Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSOS:2022:19.Ad.31.2021.47
Datum rozhodnutí05.04.2022
SoudKSOS
Spisová značka19 Ad 31/2021
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloDůchodové pojištění - invalidní důchod
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 19 Ad 31/2021 - 47           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  P. Ž. zastoupen Mgr. Martinem Bugajem, advokátem sídlem 792 01 Bruntál, Komenského 12/1 proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2021  o invalidní důchod   takto:    I.   Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 4. 2021 č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobce nesouhlasil s posouzením zdravotního stavu. Namítal, že posudkový lékař nezkoumal podrobněji jeho zdravotní stav. Jak vyplývá z lékařských zpráv, dlouhodobě trpí hypertenzí a prodělal paroxysmální fibrilaci síní a od té doby je stav stejný nebo dokonce horší. Trpí velkými bolestmi, na něž nic nepomáhá, v noci špatně spí, pociťuje bolest nejen při pohybu, ale i při sezení nebo při lehu. Pokud by bylo hodnocení provedeno správně podle platných právních předpisů a v souladu se zdravotní dokumentací, pak by zdravotní stav byl hodnocen jako invalidita I. stupně. Rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, bez přihlédnutí k ust. § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. Posudkovými lékaři bylo jeho postižení hodnoceno jako lehké funkční postižení. Dle jeho mínění se jedná o těžké funkční postižení. Závěr žalované, podle něhož při rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívající ve stavu po totální endoprotéze levého kyčelního kloubu pro zlomeninu krčku levé stehenní kosti v srpnu 2020, zhojené s omezením hybnosti v kyčli, jde o funkční postižení lehké, je v rozporu se skutkovým stavem a nemá oporu v podkladech rozhodnutí. 2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby a navrhla rovněž, aby s ohledem na námitky žalobce byl proveden důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR. 3. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 15. 4. 2021 č. j. X byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 17. 3. 2021, podle něhož žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po TEP levé kyčle dne 11. 8. 2020 pro stav po fr. colli femoris s dobrým efektem, s lehkým omezením hybnosti – postižení funkčně lehké. Pokles pracovní schopnosti lékařka stanovila v horní hranici procentního rozpětí při dalším postižení zdravotního stavu. Jde o zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddíl B, položce 8a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky lékařka zvýšila tuto hodnotu o 10 % a celkově tak činí 25 %. 4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 4. 2021 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 11. 8. 2021. Námitky z amítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 4. 2021 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařkou LPS ČSSZ Ostrava ze dne 3. 8. 2021. Dle tohoto posudku se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po totální endoprotéze levého kyčelního kloubu pro zlomeninu krčku levé stehenní kosti, zhojené s lehkým omezením hybnosti v kyčli. Funkční postižení je lehké. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila posudková lékařka dle kap. XV., oddíl B, položka 8a) s přihlédnutím k přidruženým chorobám horní hranicí z daného rozmezí (10 – 15 %), kterou navýšila o 10 % pro dělnickou profesi žalobce, na celkových 25 %. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 8b), c) kapitoly XV., oddílu B, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o stav po endoprotéze kyčelního kloubu se středně těžkou nebo těžkou poruchou motorických funkcí končetiny, se svalovými atrofiemi, s uvolňováním komponentů, nejde o endoprotézu infikovanou. 5. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 3. 3. 2022, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 11. 8. 2021 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Posudek posudkové komise, která zasedala ve složení předseda komise MUDr. A. Z., MUDr. K. H. – odbornost ortopedie a tajemnice Ing. M. B., obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen, stejně tak i jeho zástupce. V průběhu jednání posudkové komise byl žalobce přešetřen přítomným odborným lékařem ortopédem. Zjištění z tohoto vyšetření je součástí posudku. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 11. 8. 2021 je zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddílu B, položce 8a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozpětí, tj. 15 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, posudková komise podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky navýšila tuto hodnotu o 10 % a celkově činí 25 %. PK MPSV stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stav po totální endoprotéze levého kyčelního kloubu pro zlomeninu krčku levé stehenní kosti (8/2020), zhojené s lehkým omezením hybnosti v kyčli. Jedná se o lehkou poruchu – lehké omezení hybnosti levé kyčle, omezení pro delší chůzi a stání. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle kap. XV., oddílu B, položky 8b) – středně těžké poruchy nebo 8c) – těžké poruchy – přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť nejsou naplněna kritéria u těchto položek uváděná. U žalobce se nejedná o invaliditu žádného stupně. Je neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé, se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce s delším stáním a chůzí, v nerovném terénu, neschopen své dosavadní profese montážník. Posudková komise uvedla, že se shoduje s posudkovými závěry lékařů OSSZ a ČSSZ, kteří rovněž dospěli k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 25 %. K námitkám žalobce posudková komise uvedla, že onemocnění levého kolenního kloubu II. stupně a chronické onemocnění páteře v krční a bederní oblasti jsou po funkční stránce rovněž lehkého charakteru, méně závažná, a ani jedno z nich není důvodem pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Arthroza kloubu palce levé ruky a interní onemocnění uvedená v souhrnu diagnóz, nejsou chorobami natolik posudkově významnými, aby zakládala důvod pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Touto příčinou je jednoznačně stav po implantaci levé kyčle s lehkým omezením hybnosti v kyčli. Tyto skutečnosti jsou opakovaně objektivně prokazovány v citovaných ortopedických nálezech. Jedná se o lehkou poruchu. Posudkové zhodnocení výše uvedené v základní hodnotě 15 % lze u této horní hranice procentního rozpětí 10 – 15 % dle platné vyhlášky navýšit nejvýše o 10 %, nikoliv o 15 %, jak se domnívá žalobce, neboť tuto možnost platná vyhláška neumožňuje. Pokles pracovní schopnosti činí 25 %. Nejedná se o invaliditu žádného stupně. 6. Krajský soud považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92). 7. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky. 8. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena. 9. Krajský soud při hodnocení posudku PK MPSV ČR v Ostravě dospěl k závěru, že je úplný a přesvědčivý. Posudková komise vysvětlila, jaké zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně vysvětlila, jak bylo při posuzování invalidity zohledněno jeho profesní zařazení. Posudek za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označuje stav po totální endoprotéze levého kyčelního kloubu pro zlomeninu krčku levé stehenní kosti zhojené s lehkým omezením hybnosti v kyčli, jedná se o lehkou poruchu – lehké omezení hybnosti levé kyčle. Posudková komise hodnotila postižení jako odpovídající kap. XV., oddílu B, položce 8a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., a z rozmezí 10 – 15 % stanovila horní hranici 15 % i s přihlédnutím k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 % na celkových 25 %. Posudková komise rovněž vysvětlila, že zdravotní postižení žalobce není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle kap. XV., oddílu B, položky 8b) – středně těžké poruchy nebo 8c) těžké poruchy dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť nejsou naplněna kritéria u těchto položek uváděná. U žalobce se jedná o lehké omezení hybnosti v kyčli, což je opakovaně objektivně prokazováno ortopedickými nálezy a jedná se o lehkou poruchu. Žalobce je neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé, se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce s delším stáním a chůzí v nerovném terénu, neschopen své dosavadní profese montážník. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní. 10. Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z tohoto posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování. Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). V případě zhoršení zdravotního stavu žalobce může podat u České správy sociálního zabezpečení novou žádost o invalidní důchod, přičemž na tento následný vývoj jeho zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením. 11. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobce v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno žalobce považovat za invalidního i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 12. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Soud dne 5. 4. 2022 jednal v nepřítomnosti žalobce, a to v souladu s ust. § 43 odst. 2 s.ř.s. Zástupce žalobce neúčast u ústního jednání 5. 4. 2022 neomluvil. Pokud v předchozí žádosti o odročení jednání, která byla soudu doručena 14. 3. 2022 a na základě níž bylo jednání z 29. 3. 2022 odročeno, data v rozmezí od 31. 3. až 21. 6. 2022, (v podrobnostech soud na toto podání odkazuje), kdy má již nařízena jiná jednání, která by mohla s jednáním v této právní věci kolidovat, soud již dále nerespektoval, neboť s ohledem na rozvrh práce soudu, a tedy jednací dny pověřené soudkyně, by fakticky tato situace znamenala, že by téměř po dobu půl roku nebylo možno v této věci nařídit jednání. Nadto je třeba poznamenat, že advokát si mohl zajistit substituci. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 05.04.2022   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky