č. j. 72 Ad 29/2021-35   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: V. K.  bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha  o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.     Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 12. 2. 2021, č. j. X, jímž odňala žalobci invalidní důchod, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil pouze 10 %. 2.     Žalobce v žalobě namítal, že posudkový lékař a žalovaná nezaznamenali změnu diagnózy, absenci remise a ataku nemoci – smíšenou epizodu s psychotickými příznaky v březnu 2020. Žalovaná žalobci odňala invalidní důchod, přestože se zdravotní stav žalobce zhoršil. Posudkově významná je každá ataka nemoci, i když nedojde k hospitalizaci. Od každé ataky běží nové bezpříznakové období. Stav žalobce nebyl stabilizován a žalobce nebyl adaptován na svou nemoc. Nedošlo ani ke zlepšení zdravotního stavu. Žalovaná odnětí invalidního důchodu řádně neodůvodnila. 3.     Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4.     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 20. 4. 2021. 5.     Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující zdravotní postižení žalobce označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře postižení podle kapitoly V položky 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které stanovil posudkový lékař míru poklesu pracovní schopnosti 10 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byl stav po prodělané těžké depresivní fázi s psychotickými příznaky a po suicidálním pokusu strangulací z psychotické motivace v roce 2005. Následně došlo k rozvoji periodické depresivní poruchy a od března 2020 je onemocnění nově hodnoceno jako bipolární afektivní porucha, žalobce je sledován a léčen psychiatrem. V doložené dokumentaci je uváděna remise onemocnění. Další psychiatrické kontroly proběhly v roce 2020, od března 2020 je onemocnění diagnostikováno jako bipolární afektivní porucha s upravením medikace a se zlepšením stavu. Tento stav trval i v lednu 2021 a v dokumentaci je uvedena remise onemocnění. Žalobce pracoval v srpnu 2020 na poloviční úvazek. Z ostatních nemocí je posudkově významná úplavice cukrová 2. typu a hypertenze. Podle zprávy psychiatra z 2. 3. 2021 je stav žalobce popisován beze změny, depresivní intonace hlasu, není psychotický, emoční rozkolísanost, únava, obavy z budoucna. Podle posudkového lékaře žalované lze situaci řešit dočasnými pracovními neschopnostmi. Stav žalobce je stabilizovaný, od roku 2005 nebyla nutná léčba s hospitalizací, žalobce nebyl akutně ošetřen. Žalobce je adaptován na své postižení i medikaci. V celé dokumentaci není uvedeno, jestli žalobce měl řidičské oprávnění. 6.     V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7.     Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 24. 9. 2021 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní v prvním stupni, a to bez přerušení od oduznání invalidity. Postižení žalobce odpovídá kapitole V položce 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a poklesu pracovní schopnosti o 40 %. 8.     Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je bipolární afektivní porucha, dle dokumentace se středně těžkými depresivními epizodami. Žalobce byl při jednání komise přešetřen přítomným psychiatrem. 9.     Žalobce není schopen práce psychicky a fyzicky náročné, v úkolu, se stresy, ve střídavých a nočních směnách, v riziku úrazu a ve výškách. 10.     Remise nemoci jsou sice dostatečně dlouhé, avšak je snížena úroveň sociálního fungování a výkon některých denních aktivit je omezen. V posledním pravidelném zaměstnání žalobce pracoval s využitím kvalifikace jako frézař (vrtačky, lisy, odjehlování, zámečnické práce) ve zkráceném pracovním úvazku, dle dohody a potřeby zaměstnavatele někdy i v plném pracovním úvazku ve směnách a s následným volnem. Žalobce byl placen hodinovou mzdou. Po oduznání invalidity začal pracovat v osmihodinových směnách denně, ale nezvládal to a zaměstnavatel mu vytýkal nevýkonnost a odměňoval ho pouze minimální mzdou. Proto žalobce zaměstnání ukončil. Žalobce si našel práci poblíž domu (žaluzie), ale byl pomalý. Nyní je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a má přislíbenou práci pomocného dělníka při výrobě oken v likvidačním skladu na dvoře za minimální mzdu. Z toho vyplývá, že není schopen se plně zařadit do práce ve vyučené profesi, selhává i v profesích méně kvalifikovaných. I podle ošetřujícího psychiatra je pracovní schopnost žalobce podstatně snížena. Žalobce v době epizody není schopen práce a v období remise je jeho pracovní schopnost snížená. Prognóza je nejistá až nepříznivá. Kontrolní prohlídka vzhledem k věku a nemoci nebyla stanovena. 11.     Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12.     Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 13.     Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 24. 9. 2021, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 14.     Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 24. 9. 2021. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Při jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 15.     Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 16.     Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 17.     Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 18.     Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. 19.     Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobce činil trvale 40 %, je nutno žalobce trvale bez přerušení považovat za invalidního v prvním stupni, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 20.     Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni bez přerušení. 21.     Úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nežádal a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 14. října 2021       JUDr. Martina Radkova v. r. samosoudkyně                           Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.