č. j. 72 Ad 22/2021-37     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: M. O.  bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha   o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 23. 3. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.     Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 23. 11. 2020, č. j. X, jímž zamítla žalobci žádost o invalidní důchod, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil pouze 20 %. 2.     Žalobce v žalobě nesouhlasil s tím, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je středně těžká osteoartróza s poklesem pracovní schopnosti o 20 %, jak určila OSSZ, resp. 25 %, jak stanovila žalovaná v námitkovém řízení. Artróza IV. stupně je nejzávažnější stupeň artrózy a žalobce má ještě další nemoci a jejich dopady, které blíže popsal. Žalobce dále poukázal na svou profesi a vývoj onemocnění. Z důvodu zdravotních omezení a bolestí žalobce není schopen pracovat více než 3 – 4 hodiny denně a v brzké době zřejmě nebude schopen výdělečné činnosti vůbec. Pokles pracovní schopnosti měl být navýšen o 10 %. Žalobci byl na Slovensku invalidní důchod přiznán 19. 3. 2020 a pokles pracovní schopnosti byl uznán o 50 %. Postižení žalobce mělo být podřazeno pod kapitolu XV oddíl B položku 9d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 3.     Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4.     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 23. 3. 2021. 5.     Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující zdravotní postižení žalobce označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře (ve shodě s posudkovým lékařem OSSZ) postižení podle kapitoly XIII oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil posudkový lékař míru poklesu pracovní schopnosti o 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla středně těžká osteoartróza III. až IV. stupně, subtalární kloub je v dobrém stavu. 6.     V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7.     Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 7. 7. 2021 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v prvním stupni, následkem úrazu ze dne 12. 3. 2007, a to od 25. 9. 2019, kdy ortoped MUDr. J. M. zhodnotil, že je zjevné, že po artroskopii hlezna z 8. 1. 2019 k významnému zlepšení nedošlo. Postižení žalobce odpovídá kapitole XV oddílu B položky 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a poklesu pracovní schopnosti o 35 % (horní hranice rozmezí). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je tedy těžká poúrazová artróza pravého hlezenního kloubu, indikovaná k artrodéze. Posudková komise vysvětlila, že měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci včetně rentgenových snímků a CT hlezna a nálezů ošetřujících ortopedů. Posudková komise přihlédla k dělnické profesi žalobce. Stav jeho končetiny hodnotila jako těžké postižení. 8.     Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9.     Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 10.     Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 7. 7. 2021, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 11.     Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 16. 6. 2021. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 12.     Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13.     Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14.     Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 15.     Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 16.     Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 35 % již od 25. 9. 2019, je nutno žalobce k tomuto datu považovat za invalidního v prvním stupni, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 17.     Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni, a to od 25. 9. 2019. 18.     Posudková komise ve výroku posudku uvedla, že žalobce je invalidní od 25. 9. 2919, avšak z posudkového zhodnocení na straně 4 se jednoznačně podává, že datum vzniku invalidity určila od 25. 9. 2019, kdy ortoped vyslovil svůj závěr ke zdravotnímu stavu žalobce. Ostatně, tento den vzniku invalidity je shodný, jako ve slovenském posudku o invaliditě z 21. 2. 2020, který žalobce posudkové komisi doložil a posudková komise ho zahrnula do svého hodnocení, jak uvedla v protokole o svém jednání na straně 2. Proto soud nežádal opravu posudku a vyložil, že šlo o zjevnou nesprávnost v psaní. 19.     Úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nežádal a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 19. srpna 2021   JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.