č. j. 17 Ad 3/2022 - 42           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  T. Ž.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 11. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,   takto:   I.  Rozhodnutí  České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 11. 2021, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 23. 1. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí  žalované ze dne 24. 11. 2021, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítající jeho námitky a potvrzující prvostupňové rozhodnutí z 18. 12. 2018, kterým žalovaná zamítla žalobci žádost o invalidní důchod. Svou žalobu odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě mylných informací vztahujících se k potřebné době pojištění, když bylo chybně uvedeno, že potřebná doba pojištění je 5 let. Pokud by byl informován o správné době nutného pojištění, musel by doplatit pouze 51 dnů pojištění pro vznik práva na invalidní důchod, což by dokázal zaplatit ihned. Dále namítal den vzniku invalidity, kdy podle něj je invalidní již od 18. 9. 2013. Rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce je totiž paranoidní schizofrenie, která není nemocí, která by odezněla, a tato diagnóza mu byla stanovena již v r. 2013. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že dodatečně bylo zjištěno, že ke dni vzniku invalidity 24. 2. 2016 skutečně byla potřebná doba pojištění toliko 4 roky, kdy žalobce získal celkem 1 409 dní, tedy 3 roky a 314 dní, a potřebnou chybějící dobu pojištění 61 dní dne 22. 12. 2021 doplatil. Na základě toho byl žalobci přiznán invalidní důchod od 22. 12. 2021 na základě nové žádosti. Vzhledem k tomu, že posudkově určen byl vznik invalidity k datu pozdějšímu, než žalobce žádá, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 3. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalované žalobci, tedy v souladu s ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 4. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce požádal dne 9. 10. 2018 o invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Okresní správa sociálního zabezpečení Bruntál dne 8. 11. 2018 zpracovala posudek, ze kterého vyplynulo, že žalobce je invalidní od 24. 2. 2016, kdy rozhodující příčinou jeho nepříznivého zdravotního stavu je paranoidní schizofrenie, v důsledku čehož poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %. Dne 18. 12. 2018 žalovaná přesto zamítla žádost žalobce pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z. d. p.“)., neboť žalobce sice splnil podmínku invalidity, nesplnil však podmínku potřebné doby pojištění, neboť ta u něj činí 5 let, získal však v době od 24. 2. 2006 do 23. 2. 2016 pouze 2 roky a 271 dnů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. V námitkovém řízení byl zpracován posudek o invaliditě dne 25. 10. 2021 se shodným závěrem, tedy že žalobce je invalidní, den vzniku invalidity byl stanoven na 24. 2. 2016 s dobou platnosti trvale, pokles pracovní schopnosti 70 % a rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla konstatována paranoidní schizofrenie s defektem osobnosti. Žalovaná se shodným odůvodnění však napadeným rozhodnutím žalobcovy námitky zamítla. 5. Podle ustanovení § 38 „z. d. p.“ pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popř. byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku nebo se stal invalidním následkem úrazu. Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. e) „z. d. p.“, potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku od 26 let do 28 let 4 roky. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let z posledních 10 roků před vznikem invalidity. 6. Žalobce je narozen 5. 5. 1988. Vyšla-li žalovaná z posudků svých posudkových lékařů, které shodně uvádějí den vzniku invalidity dne 24. 2. 2016, nedovršil žalobce k tomuto datu 28 let a potřebná doba invalidity tak činila 4 roky. Tuto bylo možné vypočíst kdykoliv před vznikem invalidity, nikoliv v době 10 let, z čehož vycházela žalovaná v obou rozhodnutích. Jak vyplývá z vyjádření samotné žalované a jak soud ověřil ve správním spise, před vznikem invalidity žalobce splnil dobu pojištění 3 roky 314 dnů, přičemž do 4 let mu zbývalo 61 dní, což doplatil dne 22. 12. 2021. 7. Napadené rozhodnutí tak trpí vadou řízení, neboť skutkový stav, ze kterého žalovaná vycházela a vzala jej jako základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy, když neodpovídá závěr žalované, že v době vzniku invalidity 24. 2. 2016 byl žalobce starší 28 let. Tato vada měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť vedla k chybnému výpočtu potřebné doby pojištění a v důsledku toho neumožnění žalobci případný nedostatek doby pojištění zhojit jeho doplacením, k čemuž žalobce i následně přistoupil. Za této situace krajský soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. bez jednání a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 8. K druhé žalobní námitce krajský soud pro úplnost dodává, že v řízení nechal zpracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí k určení data vzniku invalidity, která dospěla k témuž závěru jako předchozí posudkoví lékaři, a to k vzniku invalidity dne 24. 2. 2016, který odůvodnila tím, že teprve až při propuštění z třetí hospitalizace v Psychiatrické nemocnici Opava došlo s pravděpodobností blížící se jistotě ke vzniku invalidity žalobce, když předchozí hospitalizace byly sice pro tutéž diagnózu paranoidní schizofrenie, nicméně v té době ještě neměla vliv na chování žalobce, a tedy dopad na jeho pracovní schopnost. I případný neúspěch žalobce s jeho druhou žalobní námitkou vztahující se ke dni vzniku invalidity však nemá vliv na závěr soudu o tom, že napadené rozhodnutí trpí shora uvedenou vadou řízení, která měla vliv na jeho zákonnost. Dokazování k této druhé žalobní námitce soud tedy neprováděl pro nadbytečnost, když otázka vzniku invalidity je pro toto řízení za daného stavu věci nadbytečná. 9. V řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, kterému v souladu s  § 60 odst. 1 vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalobci žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 1. listopadu 2022     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje