č. j. 25A 122/2020 - 37           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve  věci   žalobce:  O. R.    zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Krásným    sídlem Milíčova 1386/8, 702 00  Ostrava proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje    sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2020, č. j. MSK 39600/2020, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2020 žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2020, č. j. MSK 39600/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 4. 3. 2020, č. j. MMFM 38470/2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. č. 361/2000 Sb.“). 2. Žalobce v žalobě vyčetl správním orgánům to, že příkazové bloky č. C 0537942 ze dne 12. 8. 2017 a č. C 1815954 ze dne 12. 2. 2019 shledaly způsobilými podklady pro zápis bodů. V prvním uvedeném bloku je uvedeno, že měl žalobce porušit povinnost uvedenou v § 70 odst. 2 písm. a) z. č. 361/2000 Sb. Toto ustanovení přitom žádnou povinnost nestanoví. V druhém uvedeném bloku pak absentoval údaj o dni, měsíci a roku, ve kterém mělo k přestupku dojít. Žalobce zdůraznil, že na základě rozhodnutí, která jsou pro výše popsané vady nezákonná  (v jednom chybí čas spáchání a v druhém není správně popsáno porušení zákonné povinnosti), není možné postihovat řidiče záznamem bodů do registru řidičů. Zákonností daných rozhodnutí se pak měly správní orgány zabývat jako předběžnou otázkou. Závěrem dodal, že podpis žalobce na řečených blocích nemůže nedostatek zákonných náležitostí zhojit. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl k příkazovému bloku ze dne 12. 8. 2017, č. C 0537942, že chybná právní kvalifikace skutku nečiní příkazový blok nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. Tyto se totiž zaznamenávají nikoli na základě právní kvalifikace přestupku, nýbrž na základě jednání, které je na bloku vymezeno a které se porovnává s jednáním uvedeným v příloze zákona o silničním provozu. Z popisu skutku na bloku „nezastavil na křižovatce na červenou“ lze nepochybně dovodit, že žalobce spáchal přestupek spočívající v „nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo“. K příkazovému bloku ze dne 12. 2. 2019, č. C 1815954, pak žalovaný uvedl, že z bloku jako celku je nepochybné, kterého dne se přestupek stal, neboť datum spáchání je zároveň datem sepsání bloku a podepsání a převzetí bloku žalobcem. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 12. 5. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Podle ustanovení § 150 odst. 5 z. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“): „Je-li účastník přítomen a plně uzná důvody vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a příkaz lze vydat na místě, pokud uloží povinnost k peněžitému plnění do výše 10 000 Kč nebo povinnost k nepeněžitému plnění, jež účastník může uskutečnit ihned na místě. Odůvodnění příkazu lze nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být účastník předem prokazatelně poučen. Proti příkazu vydanému na místě nelze podat odpor.“ 6. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 25. 2. 2021, č. j. 9 As 12/2021 – 56: „V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení pouze posouzení toho, zda byly záznamy bodů provedeny v souladu se zákonem, tj. např. zda podkladem pro záznam bodů bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet bodů odpovídá spáchanému přestupku, či zda je v něm uvedeno protiprávní jednání. V námitkách proti provedenému záznamu bodů tak bude typicky možno namítat, že řidič žádný přestupek nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, případně že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně mu byl zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů. Žalovanému v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 - 16). (…) Ke zpochybnění způsobilosti příkazového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru řidičů může dojít jedině tehdy, pokud na tomto bloku nebude přestupek vymezen jako konkrétní, individualizované jednání.