č. j. 22Af 8/2020 - 48           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci   žalobce: K. B.                         zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Faranou                         sídlem Masarykova třída 752, 735 14  Orlová proti žalovanému:     Krajský úřad Moravskoslezského kraje  sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2019, č. j. MSK 136324/2019 ve věci  místního poplatku   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2019, č. j. MSK 136324/2019, kterým bylo částečně vyhověno odvolání žalobce a částečně změněno rozhodnutí Městského úřadu Orlová (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 9. 2019, č. j. MUOR 115770/2019, jímž byl žalobci vyměřen místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za roky 2017 a 2018 v celkové výši 3 380 Kč.  2. V podané žalobě žalobce namítl nesprávnost rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, když je žalobce považován za poplatníka daně dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“). Obytný dům s bytovými jednotkami, jehož je žalobce vlastníkem, je pronajat právnické osobě, která tuto nemovitost dále pronajímá a sama hradí poplatek dle předmětného zákona. Vyměření poplatku žalobci jako fyzické osobě je opakovaným duplicitním hrazením poplatku, který je již hrazen nájemcem obytného domu.   3. Žalovaný ve vyjádření navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. K námitkám žalobce se vyjádřil již v napadeném rozhodnutí, přičemž na svých úvahách trvá, považuje je za správné a v souladu s právními předpisy.  4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí dle ustanovení § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že žalobci byl platebním výměrem ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. MUOR 49017/2019 vyměřen místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za období roku 2017 a 2018 v celkové částce 6 240 Kč. Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu I. stupně (1. v pořadí -  pozn. krajského soudu) podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že v bytovém domě s pěti byty jsou fyzicky přítomni nájemci, kteří zde mají hlášený trvalý pobyt a tito řádně hradí příslušný místní poplatek. V návaznosti na podané odvolání obdržel správní orgán I. stupně přehled fyzických osob s hlášeným trvalým pobytem na adrese bytového domu ve vlastnictví žalobce, tj. P. C. X, 735 11 O. Žalobce předložil v doplnění svého odvolání nájemní smlouvu mezi žalobcem a obchodní společností Budniak, s. r. o., dále podnájemní smlouvy uzavřené mezi společností Budniak, s. r.o. a jednotlivými uživateli bytových jednotek a přehled obsazení jednotlivých bytových jednotek. 6. Správní orgán I. stupně poté vydal rozhodnutí ze dne 2. 9. 2019, č. j. MUOR 115770/2019, kterým z části vyhověl odvolání žalobce, když snížil celkovou částku místního poplatku za jednotlivá období. Vyměřená částka za rok 2017 byla snížena z původních 3 120 Kč na 2 132 Kč a za rok 2018 byla vyměřená částka rovněž snížena z původních 3 120 Kč na 1 248 Kč. Proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.   7. Podle § 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba, 1) která má v obci trvalý pobyt, 2) které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, 3) která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců, 4) které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců. b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. 8.  Podle § 10 b odst. 6 zákona o místních poplatcích, v případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu nebo změny umístění podle odstavce 3 v průběhu kalendářního roku, se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce. 9. Žalobce v průběhu správního řízení opakovaně nesouhlasil s vyměřením místního poplatku jeho osobě, když dle něj je poplatek hrazen nájemcem a jedná se v takovém případě o duplicitní úhradu místního poplatku. 10. Krajský soud předně zdůrazňuje, že ust. § 10b zákona o místních poplatcích upravuje poplatkovou povinnost za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů toliko fyzickým osobám. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 15. 10. 2002 vyplývá, že tato byla sjednána mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností Budniak s. r. o. jako nájemcem, přičemž nájemce následně sjednával podnájemní smlouvy s jednotlivými fyzickými osobami. Správní orgán 1. stupně zohlednil žalobcem doložené listinné důkazy (nájemní smlouvy s fyzickými osobami). Obsahem správního spisu nebylo zpochybněno, že těmito nájemci byl místní poplatek z odvozu komunálních odpadů uhrazen, což reflektoval správní orgán 1. stupně v rozhodnutí ze dne 2. 9. 2019, jímž k odvolání žalobce autoremedurou původně vyměřenou výši poplatku snížil a poplatek vyměřil pouze ve vztahu k neobsazeným bytům. V podaném odvolání žalobce nezpochybnil, že za tyto byty nebyl poplatek uhrazen. 11. Žalovaný následně v napadeném rozhodnutí (str. 5-6) vypořádal odvolací námitky a přehledně vymezil u každé z pěti bytových jednotek konkrétní kalendářní měsíce za roky 2017 a 2018, ve kterých nebyly k bytovým jednotkám hlášeny k trvalému pobytu žádné osoby. V těchto případech byl povinnou osobou k úhradě poplatku žalobce jako vlastník předmětné nemovitosti [ust. § 10b odst. 1 písm. b) a ust. § 10b odst. 6 zákona o místních poplatcích]. 12. Pokud tedy žalobce stručnou a velmi kuse odůvodněnou žalobou brojí proti duplicitě vyměření předmětného místního poplatku, krajský soud toto žalobní tvrzení důvodným neshledal. Krajský soud napadené rozhodnutí akceptuje a nemá, co by k věci více dodal, když neshledal důvod odchýlit se od úvah, které žalovaný pojal do svého rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 1350/2007). 13.                      Vzhledem k závěru o nedůvodnosti žaloby ji krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu soudního spisu žalovanému v tomto řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.   Ostrava 10. června 2021   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje