Jde-li o vymožení povinnosti byt vyklidit a oprávněný chce svá práva realizovat na základě exekučního titulu, kterým je notářský zápis, neznamená to, bez dalšího, že by se jednalo o nezpůsobilý exekuční titul k vymožení uvedené povinnosti. Je-li užíván byt bez právního důvodu za situace, kdy tomuto stavu předcházel řádný nájemní vztah, ze kterého vyplývala povinnost byt po jeho ukončení vyklidit (příp. byla-li tato povinnost založena též smluvně), pak odráží-li notářský zápis uvedenou povinnost a vyhoví-li i všem ostatním zákonným požadavkům, představuje řádný exekuční titul, na jehož základě může být vedena exekuce vyklizením bytu.

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kudrnové a soudců Mgr. Tomáše Mičky a Mgr. Tomáše Hendrycha v exekuční věci oprávněného: Heimstaden Czech s.r.o., IČO 05253268 sídlem Gregorova 2582/3, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava zastoupen advokátkou Mgr. Lucií Kempnou sídlem Preslova 361/9, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava proti povinným: 1. Lubomír Ž., narozen dne xxx 2. Pavla Ž., narozená dne xxx oba bytem xxx vyklizením bytu k odvolání oprávněného proti usnesení soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 30. 9. 2020, č. j. xxx, věc vedena u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 12306/2020 takto: Usnesení soudní exekutorky se mění tak, že exekuční návrh se nezamítá. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soudní exekutorky byl exekuční návrh oprávněného ze dne 27. 8. 2020 zamítnut (ve výroku v odstavci I.) a rozhodnuto o povinnosti oprávněného zaplatit soudní exekutorce na nákladech exekuce částku ve výši 847 Kč (ve výroku v odstavci II.). Soudní exekutorka odkázala na pokyn Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2020, č. j. 90 EXE 12306/2020-43, kterým jí bylo uloženo exekuční návrh zamítnout. Uvedla, že v daném případě má povinnost povinných vyklidit nemovitou věc základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, protože tento nezanikl a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu dle § 71b notářského řádu, má-li jím být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu a není proto exekučním titulem. Z důvodu neexistence exekučního titulu tak nebyl splněn zákonem stanovený předpoklad vedení exekuce a v souladu s judikatorním závěrem Nejvyššího soudu ČR muselo být přistoupeno k zamítnutí exekučního návrhu pro jeho nedůvodnost. Soudní exekutorka dále rozhodla o povinnosti oprávněného zaplatit jí náklady exekuce v uvedené výši. 2. Proti vydanému rozhodnutí soudní exekutorky podal včasné odvolání oprávněný a namítal, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dne 26. 4. 2016 byla mezi právním předchůdcem oprávněného, jako pronajímatelem, a povinnými, jako nájemci, uzavřena smlouva o nájmu bytu číslo xxx v budově č. p. xxx, č. or. xxx, na ulici xxx v xxx. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2016 do 31. 8. 2016 a následnými dodatky byl nájemní poměr prodloužen do 31. 7. 2020. Nájem tak zanikl uplynutím sjednané doby nájmu ke dni 31. 7. 2020. Současně bylo ujednáno, že ustanovení § 2285 občanského zákoníku o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. Notářským zápisem ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. Nz 749/2016, N 749/2016, sepsaným JUDr. Evou Cechlovou, notářkou se sídlem v Bohumíně, se povinní mimo jiné zavázali splnit svou závazkovou povinnost vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy a byt ke dni skončení nájemního vztahu vyklidit a vyklizený jej odevzdat oprávněnému. Součástí předmětného notářského zápisu byla i dohoda o tom, že tento notářský zápis je přímo vykonatelný i ve vztahu k povinnosti povinných byt vyklidit. Protože povinní svou povinnost nesplnili, byt nevyklidili a neodevzdali oprávněnému, podal oprávněný exekuční návrh, kterým se domáhal provedení exekuce vyklizením povinných z bytu. Má za to, že napadené rozhodnutí soudní exekutorky je nepřezkoumatelné, neboť ačkoliv toto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podrobněji se konkrétními důvody zamítnutí exekučního návrhu nezabývá. Jestliže soud, potažmo soudní exekutorka, dospěli k závěru, že povinnost vyklidit nemovitou věc má základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu, měla soudní exekutorka nejprve důsledně zkoumat ustanovení, jež se daného závěru týkají, ne pouze odkazovat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jenž se rovněž argumentačně nevypořádal s právní otázkou vyklizení bytu jakožto plnění povinnosti vyplývající z nájemního závazkového vztahu. Povinnost vyklidit byt, jakožto smluvní povinnost, vyplývá z ustanovení § 2225, § 2292 a § 2293 občanského zákoníku. Skončení nájmu neznamená zánik veškerých práv a povinností z nájmu. I po skončení nájmu je nájemce vázán povinností byt odevzdat. Zákon sám používá terminologii „nájemce“ pro stranu zatíženou touto povinností. Při skončení nájmu je byt povinen vyklidit nájemce, tj. smluvní strana, která tím plní svou smluvní povinnost, tj. povinnost založenou závazkovým právním vztahem. Pronajímatel - vlastník bytu má při skončení nájmu právo domáhat se splnění smluvní povinnosti odevzdat byt, a to vůči nájemci, jenž je s touto povinností v prodlení. Odkázal v této souvislosti na závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ČR v řadě svých rozhodnutí. Uvedl dále, že v této věci se jedná o skutkově odlišnou situaci, oproti věci projednávané u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. V tomto případě se jedná o situaci, kdy se nájemce zavázal v nájemní smlouvě vyklidit byt ke dni skončení nájemního vztahu a vyklizený byt odevzdat osobě oprávněného s tím, že povinnost byt vyklidit byla přímo vykonatelná. Vyklizení bytu po skončení nájemního vztahu bylo sjednáno v nájemní smlouvě, a tedy povinnost vyklidit byt má základ v závazkovém právním vztahu - ve smlouvě o nájmu bytu. Názor soudní exekutorky, resp. exekučního soudu, že není vůbec možné nařídit exekuci vyklizením bytu a odevzdáním bytu osobě oprávněného, sjednané v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu, jelikož povinnost vyklidit nemovitost má vždy základ v ochraně vlastnického práva, nemá oporu v zákoně, zejména je v rozporu s ustanovením § 274 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 258 odst. 2 o. s. ř. a v rozporu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu ve spojení s § 59 odst. 2, písm. a) exekučního řádu. Je evidentní, že soudní exekutorka, resp. exekuční soud, aplikovali usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, v rozporu se zákonem, když zcela nepřípustně rozšířili působnost tohoto usnesení i na skutkově zcela odlišnou situaci. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí soudní exekutorky bylo zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. 3. Oprávněný dále na podporu svých tvrzení předložil odborný posudek ze dne 10. 12. 2020, vypracovaný doc. JUDr. Filipem Melzerem, Ph.D., LL.M., a doc. JUDr. Petrem Téglem, Ph.D., s tím, že tento odborný posudek vyslovuje závěr, že český právní řád připouští, aby byla smluvně převzata obligační povinnost se stejným obsahem jako věcně právní povinnost, kterou již má zavazující se subjekt ze zákona. Povinnost nájemce bytu vyklidit byt a předat jej pronajímateli po skončení jeho užívacího práva je závazková smluvní povinnost. 4. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudní exekutorky, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání (§ 254 odst. 8, část věty před středníkem o. s. ř.), dospěl k závěru, že podané odvolání je důvodné. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný se exekučním návrhem ze dne 27. 8. 2020 domáhal pověření soudní exekutorky provedením exekuce k vymožení povinnosti povinných vyklidit byt číslo xxx v budově č. p. xxx, č. or. xxx na ulici xxx v xxx na základě notářského zápisu notářky JUDr. Evy Cechlové ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. Nz 749/2016, N 749/2016 (dále jen „předmětný notářský zápis“), a dále k vymožení nákladů exekuce, jakož i dalších nákladů, které budou v průběhu exekučního řízení stanoveny, exekuce na majetek povinných. Z předmětného notářského zápisu vyplývá, že tento byl uzavřen mezi právním předchůdcem oprávněného a mezi povinnými dle ustanovení § 71b notářského řádu s tím, že účastníci prohlásili, že dne 26. 4. 2016 byla uzavřena mezi nimi nájemní smlouva k předmětnému bytu s tím, že nájem byl uzavřen na dobu určitou do 31. 8. 2016 s tím, že účastníci se výslovně dohodli, že nájemní vztah může být prodloužen na dobu určitou písemným dodatkem. Povinní se zavázali, že ke dni skončení nájemního vztahu vyklidí předmětný byt a vyklizený odevzdají osobě oprávněné. Notářský zápis dále obsahuje dohodu o svolení k vykonatelnosti dle § 274e o. s. ř. a § 40 písm. d) exekučního řádu s tím, že strany se dohodly, že tento notářský zápis bude přímo vykonatelný rovněž ve vztahu k povinnosti povinných předmětný byt vyklidit. Okresní soud v Ostravě vydal dne 18. 9. 2020 pod č. j. 90 EXE 12306/2020-43 pokyn pro soudní exekutorku k zamítnutí uvedeného exekučního návrhu, a to se shora uvedeným odůvodněním, přičemž bylo výslovně odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Soudní exekutorka na základě uvedeného pokynu okresního soudu přistoupila k vydání odvoláním napadeného rozhodnutí. 6. Podle § 37 odst. 1 exekučního řádu exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. 7. Podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán. 8. Podle ustanovení § 71b odst. 1 notářského řádu notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. 9. V předmětné exekuční věci se oprávněný podaným exekučním návrhem domáhal pověření soudní exekutorky primárně k vymožení povinnosti povinných vyklidit předmětný byt na základě předmětného notářského zápisu. Okresní soud udělil soudní exekutorce pokyn k zamítnutí tohoto exekučního návrhu, přičemž bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Důvodem pro zamítnutí exekučního návrhu měla být zejména skutečnost, že povinnost povinných vyklidit byt má mít základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, protože tento zanikl a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu dle § 71b notářského řádu a nelze tak svolit k vykonatelnosti notářského řádu, pokud jím měla být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Ve výsledku pak bylo dovozeno, že se nejedná k vymožení uvedené povinnosti o řádný exekuční titul, pročež není možno podanému exekučnímu návrhu vyhovět. Odvolací soud se s uvedenými závěry neztotožňuje. 10. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, nelze na projednávanou věc vyložit způsobem, jak učinil okresní soud v pokynu k zamítnutí exekučního návrhu, resp. soudní exekutorka v odvoláním napadeném rozhodnutí - po skončení nájmu sice nájemce užívá byt bez právního důvodu, ale jeho povinnost věc odevzdat (resp. zde předat vyklizený byt - dále jen „byt vyklidit“) je primárně povinností odvozenou od existence dřívějšího závazkového právního vztahu (nájmu), může však mít též i smluvní povahu. Zánik užívacího práva k bytu (a tedy aktuálně již jeho užívání bez právního důvodu) neznamená zánik všech dříve nájmem založených povinností (tj. ani zánik povinnosti byt vyklidit) se závěrem, že by se oprávněný za uvedené situace musel (jako jediným v úvahu připadajícím způsobem) domáhat svých práv „pouze“ z titulu ochrany svého vlastnického práva. Odrazila-li se ona, shora specifikovaná, povinnost byt vyklidit ve znění notářského zápisu, pak vyhoví-li tento i všem ostatním zákonným požadavkům, představuje řádný exekuční titul, na jehož základě může být vedena exekuce vyklizením bytu. Odvolací soud tak považuje odvolací argumentaci oprávněného za přiléhavou a je nutno souhlasit též s jeho závěrem o tom, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR řešilo skutkově odlišnou situaci, neboť v tam posuzované věci se nejednalo o variantu, ve které by užívání bytu bez právního důvodu předcházelo řádné užívání tohoto bytu na základě uzavřené nájemní smlouvy. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tak je nutno vyložit takovým způsobem, že notářský zápis nemůže založit povinnost k vyklizení bytu, pokud se nikdy nejednalo o řádné užívání bytu na základě nájemní smlouvy. 11. Ze shora uvedeného tedy vyplývá následující právní závěr: Jde-li o vymožení povinnosti byt vyklidit a oprávněný chce svá práva realizovat na základě exekučního titulu, kterým je notářský zápis, neznamená to, bez dalšího, že by se jednalo o nezpůsobilý exekuční titul k vymožení uvedené povinnosti. Je-li užíván byt bez právního důvodu za situace, kdy tomuto stavu předcházel řádný nájemní vztah, ze kterého vyplývala povinnost byt po jeho ukončení vyklidit (příp. byla-li tato povinnost založena též smluvně), pak odráží-li notářský zápis uvedenou povinnost a vyhoví-li i všem ostatním zákonným požadavkům, představuje řádný exekuční titul, na jehož základě může být vedena exekuce vyklizením bytu. 12. Právní názor soudní exekutorky, který byl uveden v odvoláním napadeném rozhodnutí, a který vycházel ze shora citovaného pokynu okresního soudu k zamítnutí exekučního návrhu, je proto nutno, se shora uvedeným odůvodněním, považovat za nesprávný. 13. V dalším postupu je namístě, aby bylo posouzeno, zda jsou splněny rovněž další předpoklady pro pověření soudní exekutorky provedením exekuce. 14. Odvolací soud proto rozhodl podle ustanovení § 55c odst. 5 ex. řádu a § 220 odst. 1 o. s. ř. a usnesení soudní exekutorky změnil tak, že se předmětný exekuční návrh nezamítá. 15. V dalším postupu je namístě, aby soudní exekutorka opětovně požádala okresní soud o pověření provedením exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudní exekutorky, která rozhodovala v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 25. února 2021 JUDr. Ivana Kudrnová v. r. předsedkyně senátu USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kudrnové a soudců Mgr. Tomáše Mičky a Mgr. Tomáše Hendrycha v exekuční věci oprávněného: Heimstaden Czech s.r.o., IČO 05253268 sídlem Gregorova 2582/3, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava zastoupen advokátkou Mgr. Lucií Kempnou sídlem Preslova 361/9, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava proti povinným: 1. Lubomír Ž., narozen dne xxx 2. Pavla Ž., narozená dne xxx oba bytem xxx vyklizením bytu k odvolání oprávněného proti usnesení soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 30. 9. 2020, č. j. xxx, věc vedena u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 90 EXE 12306/2020 takto: Usnesení soudní exekutorky se mění tak, že exekuční návrh se nezamítá. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soudní exekutorky byl exekuční návrh oprávněného ze dne 27. 8. 2020 zamítnut (ve výroku v odstavci I.) a rozhodnuto o povinnosti oprávněného zaplatit soudní exekutorce na nákladech exekuce částku ve výši 847 Kč (ve výroku v odstavci II.). Soudní exekutorka odkázala na pokyn Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2020, č. j. 90 EXE 12306/2020-43, kterým jí bylo uloženo exekuční návrh zamítnout. Uvedla, že v daném případě má povinnost povinných vyklidit nemovitou věc základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, protože tento nezanikl a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu dle § 71b notářského řádu, má-li jím být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu a není proto exekučním titulem. Z důvodu neexistence exekučního titulu tak nebyl splněn zákonem stanovený předpoklad vedení exekuce a v souladu s judikatorním závěrem Nejvyššího soudu ČR muselo být přistoupeno k zamítnutí exekučního návrhu pro jeho nedůvodnost. Soudní exekutorka dále rozhodla o povinnosti oprávněného zaplatit jí náklady exekuce v uvedené výši. 2. Proti vydanému rozhodnutí soudní exekutorky podal včasné odvolání oprávněný a namítal, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dne 26. 4. 2016 byla mezi právním předchůdcem oprávněného, jako pronajímatelem, a povinnými, jako nájemci, uzavřena smlouva o nájmu bytu číslo xxx v budově č. p. xxx, č. or. xxx, na ulici xxx v xxx. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2016 do 31. 8. 2016 a následnými dodatky byl nájemní poměr prodloužen do 31. 7. 2020. Nájem tak zanikl uplynutím sjednané doby nájmu ke dni 31. 7. 2020. Současně bylo ujednáno, že ustanovení § 2285 občanského zákoníku o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. Notářským zápisem ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. Nz 749/2016, N 749/2016, sepsaným JUDr. Evou Cechlovou, notářkou se sídlem v Bohumíně, se povinní mimo jiné zavázali splnit svou závazkovou povinnost vyplývající z uzavřené nájemní smlouvy a byt ke dni skončení nájemního vztahu vyklidit a vyklizený jej odevzdat oprávněnému. Součástí předmětného notářského zápisu byla i dohoda o tom, že tento notářský zápis je přímo vykonatelný i ve vztahu k povinnosti povinných byt vyklidit. Protože povinní svou povinnost nesplnili, byt nevyklidili a neodevzdali oprávněnému, podal oprávněný exekuční návrh, kterým se domáhal provedení exekuce vyklizením povinných z bytu. Má za to, že napadené rozhodnutí soudní exekutorky je nepřezkoumatelné, neboť ačkoliv toto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podrobněji se konkrétními důvody zamítnutí exekučního návrhu nezabývá. Jestliže soud, potažmo soudní exekutorka, dospěli k závěru, že povinnost vyklidit nemovitou věc má základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu, měla soudní exekutorka nejprve důsledně zkoumat ustanovení, jež se daného závěru týkají, ne pouze odkazovat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jenž se rovněž argumentačně nevypořádal s právní otázkou vyklizení bytu jakožto plnění povinnosti vyplývající z nájemního závazkového vztahu. Povinnost vyklidit byt, jakožto smluvní povinnost, vyplývá z ustanovení § 2225, § 2292 a § 2293 občanského zákoníku. Skončení nájmu neznamená zánik veškerých práv a povinností z nájmu. I po skončení nájmu je nájemce vázán povinností byt odevzdat. Zákon sám používá terminologii „nájemce“ pro stranu zatíženou touto povinností. Při skončení nájmu je byt povinen vyklidit nájemce, tj. smluvní strana, která tím plní svou smluvní povinnost, tj. povinnost založenou závazkovým právním vztahem. Pronajímatel - vlastník bytu má při skončení nájmu právo domáhat se splnění smluvní povinnosti odevzdat byt, a to vůči nájemci, jenž je s touto povinností v prodlení. Odkázal v této souvislosti na závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ČR v řadě svých rozhodnutí. Uvedl dále, že v této věci se jedná o skutkově odlišnou situaci, oproti věci projednávané u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. V tomto případě se jedná o situaci, kdy se nájemce zavázal v nájemní smlouvě vyklidit byt ke dni skončení nájemního vztahu a vyklizený byt odevzdat osobě oprávněného s tím, že povinnost byt vyklidit byla přímo vykonatelná. Vyklizení bytu po skončení nájemního vztahu bylo sjednáno v nájemní smlouvě, a tedy povinnost vyklidit byt má základ v závazkovém právním vztahu - ve smlouvě o nájmu bytu. Názor soudní exekutorky, resp. exekučního soudu, že není vůbec možné nařídit exekuci vyklizením bytu a odevzdáním bytu osobě oprávněného, sjednané v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu, jelikož povinnost vyklidit nemovitost má vždy základ v ochraně vlastnického práva, nemá oporu v zákoně, zejména je v rozporu s ustanovením § 274 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 258 odst. 2 o. s. ř. a v rozporu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu ve spojení s § 59 odst. 2, písm. a) exekučního řádu. Je evidentní, že soudní exekutorka, resp. exekuční soud, aplikovali usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, v rozporu se zákonem, když zcela nepřípustně rozšířili působnost tohoto usnesení i na skutkově zcela odlišnou situaci. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí soudní exekutorky bylo zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. 3. Oprávněný dále na podporu svých tvrzení předložil odborný posudek ze dne 10. 12. 2020, vypracovaný doc. JUDr. Filipem Melzerem, Ph.D., LL.M., a doc. JUDr. Petrem Téglem, Ph.D., s tím, že tento odborný posudek vyslovuje závěr, že český právní řád připouští, aby byla smluvně převzata obligační povinnost se stejným obsahem jako věcně právní povinnost, kterou již má zavazující se subjekt ze zákona. Povinnost nájemce bytu vyklidit byt a předat jej pronajímateli po skončení jeho užívacího práva je závazková smluvní povinnost. 4. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudní exekutorky, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání (§ 254 odst. 8, část věty před středníkem o. s. ř.), dospěl k závěru, že podané odvolání je důvodné. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný se exekučním návrhem ze dne 27. 8. 2020 domáhal pověření soudní exekutorky provedením exekuce k vymožení povinnosti povinných vyklidit byt číslo xxx v budově č. p. xxx, č. or. xxx na ulici xxx v xxx na základě notářského zápisu notářky JUDr. Evy Cechlové ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. Nz 749/2016, N 749/2016 (dále jen „předmětný notářský zápis“), a dále k vymožení nákladů exekuce, jakož i dalších nákladů, které budou v průběhu exekučního řízení stanoveny, exekuce na majetek povinných. Z předmětného notářského zápisu vyplývá, že tento byl uzavřen mezi právním předchůdcem oprávněného a mezi povinnými dle ustanovení § 71b notářského řádu s tím, že účastníci prohlásili, že dne 26. 4. 2016 byla uzavřena mezi nimi nájemní smlouva k předmětnému bytu s tím, že nájem byl uzavřen na dobu určitou do 31. 8. 2016 s tím, že účastníci se výslovně dohodli, že nájemní vztah může být prodloužen na dobu určitou písemným dodatkem. Povinní se zavázali, že ke dni skončení nájemního vztahu vyklidí předmětný byt a vyklizený odevzdají osobě oprávněné. Notářský zápis dále obsahuje dohodu o svolení k vykonatelnosti dle § 274e o. s. ř. a § 40 písm. d) exekučního řádu s tím, že strany se dohodly, že tento notářský zápis bude přímo vykonatelný rovněž ve vztahu k povinnosti povinných předmětný byt vyklidit. Okresní soud v Ostravě vydal dne 18. 9. 2020 pod č. j. 90 EXE 12306/2020-43 pokyn pro soudní exekutorku k zamítnutí uvedeného exekučního návrhu, a to se shora uvedeným odůvodněním, přičemž bylo výslovně odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Soudní exekutorka na základě uvedeného pokynu okresního soudu přistoupila k vydání odvoláním napadeného rozhodnutí. 6. Podle § 37 odst. 1 exekučního řádu exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. 7. Podle § 43a odst. 6 exekučního řádu, jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán. 8. Podle ustanovení § 71b odst. 1 notářského řádu notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. 9. V předmětné exekuční věci se oprávněný podaným exekučním návrhem domáhal pověření soudní exekutorky primárně k vymožení povinnosti povinných vyklidit předmětný byt na základě předmětného notářského zápisu. Okresní soud udělil soudní exekutorce pokyn k zamítnutí tohoto exekučního návrhu, přičemž bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019. Důvodem pro zamítnutí exekučního návrhu měla být zejména skutečnost, že povinnost povinných vyklidit byt má mít základ v ochraně vlastnického práva, nikoliv v závazkovém právním vztahu, protože tento zanikl a nemůže být předmětem dohody notářského zápisu dle § 71b notářského řádu a nelze tak svolit k vykonatelnosti notářského řádu, pokud jím měla být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Ve výsledku pak bylo dovozeno, že se nejedná k vymožení uvedené povinnosti o řádný exekuční titul, pročež není možno podanému exekučnímu návrhu vyhovět. Odvolací soud se s uvedenými závěry neztotožňuje. 10. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, nelze na projednávanou věc vyložit způsobem, jak učinil okresní soud v pokynu k zamítnutí exekučního návrhu, resp. soudní exekutorka v odvoláním napadeném rozhodnutí - po skončení nájmu sice nájemce užívá byt bez právního důvodu, ale jeho povinnost věc odevzdat (resp. zde předat vyklizený byt - dále jen „byt vyklidit“) je primárně povinností odvozenou od existence dřívějšího závazkového právního vztahu (nájmu), může však mít též i smluvní povahu. Zánik užívacího práva k bytu (a tedy aktuálně již jeho užívání bez právního důvodu) neznamená zánik všech dříve nájmem založených povinností (tj. ani zánik povinnosti byt vyklidit) se závěrem, že by se oprávněný za uvedené situace musel (jako jediným v úvahu připadajícím způsobem) domáhat svých práv „pouze“ z titulu ochrany svého vlastnického práva. Odrazila-li se ona, shora specifikovaná, povinnost byt vyklidit ve znění notářského zápisu, pak vyhoví-li tento i všem ostatním zákonným požadavkům, představuje řádný exekuční titul, na jehož základě může být vedena exekuce vyklizením bytu. Odvolací soud tak považuje odvolací argumentaci oprávněného za přiléhavou a je nutno souhlasit též s jeho závěrem o tom, že předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR řešilo skutkově odlišnou situaci, neboť v tam posuzované věci se nejednalo o variantu, ve které by užívání bytu bez právního důvodu předcházelo řádné užívání tohoto bytu na základě uzavřené nájemní smlouvy. Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tak je nutno vyložit takovým způsobem, že notářský zápis nemůže založit povinnost k vyklizení bytu, pokud se nikdy nejednalo o řádné užívání bytu na základě nájemní smlouvy. 11. Ze shora uvedeného tedy vyplývá následující právní závěr: Jde-li o vymožení povinnosti byt vyklidit a oprávněný chce svá práva realizovat na základě exekučního titulu, kterým je notářský zápis, neznamená to, bez dalšího, že by se jednalo o nezpůsobilý exekuční titul k vymožení uvedené povinnosti. Je-li užíván byt bez právního důvodu za situace, kdy tomuto stavu předcházel řádný nájemní vztah, ze kterého vyplývala povinnost byt po jeho ukončení vyklidit (příp. byla-li tato povinnost založena též smluvně), pak odráží-li notářský zápis uvedenou povinnost a vyhoví-li i všem ostatním zákonným požadavkům, představuje řádný exekuční titul, na jehož základě může být vedena exekuce vyklizením bytu. 12. Právní názor soudní exekutorky, který byl uveden v odvoláním napadeném rozhodnutí, a který vycházel ze shora citovaného pokynu okresního soudu k zamítnutí exekučního návrhu, je proto nutno, se shora uvedeným odůvodněním, považovat za nesprávný. 13. V dalším postupu je namístě, aby bylo posouzeno, zda jsou splněny rovněž další předpoklady pro pověření soudní exekutorky provedením exekuce. 14. Odvolací soud proto rozhodl podle ustanovení § 55c odst. 5 ex. řádu a § 220 odst. 1 o. s. ř. a usnesení soudní exekutorky změnil tak, že se předmětný exekuční návrh nezamítá. 15. V dalším postupu je namístě, aby soudní exekutorka opětovně požádala okresní soud o pověření provedením exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudní exekutorky, která rozhodovala v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 25. února 2021 JUDr. Ivana Kudrnová v. r. předsedkyně senátu