č. j. 72 Ad 14/2021-32       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobkyně: H. H.  bytem X zastoupená advokátem JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M. sídlem Litovelská 1349/2b, 779 00  Olomouc  proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Davida Pytely, MBA, LL.M., náhradu nákladů řízení ve výši 7 865 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 4. 9. 2020, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím snížila invalidní důchod žalobkyně pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 20. 9. 2020. Žalovaná rozhodnutím o námitkách změnila své rozhodnutí ze dne 4. 9. 2020 tak, že žalobkyni se od 20. 2. 2021 snižuje invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné zjištění skutkového a právního stavu. Posudkový lékař žalované určil nesprávně tíži onemocnění žalobkyně. Podle lékařských zpráv a kritérií DAS a HAQ šlo o těžkou formu revmatoidní artritidy. Posudek z námitkového řízení byl vnitřně rozporný a nepřesvědčivý. Posudkový lékař bagatelizoval dopad a důsledky ostatních závažných onemocnění žalobkyně (karcinom a meningeom), a to v rozporu s lékařskými zprávami. Nesprávně byl posouzen i dopad onemocnění na pracovní schopnost žalobkyně při zohlednění její profese, znalostí a zkušeností (ekonomky). Míra poklesu pracovní schopnosti nemohla činit pouhých 55 %.  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise. 4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 15. 2. 2021. 5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) ze dne 12. 8. 2020 žalobkyně již nebyla invalidní ve třetím stupni, ale ve druhém, protože pokles její pracovní schopnosti činil 55 %. 6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení stanovil, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni a její postižení odpovídá kapitole XIII oddílu A položce 2c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 45 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že mj. u žalobkyně došlo po léčbě karcinomu prsu a operaci meningeomu k remisi onemocnění a stabilizaci stavu, nejde o středně těžké funkční poruchy a u žalobkyně neshledal závažná postižení v důsledku léčby. Vyjádření onkologa o výrazném neurologickém deficitu neodpovídá opakovaným nálezům somatickým a neurochirurgickým. Proto posudkový lékař žalované určil jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu polyartritidu drobných kloubů rukou, se kterou se žalobkyně léčila od roku 2017 u revmatologa a do roku 2019 neměla výraznější funkční poruchu, k relapsu onemocnění došlo až od června 2020. Funkční postižení je lehké, zánětlivá aktivita je nízká. 7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován 12. 5. 2021. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu druhého stupně od 12. 8. 2020 (den změny stupně invalidity stanovený žalovanou). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je inkompletní Sjörgenův syndrom, dominující je polyartritida drobných kloubů rukou s vysokou klinickou aktivitou. 8. Hodnocení stavu žalobkyně odpovídá posudkově kapitole XIII oddílu A položce 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 60 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. horní hranicí stanoveného rozmezí. K této hodnotě posudková komise nepřičetla dalších až 10 % vzhledem k tomu, že nejde o destrukci kloubů, nejsou přítomny ankylózy ani nekrózy, onkologické onemocnění je v remisi a podle magnetické rezonance z 21. 4. 2020 je žalobkyně bez nálezu recidivy či rezidua tumoru. Od zjištění karcinomu prsu v dubnu 2017, po operaci v říjnu 2017 byla léčba ukončena v červnu 2018, byla zahájena hormonální terapie. V srpnu 2018 byl zjištěn tumor na mozku, centrální neurologický nález byl v normě, po operaci 29. 8. 2018 byla pro nezhojený stav uznána invalidita druhého stupně. V červnu 2019 došlo k reoperaci (extrakce kostní záklopky pro defekt v operační ráně kalvy s občasnou sekrecí), byla přerušena hormonální léčba. Žalobkyně byla v péči revmatologa od roku 2017, významnější zhoršení je popsáno 12. 10. 2020. Skóre DAS je 6,32, stav bez prokázaných destrukcí kloubů, bez popsaných ankylóz, subluxací a nekróz. U žalobkyně se projevuje synovitida a známky trvalého zánětu. Žalobkyně je schopna práce v menším rozsahu a intenzitě. 9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 12. 5. 2021, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 12. 5. 2021. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky. 13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)    nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 17. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 18. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 60 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v druhém stupni, a to od 12. 8. 2020, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 19. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, a to ode dne 12. 8. 2020. 20. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a zavázal žalovanou zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení, spočívající v odměně za pět úkonů právní služby po 1 000 Kč podle § 7 bodu 3, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“) [převzetí a příprava smluvního zastoupení – písm. a), doložená další porada s klientem přesahující jednu hodinu – písm. c), podání žaloby a písemné vyjádření posudkové komisi citované v posudku – písm. d), účast u soudního jednání – písm. g)] a dále v částce 1 500 Kč jako náhradě hotových výdajů advokáta (pět režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT), celkem 6 500 Kč. K této částce náleží daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 365 Kč. Celková částka nákladů řízení činí 7 865 Kč.  Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 3. června 2021     JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně             Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.