č. j. 18 Az 16/2022-18              ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci   žalobce:  V. T.D.    státní příslušnost Vietnamská socialistická republika t.č. v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty sídlem Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2022, č. j. OAM-95/LE-BA02-HA15-2022, o udělení mezinárodní ochrany,   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                                     Odůvodnění:    I. Specifikace věci   1. Žalobce se domáhá přezkumu v záhlaví specifikovaného rozhodnutí, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona číslo 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“).   II. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu   2. Ze správního spisu se podává, že žalobce podal dne 5. 6. 2022 v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Stalo se tak poté, kdy příslušný policejní orgán rozhodl dne 29. 5. 2022 o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění a téhož dne zahájil úkony správního řízení ve věci správního vyhoštění žalobce.   3. Žalobce poskytl dne 16. 6. 2022 k žádosti o udělení mezinárodní ochrany základní informace, přičemž mj. uvedl, že odcestoval do Evropy z ekonomických důvodů. Je bez náboženského přesvědčení, není členem žádné politické strany, není nikterak politicky aktivní.  Vietnam opustil letecky v prosinci roku 2021, přicestoval do Rumunska, kde pobýval asi tři měsíce na základě pobytového oprávnění. Rumunsko opustil v březnu roku 2022 za pomoci převaděče, přičemž na území České republiky vstoupil v nákladním kontejneru bez cestovního dokladu. O mezinárodní ochranu žádá poprvé. Zdravotní problémy či omezení nemá. Důvodem podání žádosti o mezinárodní ochranu jsou ekonomické – musel si ve Vietnamu půjčit finanční prostředky na cestu do Evropy, celkově dluží 300 mil. vietnamské měny, chtěl by v České republice zůstat, aby si vydělal finanční prostředky a splatil své dluhy v zemi původu.   4. Dne 16. 6. 2022 proběhl s žalobcem pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu, v němž zopakoval informace poskytnuté v žádosti o mezinárodní ochranu. Upřesnil, že ve Vietnamu neměl žádné problémy s vyřízením cestovních dokladů, resp. víza, též při odjezdu z vlasti se nesetkal s žádnými překážkami. Ve Vietnamu nebyl trestně stíhán. Obává se návratu do vlasti, neboť by musel splatit dluhy. Uvědomuje si, že je na území České republiky nelegálně. V České republice nemá žádné příbuzné.   5. Jako podklady pro vydání rozhodnutí žalovaný shromáždil několik zpráv o Vietnamu týkajících se situace v zemi, poslední zohledňuje stav k červnu 2022.   6. Ve správním spise je též žurnalizovaný opis z evidence rejstříku trestů žalobce bez záznamu.   7. Žalobce se s podklady rozhodnutí seznámil, přičemž nenavrhl žádné doplnění podkladů a neuvedl žádné další informace ke své žádosti o mezinárodní ochranu.   8. Žalovaný má v napadeném rozhodnutí za to, že žalobce odmítá svůj návrat do Vietnamu z ekonomických důvodů. K cestě do Evropy si vypůjčil finanční prostředky, které hodlá uhradit z výnosů své potencionální ekonomické aktivity v České republice. Jiné okolnosti svědčící pro skutečnost, že by byl ve vlasti pronásledován z důvodů předpokládaných v § 12 zákona o azylu nebo že by mu ve Vietnamu hrozila újma dle § 14a zákona o azylu, neuvedl. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu proto byla hodnocena jako zjevně nedůvodná.   III. Obsah žaloby   9. Proti zamítavému rozhodnutí brojí žalobce včasnou žalobu, v níž navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.   10. Žalobce se domnívá, že žalovaný nesprávně vyhodnotil jeho žádost jako zjevně nedůvodnou, neboť si neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Výrok rozhodnutí proto nemá dostatečnou oporu ve správním spise. Žalobce dále upozornil na povinnost žalovaného dodržovat základních zásad správního řízení vyjádřených v § 2 až § 8 správního řádu, zejména povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti. Žalobce dále vytkl žalovanému nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí; porušení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod; jakož i skutečnost, že své rozhodnutí náležitě neindividualizoval. IV. Stanovisko žalovaného   11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření odkázal na obsah spisu a napadeného rozhodnutí s tím, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou pouze ekonomické důvody.   V. Posouzení věci krajským soudem   12. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“) a včasnou (§ 72 odst. 1 s.ř.s.).   13. V přezkumném řízení soudním je soud povinen zkoumat, zda vydané rozhodnutí je zákonné a bezvadné. Základním pravidlem rozhodování správních soudů je přitom přezkum rozhodnutí správního orgánu na základě skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Citované pravidlo odráží přezkumný charakter správního soudnictví. Rozhodování soudu totiž není dalším stupněm správního řízení.   14. V napadeném rozhodnutí krajský soud nezjistil takové vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez návrhu nebo které by způsobovaly jeho nicotnost (srovnej § 76 odst. 2 s. ř. s.). O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s.   15. Žaloba není důvodná.   16. Krajský soud nejprve shrnuje relevantní právní úpravu dopadající na souzenou věc.   17. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.   18. Jak se podává z citovaného zákonného ustanovení, zákon o azylu umožňuje žalovanému zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou mimo jiné tehdy, pokud žalobce uvádí pouze ekonomické důvody a současně neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona.   19. V přezkoumávané věci byly obě zákonem předpokládané podmínky naplněny. Žalobce jak v rámci údajů k podané žádosti, tak při pohovoru netvrdil žádné azylově relevantní důvody, pro které by musel opustit svou zemi původu. Naopak uvedl, že se obává návratu do Vietnamu z čistě ekonomických důvodů, neboť na svou cestu do Evropy si musel vypůjčit finanční prostředky, které nyní ve Vietnamu dluží. Na jejich úhradu si hodlá vydělat svou ekonomickou aktivitou v České republice. Jiné důvody netvrdil.   20. Rozhodovací praxe správních soudů je přitom již dlouhodobě ustálená v závěru, že ekonomické obtíže jistě mohou způsobovat žalobci reálné problémy v řadě oblastí života, nemohou však založit poskytnutí mezinárodní ochrany, a to ani podle § 12 a § 14a zákona o azylu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2007 č. j. 5 Azs 15/2007-79, ze dne 27. 3. 2014, č. j. 10 Azs 40/2014-23, nebo ze dne 8. 9. 2020 č. j. 8 Azs 85/2020-27).   21. Napadené rozhodnutí s uvedenými judikaturními závěry jednoznačně koresponduje a krajský soud neshledal důvodu postupovat v této věci jinak, a to ani na základě obecně formulovaných žalobních námitek.   22. V této souvislosti krajský soud upozorňuje na skutečnost, že obecnost žalobních bodů nevede k jejich neprojednatelnosti, avšak předurčuje míru obecnosti soudního přezkumu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 - 54; ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78; či ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 - 42). Žalobce netvrdí konkrétní dopad vznášených porušení do jeho veřejně subjektivních práv. Míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí a posoudí ho (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS).   23. Krajský soud na vznášené žalobní body proto reaguje toliko tak, že v napadeném rozhodnutí či v postupu žalovaného předcházejícímu jeho vydání neshledal porušení základních zásad správního řízení vymezených v § 2 až § 8 správního řádu a žalovaný svůj závěr o zjevné nedůvodnosti žádosti odůvodnil s ohledem na skutkové okolnosti věci zcela dostatečně a přezkoumatelně. Žalovaný též pracoval s aktuálními informacemi o Vietnamu. Krajský soud v tomto duchu k blíže nespecifikovanému možnému porušení zásady čl. 3 Úmluvy uvádí, že extrateritoriální účinek daného článku spouští toliko špatné zacházení, které cizinci reálně hrozí a které je předvídatelné, nikoliv pokud je pouze hypotetické.   24. Pro úplnost krajský soud dodává, že ze správního spisu a z odůvodnění napadeného rozhodnutí (čtvrtý odstavec druhé strany) vyplývá, že si žalovaný zajistil v posuzovaném případě informace OAMP ze dne 14. 6. 2022 (Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv) a zprávu Mezinárodní organizace pro migraci (Vietnam – Přehled údajů o zemi za rok 2020, nedatováno, publikováno 2021, z 9. dubna 2021). Hodnocení bezpečnostní situace ve Vietnamu provedené žalovaným vyhovuje požadavkům uvedeným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 5 Azs 55/2008 - 71, podle kterého „informace o zemi původu musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.“   25. Nelze dále odhlédnout od skutečnosti, že žalobce byl se zprávami o poměrech náležitě a ve vietnamském jazyce seznámen, přičemž žádné výhrady k jejich obsahu nevznesl, žádné doplnění dokazování nenavrhl a další skutečnosti ke své žádosti netvrdil.   26. Není též pravdou, že by žalovaný své rozhodnutí nikterak neindividualizoval. Azylový příběh nabízený žalobcem žalovaný posoudil dostatečným způsobem a ve světle obsahu správního spisu.  Za situace, kdy žalobce žádné azylově relevantní důvody netvrdil a ani z uvedených zpráv se  nepodává, že by snad žalobci mělo hrozit pronásledování nebo vážná újma ve smyslu § 12 a § 14a zákona o azylu, považuje krajský soud odůvodnění napadeného rozhodnutí ve věci za dostačující.       27. Za uvedené situace lze podle krajského soudu uzavřít, že žalovaný správně shledal žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou.   V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení   28.  Z výše uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.   29. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. krajský soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému podle obsahu spisu nad rámec jeho běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.   Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 23. září 2022   JUDr. Kateřina Štěpánová, Ph.D. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje M. R.