č. j. 19Ad 34/2021 - 31           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobkyně:  L. N. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2021, o invalidní důchod   takto:   I.    Žaloba se zamítá.   II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 9. 8. 2021 č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobkyně nesouhlasila s posouzením zdravotního stavu. Uvedla, že se dlouhodobě potýká se zdravotními problémy, pro které jí byla v letech 2004 až 2010 přiznána částečná invalidita. Poté, co došlo k odnětí částečného invalidního důchodu, se její zdravotní stav neustále zhoršuje. Přetrvávají u ní silné bolesti páteře, což je doloženo v lékařských zprávách. K dřívějším problémům se přidružila také cukrovka a musí užívat léky. Také u ní byla prokázána artróza II. stupně, syndrom karpálního tunelu, porucha štítné žlázy, byl u ní zjištěn vysoký cholesterol, má problémy s trnutím v rukou a nohou. Silné bolesti zad a nohou se neustále stupňují a po nedávné autonehodě tyto ještě více eskalovaly. K uvedeným potížím se připojily také silné deprese, které jsou léčeny přípravkem Asentra. Po vyšetření u neurologa absolvovala intravenózní léčbu a teď absolvuje již po několikáté rehabilitační terapie. 2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby a navrhla, aby s ohledem na námitky žalobkyně byl proveden důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR. 3. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 9. 8. 2021 č. j. X byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 23. 7. 2021, podle něhož žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je polytopní chronický vertebrogenní algický syndrom páteře s omezením statodynamické dubkce, bez klinických projevů radikulopatie. Nadále se jedná o funkčně lehké postižení s poklesem pracovní schopnosti v horní hranici procentního rozpětí při dělnické profesi. Jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položka 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. 4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 8. 2021 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18. 11. 2021. Námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 9. 8. 2021 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ Ostrava ze dne 22. 10. 2021. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je chronický cervikobrachiální syndrom s iritací do dermatomu C7 vlevo, na MR popsaná paramed. hernie disku C5/6, foraminostenózy, spondylarthrosa, sekstenóza páteřního kanálu. Ostatní onemocnění, jak jsou v posudku popsaná, jsou dle posudkového lékaře méně významná. Zdravotní stav je možno považovat za stabilizovaný na stávající úrovni. Tento stav odpovídá položce 1b), kapitoly XIII., odd. E přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Zdravotní stav neodpovídal položce vyšší 1c), kapitoly XIII., oddílu E, neboť není popisována závažná neurologická symptomatologie typu paréz apod. 5. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 18. 2. 2022, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 18. 11. 2021 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Posudek posudkové komise, která zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. M. K., MUDr. F. H. – odbornost neurologie, tajemnice paní J. V., obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 18. 11. 2021 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl vleklý bolestivý víceetážový páteřní syndrom s lehkým funkčním postižením více úseků páteře, svalovou dysbalancí a občasnými projevy svalového dráždění. Posudková komise hodnotila postižení jako odpovídající příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitole XIII., oddílu E, položce 1 písm. b), kdy z rozmezí 10 – 20 % stanovila horní hranici 20 % i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením, která jsou při léčbě kompenzována. Nejedná se o středně těžké funkční postižení s funkčně významným neurologickým nálezem, který by odpovídal odst. 1 písm. c) výše uvedeného oddílu. Nově vzniklá měkká rezistence na zevní straně levého zápěstí v současné době není diagnosticky dořešena, o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se nejedná. Ostatní zdravotní postižení, jak je žalobkyně uvádí v žalobě, podstatně neomezují její pracovní potenciál. Páteřní obtíže nevznikly po autonehodě v 04/2021. Vyvolaly pouze jednorázovou ataku zhoršení, neboť pro tyto obtíže je žalobkyně dle spisové dokumentace vyšetřována a léčena od r. 2004. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise rovněž uvedla, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla schopna fyzicky nadměrně náročné práce, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, trvale ve vynucených polohách a v nepříznivých klimatických podmínkách, v riziku vibrací. Byla schopna práce fyzicky až středně náročné, s výše uvedeným omezením, v nezkráceném pracovním úvazku. Posudek obsahuje rovněž zjištění z vyšetření žalobkyně při jednání posudkové komise přísedící odbornou lékařkou – neuroložkou MUDr. H.  Objektivně bylo zjištěno: celkově ochablé svaly při obezitě. Hlavové nervy bez patologie. Na horních končetinách reflexy symetrické nižší, zánikové pyramidové jevy 0, bolestivé klouby ramenou, zápěstí, radiálních epikondylů. Špetku svede, stisk oslaben pro bolest kloubů. Na zevní straně levého zápěstí měkké bolestivé zduření, bez zarudnutí. Není svalová atrofie ani hypotomie. Udává hypestezii v oblasti C6 až C8 vlevo. Na dolních končetinách patelární reflexy velmi živé, reflexy na Achilových šlachách oboustranně nízké. Není svalová atrofie ani porucha čití. Není motorický deficit akrálně. Kolena bez otoků a omezení hybnosti. Ve stoji lehká Th-L skolióza, paravertebrální spasmus, výrazná palpační citlivost horní hrudní páteře, spastické trapézy, bolestivý Mich. bod vlevo. Dynamika krční páteře omezena všemi směry o 1/3, Thomayer po kolena, záklon a úklony na 1/3. SI výrazně palpačně bolestivé. Výrazná svalová dysbalance při těžké obezitě. Chůzi po patách zvládne, po špičkách ne. Při vyšetření celková hyperpatie. 6. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).   7. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.   8. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.   9. Krajský soud při hodnocení posudku PK MPSV ČR v Ostravě dospěl k závěru, že je úplný a přesvědčivý. Posudková komise vysvětlila, jaké zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně vysvětlila, jak bylo při posuzování invalidity žalobkyně zohledněno její profesní zařazení. Posudek za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označuje vleklý bolestivý víceetážový páteřní syndrom s lehkým funkčním postižením více úseků páteře, svalovou dysbalancií a občasnými projevy svalového dráždění. Nejedná se o středně těžké funkční postižení s funkčně významným neurologickým nálezem, který by odpovídal odst. 1 písm. c), oddílu E, kapitoly XIII přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudková komise hodnotila postižení jako odpovídající příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitole XIII, oddílu E, položka 1 písm. b), kdy z rozmezí 10 – 20 % stanovila horní hranici 20 % i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením, která jsou při léčbě kompenzována. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 18. 11. 2021 žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebyla schopna fyzicky nadměrně náročné práce, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, trvale ve vynucených polohách a v nepříznivých klimatických podmínkách, v riziku vibrací. Byla schopna práce fyzicky až středně náročné, s výše uvedeným omezením, v nezkráceném pracovním úvazku. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní. Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z tohoto posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování. Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V případě zhoršení zdravotního stavu žalobkyně může podat novou žádost u České správy sociálního zabezpečení o invalidní důchod, přičemž na tento následný vývoj jejího zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením.   10. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno žalobkyni považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.   11. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Při při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Ostrava 15. 3. 2022     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje