č.j. 22 A 7/2022-32             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci   žalobkyně:  Z. Š. proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2021 č. j. MSK 106435/2021   takto:   I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 24. 1. 2022 domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí (dál také jen „MUFO“) ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. MUFO_S 4208/2020. Uvedeným rozhodnutím správní orgán prvního stupně odepřel žalobkyni podle § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) nahlížet do spisu vedeného u stavebního úřadu pod sp. zn. MUFO_S 4208/2020, ve věci povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále také jen „vodní zákon“), vypouštění předčištěných odpadních vod do vod povrchových , bezejmenného vodního toku na pozemku parc. č. XA v k. ú. X, a ve společném řízení o umístění a povolení stavby „Společná kanalizace“. 2. Podle žalobkyně z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že se tento ztotožnil s důvody odepření nahlížení do spisu, a to, že žalobkyně není účastníkem řízení a svůj právní zájem nedostatečně zdůvodnila a neprokázala, když jako důvod uvedla možnost podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v rámci probíhajícího řízení. Žalovanému i prvostupňovému správnímu orgánu přitom bylo z úřední činnosti známo, že o zařazení do okruhu účastníků řízení žalobkyně požádala dne 3. 6. 2019, kde podrobně uvedla důvody, pro které se cítí být dotčenou osobou; tyto důvody byly žalovanému známy, tudíž nelze souhlasit s tím, že žalobkyně neprokázala právní zájem ani jiný důvod pro nahlížení do spisu. Žalobkyni tak odepřením nahlížení do spisu bylo znemožněno bránit se a chránit svůj majetek na základě tam zjištěných skutečností. Odkázala přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2019, č. j. 9 As 361/2018-47. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout; odkázal na napadené rozhodnutí a dále připomněl, že o žalobkyni bylo rozhodnuto, že není účastníkem předmětného řízení, přičemž svou žádost o nahlížení do spisu žalobkyně zdůvodnila pouze možností podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v rámci probíhajícího řízení. Ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu váže oprávnění nahlédnout do spisu na prokázání vážných důvodů či právního zájmu; nestačí tak tyto důvody pouze tvrdit, ale je nezbytné je též prokázat. Právo podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí přitom mají pouze účastníci řízení. Zjištění z obsahu správních spisů 4. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobkyně se dne 30. 9. 2020 dostavila na Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí a požádala o nahlížení do spisu vedeného pod sp. zn. MUFO_S 4208/2020, přičemž svou žádost odůvodnila možností podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v rámci probíhajícího řízení. Rozhodnutím ze dne 16. 6. 2021 stavební úřad žalobkyni dle § 38 odst. 5 správního řádu odepřel právo nahlížet do předmětného spisu s odůvodněním, že žalobkyně není účastníkem předmětného řízení, o čemž bylo rozhodnutím MUFO dne 8. 11. 2019 a k odvolání žalobkyně potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 7. 2020. U žalobkyně absentuje právní či jiný důležitý zájem na nahlížení do spisu, nadto jej žalobkyně pouze tvrdí, avšak neprokazuje. 5. K odvolání žalobkyně rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Ztotožnil se s postupem stavebního úřadu a dále připomněl, že rozhodnutím MUFO ze dne 8. 11. 2019 bylo rozhodnuto, že žalobkyně není účastníkem řízení, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 7. 2020. Ačkoli uvedené rozhodnutí žalovaného bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2021, č. j. 22 A 76/2020-35, rozhodl žalovaný po vrácení věci krajským soudem o odvolání žalobkyně znovu, a to rozhodnutím ze dne 25. 10. 2021 (které nabylo právní moci dne 8. 11. 2021), přičemž odvolání žalobkyně opět zamítl  a napadené rozhodnutí MUFO potvrdil. Pokud žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2019, č. j. 9 As 361/2018-47, které se týkalo nahlížení do spisu na základě žádosti žalobkyně v jiném řízení, dospěl žalovaný k tomu, že uvedené rozhodnutí není na projednávanou věc přiléhavé, neboť v řízení, které bylo soudy přezkoumáváno, tehdy žalobkyně odůvodnila žádost o nahlížení do spis obavami ze znečištění a podmáčení studny a sklepu v rodinném domě a dále snahou zjistit řešení odvádění odpadních vod. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 7. Podle § 38 odst. 1, 2 správního řádu, účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce.               Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. 8. Podle § 38 odst. 5 správního řádu, odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě. 9. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 2. 2011, č. j. 8 As 80/2010 – 68 dospěl k závěru, že „povinnost tvrzení a povinnost důkazní není ve vztahu k nahlížení do spisu dle § 38 odst. 2 správního řádu samoúčelnou. Jsou to totiž právě skutečnosti uváděné žadatelem o nahlížení do spisu a týkající se tvrzeného právního zájmu či jiného vážného důvodu, které správnímu orgánu umožňují posoudit, zda je v konkrétním případě na místě umožnit žadateli do spisu (příp. do jeho části) nahlédnout, nebo zda je případné poskytnout ochranu právům některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejnému zájmu, a nahlédnutí do spisu žadateli s odkazem na překážku předvídanou § 38 odst. 2 správního řádu in fine neumožnit“. 10. Žalobkyně svou žádost o nahlížení do spisu sp. zn. MUFO_S 4208/2020 odůvodnila pouze možností podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v rámci probíhajícího řízení. Podle krajského soudu nelze žalobkyní tvrzené důvody podřadit pod právní či jiný důležitý zájem žalobkyně na nahlédnutí do předmětného spisu. Žalobkyně se totiž domáhala nahlížení do spisu za účelem podání námitek ve věci a vyjádření se k podkladům rozhodnutí, ačkoli bylo zcela zřejmé, že jí bylo rozhodnutím MUFO, potažmo žalovaného odepřeno účastenství v předmětné věci. Jak správně podotkl ve vyjádření k žalobě žalovaný, právo podat námitky a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí přitom mají pouze účastníci řízení. Pakliže žalobkyně účastníkem předmětného řízení nebyla, bylo na ní, aby prokázala právní či jiný důležitý zájem na nahlížení do spisu. Ten však žalobkyně ani netvrdila. Jako nepřípadnou považuje soud námitku žalobkyně, že žalovanému je znám obsah její žádosti o účastenství ze dne 3. 6. 2019 a tudíž je zřejmý její právní zájem na věci. Otázka důvodů, pro které žalobkyně žádala o zařazení do okruhu účastníků řízení a právní zájem na nahlížení do spisu spolu totiž primárně nesouvisí. 11. K otázce posouzení účastenství žalobkyně v předmětném řízení krajský soud připomíná, že ačkoli bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2020, kterým zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí MUFO ze dne 8. 11. 2019 o tom, že žalobkyně není účastníkem předmětného řízení, zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2021, č. j. 22 A 76/2020-35, rozhodl žalovaný po vrácení věci krajským soudem o odvolání žalobkyně znovu, a to rozhodnutím ze dne 25. 10. 2021 (které nabylo právní moci dne 8. 11. 2021), přičemž odvolání žalobkyně opět zamítl  a napadené rozhodnutí MUFO potvrdil. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí tedy bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobkyně není účastníkem předmětného řízení. 12. Krajský soud se ztotožňuje také s posouzením námitky žalobkyně v souvislosti s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2019, č. j. 9 As 361/2018-47, které se týkalo nahlížení do spisu na základě žádosti žalobkyně v jiném řízení. V tamějším řízení totiž žalobkyně, na rozdíl od nyní projednávané věci, skutečně od počátku tvrdila relevantní skutečnosti, odůvodňující její zájem na nahlížení do spisu. Nynější rozhodnutí žalovaného tak není s citovaným rozhodnutím v rozporu. Závěr a náklady řízení 13. Je třeba uzavřít, že žalobní námitky krajský soud vyhodnotil jako nedůvodné, a proto žalobu  v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobkyni, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.    Ostrava 30. května 2022   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.