvodů krajský soud  napadené rozhodnutí žalované podle             § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil žalované k dalšímu řízení.  12.                      V dalším řízení žalovaná opětovně rozhodne o námitkách žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, přičemž je vázána závěrem krajského soudu o tom, že žalobkyně byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní pro invaliditu třetího stupně s ohledem na pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. Současně zahrne posudek PK MPSV v Ostravě ze dne 18. 6. 2021 mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 5 a 6 s. ř. s.).   13.                      Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle § 60 odst. 1 s. ř. s. by měla proti žalované právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, ale v řízení náhradu nákladů řízení nepožadovala.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.     Ostrava 12. července 2021   JUDr. Martin Láníček samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje