č. j. 22 A 33/2020 - 39           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci   žalobce:  T. H. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 2. 2020 č. j. MSK 186493/2019, ve věci bodového hodnocení řidiče takto:   I. V řízení se pokračuje. II.   Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou podanou dne 25. 3. 2020 v zákonné lhůtě domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále také jen „Magistrát“) ze dne 11. 11. 2019, č. j. SMO/632296/19/DSČ/LipK-BS, kterým bylo rozhodnuto o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalobce v podané žalobě namítal vady pokutových bloků, neboť z nich není jednoznačně seznatelné, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo ke spáchání přestupku dojít, dle jakého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, jaká byla forma zavinění, jaká byla výše sankce a kdo byla osoba přestupce. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 29. 4. 2020 zcela odkázal na napadené rozhodnutí, kdy uvedl, že ve věci se jedná o šablonovitou žalobu, kterou podává zástupce žalobce v mnoha dalších řízeních, často bez ohledu na skutečný obsah spisu. Zopakoval, že sporné pokutové bloky jsou zcela způsobilým podkladem pro záznam bodů, v každém z pokutových/příkazových bloků je řádně identifikován žalobce, jasně a srozumitelně popsán skutek, včetně právní kvalifikace, je v nich označen orgán, který je vydal, a konkrétní úřední osoba a jsou opatřeny podpisem žalobce.  4. Podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. 5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného       (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Z obsahu správních spisů soud zjistil následující: Magistrát oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. Oznámení ze dne 12. 7. 2019 bylo žalobci doručeno 18. 7. 2019. Dne 19. 7. 2019 žalobce podal prostřednictvím svého právního zástupce proti oznámení námitky. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie jednotlivých pokutových bloků, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Poté vyzval žalobce k případnému vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 20. 8. 2019 žalobce navrhl přerušení řízení s ohledem na podaný podnět na zahájení přezkumného řízení ve vztahu k bloku ze dne 20. 8. 2019. Magistrát vydal usnesení ze dne 20. 8. 2019, kterým řízení přerušil do doby sdělení příslušného správní orgánu Policie ČR. Dne 24. 9. 2019 Policie ČR zaslala Magistrátu sdělení, že po provedené přezkumné řízení nebyla zrušena rozhodnutí vydaná v příkazním řízení. Poté byl žalobce vyzván opětovně k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí, na což žalobce reagoval 4. 11. 2019. Rozhodnutím ze dne 11. 11. 2019 prvostupňový orgán námitky proti záznamu bodů zamítl jako neodůvodněné, a to dle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobci v rozhodnutí sdělil, že aktuální stav jeho bodového hodnocení činí ode dne 9. 7. 2019 12 bodů. Žalobce podal dne 25. 11. 2019 blanketní odvolání, které k výzvě Magistrátu dne 11. 12. 2019 doplnil. Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 2. 2020 bylo odvolání zamítnuto. 7. Podle § 123f odst. 1-3 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 8. Soud předně konstatuje, že žalovaný i prvostupňový orgán se řádně vypořádali s povšechnými (šablonovitými) námitkami. Pokud se týče námitek žalobních, jedná se opět o námitky téže jakosti a jde o námitky vypořádané již žalovaným, které žalobce toliko posouvá do soudního řízení správního. Soud se s vypořádáním v napadeném rozhodnutí proto zcela ztotožňuje. 9. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména závěry rozsudků NSS sp. zn. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. 8. 2009 a 2 As 19/2009-93, podle nichž správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Jak uvedl NSS dále v rozsudku č. j. 5 As 39/2010-76 ze dne 24. 8. 2010, v případě pochybností ohledně oznámení policie je třeba „vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán“. 10. Správní orgány v projednávané věci kopie pokutových bloků opatřily. 11. K hodnocení obsahu těchto bloků NSS v rozsudku č. j. 1 As 467/2018-37 ze dne 21. 2. 2019 uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“ Obdobně NSS v rozsudku č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. 8. 2014 uvedl, že „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.“ 12. V projednávané věci správní orgány jasně odcitovaly, jaký je obsah sporných bloků. Soud konstatuje, že tento popis obsahu sporných bloků odpovídá blokům tak, jak jsou založeny ve správních spisech. Bloky obsahovaly dostatečné množství údajů, které prokazují, že se vymezené přestupky staly a že se jich dopustil žalobce, a to jméno, příjmení, datum narození, číslo občanského průkazu a bydliště přestupce, identifikaci vozidla, popis skutku, právní kvalifikaci přestupku včetně identifikace zákonné povinnosti, kterou žalobce svým jednáním porušil, výši pokuty a číslo pokutového bloku. V podrobnostech krajský soud opětovně odkazuje na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. 13. Pokud se jedná o námitku týkající se dostatečného popisu skutku při spáchání přestupku podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, krajský soud připomíná, že vyčkal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 4 As 27/2020 (pro které bylo předmětné řízení přerušeno a následně po skončení uvedeného řízení výrokem I. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o pokračování v řízení) a následně vycházel ze závěrů prezentovaných v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2022, č. j. 4 As 27/2020-25 a tam zmiňované judikatury, ústící v to, že postačí, je-li na pokutovém bloku uveden odkaz na § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. 14. Vzhledem k tomu, že podkladová rozhodnutí (bloky) obsahovala všechny potřebné náležitosti, žalobní námitky nejsou důvodné. Soud proto žalobu v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalovanému, který měl ve věci úspěch, nevznikly v souvislosti s tímto řízením podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.   Ostrava 5. května 2022   JUDr. Monika Javorová, v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.