č. j. 18Ad 26/2021 - 30         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce:     R. T.   proti   žalované:    Česká správa sociálního zabezpečení        sídlem Křížová 25, 225 01 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 5. 2021, č. j. X, o invalidním důchodu                                                                         takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 17. 5. 2021, č. j.  X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 22. 1. 2021, kterým žalobci zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a s přihlédnutím k čl. 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Žalovaná neuznala jako oprávněné námitky žalobce spočívající v jeho nesouhlasu s datem vzniku invalidity III. stupně. Vycházela přitom z posudku lékaře České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 3. 2021, podle něhož byl žalobce od 16. 3. 2016 do 23. 2. 2017 invalidní pro invaliditu I. stupně, od 24. 2. 2017 do 25. 6. 2018 šlo u něj o invaliditu II. stupně, v době od 26. 6. 2018 do 8. 11. 2020 byl žalobce invalidní ve III. stupni invalidity a od 9. 11. 2020 se u něj jedná o invaliditu III. stupně.   2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že skutkový stav, na základě něhož žalovaná rozhodla, nemá oporu ve spise a byl tak procesně zkrácen na svých právech. Správní orgán nezjistil dostatečně jeho zdravotní stav a jeho rozhodnutí je proto nepřesvědčivé. Porušení svých procesních práv žalobce spatřuje v tom, že nebyl žalovanou poučen ve smyslu § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žalobce se proto domáhal, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení.   3. K nařízenému jednání krajského soudu dne 20. 1. 2022 se žalobce nedostavil, svou neúčast neomluvil ani nepožádal o odročení tohoto jednání z vážných důvodů, a krajský soud proto v souladu s ust. § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jednal v jeho nepřítomnosti.   4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 17. 5. 2021, č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 8. 12. 2021 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. s. ř. s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalované (ust. § 75 s. ř. s. ).   5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posudkem lékaře Okresní správy sociálnáho zabezpečení Ostrava uznán invalidním pro invaliditu I. stupně ode dne 26. 6. 2018. Dne 20. 5. 2020 požádal o změnu data vzniku invalidity a zpětné přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně od r. 2010. Na základě této jeho žádosti byl vypracován posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava, podle něhož byl žalobce v době od 16. 3. 2016 do 23. 2. 2017 invalidní pro invaliditu I. stupně, v době od 24. 2. 2017 do 25. 6. 2018 byl invalidní pro invaliditu II. stupně, od 26. 6. 2018 byl invalidní pro invaliditu III. stupně z důvodu zdravotního postižení uvedeného v kapitole IV, položce 14d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a od 9. 11. 2020 byl uznán invalidním ve III. stupni invalidity z důvodu zdravotního postižení uvedeného v kapitole VI, položce 5c citované vyhlášky. Dne 22. 1. 2021 vydala žalovaná rozhodnutí, kterým žádost žalobce o změnu invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky a v rámci těchto námitek byl vypracován posudek lékaři České správy sociálního zabezpečení dne 25. 3. 2021, který se zcela ztotožnil s posudkem posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 9. 11. 2020. O těchto námitkách, jak bylo shora uvedeno, rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.   6. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek od PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace žalobce od praktického lékaře MUDr. B. a jeho nálezu ze dne 14. 11. 2019, z nálezů ambulance kliniky plícních nemocí a TBC Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. D. ze dne 13. 9. 2019, z nálezů ambulance pneumologie a ftizeologie Městské nemocnice Ostrava MUDr. L. ze dne 18. 6. 2019 a 4. 11. 2020, nálezů neurologické ambulance MUDr. S. ze dne 24. 10. 2019 a 31. 10. 2019, z nálezu chirurgické ambulance MUDr. Š. ze dne 24. 10. 2019 a z propouštěcí zprávy dermatovenerologie Městské nemocnice Fifejdy ze dne 18. 9. 2019, z nálezu Doppler žil dolnéch končetin MUDr. K. ze dne 16. 3. 2016, nálezů ambulance chirurgie a rehabilitace MUDr. S. ze dne 16. 2. 2016 a 5. 4. 2016, z nálezu kardiologické privátní praxe MUDr. G. ze dne 18. 6. 2015, z nálezů angiologické ambulance MUDr. D. ze dne 3. 5. 2016 a 29. 4. 2016, z nálezu kožní ambulance MUDr. M. ze dne 13. 8. 2020, nálezu interní ambulance MUDr. M. ze dne 13. 11. 2017, z nálezů neurologické ambulance MUDr. B. ze dne 14. 4. 2021 a 4. 8. 2021, z nálezů ambulance anestesiologie a resuscitace MUDr. M. ze dne 26. 5. 2021, 25. 6. 2021 a 28. 7. 2021, z nálezu rtg obou kolen a LS páteře MUDr. M. ze dne 28. 5. 2021, z nálezu rtg kyčlí a levého hlezna MUDr. Z. ze dne 30. 4. 2021, z nálezu ortopedické ambulance AD Landek kliniky s. r. o. ze dne 22. 7. 2021, z nálezu rtg obou ramen MUDr. K. ze dne 20. 7. 2021, ortopedie MUDr. S. ze dne 25. 11. 2021, neurologie MUDr. B. ze dne 3. 11. 2021, ze zprávy Městské nemocnice Ostrava anesteziologie a resuscitace MUDr. M. ze dne 24. 11. 2021 a z úplné dokumentace vedené u Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 17. 5. 2021 uvedla posudková komise zdravotní postižení uvedené v kap. VI., položce 5c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti horní hranicí této položky 70 %. Dodala, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. § 3 této vyhlášky nemění. Touto rozhodující příčinou je těžký syndrom spánkové apnoe, který je titrován přetlakovým přístrojem a způsobuje invaliditu III. stupně s datem jejího vzniku 9. 11. 2020. Dále posudková komise uvedla, že v době od 16. 3. 2016 do 23. 2. 2017 bylo u žalobce rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdravotní postižení uvedené v kap. IX., odd. B, položce 10c přílohy cit. vyhlášky, podle kterého byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 % a jednalo se tedy o invaliditu I. stupně. Ode dne 24. 2. 2017 do 25. 6. 2018 bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. B, položce 10c přílohy k cit. vyhlášce a byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti horní hranicí procentního rozpětí této položky, tj. 50 %. S ohledem na další zdravotní postižení žalobce bylo toto hodnocení zvýšeno o 10 % na celkových 60 % poklesu pracovní schopnosti a jednalo se tedy o invaliditu II. stupně. V době od 26. 6. 2018 do 8. 11. 2020 bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole IV., položce 14d přílohy téže vyhlášky a byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 70 %; jednalo se tak o invaliditu III. stupně. Od 9. 11. 2020, jak již bylo shora uvedeno, je žalobce invalidní pro invaliditu III. stupně v důsledku poklesu pracovní schopnosti pro zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.   7. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel při přezkoumávání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu a dospěl přitom k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět. I když to žalobce ve své žalobě výslovně neuvádí, vyplývá jeho nesouhlas s napadeným rozhodnutím žalované ve stanovení data vzniku invalidity III. stupně (správní řízení bylo vyvoláno jeho žádostí o zpětné posouzení vzniku invalidity III. stupně od r. 2010). Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovémn pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce                     o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. V daném případě posudková komise MPSV ČR dospěla ke stejnému závěru, co se týče vzniku a vývoje invalidity u žalobce jako posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě v jeho posudku ze dne 18. 7. 2018 i posudkový lékař České správy sociálního zabepečení ze dne 25. 3. 2021. Všechny tyto posudky se mimo jiné shodují v tom, že u žalobce šlo o invaliditu III. stupně, přičemž v době od 26. 6. 2018 tuto invaliditu způsobovalo zdravotní postižení uvedené v kapitole IV., položce 14d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a od data 9. 11. 2020 je žalobce invalidní ve III. stupni pro zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 5c přílohy téže vyhlášky. Pakliže se žalobce domáhal uznání invalidity III. stupně zpětně od r. 2010, k tomu posudková komise uvedla, že v jeho zdravotní dokumentaci nenalezla žádnou lékařskou zprávu, která by svědčila pro změnu data vzniku invalidity III. stupně. Žalobce sám pak posudkové komisi žádnou lékařskou zprávu dokládající vznik invalidity III. stupně před datem 26. 6. 2018 nedoložil; neučinil tak ani v rámci tohoto přezkumného soudního řízení, k nařízenému jednání se žalobce nedostavil a nevznesl tedy žádné námitky proti obsahu a závěru posudku posudkové kimise MPSV ČR. Za této situace krajský soud tento posudek považuje jako dostatečně úplný a přesvědčivý.   8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.   9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovaná právo na náhradu nákladů řízení nemá ze zákona (ust. § 60 odst. 2 s. ř. s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).   Poučení:     Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                              Ostrava 20. ledna 2022     JUDr. Petr Indráček samosoudce                     Shodu s prvopisem potvrzuje I. Ch.