Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSOS:2022:20.Az.4.2022.30
Datum rozhodnutí23.05.2022
SoudKSOS
Spisová značka20 Az 4/2022
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 20 Az 4/2022 - 30           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Láníčkem v právní věci žalobce: A. T. P. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika   proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-154/LE-VL12-HA15-2021, ze dne 27. ledna 2022, ve věci mezinárodní ochrany takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobce je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky a dne 9. 11. 2021 podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný rozhodnutím identifikovaným v záhlaví tohoto rozsudku (dále též „napadené rozhodnutí“) žádost žalobce zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona číslo 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“).   2. V důvodech rozhodnutí žalovaný uvedl, že podle výpovědi žalobce byly důvodem jeho odchodu z vlasti pouze ekonomické důvody, jelikož do České republiky přicestoval za prací. Návrat do Vietnamu odmítá, protože jsou tam všude nízké mzdy a jmenovaný potřebuje vydělat více finančních prostředků, aby pomohl své rodině a také mohl splácet dluh. Jiné důvody odchodu z vlasti a následného podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce nesdělil a neuvedl ani žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu tam hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.   3. Proti zamítavému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které navrhoval, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce se domnívá, že byl v předchozím řízení o udělení mezinárodní ochrany zkrácen na svých právech a má za to, že žalovaný nesprávně vyhodnotil jeho žádost jako zjevně nedůvodnou. Žalovaný si rovněž podle žalobce neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti a výrok rozhodnutí proto nemá dostatečnou oporu ve správním spise. Žalobce dále upozornil na povinnost žalovaného dodržovat základní zásady správního řízení vyjádřené v § 2 až § 8 správního řádu, zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, o jehož právech a povinnostech se rozhoduje, pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a veškeré skutečnosti a úvahy uvést do napadeného rozhodnutí. Žalobce konečně vytkl žalovanému, že v napadeném rozhodnutí nepracuje prakticky s žádnými informacemi o Vietnamu a odkazuje pouze na zcela obecné informace, které naprosto nesouvisí s jeho žádostí o mezinárodní ochranu.   4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření odkázal na obsah spisu a napadené rozhodnutí s tím, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce jsou pouze ekonomické důvody.   5. Ze správního spisu se podává, že žalobce podal dne 9. 11. 2021 v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany. Stalo se tak poté, kdy mu příslušný policejní orgán uložil rozhodnutím ze dne 4. 11. 2021 správní vyhoštění a téhož dne rozhodl také o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění. Žalobce poskytl dne 7. 12. 2021 k žádosti o udělení mezinárodní ochrany základní informace a mimo jiné k důvodům žádosti uvedl, že odcestoval do Evropy z ekonomických důvodů, aby si zde vydělal finance a mohl pomoci rodině. V jejich oblasti jsou povodně, pole jsou neúrodná, není to tam výdělečné a má tak dluhy. V České republice může pracovat na tržnici, ale bez dokladů zde práci nenajde, potřebuje proto pobytové oprávnění. Dne 7. 12. 2021 proběhl se žalobcem pohovor, při kterém uvedl, že z Vietnamu odcestoval na počátku ledna 2020 do Rumunska, potřeboval zaměstnání, vyřešit své ekonomické potíže. Pracoval jeden rok na stavbě jako pomocník. V Rumunsku měl pro něj zaměstnavatel práci pouze na jeden rok, odjel do České republiky, kde se soustředil na hledání práce. Když se vrátí, má jedinou obavu, že nebude mít finance na splácení a vezmou mu dům. Součástí spisové dokumentace je také informace odboru azylové a migrační politiky (OAMP) ze dne 22. 4. 2021 (Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv) a zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (Vietnam – Přehled údajů o zemi za rok 2020). Žalobce měl možnost se před vydáním napadeného rozhodnutí s podklady rozhodnutí seznámit dne 14. 1. 2022.   6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“)].   7. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu.   8. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.   9. Jak se podává z citovaného zákonného ustanovení, tak zákon o azylu umožňuje žalovanému zamítnout žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou mimo jiné tehdy, pokud žalobce i) uvádí pouze ekonomické důvody a současně ii) neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona.   10.                      V přezkoumávané věci byly obě podmínky splněny. Žalobce jak v rámci údajů k podané žádosti, tak při pohovoru tvrdil, že ze země původu odešel hledat prací a z důvodu dluhů. Jiné důvody netvrdil. Rozhodovací praxe správních soudů je přitom již dlouhodobě ustálená v závěru, že ekonomické obtíže jistě mohou způsobovat žalobci reálné problémy v řadě oblastí života, nemohou však založit poskytnutí mezinárodní ochrany, a to ani podle § 12 a § 14a zákona o azylu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2007 čj. 5 Azs 15/2007-79, ze dne 27. 3. 2014, čj. 10 Azs 40/2014-23, nebo ze dne 8. 9. 2020 č. j. 8 Azs 85/2020-27).   11.                      Napadené rozhodnutí je s uvedenými závěry v souladu a krajský soud neshledal důvod postupovat v této věci jinak, a to ani na základě žalobních námitek. Ty jsou navíc formulovány značně obecně, proto také krajský soud na ně reaguje pouze tak, že v napadeném rozhodnutí ani v postupu žalovaného předcházejícím jeho vydání neshledal porušení základních zásad správního řízení vymezených v § 2 až § 8 správního řádu a žalovaný svůj závěr o zjevné nedůvodnosti žádosti odůvodnil s ohledem na skutkové okolnosti věci zcela dostatečně a přezkoumatelně. Není ani pravdou, že by žalovaný nepracoval s žádnými informacemi o Vietnamu. Jak vyplývá ze správního spisu a z odůvodnění napadeného rozhodnutí (předposlední odstavec na straně 2), tak žalovaný měl k dispozici informaci OAMP ze dne 22. 4. 2021 (Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv) a zprávu Mezinárodní organizace pro migraci (Vietnam – Přehled údajů o zemi za rok 2020). Za situace, kdy žalobce žádné azylově relevantní důvody netvrdil a ani z uvedených zpráv se nepodává, že by snad žalobci mělo hrozit pronásledování nebo vážná újma ve smyslu § 12 a § 14a zákona o azylu, považuje krajský soud shromážděné podklady pro rozhodnutí ve věci za dostačující.       12.                      Z výše uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.   13.                      Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. krajský soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému podle obsahu spisu nad rámec jeho běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.      Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.     Ostrava 23. května 2022   JUDr. Martin Láníček samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky