č. j. 59A 13/2020 - 43           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Spratkem, Ph.D. v právní věci   žalobce:  M. D. zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem, sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2020, č. j. MSK 4503/2020, ve věci přestupku,     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                   Odůvodnění:   I.                    Vymezení věci 1.      Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 4. 5. 2020 domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 27. 2. 2020, č. j. MSK 4503/2020, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 3. 12. 2019, č. j. SMO/668803/19/DSČ/Han, jímž byl uznán vinným z přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Přestupku se měl dopustit tím, že jako provozovatel motorového vozidla RZ X v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 18. 10. 2018 v 11:32 hodin řídil blíže nezjištěný řidič motorové vozidlo RZ X v katastru obce Klimkovice, v 347 km dálnice D1, ve směru jízdy na Ostravu, kde je dopravním značením „B 20a“ – nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, nedovolenou rychlostí jízdy 95 km/h změřenou silničním rychloměrem UnicamVELOCITY4. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení jel rychlostí nejméně 92 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec nejméně o 12 km/h. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a zároveň byl žalobce zavázán k náhradě nákladů řízení spojených s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč.   II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2.      Žalobce ve své žalobě namítá nezákonnou výši určené částky, jelikož žalovaný hodnotí přestupek jako méně závažný a zároveň stanoví částku na samé horní hranici sankce za přestupek. Dále namítá ve správním řízení neprokázání umístění dopravní značky B20a omezující nejvyšší dovolenou rychlost na 80 km/h. Dalším bodem žaloby je, že měření rychlosti bylo provedeno v rozporu s právními předpisy, a proto důkaz takto získaný nelze užít k dokazování. Měřit automatickým technickým systémem policie může pouze za předpokladu, že informuje veřejnost o jeho zřízení.  Dále žalobce namítá, že nebyla splněna podmínka dle § 125f odst. 5 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť správní orgán zastavil řízení o přestupku řidiče vozidla nezákonně.   III. Vyjádření žalovaného k žalobě 3.      Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 1. 7. 2020 navrhuje zamítnutí žaloby a ve vztahu k žalobním námitkám především zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůrazňuje, že výzva k uhrazení určené částky není rozhodnutím, neobsahuje tedy žádné odůvodnění, a to ani konkrétní výše částky. Limit nejvyšší dovolené rychlosti 80 km/h stanovený proměnnou dopravní značkou je v dané věci prokázán fotodokumentací. Umístění stálého automatického technického systému v klimkovickém tunelu bylo široce prezentováno v regionálních i celostátních médiích, a to dlouho před jeho spuštěním v řádném provozu, přičemž uvádí i odkazy na jednotlivé články. Doznání žalobce k řízení vozidla nelze použít jako důkaz. Jelikož byl tedy podán proti příkazu o uložení pokuty za přestupek řidiče podán odpor, tak tím žalobce své doznání odvolal. Následně se k ústnímu jednání nedostavil a tak správní orgán neměl žádný jiný důkaz, a proto zcela v souladu se zákonem řízení o přestupku řidiče zastavil.   V. Posouzení věci soudem 4.      Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující: Magistrátu města Ostravy jako správnímu orgánu prvního stupně (dále jen „MMO“) došlo dne 31. 10. 2018 Oznámení Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje o podezření ze spáchání přestupku žalobcem, jehož přílohou je záznam o měření rychlosti pořízený dne 18. 10. 2018 v 11:32 h, jenž zahrnuje fotografii zachycenou měřícím zařízením a dále přiblížený detail této fotografie zaměřený na řidiče a fotografii zachycující dopravní značení označující nejvyšší dovolenou rychlost. Fotografie vyhotovená měřícím zařízením obsahuje údaj o tunelu, kde se nacházelo místo měření, a to tunel Klimkovice, směr Ostrava, výjezd, dále limit rychlosti v místě spáchání přestupku stanovený na 80 km/h, datum a čas měření -18. 10. 2018 v 11:32:26 h., číslo snímku 166264, naměřenou rychlost 95 km/h, a vzdálenost měřeného vozidla od měřícího zařízení – 767,2 m. Ze záznamu je dále zřejmé, jakým přístrojem a na jakých souřadnicích bylo měření provedeno. K Oznámení byl dále přiložen Ověřovací list č. 8012-OL-70436-17 měřícího zařízení UnicamVELOCITY4 ze dne 10. 11. 2017 s platností ověření do dne 9. 11. 2018 a Kalibrační list č. VÚGTK/40160/2016. MMO vydal dne 31. 10. 2018 výzvu č. j. SMO/681849/18/DSČ/Las k uhrazení částky ve výši 1 000 Kč jako částky určené podle ustanovení § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu. Následně žalobce částku neuhradil a oznámil, že vozidlo řídil on sám. Proto MMO vydal dne 8. 1. 2019 příkaz č. j. SMO/022719/19/DSČ/Klu, kterým byl uznán vinným, že dne 18. 10. 2018 v 11:32 hodin řídil motorové vozidlo RZ X v katastru obce Klimkovice, v 347 km dálnice D1 v tunelovém tubusu, ve směru jízdy na Ostravu, kde je dopravním značením „B 20a“ – nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, nedovolenou rychlostí jízdy, kdy mu byla silničním rychloměrem UnicamVELOCITY4 naměřena průměrná rychlost 95 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení jel rychlostí nejméně 92 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec nejméně o 12 km/h. Tímto svým jednáním spáchal přestupek z nedbalosti dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce odpor doručený MMO 22. 1. 2019. Následně dne 6. 3. 2019 proběhlo ústní jednání, jehož se žalobce nezúčastnil, přestože si předvolání k ústnímu jednání osobně vyzvedl dne 19. 2. 2019. Po ústním jednání MMO vydal dne 7. 3. 2019 rozhodnutí č. j. SMO/158645/19/DSČ/Klu o zastavení řízení vedeného proti žalobci v postavení řidiče motorového vozidla, neboť MMO nebyl schopen spáchání skutku žalobci dokázat, jelikož neměl žádný důkaz o spáchání přestupku žalobcem, který své přiznání podáním odporu odvolal. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 6. 2019, č. j. MSK 62164/2019. V odůvodnění žalovaný uvedl, že zcela souhlasí s postupem MMO, jelikož nebylo dostatečně prokázáno, že řidičem byl skutečně žalobce. MMO vydal dne 25. 7. 2019 příkaz č. j. SMO/427735/19/DSČ/Han, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit tím, že jako provozovatel motorového  vozidla RZ X v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 18. 10. 2018 v 11:32 hodin řídil blíže nezjištěný řidič motorové vozidlo RZ X v katastru obce Klimkovice, v 347 km dálnice D1, ve směru jízdy na Ostravu, kde je dopravním značením „B 20a“ – nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, nedovolenou rychlostí jízdy, kdy mu byla silničním rychloměrem UnicamVELOCITY4 naměřena průměrná rychlost 95 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení jel rychlostí nejméně 92 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec nejméně o 12 km/h. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a zároveň byl žalobce zavázán k náhradě nákladů řízení spojených s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč. Proti příkazu podal žalobce odpor doručený MMO 3. 9. 2019, v němž není uveden žádný konkrétní důvod podání. Následně dne   18. 11. 2019   proběhlo   ústní   jednání, jehož   se   žalobce   nezúčastnil, přestože   mu bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno dne 10. 10. 2019. Nato MMO vydal dne 3. 12. 2019 rozhodnutí č. j. SMO/668803/19/DSČ/Han, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit tím, že jako provozovatel motorového  vozidla RZ X v rozporu s ustanovením § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, neboť dne 18. 10. 2018 v 11:32 hodin řídil blíže nezjištěný řidič motorové vozidlo RZ X v katastru obce Klimkovice, v 347 km dálnice D1, ve směru jízdy na Ostravu, kde je dopravním značením „B 20a“ – nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, nedovolenou rychlostí jízdy, kdy mu byla silničním rychloměrem UnicamVELOCITY4 naměřena průměrná rychlost 95 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení jel rychlostí nejméně 92 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec nejméně o 12 km/h. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a zároveň byl žalobce zavázán k náhradě nákladů řízení spojených s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč. MMO přitom vycházel z obrazové dokumentace přestupku a dopravního značení, oznámení o podezření ze spáchání přestupků, souboru XML, ověřovacího listu měřícího zařízení, kalibračního listu, výzvy k úhradě určené částky, sdělení totožnosti řidiče, lustrace účastníka řízení, příkazu ze dne 8. 1. 2019, odporu, předvolání k ústnímu jednání ze dne 13. 2. 2019, protokolu o ústním jednání, usnesení o zastavení řízení, odvolání, předání spisového materiálu, vrácení spisového materiálu včetně rozhodnutí odvolacího orgánu, výpisu z Centrálního registru vozidel, příkazu ze dne 25. 7. 2019, odpor včetně plné moci. MMO dospěl k závěru, že žalobce naplnil svým jednáním všechny zákonné znaky přestupku. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí dne 20. 12. 2019 blanketní odvolání. K odvolání žalobce bylo následně vydáno žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2020, č. j. MSK 4503/2020, jímž bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrzeno. Žalovaný neshledal vady, které by měly vliv na zákonnost rozhodnutí, a má za to, že MMO správně hodnotil důkazy celkově ve vzájemných souvislostech, jednotlivě pak každý zvlášť, a dospěl ke správným skutkovým zjištěním, které přiléhavě právně kvalifikoval. Skutkový stav věci byl zjištěn tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. 5.      Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž dle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. 6.      Podle § 65 s. ř. s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. 7.      Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podle § 65 s. ř. s. podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Krajský soud konstatuje, že žaloba byla podána řádně a včas a splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti. 8.      Žalobce ve své žalobě namítá nezákonnou výši určené částky, jelikož žalovaný hodnotí přestupek jako méně závažný a zároveň stanoví částku na samé horní hranici sankce za přestupek. K této námitce krajský soud předně uvádí, že pokuta byla stanovena na základě ustanovení § 125f odst. 4 zákona o silničním provozu, který uvádí, že pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje. Přestupek vykazuje znaky porušení povinností řidiče stanovené v § 125c   odst. 1   písm. f)  bod 4 zákona  o silničním provozu, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec o méně než 30 km/h. Za tento přestupek se dle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uloží pokuta v rozmezí od 1 500 Kč do 2 500 Kč. Pokuta je tedy žalobci uložena na spodní hranici zákonné sazby, nikoliv na horní hranici sazby, jak tvrdí žalobce. Námitka žalobce je proto nedůvodná. 9.      Žalobce dále ve své žalobě namítá, že v správním řízení nebylo prokázáno umístění dopravní značky B20a omezující nejvyšší dovolenou rychlost na 80 km/h. K této námitce krajský soud uvádí, že spisová dokumentace obsahuje fotografii zachycující předmětné dopravní značení a není tedy pochyb, že v místě změření rychlosti byla nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h. Z tohoto důvodu je námitka žalobce nedůvodná. 10.  Žalobce dále namítá, že měření rychlosti bylo provedeno v rozporu s právními předpisy, a proto důkaz takto získaný nelze užít k dokazování. Měření automatickým technickým systémem policie může pouze za předpokladu, že informuje veřejnost o jeho zřízení. K této námitce krajský soud uvádí, že z ověřovacího listu č. 8012-OL-70436-17 ze dne 11. 10. 2017 bylo zjištěno, že rychloměr UnicamVELOCITY4 v době spáchání skutku, tedy dne 18. 10. 2018, splňoval podmínky zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a splňoval podmínky vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválenému typu. Porovnáním výrobního čísla ze záznamu o přestupku a z ověřovacího listu je zřejmé, že se jedná o totožný rychloměr. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly platnost ověřovacího listu. Dále krajský soud uvádí, že co se týká informování veřejnosti o zřízení automatického technického systému, tak byla veřejnost dostatečně informována, když bylo toto umístění sdělení v regionálních i celostátních médiích (například viz https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/pokuty-za-vysokou-rychlost-v-klimkovickem-tunelu.A170427_2321907_ostrava-zpravy_sme). Námitka žalobce je proto nedůvodná. 11.  Žalobce dále tvrdí, že nebyla splněna podmínka dle § 125f odst. 5 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť správní orgán zastavil řízení o přestupku řidiče vozidla nezákonně. K tomu krajský soud uvádí, že s touto skutečností se žalovaný již vypořádal v rozhodnutí ze dne 3. 6. 2019, č.j. MSK 62164/2019, kde uvedl, že je dostatečně prokázáno, že dne 18. 10. 2018 v 11:32 hodin došlo k překročení nejvyšší dovolené rychlosti v katastru obce Klimkovice v 347 km dálnice D1 v tunelovém tubusu ve směru jízdy na Ostravu v následném úseku 767,2 metrů, kde je dopravním značením „B 20a“ nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h. Nebylo však dostatečně prokázáno, že řidičem byl skutečně žalobce, neboť při spáchání přestupku nebyl přistižen, nebyl zastaven a ztotožněn, předmětnému vozidlu byla změřena nedovolená rychlost jízdy silničním rychloměrem UnicamVELOCITY4. Přiznání žalobce se považuje za věrohodné jenom tehdy, je-li jeho věrohodnost zpravidla prokázána dalšími věrohodnými důkazy, a pokud není odvoláno. V daném případě učinil žalobce podáním odporu dne 22. 1. 2019 odvolání svého přiznání. MMO nebyl schopen spáchání přestupku žalobci jako řidiči dokázat, neboť neměl žádný důkaz o spáchání přestupku žalobcem jako řidičem, jelikož své přiznání podáním odporu odvolal. Krajský soud se zcela ztotožňuje s názorem žalovaného, a proto je i tato námitka žalobce nedůvodná. 12.  Pokud se týče nesouhlasu žalobce a jeho právního zástupce s rozsahem anonymizace osobních údajů na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu, odkazuje krajský soud na mnohá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kde bylo na námitky právního zástupce žalobce a právních zástupců poskytujících právní služby ve stejném oboru obdobným způsobem zodpovězeno – např. viz usnesení ze dne 25. 5. 2017, č. j. Nao 175/2017-161, rozsudky ze dne 27. 3. 2019, č. j. 2 As 383/2017-46 či ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 321/2017-38.   V. Závěr a náklady řízení 13.  Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 14.  O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.     Ostrava 30. prosince 2021       JUDr. Daniel Spratek, Ph.D. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje