č. j. 72 A 47/2019-51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: P. V.  bytem X  zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem  sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje  sídlem Jeremenkova 40a, 779 00  Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2019, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2019, č. j. KUOK X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Emila Flegela náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce (dále jen „magistrát“) z 9. 5. 2019, č. j. X, podle kterého magistrát uznal žalobce vinným z přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 (rychlost jízdy o 51 km/h vyšší než nejvyšší dovolená) a § 125c odst. 1 písm. k) – žalobce neměl u sebe platný řidičský průkaz - zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o silničním provozu“) a uložil mu pokutu 5 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců a povinnost náhrady nákladů správního řízení v paušální částce 1 000 Kč. 2. Žalobce v žalobě namítal, že magistrát nedoručil zmocněnci rozhodnutí o přestupku z 9. 5. 2019 dne 13. 5. 2019, doručil ho pouze žalobci 23. 5. 2019. Proto žalobce podal odvolání v patnáctidenní lhůtě dne 7. 6. 2019. 3. Žalobce si vyžádal kopii doručenky zmocněnci z 13. 5. 2019 a zjistil, že podpis na doručence není podpis zmocněnce. Zmocněnci žalobce nebylo řádně doručeno ani napadené rozhodnutí o odvolání, podpis na doručence z 13. 5. 2019 rovněž není podpisem zmocněnce žalobce a napodobenina na doručence je jiná než na doručence z 13. 5. 2019. Jde o jakýsi „klikyhák“. Podle žalobce podpisy zfalšovala doručovatelka. Proto navrhl k důkazu její výslech, výslech zmocněnce, porovnání podpisů na obou doručenkách s listinami ve správním spise, kde se nacházejí pravé podpisy zmocněnce (plná moc, protokol o nahlédnutí do spisu), sdělení České pošty, s. p., pod jakým číslem občanského průkazu se prokázala osoba údajně přebírající obě zásilky, sepsání slov „J. V.“ zmocněncem a doručovatelkou k porovnání rukopisu a případně důkaz posudkem znalce z oboru grafologie ke zjištění, kdo podepsal předmětné doručenky. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě dovodil, že na obou zmiňovaných doručenkách je shodný podpis zmocněnce a žalovaný neměl pochybnosti o tom, že je pravý a žalobní námitka je účelová. Podpisy zmocněnce se navíc shodují i s jeho podpisem na doručence ze 17. 6. 2019 k výzvě k doplnění odvolání. 5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 6. Krajský soud ve vztahu k žalobním námitkám zjistil ze správního spisu z plné moci z 15. 4. 2019, že ji podepsal žalobce i zmocněnec J. V. (s uvedením čísla občanského průkazu X). Podle výpisu z evidence osobních dokladů a adres z 9. 5. 2019 bylo číslo občanského průkazu zmocněnce X. Rozhodnutí o přestupku převzal podle doručenky žalobce 23. 5. 2019 a na doručence zmocněnci J. V. je uvedeno tištěné datum převzetí 13. 5. 2019, jméno a příjmení zmocněnce napsané velkým tiskacím písmem rukou a nečitelný zkrácený podpis (parafa). Na doručence k výzvě k doplnění odvolání je uvedeno tištěné datum 17. 6. 2019, jméno a příjmení zmocněnce psané rukou velkým tiskacím písmem a nečitelný podpis (parafa). Na doručence k rozhodnutí o odvolání je uvedeno tištěné datum 11. 10. 2019, rukou psané příjmení žalobce (velké tiskací písmo) a nečitelný podpis. 7. Ve správním spise žalovaného je založeno sdělení Ministerstva dopravy z 14. 1. 2020, zn. 70/2020-160-SPR/3, k žádosti o přezkum, podle kterého se ministerstvo nezabývá skutkovými námitkami a nebude se k nim vyjadřovat, protože odvolání žalobce podal 7. 6. 2019, tj. po nabytí právní moci napadeného rozhodnutí 29. 5. 2019, bylo podáno opožděně; ministerstvo neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení, nebyly k tomu splněny podmínky podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“).  8. S ohledem na žalobní námitky, obsah správního spisu, vizuální rozdíly v nečitelných podpisech (parafách) zmocněnce a návrhy žalobce na dokazování soud vyžádal od České pošty, s. p., Pardubice, vyjádření doručovatelky M. M., jakým způsobem doručovala zásilku č. j. SMOL/125799/2019/OARMV/DPD/Krp, jejímž adresátem byl J. V., bytem X, a na základě jakého dokladu totožnosti mu doručovatelka zásilku předala. Soud přiložil k výzvě kopii doručenky a požádal o zaslání potvrzení o převzetí zásilky. 9. Při jednání 27. 5. 2019 soud provedl dokazování odpovědí České pošty, s. p., z 18. 3. 2021, zn. ČP 33520/2021/DÚS, ze které zjistil, že doručovatelka jmenovanou zásilku X doručila J. V. na základě občanského průkazu číslo X. 10. Soud si vyžádal z evidence občanských průkazů výpis k tomuto číslu občanského průkazu a při jednání 27. 5. 2019 provedl jako důkaz listinu, ze které vyplynulo, že tento občanský průkaz patřil panu T. M. z X, platil do 28. 2. 2012 a po vrácení byl skartován (výpis z technologického centra MV ČR z 22. 3. 2021 k číslu OP X). 11. Z evidence občanských průkazů (výpis z technologického centra MV ČR z 22. 3. 2021 k číslu OP X) soud dále zjistil, že J. V. měl od 8. 10. 2018 občanský průkaz číslo X. 12. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem soud požádal Českou poštu, s. p., Pardubice, o další vyjádření doručovatelky M. M., jakým způsobem doručovala zásilku č. j. X (napadené rozhodnutí) a o zaslání potvrzení o převzetí zásilky. Podle odpovědi České pošty, s. p., Pardubice, z 6. 4. 2021, zn. ČP 40127/2021/DÚS, doručovatelka zásilku X předala J. V. 11. 10. 2019 po předložení občanského průkazu č. X. 13. Soud zjistil z výpisu z technologického centra MV ČR z 9. 4. 2021 k tomuto číslu občanského průkazu (X), že patřil paní A. B. z X, byl platný do 7. 4. 2014 a po vrácení byl skartován. 14. Soud se dotázal Magistrátu města Pardubic, zda občanský průkaz č. X, jehož držitelem byl T. M., nar. X, byl po dobu platnosti od 28. 2. 2002 do 28. 2. 2012 hlášen jako odcizený. Podle odpovědi Magistrátu města Pardubic z 26. 3. 2021 předmětný občanský průkaz T. M. odevzdal 3. 1. 2012, kdy si převzal nový občanský průkaz a odevzdaný průkaz byl 10. 1. 2012 skartován. Po dobu platnosti tohoto průkazu nebyly hlášeny ztráta ani odcizení. 15. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 16. Žalobce namítal, že odvolání nepodal opožděně, že lhůta k podání odvolání se odvíjela od převzetí rozhodnutí o přestupku samotným žalobcem, protože podpis jeho zmocněnce na doručence k rozhodnutí magistrátu z 9. 5. 2019 není podpisem zmocněnce. 17. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné či nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu  - dále jen „NSS“ – ze dne 27. 4. 2012, č. j. 5 As 111/2011-87, ze dne 5. 12. 2003, č. j. 5 A 14/2002-35, publikovaný pod č. 287/2004 Sb. NSS, usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006-105, ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006-112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007-111, ze dne 23. 12. 2009, č. j. 5 As 105/2008-135, či ze dne 23. 4. 2010, č. j. 5 As 10/2010-75). 18. V posuzované věci je třeba postavit na jisto, jestli zmocněnec žalobce převzal rozhodnutí magistrátu o přestupku z 9. 5. 2019 či nikoli (srov. rozsudky NSS č. j. 5 Afs 54/2010-78 nebo č. j. 6 Ads 20/2012-15). 19. Ze správního ani soudního spisu nevyplývá, že žalobce požádal o určení neplatnosti doručení zmocněnci podle § 24 odst. 2 ve spojení s § 41 správního řádu. 20. Soudům nepřísluší spekulovat, zda podpis uvedený na dodejce je či není podobný podpisům adresáta na jiných dodejkách obsažených ve správním spise. Tentýž závěr pak lze v kontextu shora uvedeného vztáhnout i na správní orgány (rozsudek NSS z 22. 12. 2010, č. j. 5 Afs 55/2010-92, a z 19. 4. 2017, č. j. 6 Afs 188/2016-30, bod 26 a násl.). 21. NSS v rozsudku z 23. 8. 2018, č. j. 5 As 149/2017-44, v bodě 25 uvedl, že pokud jde o velkou shodu podpisů na první pohled, může pravost podpisů posoudit i laik a není třeba posudku písmoznalce. O takovou situaci se však v daném případě nejedná, podpisy zmocněnce ve správním spise nejsou zcela totožné. 22. Obdobným případem jako je posuzovaná věc se správní soudy zabývaly ve věci sp. zn. 5 As 38/2011 a sp. zn. 9 As 7/2015. V obou případech bylo na místě nechat vypracovat a provést jako důkaz posudek znalce z oboru písmoznalectví, protože stěžovatelé popírali pravost podpisů. 23. V jiných případech ověřoval pravost podpisů znalec ustanovený Policií ČR po podaném oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, resp. se autorka nepravého podpisu doznala k padělku podpisu (věci projednávané NSS pod sp. zn. 10 As 93/2018, resp. sp. zn. 5 As 25/2011). 24. Žalobce namítal pravost podpisů zmocněnce, avšak pouhý odkaz na to, že tento podpis není totožný s jinými jeho podpisy, bez uvedení dalších skutečností, neznamená, že nešlo o jeho podpis (rozsudek NSS č. j. 9 As 65/2009-61). 25. V posuzované věci dokazováním provedeném soudem vznikly pochybnosti o doručení rozhodnutí magistrátu z 9. 5. 2019 zmocněnci žalobce. 26. Za dané procesní situace soud neprováděl další dokazování navrhované žalobcem, neboť po provedení citovaných důkazů zjistil nedostatky ve zjištění skutkového stavu takového rozsahu, že jejich odstraňování by znamenalo nahrazovat činnost správních orgánů soudem. Proto soud ukládá správnímu orgánu povinnost zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (§ 3 a 50 a násl. správního řádu). Je na zvážení správního orgánu, které z důkazů provede, zda například vyslechne doručovatelku M. M., zmocněnce J. V., zda opatří vzorek jeho písma, zda zadá znalci z oboru písmoznalectví vypracování posudku, příp. zda zjistí skutkový stav a pravost podpisu na doručence k rozhodnutí magistrátu o přestupku z 9. 5. 2019 jiným způsobem. Pokud by žalobce vzal odvolání zpět, nebylo by třeba dalšího dokazování. V případě, že žalovaný dospěje k závěru, že rozhodnutí magistrátu z 9. 5. 2019 nabylo právní moci 7. 6. 2019 doručením žalobci, projedná odvolání jako včas podané. 27. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. V dalším řízení je žalovaný shora podaným právním výkladem podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán. Protože soud zrušil rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 28. Žalovaný, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Žalobce měl naopak ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). 29. V řízení o žalobě byl žalobce zastoupený advokátem. Ze spisu soud zjistil, že advokát učinil ve věci dva úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb a podání žaloby, tj. písemné podání soudu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá sazbě daně 21 % a která činí 1 428 Kč. Soud přiznal úspěšnému žalobci dále náhradu zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta náklady řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 27. května 2021 JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.