“ 7. Podle rozsudku NSS ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42: „Formálními nedostatky způsobujícími nepoužitelnost podkladů jsou základní nedostatky náležitostí pokutových bloků. Tyto náležitosti představují především osoba přestupce, popis jednání, jímž byla naplněna skutková podstata přestupku, a datum nabytí právní moci rozhodnutí (v případě pokutového bloku datum jeho vydání), neboť na jejich základě lze dle § 123b zákona o silničním provozu a zmiňované přílohy k tomuto zákonu určit, komu se má v registru vyznačit kolik bodů a od kterého dne.“ 8. Veden právě citovanými závěry NSS se zdejší soud zaměřil na to, jestli vady předmětných příkazových bloků představují nedostatky jejich základních náležitostí. Na tomto místě je vhodné uvést, že stran podoby předmětných bloků nejsou strany ve sporu, kdy dle jejich shodného vyjádření (a rovněž dle zjištění soudu ze správního spisu) na bloku ze dne 12. 2. 2019, č. C 1815954, není v popisu skutku uveden den, měsíc a rok spáchání skutku, kdy čas spáchání je uveden toliko hodinami a minutami. Na příkazovém bloku ze dne 12. 8. 2017, č. C 0537942, pak je uvedeno v popisu skutku (mj.) „§ 70 odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb.“ 9. Stran chybějícího data spáchání v popisu skutku soud uvádí, že naprostá nemožnost zjistit, kdy ke spáchání skutku došlo, by byla zcela jistě nedostatkem základní náležitosti příkazového bloku, protože bez označení, kdy mělo k dotčenému jednání dojít, by nebylo možné dostatečně přestupkové jednání individualizovat. V nyní řešeném případě se ale o takovou nemožnost nejedná, neboť datován je samotný příkazový blok. Nelze totiž pustit ze zřetele specifikum příkazu na místě, který je proto příkazem na místě, že k jeho vydání dochází přímo na místě, kde k přestupkovému jednání došlo, bezprostředně po jeho spáchání a za osobní přítomnosti přestupce. O skutečnosti, že k přestupkovému jednání došlo téhož dne jako k vydání příkazového bloku (tedy 12. 2. 2019) tak není pochyb. 10. Stran zápisu „§ 70 odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb.“ v popisu skutku na příkazovém bloku ze dne 12. 8. 2017, č. C 0537942, pak soud uvádí, že z hlediska způsobilosti bloku pro to býti podkladem pro zápis bodů je údaj o tom, jaké ustanovení zákona bylo daným jednáním porušeno, nadbytečný. Rozhodující je „popis jednání, jímž byla naplněna skutková podstata přestupku.“ Zde lze pak souhlasit se žalovaným, že slova „nezastavil na křižovatce na červenou“ jsou dostatečným popisem přestupkového jednání. Výše uvedený odkaz na zákonné ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) z. č. 361/2000 Sb. pak již jen doplňuje, co ona „červená“ pro řidiče znamená a tedy nepůsobí v popisu skutku nikterak matoucně. 11. K žalobcem vznesené zásadní otázce, tedy jestli je možné provést zápis bodů na základě rozhodnutí, které je sice pravomocné, ale zřejmě nezákonné, soud s odkazem na konstantní rozhodovací praxi NSS odpovídá, že toto možné je. Předmětem zkoumání v řízení o záznamu bodů je totiž toliko, zda a od kterého dne je předmětné rozhodnutí pravomocné a zda se z něj podává, kdo a co spáchal. Naopak se v tomto řízení nepřezkoumává, zda je toto rozhodnutí zákonné, neboť k tomu slouží (stran příkazu na místě pouze) přezkumné řízení a obnova řízení. Příkladem budiž např. výše citovaný rozsudek NSS ze dne 25. 2. 2021, č. j. 9 As 12/2021 – 56, nebo rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, kde NSS uvedl, že: „Udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, popř. v rozhodné době skutečně disponoval lékařským potvrzením, neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích.“ 12. Soud tedy uzavírá, že ani jedna z žalobcem shledaných vad příkazových bloků nezpůsobuje jejich nezpůsobilost býti podkladem pro zápis bodů. Žaloba je tedy nedůvodná a jako takovou ji zdejší soud výrokem I tohoto rozsudku zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. 13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.       Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.   Ostrava 26. května 2021     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu                   Shodu s prvopisem potvrzuje