Je nepřijatelné, aby stát prostředky výkonu rozhodnutí nutil do styku s rodičem dítě, které již dosáhlo věku čtrnácti let a zaujalo ke styku odmítavý postoj na základě vlastního, jeho věku odpovídajícího racionálního posouzení situace. To neplatí, pokud by bylo prokázáno, že negativní postoj nezletilého dítěte je pouze výsledkem ovlivnění ze strany pečujícího rodiče a že je v možnostech pečujícího rodiče tento negativní postoj nezletilého dítěte vlastním působením také změnit. Realizace styku s dítětem není jen věcí povinného rodiče, ale i ke styku oprávněný rodič musí poskytnout v přiměřené míře součinnost povinností povinného rodiče je dítě ke styku předat, čemuž odpovídá povinnost oprávněného rodiče dítě ke styku převzít.

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Dvořákové a soudců Mgr. Martina Hrabovského a Mgr. Ludmily Kajzarové ve věci nezletilého: Š. M., narozený xxx bytem xxx zastoupený opatrovníkem město Vsetín sídlem Svárov 1080, 755 01 Vsetín syna rodičů: Mgr. Vladěna K., narozená xxx bytem xxx zastoupená advokátem Mgr. Markem Bukovským sídlem Na Příkopě 814, 755 01 Vsetín Ing. Petr M., narozený xxx bytem xxx zastoupený advokátkou Mgr. Veronikou Antošovou sídlem Arne Nováka 3/4, 602 00 Brno o výkon rozhodnutí o úpravu styku, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 4. 3. 2022, č. j. 0 P 79/2015-1326 takto: I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením byly zamítnuty návrhy otce na výkon rozhodnutí rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 11. 10. 2017, č. j. 0 P 79/2015-745 ve věci úpravy styku otce s nezletilým, které se měly uskutečnit ve dnech 22. 11. 2018 až 26. 11. 2018, 30. 9. 2021 až 4. 10. 2021, 14. 10. 2021 až 18. 10. 2021, 11. 11. 2021 až 15. 11. 2021, 25. 11. 2021 až 29. 11. 2021, 9. 12. 2021 až 13. 12. 2021, 24. 12. 2021 a 27. 12. 2021 až 1. 1. 2022, a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal otec včasné odvolání, které však ke dni rozhodování krajského soudu neodůvodnil, ačkoli bylo podáno již dne 22. 4. 2022. 3. Krajský soud k odvolání otce přezkoumal napadené usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 písm. a) a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a § 28 odst. 2 z. ř. s. a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 4. Skutková zjištění soudu prvního stupně hodnotí krajský soud jako správná a přejímá je i pro odvolací řízení, a v tomto ohledu tedy pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Sám pak žádné dokazování neprováděl, a proto věc rozhodl bez projednání s účastníky řízení. 5. Podle ust. § 251 odst. 1 o. s. ř., nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. 6. Podle ust. § 502 odst. 1 z. ř. s., soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. 7. Krajský soud posoudil důkazy provedené před soudem prvního stupně jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlédl ke všemu ostatnímu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a poté dospěl k závěru, že rozhodnutí okresní soud ze svých správných skutkových zjištění vyvodil odpovídající právní závěry, na které lze odkázat, přičemž ani v odvolacím řízení nevyšla najevo žádná okolnost, která by mohla vést k zásadně odlišnému právnímu posouzení věci. 8. Krajský soud se s rozhodnutím okresního soudu zcela ztotožňuje. I krajský soud považuje za nepřijatelné, aby stát prostředky výkonu rozhodnutí nutil do styku s rodičem dítě, které již dosáhlo věku čtrnácti let a zaujalo ke styku odmítavý postoj na základě vlastního, jeho věku odpovídajícího, racionálního posouzení situace. Dítě není pouhým předmětem výkonu rozhodnutí, je samostatným účastníkem vykonávacího řízení se všemi s tím souvisejícími právy. Do jisté míry odlišná situace by nastala, pokud by bylo zřejmé, a tedy i prokázané, že negativní postoj nezletilého je pouze výsledkem ovlivnění ze strany matky a že je v možnostech matky tento negativní postoj nezletilého vlastním působením také změnit tak, že nezletilý se styku s otcem nebude bránit. Z dosavadního obsahu spisu však nic takového dovodit nelze. 9. Pro úplnost krajský soud dodává, že výše uvedené závěry se vztahují především na styky, které nebyly realizovány v období od 30. 9. 2021 nadále. Rozhodnutí okresního soudu i právní závěry obsažené v jeho odůvodnění jsou však správné i ve vztahu k nerealizovanému styku ve dnech 22. 11. až 26. 11. 2018. Jak již krajský soud konstatoval ve svém předchozím zrušovacím rozhodnutí ze dne 15. 2. 2019, č. j. 13 Co 47/2019-943, realizace styku s dítětem není jen věcí povinného rodiče, ale i ke styku oprávněný rodič musí poskytnout v přiměřené míře součinnost; povinností povinného rodiče je dítě ke styku předat, čemuž odpovídá povinnost oprávněného rodiče dítě převzít. V řízení však nebylo prokázáno, že otec potřebnou aktivitu k převzetí nezletilého vyvinul. 10. Ze shora uvedených důvodů tedy krajský soud rozhodnutí okresního soudu jako zcela věcně správné podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně taktéž správného výroku o nákladech řízení před okresním soudem. 11. O nákladech odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. taktéž negativně, jelikož okolnosti případu přiznání jejich náhrady žádnému z účastníků neodůvodňovaly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Ostrava 10. května 2022 JUDr. Šárka Dvořáková v. r. předsedkyně senátu