č. j. 19 A 9/2022 - 30           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  J. V.   zastoupen:   JUDr. Emil Flegel, advokát sídlem 106 00  Praha 10, K Chaloupkám 3170/2 proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 18  Ostrava, 28. října 117   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2022 č. j. MSK 6233/2022, o přestupku    takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm ze dne 22. 11. 2021 č. j. OD/28996-2021/Ilepikov o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že nebyl vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, čímž byl zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Konstatoval, že prvoinstanční správní orgán jej předvoláním ze dne 20. 10. 2021 předvolal k ústnímu jednání na den 15. 11. 2021. Žádné jiné ústní jednání před vydáním rozhodnutí neproběhlo a správní orgán dne 22. 11. 2021 vydal rozhodnutí. K ústnímu jednání se sice dne 15. 11. 2021 nedostavil, ale nevěděl, že právě po tomto ústním jednání, resp. kdy konkrétně, bude mít možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Namítal, že v předvolání k ústnímu jednání bylo pouze obecně uvedeno: „v souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, Vám dáváme možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit ke všem podkladům“. Nebylo však uvedeno, kdy konkrétně se mu tato možnost dává, resp. kdy je nejzazší termín, do kdy tak může učinit. Nebylo mu sděleno, že k určitému okamžiku (a ke kterému) bude ukončeno shromažďování podkladů a kdy konkrétně se k nim může vyjádřit. Pouze obecně mu bylo sděleno, že mu správní orgán dává možnost se před vydáním rozhodnutí se vyjádřit ke všem podkladům, ovšem bez návaznosti na nějaký konkrétní termín. Poznamenal, že obviněný z přestupku nemá povinnost a ani možnost si domýšlet, kdy se bude moci seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí. Naopak o tom musí být správním orgánem zcela srozumitelně a jasně vyrozuměn. V daném případě tomu tak nebylo. Správní orgán byl povinen výslovně mu stanovit lhůtu (do) kdy se může seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim. V žalobě žalobce citoval rovněž z rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 57 Ca 17/2008, rozsudku Krajského soudu Ústí n. Labem č. j. 15 Ca 258/2008-55 a komentářovou literaturu. 2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na obsah oznámení o zahájení správního řízení ze dne 20. 10. 2021, které je spojeno s předvoláním k ústnímu jednání, konkrétně na odstavec čtvrtý, jehož text citoval a dále na poučení na zadní straně předvolání, v němž jsou obecně vyjmenována základní práva obviněného, mimo jiné právo „před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu)“. Podle žalovaného z předvolání nepochybně vyplývá, že žalobce bude mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí právě při ústním jednání, k němuž je předvoláván. Byť to v textu předvolání není vyjádřeno výslovně, je to zcela zřejmé ze skutečnosti, že věta o možnosti vyjádřit se k podkladům bezprostředně následuje za větou o času a místě ústního jednání a je součástí téhož odstavce, v němž se žádné další sdělení nenachází. Ostatně tento postup je zcela obvyklý a vyplývá z logiky právní úpravy, neboť ústní jednání (je-li nařízeno) slouží právě k tomu, aby účastníci řízení mohli uplatnit v řízení svá práva. Nejedná se tedy o obecné konstatování nebo prostou citaci zákona (toto se nachází v poučení na druhé straně předvolání), nýbrž o konkrétní sdělení, že při ústním jednání, o kterém je řeč v předchozí větě, bude mít žalobce mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. 3. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalovaný s projednáním věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas a žalobce se na výzvu soudu nevyjádřil a nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení soudu nesdělil. 4. Ze správních spisů byly zjištěny následující pro věc významné skutečnosti. Dne 9. 11. 2021 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení přestupkového řízení spolu s předvoláním k ústnímu jednání na 15. 11. 2021. Žalobci bylo sděleno, že je obviněn z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kterého se měl dopustit tím, že dne 30. 9. 2021 v 10:25:47 hodin v obci Trojanovice u domu č. p. 740, kde řídil motorové vozidlo Škoda, RZ X ve směru jízdy od Rožnova p. Radhoštěm ke kruhovému objezdu v obci Trojanovice nedovolenou rychlostí, neboť mu byla Městskou policií Frenštát p. Radhoštěm naměřena kalibrovaným silničním laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM II. rychlost jízdy 9 km/h. Při zvážení odchylky měřícího zařízení ve výši  ± 3 km/h mu tedy byla naměřena nejnižší skutečná rychlost jízdy 87 km/h. Tím překročil dovolenou rychlost jízdy v obci o 37 km/h. Tímto jednáním je dáno podezření, že porušil ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. V následujícím odstavci čtvrtém: v souladu s ust. § 59 správního řádu ve spojení s ust. § 80 zákona o odpovědnosti za přestupky Vás předvoláváme k ústnímu jednání v této věci, které se uskuteční dne 15. 11. 2021 v 10:00 hodin, v budově Městského úřadu Frenštát p. Radhoštěm, odbor dopravy, I. poschodí, kancelář č. 84. V souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, Vám dáváme možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit ke všem podkladům“. Zadní strana předvolání je poučení o tom, že podle ust. § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky, lze ústní jednání konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti, nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Další pasáž obsahuje citaci konkrétních práv, která má žalobce jako účastník řízení, konkrétně kromě jiného poučení o tom, že má právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, do kdy mohou účastníci činit své návrhy (§ 36 odst. 1 správního řádu), také poučení, že před vydáním rozhodnutí ve věci má právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu). Z protokolu o projednání přestupku ze dne 15. 11. 2021 se podává, že žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, neúčast neomluvil. Správní orgán věc projednal v nepřítomnosti žalobce. Provedl důkaz v protokole označenými listinami. Následně dne 22. 11. 2021 vydal rozhodnutí, jímž žalobce uznal vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu pro porušení § 18 odst. 4 téhož zákona, přičemž před vydáním rozhodnutí správní spis o žádné další podklady již nedoplňoval. 5. Podle ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, věty prvé, nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. 6. Krajský soud nesouhlasí s žalobní námitkou žalobce, že před vydáním rozhodnutí nebyl správním orgánem vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu a že mu nebyla stanovena žádná lhůta, do kdy tak může učinit. Soud naopak zastává názor, že Městský úřad Frenštát p. Radhoštěm postupoval ve věci zcela v souladu se zákonem. Soud předně poznamenává, že ještě před nařízeným ústním jednáním byly založeny ve spise všechny podklady pro vydání rozhodnutí. Pokud jde o poučení, kterého se žalobci podle § 36 odst. 3 správního řádu o jeho právu vyjádřit s k podkladům rozhodnutí dostalo, je obsaženo ve výše citovaném oznámení o zahájení správního řízení ze dne 20. 10. 2021, které bylo spojeno s předvoláním k ústnímu jednání, přičemž poučení se nachází v témže odstavci textu předvolání, v němž byl žalobce informován, že je předvoláván k ústnímu jednání v dané věci, které se uskuteční 15. 11. 2021 v 10:00 hodin. Poučení žalobce o tom, že před vydáním rozhodnutí ve věci má právo se vyjádřit k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu je i na zadní straně této listiny. Podobná poučení vyhodnotil Nejvyšší správní soud jako zcela dostatečná z hlediska práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Např. v rozsudku č. j. 3 As 12/2012-21,  uvedl: Nejvyšší správní soud považuje za podstatné, že stěžovatel byl poučen podle § 36 odst. 3 správního řádu v oznámení o zahájení správního řízení a předvolání k ústnímu jednání…Smyslem § 36 odst. 3 správního řádu je poskytnout účastníku správního řízení možnost prezentovat správnímu orgánu své stanovisko k důkazním prostředkům, které správní orgán shromáždil ve správním řízení, konec citace. Soud zastává názor, že z předmětného oznámení o zahájení správního řízení, jehož součástí je i předvolání k ústnímu jednání a poučení o právech žalobce jako účastníka řízení, zcela jednoznačně vyplývá, že žalobce byl poučen o tom, že bude mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí právě u ústního jednání, k němuž je předvoláván. Poučení žalobce dle § 36 odst. 3 bylo tedy zcela dostatečné. Je třeba poukázat na to, že poskytnutí reálné možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí při ústním jednání, je třeba chápat jako možnost, která je dána účastníkovi správního řízení v jeho závěrečné fázi před vydáním rozhodnutí, poté, co jsou shromážděny podklady pro rozhodnutí. Soud uzavírá, že z obsahu předmětného oznámení o zahájení řízení, jehož součástí je i předvolání k ústnímu jednání, je zřejmé, že ústní jednání mělo vést k vydání rozhodnutí, což lze dovodit již z textu předvolání k ústnímu jednání, ve kterém byl žalobce výslovně poučen o tom, že má možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Byť to v textu není výslovně uvedeno, je návaznost mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí právě u ústního jednání dne 15. 11. 2021 zjevná. 7. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 8. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 31. 8. 2022   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje